Ochrana proti škodlivým organizmům v červnu

16. 06. 2026 Doc. Ing. Jan Kazda, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Ochrana obecně Zobrazeno 631x

Červen je v ochraně polních plodin velmi důležitým obdobím. U ozimých obilnin, řepky, máku, hrachu a dalších plodin se rozhoduje o konečné výši a kvalitě sklizně. Porosty jsou již zapojené, často husté a uvnitř porostu se za vlhkého počasí vytváří příznivé mikroklima pro rozvoj houbových chorob. Současně se zvyšuje význam savých škůdců, kteří poškozují rostliny přímo sáním a u některých plodin mohou přenášet virové choroby.

Obilniny

Zejména v 1. polovině června je u ozimé pšenice i ječmene nejdůležitější ochrana horních listů a klasů. U pšenice je nutné sledovat především fuzariózy klasů (původci Fusarium spp. - obr. 1, Gibberella zeae), zejména pokud jsou v tomto období významnější srážky. Riziko je vyšší v hustých porostech, po kukuřici jako předplodině, při minimalizačním zpracování půdy a u citlivějších odrůd. Napadené klasy nebo jejich části mohou růžovět a bělat. Největší problém však nespočívá pouze ve snížení výnosu, ale především v tvorbě mykotoxinů, které mohou znehodnotit potravinářské i krmivářské využití zrna.

Z listových chorob pokračuje šíření septoriové skvrnitosti pšenice (původce Mycosphaerella graminicola), rzivosti (původce Puccinia recondita, Puccinia graminis, obr. 2) a padlí (původce Blumeria graminis). U ječmene se projevuje zejména tmavohnědá skvrnitost ječmene (původce Ramularia collo-cygni), síťovitá skvrnitost (původce Pyrenophora teres) a spála ječmene (dříve rhynchosporiová skvrnitost, původce Rhynchosporium secalis, obr. 3). V této době již pozdní fungicidní zásah proti listovým chorobám obvykle nemůže nahradit zanedbanou ochranu z května, ale u kvalitních porostů může být stále významný zásah proti klasovým chorobám.

Fungicidní ochrana počátkem června má smysl hlavně u porostů s vysokým výnosovým potenciálem, u potravinářské pšenice a u množitelských porostů a také u porostů ve vyšší nadmořské výšce. Používají se především přípravky na bázi azolů, strobilurinů, spiroxamin a zejména jejich vzájemná kombinace. Vždy je nutné vycházet z aktuální registrace a z růstové fáze porostu.

Ze živočišných škůdců se v červnu vyskytuje bejlomorka sedlová (Haplodiplosis marginata). Larvy způsobují na stéble vznik sedlovitých hálek, které negativně působí na vývoj klasu a obilek. Škodlivost na ozimé pšenici se projevuje méně než na jarním ječmeni. Na rozdíl od porostů jarního ječmene obvykle postačí ošetřit okraje porostů pšenice. Příznaky na napadeném stéblu jsou však nezřetelné, na velkých plochách obilnin prakticky nezjistitelné. Většina pěstitelů obvykle o výskytu tohoto škůdce neví. K ochraně se používají účinné látky (úč. l.) deltamethrin nebo lambda-cyhalothrin.

Rovněž v červnu je nutno počítat s výskytem mšic v porostech obilnin (obr. 4). Mšice mohou v příznivém roce pro jejich vývoj způsobit velké škody. Považují se stále za velmi významné škůdce ve všech oblastech pěstování obilnin, přestože v posledních několika letech je jejich výskyt zanedbatelný. Mšice mají složitý vývojový cyklus, během roku zpravidla vystřídají několik hostitelů. Na obilninách se nejčastěji vyskytují kyjatka osenní (Sitobion avenae), kyjatka travní (Metopolophium dirhodum), mšice střemchová (Rhopalosiphum padi) a kyjatka obilná (Sitobion fragariae). Mšice vytvářejí velké kolonie na listech, stéblech a někdy i klasech. V tomto období již způsobují pouze přímé škody sáním. K ochraně jsou registrovány úč. l. cypermethrin, deltamethrin, zeta-cypermethrin, lambda-cyhalothrin, flonicamid a pirimicarb. Ošetření po fázi mléčné zralosti je již neúčelné.

Ve stejnou dobu koncem května se začínají objevovat první zástupci třásněnek (obr. 5) a truběnek (Thysanoptera). Nymfy a dospělci třásněnek vysávají povrchové buňky listů, kvítků, klasů nebo nezralých obilek. Protože do těchto buněk proniká vzduch, pletiva jsou potom stříbřitě kropenatá. Později se zbarvují do hněda a usychají. Napadené klásky se nevyvíjejí, zasychají a jsou hluché. Charakteristické jsou také tečkovité černé kapičky trusu.

Třásněnky při silnějším výskytu mohou způsobit hospodářsky významná poškození. Posáté květní části se přestávají vyvíjet, části klasů nebo i celé klasy bělají. Sáním na obilkách snižují HTS a zhoršují další kvalitativní ukazatele. Přeřazením potravinářského obilí do krmného pak mohou nastat určité ekonomické ztráty. Významně snižují klíčivost zrna při výskytu na množitelských plochách.

Vzhledem k velikosti a pohyblivosti třásněnek se i silné výskyty snadno přehlédnou. V období sucha a nadprůměrných teplot je nutné podrobněji kontrolovat klasy, nejlépe jejich rozebráním.

Přímo proti třásněnkám není povolen žádný přípravek. Výskyt třásněnek snižuje ošetření proti kohoutkům nebo bejlomorce.

Obr. 1: Fusarium v klasech

Obr. 2: Rzivost

Obr. 3: Spála ječmene

Obr. 4: Mšice v klasu

Obr. 5: Třásněnky v klasu

Ozimá řepka

V červnu řepka dokončuje tvorbu šešulí a postupně dozrává. Ochrana proti chorobám je v tomto období již většinou ukončená. Na stoncích a kořenech se však mohou postupně rozvíjet příznaky napadení bílou hnilobou řepky (sklerotiniová hniloba, původce Sclerotinia sclerotiorum), fomovým černáním stonků řepky (fomová hniloba, původce Plenodomus lingam, obr. 6) a zejména verticiliové vadnutí řepky (původce Verticillium longisporum, Verticillium dahliae) a nově také houby rodu Fusarium. Stonky uvnitř postupně odumírají a rostlina nouzově dozrává (obr. 7). Při silném napadení dochází k předčasnému zasychání celých rostlin - nouzové dozrávání. Koncem měsíce je mnoho porostů řepky již zaschlých a toto poškození se stává největším problémem v posledních letech. Semena jsou drobná a mají nízkou olejnatost. Fungicidní ochrana proti těmto chorobám musí být provedena dříve, nejlépe v období kvetení. Zejména proti půdní houbě Verticillium sp. a Fusarium sp. se zkouší i aplikace biologických přípravků průběžně na podzim i v časných jarních měsících. Červnový výskyt příznaků je už spíše výsledkem infekcí z předchozího období.

Na šešulích se mohou postupně objevovat příznaky alternariové skvrnitosti brukvovitých (původce Alternaria spp.) Tato choroba bývá nápadnější na dozrávajících šešulích, zvláště za teplého a vlhčího počasí. Cílená ochrana v červnu se většinou již neprovádí.

Ze škůdců je třeba sledovat především poškození šešulí. Bejlomorka kapustová (Dasineura brassicae) může v některých letech způsobovat lokálně významné škody. Larvy se vyvíjejí uvnitř šešulí, narušují jejich stěny, šešule se deformují, předčasně praskají a semena vypadávají. V posledních letech však bývá její výskyt často nižší a plošné ošetření nebývá ve většině porostů nutné. Ošetření se v tomto měsíci již většinou neprovádí mimo řepek ve vyšších nadmořských výškách. Při rozhodování je nutné sledovat aktuální výskyt v porostu, zejména na okrajích pozemků.

Obr. 6: Černě na řepce

Obr. 7: Nouzové dozrávání

Kukuřice

Kukuřice v červnu rychle roste a přechází do období intenzivní tvorby listové plochy. U porostů, které byly založeny do chladné nebo přemokřené půdy, se ještě mohou projevovat následky časného poškození kořenů a klíčních rostlin půdními patogeny. Slabší rostliny žloutnou, červenají, zaostávají v růstu a mají menší kořenový systém. V červnu již většinou není možná přímá ochrana, ale tyto příznaky je nutné správně odlišit od nedostatku živin, poškození herbicidy nebo utužení půdy.

Proti houbovým chorobám se kukuřice obvykle neošetřuje. V našich pokusech se osvědčila foliární aplikace biologických přípravků na bázi bakterií proti houbám rodu Fusarium sp. Aplikace snížily vysoce nadlimitní hodnoty mykotoxinů při sklizni až 10×.

V teplých oblastech je od června nutné sledovat světelnými lapači let dospělců zavíječe kukuřičného (Ostrinia nubilalis). Dospělci se objevují podle průběhu počasí a oblastí. Samičky kladou vajíčka na spodní stranu listů a larvy se později zavrtávají do rostlin. Poškozují stébla, palice a mohou zvyšovat riziko následného napadení houbami rodu Fusarium sp. Význam zavíječe je vyšší u kukuřice na zrno a v oblastech s pravidelným výskytem. Základem je sledování náletu pomocí světelných lapačů a správné načasování ochrany proti mladým larvám před jejich zavrtáním do rostlin.

V červnu mohou výrazně poškodit žírem na kořenech kukuřice larvy bázlivce kukuřičného (Diabrotica virgifera). Rostliny poléhají, jsou zakrslé a projevují se příznaky nedostatku vláhy. Škody jsou možné pouze na porostech kukuřice pěstovaných po loňské kukuřici. V ČR je toto poškození vzácné. V červnu již není ochrana možná. Ochrana se provádí při setí mořeného osiva kukuřice nebo aplikací granulovaných insekticidů do půdy.

Řepa cukrová

V červnu pokračuje intenzivní růst cukrové řepy a porosty se postupně zapojují. Z hlediska škůdců zůstávají významné především mšice. Mšice maková (Aphis fabae) vytváří na rostlinách nápadné tmavé kolonie a poškozuje rostliny sáním. Mšice broskvoňová (Myzus persicae) je méně nápadná, často se vyskytuje jednotlivě na spodní straně listů, ale je významná především jako přenašeč virových chorob. V červnu je nutné kontrolovat spodní stranu listů a nezaměřovat se pouze na nápadné kolonie mšice makové.

Při silném výskytu mšic je nutná včasná ochrana. Pozdní zásah po rozšíření virů již nemůže zabránit škodám. Používají se přípravky registrované do cukrové řepy, zejména přípravky na bázi deltrametrin, flupyradifuron, pirimicarb, flonicamid nebo gama-cyhalothrin podle aktuální situace.

Na listech se mohou ještě objevovat miny způsobené larvami květilky řepné (Pegomyia hyoscyami). U větších rostlin již tato poškození obvykle nemají zásadní význam. Ochrana má smysl hlavně u mladších, oslabených nebo řídkých porostů.

Jarní a ozimý mák

Červen je u máku velmi citlivým obdobím. Porosty jsou ve fázi prodlužovacího růstu, tvorby poupat, kvetení a nasazování tobolek. V této době mohou škodlivé organizmy výrazně ovlivnit nejen výnos, ale i kvalitu sklizeného semene.

Z chorob je nutné stále počítat s pleosporovou hnědou skvrnitostí máku (helmintosporióza máku, původce Pleospora papaveracea). Příznaky se objevují na listech, stoncích i tobolkách. Na listech vznikají hnědé skvrny, na stoncích může docházet k jejich tmavnutí a oslabení. Při vlhkém počasí se může rozvíjet také šedá plísňovitost máku (plíseň šedá, původce Botryotinia fuckeliana). U porostů poškozených mrazem, suchem, kroupami nebo škůdci bývá napadení výraznější. Fungicidní ochrana je účinnější při preventivní nebo časné aplikaci, nikoli až při silném rozvoji choroby. Používají se azoly, strobiluriny, boscalid nebo fluopyram.

Plíseň máku (původce Peronospora arborescens) může být stále problémem zejména tam, kde se objevily primární infekce již na jaře. Napadené rostliny jsou deformované, žloutnou a postupně zasychají. U této choroby je nutné připomenout, že běžné fungicidy účinné proti pravým houbám nemusí být účinné proti oomycetám. Výběr přípravku proto musí odpovídat skutečnému původci choroby. Z registrovaných přípravků je účinný jediný oxathiapiprolin. Ostatní registrované látky nebo kombinace jsou principiálně neúčinné proti původci plísně máku.

Ve fázi háčkování až počátku květu se v porostech máku, zejména v teplejších oblastech objevují velcí brouci krytonosce makovicového (Neoglacianus maculaalba, obr. 8). Zpočátku poškozují žírem stonky a poupata, později malé makovice (obr. 9), kam kladou i vajíčka. Larvy vyžírají přepážky, v makovicích se nevyvíjejí semena. Ochrana se provádí proti dospělcům před kladením vajíček a nejčastěji se používá úč. l. acetamiprid.

Od začátku června se v porostech máku objevuje drobný blanokřídlý hmyz žlabatka stonková (Timaspis papaveris, obr. 10). Samička klade vajíčka do stonků, larvy poškozují stonek uvnitř žírem. Rostliny zakrňují v růstu, při silnějším výskytu se rostliny lámou. Chemickou ochranu je nutno provést proti dospělcům před kladením vajíček. Žádná látka není registrována.

V makovicích se objevují drobné oranžové larvy bejlomorky makové (Dasineura papaveris, obr. 11). Dospělci mohou klást vajíčka pouze do mechanicky poškozených makovic, nejčastěji od krytonosce makovicového. Larvy vyžírají vnitřní přepážky makovic a tvořící se semena. Proti bejlomorce je registrován acetamiprid, účinná je chemická ochrana proti krytonosci makovicovému.

Obr. 8: Krytonosec makovicový

Obr. 9: Makovice poškozená dospělci krytonosce makovicového

Obr. 10: Žlabatka stonková

Obr. 11: Bejlomorka maková

Slunečnice

V červnu slunečnice rychle přechází do dlouživého růstu a vytváří mohutnou listovou plochu. U porostů poškozených při vzcházení se mohou stále projevovat rozdíly v růstu rostlin. Slabé a mezerovité porosty mají nižší schopnost kompenzace a jsou citlivější k dalším stresům.

V červnu se postupně šíří stejné choroby jako v květnu. Objevují se skvrny na listech, hnědnutí krčku i odumírání klíčních rostlin - alternariové skvrnitosti slunečnice (původce Alternaria spp.), plíseň slunečnice (původce Plasmopara halstedii), černá stonková skvrnitost slunečnice (fomové černání, původce Plenodomus lindquistii), bílá sklerociová hniloba (původce Sclerotinia sclerotiorum), šedá plísňovitost (původce Botryotinia fuckeliana). K silnějšímu výskytu dochází při dlouhotrvajícím ovlhčení rostlin, dispozičními faktory tak jsou zaplevelený porost, deštivé počasí, přemokřený pozemek. Fungicidní ochrana má největší význam při časné aplikaci v období tvorby listové plochy a před výrazným rozvojem chorob. Registrovány jsou strobiluriny, azoly, boscalid nebo fluopyram.

K živočišným škůdcům je slunečnice nejcitlivější od počátku prodlužovacího růstu do počátku květu. Největší škody v tomto období způsobují dva druhy mšic (obr. 12) - mšice slívová (Brachycaudus helichrysi, obr. 13) a mšice maková (Aphis fabae). Kolonie mšic způsobují výrazné deformace listů a poškozují vegetační vrchol a tvořící se poupě. V pozdějším období mšice již výraznější škody nezpůsobují. Některé hybridy slunečnice jsou méně citlivé k poškození sáním. K ochraně slunečnice proti mšicím jsou povoleny acetamiprid, deltamethrin a lambda-cyhalothrin.

Od počátku prodlužujícího růstu sají na všech nadzemních částech slunečnice klopušky (Miridae). V důsledku sání dochází k poškození buněk a k praskání pletiv. Posátá místa se zbarvují žlutavě, později hnědnou a zasychají. Pletiva se silně deformují. Dozrávající úbory jsou následně poškozovány houbovými chorobami. K ochraně je možno použít stejné látky jako proti mšicím.

V teplých letech mohou ve stejném období jako klopušky sáním poškozovat slunečnice třásněnky (Thysanoptera). Tento drobný hmyz způsobuje sáním stříbřité skvrny, na kterých bývají zřetelné tmavé kapičky trusu. Poškozená mladá pletiva se zpožďují v růstu, deformují se nebo zasychají. K ochraně je možno použít stejné látky jako proti mšicím.

Obr. 12: Mšice na slunečnici

Obr. 13: Mšice slívová na slunečnici

Hrách

Červen je pro hrách jedním z nejdůležitějších období ochrany. Porosty kvetou, vytvářejí lusky a zároveň jsou velmi citlivé k napadení škůdci i chorobami. V tomto období může být poškození přímo spojeno se snížením výnosu a kvality semen.

Většinou počátkem června se v některých letech a lokalitách může objevit masivnější napadení padlím (původce Erysiphe pisi, obr. 14). Pravděpodobný výskyt je, pokud teplota dosahuje vysokých denních a nízkých nočních hodnot a tvoří se dostatek rosy. Ochrana se obvykle neprovádí, v krajním případě by byl účinný postřik úč. l. boscalid. Až ke konci vegetace může být v některých letech (suché, horké léto) hrách v době dozrávání napaden rzivostí (původce Uromyces pisi). V našich podmínkách jde o méně významné onemocnění, ochrana se obvykle neprovádí. Z chorob se mohou rozvíjet skvrnitosti listů, stonků a lusků. Příznaky se objevují jako hnědé až tmavé skvrny na listech, stoncích a později i na luscích. Za vlhkého počasí se choroby šíří rychleji, zejména v hustých a polehlých porostech. U porostů určených na osivo je nutné věnovat chorobám lusků mimořádnou pozornost, protože napadení může ovlivnit zdravotní stav sklizeného osiva.

V tomto období se může také vyskytnout pravá plíseň hrachu (původce Peronospora viciae, obr. 15). Primární příznaky jsou vodnaté, žlutozelené skvrny na listových čepelích, popř. luscích. Skvrny bývají ostře ohraničené, rychle žloutnou a zasychají. Na spodní straně ještě nezaschlých napadených listů, v místě poškození pletiva, vyrůstá šedavý až šedofialový povlak sporangioforů houby. Povoleny jsou pouze aplikace strobilurinů.

V období tvorby lusků se v porostech hrachu stále objevují škůdci z předcházejícího období kyjatka hrachová (Acyrthosiphon pisum, obr. 16), třásněnka hrachová (Kakothrips pisivorus) a larvy zrnokazů (Bruchus). Chemická ochrana se však již obvykle neprovádí, protože měla být provedena při hospodářsky významném výskytu již v předchozím období.

Nejvážnějším škůdcem hrachu v tomto období je drobný noční motýlek obaleč hrachový (Cydia nigricana, obr. 17). Dospělci nalétávají do porostů v červnu a počátkem července. Jejich let je monitorován pomocí feromonových lapačů. Z vykladených vajíček se líhnou housenky, které poškozují žírem vyvíjející semena - červivost hrachu. Největší škody způsobují na hrášku pěstovaném na zeleno pro konzervárenské účely. Několik housenek může znehodnotit celou dodávku.

Chemické ošetření musí být cíleno proti právě se líhnoucím housenkám, pozdější ošetření není účinné. K ochraně jsou registrovány úč. l. cypermethrin, deltamethrin, flupyradifuron.

Obr. 14: Padlí na hrachu

Obr. 15: Plíseň hrachu

Obr. 16: Kyjatka hrachová

Obr. 17: Housenka obaleče hrachového