Ochrana proti škodlivým organizmům v červenci

16. 07. 2026 Doc. Ing. Jan Kazda, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Ochrana obecně Zobrazeno 3322x

Červenec je obdobím dozrávání a sklizně prvních polních plodin. U ozimých obilnin a řepky se uzavírá vegetační období a pěstitelé hodnotí výsledky ochrany provedené v předcházejících měsících. V kukuřici, cukrové řepě, slunečnici a dalších později sklízených plodinách však pokračuje vývoj řady chorob a škůdců, kteří mohou významně ovlivnit výnos i kvalitu produkce. Význam některých škodlivých organizmů bývá v tomto období podceňován, přestože právě během července vznikají podmínky pro pozdější ztráty při sklizni nebo skladování.

Obilniny

V červenci většina ozimých obilnin dozrává a v teplejších oblastech začíná sklizeň. V případě deštivého počasí a opožděné sklizně se na klasech často objevují černě obilnin. Jedná se o komplex saprofytických hub, mezi nimiž převládá druh Alternaria alternata. Napadené klasy jsou pokryty tmavým až černým povlakem. Přestože většina těchto hub není primárně patogenní, mohou některé druhy produkovat mykotoxiny a zhoršovat hmotnost nebo kvalitu sklizeného zrna.

Vlhké počasí před sklizní může rovněž podporovat předčasné klíčení zrna v klasu. Tento problém se v posledních letech objevuje stále častěji zejména u porostů, které zůstávají po dosažení sklizňové zralosti delší dobu na poli. Klíčení výrazně snižuje pekařskou kvalitu zrna a může vést k ekonomickým ztrátám.

Na konci vegetace již hmyz většinou nezpůsobuje hospodářsky významné škody. Lokálně mohou být zaznamenány ztráty způsobené ptáky, hraboši nebo zvěří, ochrana však bývá obtížná a většinou se neprovádí.

Řepka ozimá

Většina porostů řepky v červenci dozrává nebo je již sklizena. Na šešulích bývají nápadné příznaky alternariové skvrnitosti brukvovitých (černě - obr. 1, původcem jsou houby Alternaria brassicae, Alternaria brassicicola). Napadené šešule předčasně dozrávají, mohou praskat a zvyšují sklizňové ztráty. V tomto období se již cílená fungicidní ochrana neprovádí.

Na mnoha pozemcích jsou patrné zaschlé rostliny s příznaky nouzového dozrávání. Nejčastější příčinou bývá verticiliové vadnutí řepky (původce houba Verticillium longisporum), které se v posledních letech stalo jedním z nejvýznamnějších onemocnění řepky v České republice. K poškození přispívají také další houby způsobující onemocnění báze stonků, kořenového krčku nebo kořenů. Obvykle se vyskytují fomové černání stonků řepky (původce Plenodomus lingam), houby rodu Fusarium sp. a bílá hniloba řepky (původce houba Sclerotinia sclerotiorum). V praxi se původci nouzového dozrávání (obr. 2) často zaměňují a spolehlivě se dají určit pouze laboratorními testy. Charakteristické je šednutí cévních svazků, předčasné zasychání rostlin a tvorba drobných semen s nižší olejnatostí.

Příznaky pozorované v červenci jsou výsledkem napadení, ke kterým došlo v předcházejícím období. Možnosti ochrany v této fázi vývoje již nejsou k dispozici. Základem ochrany zůstává střídání plodin, omezení výdrolu a včasná fungicidní ochrana v předchozích růstových fázích. Zkouší se opakované aplikace biologických přípravků na bázi bakterií a hub v různých obdobích během vegetace.

Obr. 1: Černě na šešulích řepky

Obr. 2: Nouzově dozrávající řepky

Kukuřice

Ke konci období se postupně mohou objevovat v porostech kukuřice první příznaky napadení růžovou hnilobou kukuřice (původci houby Fusarium graminearum, F. verticillioides, F. culmorum). Význam těchto patogenů nespočívá pouze ve snížení výnosu, ale především v produkci mykotoxinů.

Červenec je rozhodujícím obdobím ochrany kukuřice proti zavíječi kukuřičnému (Ostrinia nubilalis). Housenky po vylíhnutí pronikají do stébel a palic, kde způsobují mechanické poškození pletiv. Napadené rostliny se snadněji lámou a současně dochází ke zvýšení rizika napadení houbami rodu Fusarium sp.

Základem ochrany zůstává sledování letu dospělců pomocí světelných nebo feromonových lapáků a správné načasování ochrany proti dospělcům, vajíčkům nebo mladým housenkám před jejich zavrtáním do rostlin. Používají se pyretroidy, chlorantraniliprol nebo acetamiprid. Kromě chemické ochrany se stále více uplatňuje biologická ochrana pomocí vaječných parazitoidů rodu Trichogramma.

V teplejších oblastech lze od poloviny července zaznamenat výskyt dospělců bázlivce kukuřičného (Diabrotica virgifera virgifera - obr. 3). Brouci poškozují blizny a vyvíjející se zrna na palicích. Nálet se sleduje pomocí feromonových lapáků (obr. 4), kde se odchytávají samci. K ochraně se používají postřiky s účinnými látkami skupiny pyretroidů a acetamiprid.

Obr. 3: Dospělec bázlivce kukuřičného

Obr. 4: Feromonový lapák s chyceným bázlivcem kukuřičným

Jarní a ozimý mák

Na listech, stoncích a makovicích se mohou dále rozvíjet příznaky pleosporové hnědé skvrnitosti máku (helmintosporióza máku, původce houby Alternaria penicillata, Alternaria papavericola). Za vlhkého počasí bývá nápadné i napadení makovic alternariovou skvrnitostí máku (černě, původce houby rodu Alternaria) V porostech, kde se od jara postupně vyskytuje na rostlinách plíseň máku (původce pravá plíseň Peronospora arborescens), bývají patrné výrazně deformované a předčasně dozrávající rostliny. Ochrana se již neprovádí.

V červenci pokračuje vývoj škůdců v makovicích. Nejčastěji jsou v nich zjišťovány bělavé beznohé larvy s výraznou hlavou krytonosce makovicového (Neoglocianus maculaalba - obr. 5) a oranžové beznohé a bezhlavé larvy bejlomorky makové (Dasineura papaveris - obr. 6). Oba škůdci poškozují vyvíjející se semena a přepážky uvnitř makovic. V této době již ochrana není možná a rozsah poškození odráží úspěšnost aplikací provedených v červnu.

Ve stoncích dokončují vývoj larvy žlabatky stonkové (Timaspis papaveris - obr. 7), které se postupně ve stonku kuklí. Napadené rostliny mohou být oslabené a náchylnější k poléhání.

Jak mák dozrává, zvyšuje se významně škodlivost ptáků a dalších obratlovců.

Obr. 5: Silně poškozená makovice larvami krytonosce makovicového

Obr. 6: Larvy bejlomorky makové a dospělec (v rohu)

Obr. 7: Kukly žlabatky stonkové v máku

Slunečnice

Slunečnice v červenci kvete a vytváří nažky. Právě v tomto období se mohou začít výrazněji projevovat hospodářsky významné choroby.

Největší význam má bílá hniloba slunečnice (původce houba Sclerotinia sclerotiorum - obr. 8). Napadené rostliny vadnou, pletiva měknou a uvnitř stonků se vytvářejí černá sklerocia (obr. 9). K významným chorobám patří také červenohnědá skvrnitost slunečnice (původce houba Diaporthe helianthi), černá stonková skvrnitost slunečnice (původce houba Plenodomus lindquistii), padlí slunečnice (původce houba Golovinomyces cichoracearum var. cichoracearum) a zejména šedá plísňovitost slunečnice (původce houba Botryotinia fuckeliana). Všechny tyto houby způsobují zpočátku různé typy skvrn na stonku, listech a úborech slunečnice. Postupně se skvrny zvětšují a mohou být silně poškozeny celé rostliny. K ochraně se používají pravidelné aplikace fungicidů na bázi azolů, strobilurinů, boscalidu, mandestrobinu, fluopyramu a dalších. Obvykle se aplikují přípravky s více účinnými látkami. Aplikace se pravidelně opakují až do konce léta. Doporučuje se střídat účinné látky.

V posledních teplých a suchých letech se stále častěji objevuje také popelová hniloba slunečnice (původce houba Macrophomina phaseolina), která může způsobovat předčasné odumírání rostlin, zejména v období letních přísušků. Proti této chorobě jsou výše zmíněná ošetření fungicidy prakticky neúčinná. K infekci dochází přes kořenový systém z půdy, kde houba přežívá ve formě mikrosklerocií.

Vážným potenciálním rizikem v současné době by mohl být výskyt plísně slunečnice (původce pravá plíseň Plasmopara halstedii). V ČR momentálně nezpůsobuje hospodářské škody a přímá ochrana se neprovádí. Pěstují se odolné hybridy, ale různé rasy patogenu mohou rezistenci jednotlivých hybridů prolomit.

Na slunečnici se mohou vyskytovat i bakteriální infekce (obr. 10), které se někdy odlišují od příznaků houbových chorob masivní tvorbou bakteriálního slizu.

Poškození mšicemi (mšice maková, mšice slívová) a klopuškami se již většinou projevuje na úborech. Zejména mšice slívová (Brachycaudus helichrysi) může ještě významně poškozovat úbory zejména na počátku období. Pokud byly porosty v předcházejícím období účinně chráněny, další ošetření již zpravidla není nutné.

Obr. 8: Zničený úbor slunečnice bílou hnilobou

Obr. 9: Unikátně spojená sklerocia z úboru slunečnice

Obr. 10: Bakteriální infekce na slunečnici

Cukrová řepa

V červenci začíná období intenzivního rozvoje listových chorob. Největší význam má cerkosporová listová skvrnitost řepy (původce houba Cercospora beticola - obr. 11). Na listech vznikají drobné šedé až světle hnědé skvrny s tmavším lemem. Při silném napadení listy postupně odumírají a rostliny vytvářejí nové listy na úkor tvorby cukru. V letošním roce jsou často pěstovány odrůdy řepy se zvýšenou odolností proti této chorobě. Přesto je nutné všechny porosty pravidelně fungicidně ošetřovat. Používají se účinné látky na bázi azolů, strobilurinů a SDHI fungicidů. Účinné jsou zejména jejich kombinace.

Kromě cerkosporiózy se v posledních letech stále častěji setkáváme s ramulariovou skvrnitostí (původce houba Ramularia beticola). Tato choroba může vytvářet podobné příznaky a její význam postupně narůstá.

V některých oblastech se mohou objevit první příznaky virových žloutenek řepy. Napadené rostliny žloutnou, zaostávají v růstu a vytvářejí menší bulvy. Rozhodující význam pro ochranu proti virózám mají zásahy proti mšicím provedené v jarním období.

Obr. 11: Příznaky cerkospory řepy

Brambory

U brambor pokračuje intenzivní ochrana proti plísni bramboru (původce pravá plíseň Phytophthora infestans - obr. 12). Riziko infekce výrazně roste při častých srážkách a dlouhodobém ovlhčení listů. V porostech je nutné pravidelně sledovat zdravotní stav natě a dodržovat doporučené intervaly fungicidních aplikací. Používají se přípravky na bázi cymoxanilu, fluzinaminu, zoxamidu, mandipropamidu, metalaxyl-M, propamokarbu a mnoha dalších látek. Používají se i kombinace těchto látek. Účinné látky se musí střídat, aby se předešlo vzniku rezistence.

Za teplého a suššího počasí se stále častěji uplatňuje terčovitá skvrnitost bramboru (alternariová skvrnitost bramborových listů, původce houby Alternaria solani, Alternaria alternata). Příznaky bývají zaměňovány s plísní bramboru, avšak ochrana vyžaduje odlišný přístup a vhodnou volbu účinných látek. Používají se přípravky na bázi azolů a strobilurinů. Přesné rozlišení je možné pouze laboratorní analýzou.

Obr. 12: Plíseň bramboru

Hrách

V červenci dozrává většina porostů hrachu. Na listech a luscích mohou být patrné příznaky padlí hrachu (původce houba Erysiphe pisi - obr. 13), rzivosti hrachu (původce houba Uromyces pisi) nebo šedá plísňovitost hrachu (plíseň šedá, původce houba Botryotinia fuckeliana). V této fázi vegetace však již fungicidní ochrana zpravidla není ekonomicky opodstatněná.

Největší škody bývají patrné na semenech poškozených housenkami obaleče hrachového (Cydia nigricana). Housenky vyžírají vyvíjející se semena a způsobují jejich červivost. V červenci již ochrana není možná a rozsah poškození odráží správnost načasování zásahů v předchozím období.

Obr. 13: Padlí na hrachu