Ochrana proti škodlivým organizmům v září

15. 09. 2026 Doc. Ing. Jan Kazda, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Ochrana obecně Zobrazeno 2614x

V září se začínají postupně sklízet pozdní plodiny, jakými jsou např. kukuřice a cukrová řepa. Ochrana proti chorobám a škůdcům se u nich v tomto období provádí pouze omezeně. Hlavní pozornost v ochraně si však zasluhuje vzešlá ozimá řepka.

Ozimá řepka

Hlavním cílem v září je u řepky založit kvalitní porost. Rostliny by měly být rovnoměrně rozmístěny po pozemku při optimálním počtu 30–40 rostlin/m². Dobrých výnosů však můžeme dosáhnout s nižším i vyšším počtem rostlin. Rozhodujícím faktorem je kvalitní zpracování, výsev v srpnu v optimálním termínu a zejména dostatek vody ve vhodném období. Letos je i na začátku srpna velmi teplo a extrémně sucho. Bude tento trend pokračovat, nebo to bude příroda kompenzovat vysokými srážkami koncem srpna a počátkem září?

Podle měsíčního výhledu ČHMÚ z počátku srpna se ve 2. polovině měsíce očekává postupné zmírnění vysokých teplot, nikoliv však výrazný přechod k plošně deštivému počasí. Srážkové úhrny by měly být většinou průměrné až podprůměrné a jejich bouřkový charakter může způsobit značné místní rozdíly. V suchých oblastech proto mohou při zakládání porostů řepky nadále přetrvávat problémy s nedostatkem vláhy v povrchové vrstvě půdy. Pravděpodobnost této předpovědi je u srážek 65 % a u teplot 75 %. Vzhledem k bouřkovému charakteru srážek mohou být i v rámci jednoho podniku porosty v různém stavu od špatných až po velmi dobré.

Vyrovnané vzcházení a rychlý počáteční růst jsou nejúčinnějším nechemickým opatřením proti většině škůdců v počátečním růstovém období. Řepka, která vzchází pomalu, nepravidelně a zůstává dlouho ve fázi děložních lístků, je mnohem citlivější k poškození dřepčíky a dalšími škůdci. Naopak rychle rostoucí porost s dostatečným počtem rostlin a dobrým kořenovým systémem dokáže i střední poškození listů dobře kompenzovat. Kromě srážek ovlivní výskyt škodlivých organizmů v září také zpracování půdy před setím.

Povrch pozemku nemá být nadměrně hrudovitý, protože hroudy a rostlinné zbytky vytvářejí úkryty pro slimáčky, plzáky a některé druhy hmyzu. Současně však nesmí být půda příliš jemná a utužená, aby nedocházelo k tvorbě škraloupu a zhoršenému vzcházení. Obávám se, že při obvyklém způsobu zakládání porostu bylo při půdě vyschlé v srpnu velmi obtížné připravit půdu optimálně. Preferoval bych spíše zakládání porostu řepky technologií strip-till s páskovým výsevem do hluboce prokypřených pásů do jinak minimálně zpracované půdy.

Do nechemické ochrany patří také prostorová a časová izolace od starých řepkovišť, výdrolu řepky a brukvovitých meziplodin. Výdrol řepky je významným zeleným mostem pro dřepčíky, mšice i původce chorob. Z hlediska ochrany rostlin bych doporučoval v období setí řepky všechny výdroly zlikvidovat. V praxi se však z mnoha někdy i pochybných důvodů nechávají až do setí ozimých obilnin.

Ochrana proti škodlivým organizmům při suché a teplé variantě počasí v září

Dřepčíci rodu Phyllotreta

Vzhledem k velkému rozšíření dřepčíků v letním období na brukvovité zelenině lze předpokládat jejich vysoký výskyt na vzcházející ozimé řepce. Dřepčíci rodu Phyllotreta (obr. 1) jsou nejnebezpečnější od vzcházení do několika pravých listů řepky. V porostech se na podzim nejčastěji vyskytuje dřepčík černonohý a dřepčík černý. Brouci jsou drobní, většinou 2–3 mm velcí, při vyrušení skáčou a za teplého suchého počasí mohou být velmi aktivní. Poškození se projevuje typickým dírkováním listů. Zpočátku jde o mělké jamky, později o drobné otvory o velikosti přibližně 1–3 mm. Rostliny nemohou regulovat výpar vody a poměrně rychle usychají nebo výrazně zpomalují růst a tím se výrazně zvyšuje škodlivost dalších živočišných škůdců.

Obr. 1: Dřepčík rodu Phyllotreta

Základem ochrany je kvalitní insekticidní moření, protože brouci mohou zničit klíčící rostlinky ještě pod povrchem půdy. Pro výsevy ozimé řepky v roce 2026 bude na českém trhu dostupné osivo insekticidně ošetřené především přípravky Lumiposa s účinnou látkou (úč. l.) cyantraniliprol a Buteo Start s úč. l. flupyradifuron. Lumiposa se na náš trh dostává zejména na profesionálně namořeném osivu ze zemí, kde je přípravek pro tento účel povolen (Francie). Buteo Start je využíván na základě vzájemného uznávání povolení ze Slovenska. V obou případech se nejedná o neonikotinoidní mořidla a mají podstatně nižší reziduální účinnost. V období děložních lístků je nutné plynule přejít na plošné postřiky pyretroidy a doporučuji přidat smáčedlo.

V registru jsou pro dřepčíky v ozimé řepce uvedeny např. přípravky s cypermethrinem, deltamethrinem nebo dalšími pyretroidy. Pyretroidy působí kontaktně a mají krátký reziduální účinek, zejména za vyšších teplot. Při trvajícím náletu je nutné opakovat ošetření. O účinnosti opatření nerozhoduje druh pyretroidu, ale množství úč. l./ha. Při opakovaných aplikacích je nutné počítat s rizikem rostoucí rezistence a bohužel s negativním dopadem na užitečné organizmy. Ošetření acetamipridem bývá méně účinné než pyretroidy, lepší je kombinovat obě účinné látky.

Dřepčík olejkový - začátek rizika již v 2. pol. září

Dřepčík olejkový (Psylliodes chrysocephala) se stal v posledních letech klíčovým podzimním škůdcem řepky. Dospělci jsou větší než dřepčíci rodu Phyllotreta, obvykle 3–4,5 mm dlouzí, tmavě kovově zbarvení s červenohnědými částmi nohou. Do porostů nalétávají po ukončení letní diapauzy. V některých letech se objevují již koncem srpna a na začátku září, jindy až později v září nebo na začátku října. Monitoring žlutými miskami musí začít nejpozději v polovině září! Do misky je nutné dát více detergentu (saponát), protože dřepčíci jsou lepší plavci než jarní krytonosci.

Je velkou otázkou, co s populací dřepčíků udělalo extrémně horké počasí v letošním létě. Za příznivé počasí pro přežití v klidovém stadiu (obdoba přezimování jiných škůdců) v létě je považováno především:

• mírně teplé a teplotně stabilní mikroklima přibližně 18–25 °C,
• vyšší vzdušnou vlhkost, přibližně kolem 60–70 %,
• vlhká půda,
• zastíněná místa s opadem a vegetací, zejména okraje lesů a křovin u vodních ploch.

Tyto podmínky většinou nebyly v létě splněny a uvádí se, že teploty přes 30 °C jsou pro dospělce smrtelné. Nezapomínejme však, že dřepčíci si mohou chladnější a vlhčí polohy najít a tam přežít i teploty okolo 40 °C v okolní krajině. Vajíčka kladou samičky nejlépe při 14–16 °C.

V září je poškození rostlin dospělci podobné jako u ostatních dřepčíků. Pomalý růst rostlin škody výrazně zvyšuje. Chemická ochrana proti dospělcům je podle registrace založena na pyretroidech a acetamipridu. Ošetření proti larvám uvnitř řapíků je již podstatně méně spolehlivé, proto je podzimní ochrana založena hlavně na včasném zásahu proti broukům, aby nenakladli vajíčka. Ošetření je nutné opakovat, ale tím zvyšujeme rezistenci.

Zápředníček polní, osenice a pilatka řepková

Na listech mladé řepky se mohou v září objevovat také větší nepravidelné požerky, které nejsou způsobeny dřepčíky. Nejčastějšími původci jsou housenky zápředníčka polního (Plutella xylostella, obr. 2), mladé housenky osenic (Agrotis spp., obr. 3) a housenice pilatky řepkové (Athalia rosae).

Obr. 2: Housenka zápředníčka polního

Obr. 3: Housenka osenice a její žír

Housenky zápředníčka polního jsou drobné, štíhlé a často se nacházejí na spodní straně listů. Při vyrušení se prudce svíjejí a mohou se spouštět po vlákně. Škodí žírem na listech, u mladých rostlin mohou poškodit i srdéčko. Výskyt bývá podporován teplým počasím a může mít migrační charakter. V registru jsou pro ozimou řepku proti zápředníčku (obr. 4) uvedeny přípravky s acetamipridem (Mospilan) nebo cyantraniliprolem (Exirel). Rezistence larev k pesticidům je vysoká.

Housenky osenic jsou zpočátku na listech, později se stahují k povrchu půdy a poškozují rostliny u kořenového krčku nebo pod povrchem. V časných instarech jsou ještě relativně citlivé k insekticidům, později je ochrana obtížná. Proti osenicím lze využít registrované pyretroidy, ale zásah má smysl jen včas, dokud jsou housenky malé a dostupné postřiku na listech.

Housenice pilatky řepkové (obr. 5) bývají tmavé, nápadné a při silném výskytu mohou rychle skeletovat listy. V porostech ozimé řepky však jejich hospodářský význam bývá ve srovnání s dřepčíky nebo plži obvykle menší. Ochrana je nutná pouze při silném výskytu na mladých a slabých porostech opět přípravky na bázi acetamipridu nebo pyretroidu. Pro odlišení od housenek motýlů je užitečné připomenout, že housenice pilatek mají více než 5 párů panožek na zadečku, zatímco housenky osenic mají panožek méně.

Obr. 4: Dospělec zápředníčka polního

Obr. 5: Housenice a dospělci pilatky řepkové

Uvedené druhy škodí pouze za suchého, horkého počasí, kdy řepka pomalu roste.

Ochrana proti škodlivým organizmům při vlhké a chladné variantě počasí v září

Plži - riziko hlavně při vlhku a hrudovitém povrchu

Na začátku září mohou i relativně velkou vzešlou řepku významně poškozovat plži, zejména slimáček síťkovaný (Deroceras reticulatum), slimáček polní (Deroceras agreste) a plzáci rodu Arion. Vzhledem k extrémně suchému létu větší škody nepředpokládám, pokud se charakter počasí na přelomu srpna a září výrazně nezmění. Typické pro poškození jsou nepravidelné požerky, vyžrané okraje listů, chybějící rostliny v řádcích a přítomnost zaschlého slizu.

Monitoring je jednoduchý, ale musí být proveden včas. Na riziková místa lze položit desky, kusy fólie nebo polystyrenu a 2. den ráno zkontrolovat počet ukrytých jedinců. Kontrola pouze za slunečného dne je nespolehlivá, protože plži bývají ukryti pod povrchem půdy.

Chemická ochrana se provádí granulovanými moluskocidy. Podle aktuální registrace jsou v řepce k dispozici přípravky na bázi metaldehydu a fosforečnanu železitého. Aplikace musí být provedena v době aktivity plžů, nikoli až po zjištění plošných mezer v porostu. U ohniskového výskytu má smysl ošetřit především okraje pozemků, souvratě a vlhčí části honu.

Při rychlém růstu rostlin je významné poškození housenkami výše popsaných druhů relativně malé a ochrana se provádí jen při velkém přemnožení.

Choroby mladých rostlin a plíseň brukvovitých

V září se škodlivé výskyty houbových chorob v našich podmínkách objevují opravdu jen ojediněle. Většina osiva řepky bude namořena fluopikolidem a fluoxastrobinem. Tato mořidla řepku dobře chrání proti padání klíčních rostlin. Toto poškození řepky se však v našich podmínkách prakticky nevyskytuje. Ostatní houbové choroby se objevují až v dalším průběhu podzimu.

Fungicidní účinek mají i regulátory růstu na bázi azolů, které se aplikují prakticky na všechny bujně rostoucí porosty ve druhé polovině září, kdy má řepka 4–6 pravých listů.

Kukuřice

V září se kukuřice sklízí postupně na siláž a později i na zrno. V letošním roce byla kukuřice místy silně poškozena suchem. V případě vlhkého počasí v září se mohou na palicích objevit fuzariózy a také obecná snětivost kukuřice. Toxikologicky nejzávažnější jsou především fuzariózy palic, protože některé druhy rodu Fusarium mohou produkovat nebezpečné mykotoxiny. Obecná snětivost kukuřice sama o sobě známé nebezpečné mykotoxiny nevytváří, ale silně poškozené a rozpadající se nádory mohou být druhotně osídleny houbami produkujícími toxiny.

Fuzariózy palic kukuřice jsou nebezpečné především tvorbou mykotoxinů. Nejčastěji se jedná o deoxynivalenol (DON), zearalenon a fumonisiny, které mohou způsobovat nechutenství, poruchy trávení, oslabení imunity, poškození jater a ledvin nebo poruchy reprodukce hospodářských zvířat. Obsah toxinů přitom nemusí vždy odpovídat viditelnému napadení palic.

Obecná sněť kukuřice (původce houba Ustilago maydis, obr. 6) sama o sobě známé nebezpečné mykotoxiny nevytváří - mladé nádory se v Mexiku dokonce konzumují jako pochoutka huitlacoche. Poškozené a rozpadající se nádory však mohou být následně osídleny toxigenními druhy rodů Fusarium (obr. 7) nebo Aspergillus, a proto mohou obsahovat fumonisiny či aflatoxiny. Silně napadené porosty proto nejsou vhodné ke krmení bez posouzení jejich zdravotní nezávadnosti.

Obr. 6: Obecná snětivost kukuřice

Obr. 7: Poškození houbami rodu Fusarium sp. na palici

Pokud je podezření na vyšší výskyt napadených palic nebo rostlin výše uvedenými houbami, doporučuji provést laboratorní zkoušku na výskyt toxických mykotoxinů v celé sklizené hmotě.

Pro kompletní krmivo pro dospělý skot a dojnice platí tyto směrné hodnoty:

• deoxynivalenol (DON): 5 mg/kg,
• zearalenon: 0,5 mg/kg,
• fumonisiny B₁ + B₂: 50 mg/kg.

U telat mladších 4 měsíců jsou hodnoty nižší: DON 2 mg/kg a fumonisiny 20 mg/kg. Všechny hodnoty se vztahují ke krmivu s 12% vlhkostí.

Po sklizni silážní i zrnové kukuřice důrazně doporučuji rozdrtit slámu i strniště a dobře zaorat. Zničí se tím housenky a kukly zavíječe kukuřičného, které se chystají na přezimování. Je to výborný způsob ochrany, který se u nás podceňuje a v zahraničí se cíleně provádí na velkých plochách.

Slunečnice

Zejména za vlhkého počasí bývají úbory poškozeny mnoha druhy hub (obr. 8), nejčastěji bílou hnilobou (obr. 9) nebo šedou plísňovitostí. Slunečnici je možné před sklizní desikovat přípravkem Kabuki s úč. l. pyraflufen-ethyl. Aplikuje se v dávce 0,8 l/ha společně se smáčedlem přibližně 14 dní před sklizní. Přípravek působí kontaktně a jeho účinek je pomalejší než u dříve používaných přípravků s úč. l. diquat.

Obr. 8: Zcela zničený úbor slunečnice v období sklizen houbami

Obr. 9: Bílá hniloba v úboru slunečnice

Zejména menší plochy slunečnice mohou být silně poškozeny ptáky, kteří vybírají semena. Větší riziko je také pod dráty elektrického vedení, které slouží jako odpočinek pro ptáky.

Cukrovka

V případě, že je dohodnut s cukrovarem pozdější termín sklizně na říjen nebo i na listopad, je nutné tyto porosty nadále pravidelně fungicidně ošetřovat proti cerkosporové listové skvrnitosti řepy (původce houba Cercospora beticola). Ošetření je nutné i u odrůd, které se prodávají jako tolerantní nebo odolnější k této chorobě. U těchto odrůd je však účinnost fungicidního ošetření výrazně vyšší než u běžných odrůd. Používají se úč. l. na bázi azolů, strobilurinů a SDHI fungicidů. Účinné jsou zejména jejich kombinace.

Mák

V září probíhá výsev ozimého máku. Optimální termín je zpravidla od konce srpna do poloviny září; v teplejších oblastech lze setí posunout přibližně do 20. září, při dlouhém teplém podzimu i o něco později. Příliš časné výsevy mohou přerůstat a hůře přezimovat.

V tomto období není nutné provádět ochranu proti chorobám a škůdcům.