Ochrana proti škodlivým organizmům na přelomu února a března

17. 02. 2026 Doc. Ing. Jan Kazda, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Ochrana obecně Zobrazeno 1393x

Výskyt škodlivých organizmů na přelomu února a března je závislý na počasí. V ideálním případě v minulosti byla půda v tomto období promrzlá, zakryta sněhovou peřinou a počátek vegetace byl i v nížinách někdy v 2. půlce března. Ještě před 10–12 lety bylo běžné, že porosty ozimů přes zimu zcela ztratily listy a v jarním období obnovovaly celou listovou plochu.

Přelom února a března mívá však v posledních letech zcela jiný charakter. V poslední dekádě února dosahují teploty často i 10 °C a ozimé plodiny (pšenice, ječmen, řepka a ozimý mák) mají zcela zachovanou listovou plochu a pomalu obnovují vegetaci. Začíná období jarní inventarizace porostů a 1. jarního přihnojování ozimů. Největší škody mohou během zimy u ozimů (zejména v řepce) způsobit hraboši. Počasí však bývá ještě nestálé a relativně vysoké teploty v únoru mohou být kdykoliv v březnu či v dubnu vystřídány náhlými poklesy teplot i výrazně pod bod mrazu a relativně vysokou sněhovou pokrývkou. Tyto náhlé změny v průběhu teplot i vlhkosti půdy mohou přispět k dalšímu vyzimování rostlin. Toto období může být pro řepku nebo pšenici nebezpečnější než typicky zimní měsíce leden a únor.

Obilniny

Stav ozimů před Vánocemi byl většinou dobrý. Na přelomu února a března se u ozimé pšenice nebo ječmene může vyskytnout mrazové poškození rostlin: mrazové vytahování, zaschnutí špiček listů, které je způsobeno prudkými výkyvy teploty u povrchu půdy a silným UV zářením (mrazivé ráno, následuje jasný teplý den s intenzivním slunečním zářením).

Časté jsou chlorózy a žloutnutí rostlin. Obvykle se jedná o přechodný nedostatek dusíkaté výživy (obr. 1) a příznaky po tzv. startovací dávce hnojiva zmizí. Velmi pravděpodobné to je po relativně mírné, ale dlouhé zimě, kdy rostliny postupně vyčerpaly dostupné živiny. V tomto případě se žloutnutí projevuje prakticky plošně po celém porostu.

Obr. 1: Žloutnutí ozimů v důsledku nedostatku živin a zamokření

Žloutnutí se může také projevit v nepravidelných ohniscích. V tomto případě se jedná pravděpodobně o lokální zamokření v souvislosti s nerovnostmi pozemků. Zamokření má za následek anaerobní podmínky v oblasti kořenového systému, a tím jeho nefunkčnost. Tyto rostliny bývají častěji napadány různými půdními patogeny.

Pokud začínají žloutnout jednotlivé rostliny nepravidelně v porostu a příznak se postupně šíří na další rostliny v jejich okolí, je pravděpodobné, že půjde o houbové onemocnění - napadení kořenů, popř. bází rostlin. Veškerá ochranná opatření proti těmto půdním patogenům musí být preventivní - střídání plodin, zpracování půdy, úklid posklizňových zbytků, výsev zdravého a mořeného osiva. V posledních letech se také zkouší aplikace biologických přípravků na bázi bakterií nebo hub preventivně v podzimním nebo časně jarním období.

Na bázi stébel se mohou objevit i příznaky napadení stéblolamem pšenice (původce Oculimacola spp.). Pouze v případě téměř plošného rozšíření třeba i jen slabých příznaků napadení bází rostlin je vhodné provést ošetření fungicidem proti chorobám pat stébel (tzv. T1 aplikace) v 1. polovině března. Ohrožené jsou především rostliny na pozemcích, kde se obilniny pěstují i několik let po sobě.

Z listových skvrnitostí mohou být patrné v tomto období příznaky padlí (původce houba Blumeria graminis - obr. 2). Ochrana proti padlí spočívá především v prevenci, tj. podle možnosti využití odolnějších odrůd. Fungicidní postřik se v tomto období zpravidla neaplikuje. Aplikace fungicidů proti padlí by mohla být zcela výjimečně nutná u výrazně citlivějšího ozimého ječmene.

Obr. 2: Příznaky padlí na pšenici na jaře

Na jaře se můžeme setkat i se žloutnutím rostlin virového původu. K infekci již došlo v podzimním období. Výraznější jsou příznaky u ječmene (obr. 3), u pšenice bývají méně nápadné. V případě viróz jsou obvykle rostliny s příznaky nepravidelně rozmístěny v porostu, jednotlivě nebo v ohniscích. Spolehlivé určení virových chorob je však možné pouze laboratorními testy.

Obr. 3: Porost ozimého ječmene silně poškozený virovými chorobami

Někdy však primární příčinou hnilob bází rostlin je žír larev bzunky ječné, případně larev zelenušky žlutopásé (obr. 4) v srdéčku. K napadení rostlin došlo již na podzim. Ošetření na jaře se neprovádí.

Obr. 4: Pšenice poškozená larvou zelenušky v jarním období

Ozimá řepka

Většina porostů řepky byla před Vánoci v dobrém až velmi dobrém stavu. Porosty řepky bývají koncem února zelené, bohatě olistěny a začínají pomalu obnovovat růst. Nejčastější příčinou žloutnutí nebo fialovění listů bývá nedostatek živin. Je důležité, jakmile to podmínky počasí a legislativy umožní, začít přihnojovat. Velmi často se v tomto období projevují na starých listech příznaky houbového onemocnění fomového černání stonků řepky (původce Leptosphaeria maculans) z podzimního období. Jestliže se houba začne ve větší míře šířit na další listy nebo dokonce na kořenové krčky, je nutné aplikovat fungicidní ochranu. Je to však vzácné a výskyt houbových onemocnění se potlačí spíše v pozdějším období aplikací regulátoru růstu s fungicidním účinkem.

V případě plošného odumření částí nebo celého porostu je nutné zkontrolovat v případě pěstování citlivých odrůd výskyt nádorů na kořenech způsobených půdní patogenem Plasmodiophora brassicae (obr. 5). V letošním roce to však bude vzhledem k průběhu počasí v době vzcházení řepky a stavu porostů v podzimním období spíše vzácné.

Obr. 5: Porost řepky napadený patogenem Plasmodiophora brassicae

Při příznivém počasí (delší období bez ranních mrazíků) je možno již v tomto období aplikovat biologické přípravky na bázi bakterií nebo hub k potlačení rozvoje půdních hub způsobujích před sklizní nouzové dozrávání. V některých letech tato aplikace výrazně snižuje poškození kořenů, ale je důležité si uvědomit, že není účinná proti chorobám stonků. V tomto období není také vhodné aplikovat biologické přípravky proti bílé hnilobě řepky (původce Sclerotinia sclerotiorum).

Do porostů řepky je nutné, jakmile to počasí dovolí, umístit žluté Mörickeho misky nebo žluté lepové desky. Z hlediska ochrany čmeláků je důležité opatřit misku řídkou mřížkou (obr. 6). Každou utopenou samičkou čmeláka likvidujeme jednu budoucí kolonii čmeláků, což jsou velké ztráty. Tyto signalizační pomůcky pomáhají při zjištění prvních náletů krytonosce čtyřzubého (obr. 7), krytonosce řepkového (obr. 8) nebo dřepčíka olejkového (obr. 9) do porostů. V posledních letech bývá lokálně zjištěn nálet i mnoha desítek jedinců zejména krytonosce čtyřzubého během 24 hodin na přelomu února a března do porostů řepky. Jedná se o nálety samečků a první insekticidní ochranu je vhodné provést až budou teploty stabilnější okolo 10 °C, obvykle v polovině března. V případě mimořádného silného náletu a teplého počasí je vhodné ošetřovat i dříve. Je důležité zdůraznit, že ošetření by se mělo provést pyretroidem, kterým aplikujeme větší množství účinné látky/ha (Cyperkill Max, Rafan Max, Magma). Zcela nesprávné a v praxi velmi časté je ošetření levným pyretroidem s nízkým obsahem účinné látky. Touto aplikací pouze zasáhnete citlivé samečky krytonosců a odolnějším jedincům aplikace neublíží. To výrazně zvyšuje rychlost vzniku rezistence krytonosců vůči pyretroidům. Podle výsledků našich pokusů je možno aplikaci pyretroidů v tomto období vynechat a soustředit se na ochranu v období před kladením vajíček.

Větším problémem v tomto období může být odumírání řepky způsobené žírem larev dřepčíka olejkového v srdéčkách rostlin. Larvy se v rostlinách vyvíjí již od podzimu a ochrana proti vzrostlým larvám na jaře je při použití registrovaných insekticidů prakticky nemožná.

Obr. 6: Správný typ Mörickeho misky s mřížkou chránící samičky čmeláků

Obr. 7: Krytonosec čtyřzubý

Obr. 8: Krytonosec řepkový

Obr. 9: Poškození řepky larvami dřepčíka olejkového

Ozimý mák

Relativně novou ozimou plodinou je ozimý mák. Pěstitelé ho sejí, protože ozimý mák využije dobře vláhu a obvykle vyšší teploty ještě na konci zimy a velké rostliny nejsou na jaře výrazně ohrožovány škůdci, zejména dospělci krytonosce kořenového.

V posledních dvou zimách jsme se však přesvědčili, že ozimý mák je od podzimu až do jara velmi náchylný k bakteriálním chorobám kořenů (obr. 10). Letošní relativně teplý a vlhký podzim toto nebezpečí zvýšil. Při výraznějším jarním oteplení propukne bakteriální choroba v plné síle. Zpočátku odumírají listy, postupně hnijí i krčky a kořenový systém. Rostliny plošně odumírají. V této době je ochrana prakticky nemožná. Bakteriální hniloba může vést k zaorání celého nebo části porostu. Na základě našich zkušeností doporučuji ošetřit všechny porosty ozimého máku (včetně porostů bez zřetelných příznaků) začátkem března biologickým přípravkem Baskus (2,0 l/ha). Ošetření je možné provést v období, kdy 3–4 dny po aplikaci nepředpokládáme ranní pokles teplot pod nulu. Tento přípravek, který obsahuje směs laktobacilů, zabraňuje šíření bakterií a porost udrží v dobrém stavu.

Jiná ošetření proti škodlivým organizmům v tomto období v ozimém máku nejsou obvykle nutná.

Obr. 10: Ozimý mák poškozený bakteriální hnilobou