Ohlédnutí za pěstitelským ročníkem 2023/24

10. 02. 2025 Ing. Antonín Šandera; Rudka Ochrana obecně Zobrazeno 368x

Jestliže byl ročník 2023/24 něčím typický, pak tím, že se po určité době výrazně prosadil vliv počasí. Jednak v podobě vysokých teplot v závěru minulého léta, ale také jeho podlimitní srážky následně v závěru podzimu s navazujícím povrchovým půdním suchem v březnu a dubnu roku 2024. Na tuto situaci pak měly výraznou vazbu jak některé problémy v ochraně rostlin, tak ve výživě rostlin, především dusíkem. Zatímco nadnormální teploty v srpnu ovlivnily již jen tvorbu výnosu u kukuřice a sóji, vodní deficit z podzimu a z časného jara v kombinaci s pozdními mrazíky poškodil porosty řepky, v případě ozimých obilnin dlouhodobý vodní stres podpořil intenzitu projevu napadení virovými zakrslostmi. Kombinace sucha a mrazu o sobě dala opět vědět v podobě poškozených porostů obilnin před metáním.

Obilniny

Gradace škůdců v úzkých osevních sledech

Pokračoval trend nárůstu škodlivosti některých druhů vázaných na monokultury obilnin. Typickým příkladem je hrbáč osenní, který v podzimním období uniká pozornosti jak imago, tak jako málo vyvinutá larva (obr. 1). Na jaře v průběhu března pak v krátkém časovém úseku i zcela likviduje rozsáhlé plochy ozimých obilnin, hlavně v druhém roce obilního sledu, na pozemcích s ponechanou slámou (včetně polehlých ploch z předchozího roku). Více jsou napadány jižní, jihovýchodní a jihozápadní expozice pozemků. K omezení škodlivosti přispívá aplikace N na slámu a sledování výskytu škůdce v meziporostním období. Zajímavostí je zvyšující se výskyt tohoto škůdce i na jarních obilninách a dříve pro něho v netypických plodinách, jako jsou řepka, luskoobilní směsky apod.

Obr. 1: Larva hrbáče osenního

Virózy obilnin

Vzhledem k průběhu počasí a souběhu dalších vlivů o sobě po delším intervalu v řadě oblastí poměrně dramaticky daly vědět virové zakrslosti obilnin. Obdobně jako v roce 2015 se vyskytly i ve vyšších nadmořských výškách i kolem 600 m n. m.

Faktory ovlivňující napadení virózami:

• časné setí,
• etapovité vzcházení,
• rychlost zapojení porostu (i v závislosti na výši výsevku),
• ošetření porostu v citlivých fázích,
• odrůda,
• stres ze sucha na podzim a v časné jarní vegetaci.

Časné setí podpořilo intenzitu napadení takto založených porostů, zvláště pokud bylo spojeno s etapovitým vzcházením porostů bez opakování aplikací insekticidu po dalších vlnách vzcházení.

Etapovité vzcházení hrálo zásadní roli v kombinaci s nutností opakovaně tyto porosty ošetřovat tak, aby každá perioda vzcházení porostu byla pod insekticidní clonou. V opačném případě vykázaly porosty silné plošné napadení enkláv neošetřených v citlivé fázi (BBCH 12–21).

Zejména u ozimého ječmene se jednoznačně projevila různá náchylnost k napadení virózami podle odrůd, kdy výrazně vyšší intenzitu projevů napadení vykázaly některé dvouřadé odrůdy.

Refugia virů a přenašečů, stres ze sucha - problematické byly porosty v blízkosti ponechaných výdrolů předplodin, nejen obilnin, ale i řepky. Vůbec nejvíce pak byly napadeny co do intenzity projevu plochy založené po dlouze vegetujících výdrolech řepky a meziplodin, kde se k faktoru refugia přenašečů přidal i v tomto ročníku zásadní vliv přísušku, který intenzitu projevu napadení virovými zakrslostmi výrazně zesiloval.

Kvalitativní parametry zrna

Pro průběh ročníku 2023/24 a podobné je typickým znakem problematika dosahování kvalitativních parametrů zrna jak u potravinářské pšenice, tak zejména u ozimého sladovnického ječmene, a to z pohledu požadovaného obsahu dusíkatých látek.

Ačkoliv požadavek na úroveň obsahu dusíkatých látek je u obou plodin z podstaty rozdílný, problém řešený u obou plodin je podobný, a to nízký obsah dusíkatých látek v zrnu. U pšenice často nedosahoval požadované výše, a i u ozimého sladovnického ječmene byly obsahy dusíkatých látek často extrémně nízké. Uvedený jev je předmětem samostatné tématiky změn dynamiky příjmu N v aridních oblastech, ale týká se stále širšího areálu pěstování uvedených plodin.

Podstatnými faktory byly i v ročníku 2024 vliv historie pozemku (skrze reziduální N a mineralizaci) a strategie hnojení N s podstatnou vazbou na termín jeho aplikace a použité formy dusíkatého hnojiva. Nejvíce se (pozitivně) projevil posun aplikací N do časných fází vývoje plodiny spojený se správnou formou N. Nevhodně zvolená forma N s nevhodným termínem aplikace velmi často znamenaly i při vysoké intenzitě hnojení obsah dusíkatých látek v zrnu potravinářské pšenice kolem 10 %, tedy hluboko pod požadavky na potravinářské parametry a v závislosti na podmínkách v době aplikace a po ní, buď ztráty N do ovzduší nebo tvorbu reziduálního N v půdním profilu s možným rizikem transportu do podzemních kolektorů a vodních toků.

Rez plevová

Z houbových patogenů v tomto ročníku zaujala vyššími výskyty a typicky rychlým nástupem epidemie rez plevová, opět s vazbou na citlivé odrůdy a podceněním kritické fáze počátku rozvoje epidemie podle ranosti odrůd a oblasti těsně před fází BBCH 37. Citlivé odrůdy velmi rychle přišly o funkční listovou plochu s výrazným propadem výnosu. Plný rozvoj epidemie se překrýval s nejcitlivější fází plnění zrn. V mléčné zralosti byly citlivé odrůdy s nedostatečným fungicidním krytím často již zcela bez listové plochy.

Microdochium nivale v klasech

Druhým patogenem s vazbou na deštivou periodu v období metání bylo Microdochium nivale v klasech (obr. 2), tedy patogen typický spíše pro přímořské klima a unikající pozornosti vzhledem k relativně skrytému poškození květních orgánů v době kvetení, které lze zaměnit i za poškození mrazem (obr. 3).

Obr. 2: Poškození květních orgánů houbou Microdochium nivale

Obr. 3: Poškození klasů mrazem před metáním

Řepka ozimá

U řepky zůstal problémem dřepčík olejkový. V uplynulém ročníku se projevil nepříznivě souběh jarních mrazů s nevhodnou technologií a také bylo možné vysledovat vztah mezi výskytem blýskáčka a mrazem v porostech s vyšším či nižším výsevkem.

Zásadní zůstává dřepčík olejkový

I v tomto ročníku se opakovala na řadě lokalit vysoká škodlivost dřepčíka olejkového. Vysoká škodlivost, tohoto ještě nedávno minoritního škůdce, je dána více vlivy, které se v kombinaci násobí a byly již popsány. Hlavními přímými důvody extrémně vysoké škodlivosti je vysoká koncentrace řepky v osevních sledech, částečně absence (vyřazení z používání) některých účinných látek insekticidů a jeho resistence vůči neonikotinoidům. Nepřímou příčinou je setrvalé používání technologií pěstování, které podporují a zvyšují škodlivost tohoto specifického škůdce skrze nevhodnou strukturu porostu. Jedná se především o vysoké výsevky (nad 40 rostlin/m²) v kombinaci s takovým termínem setí, který nezabezpečí dostatečně rychlý vývoj porostu během první fáze vegetace na podzim. Současně je také extrémně důležitý dostatečný vývoj rostlin před přezimováním.

Ve výhodě byly takové porosty, kde především hmota listů a celé rostliny dosáhla takového stavu, kdy vlivem senescence dochází k opadu listů již během časné zimy a v předjaří, což efektivně spolu s velkou hmotou řapíků listů snížilo stupeň migrace larev dřepčíka olejkového z řapíků do centrální části rostliny (obr. 4). Naopak rostliny slabší v oblastech s vysokým tlakem škůdce byly poškozeny do té míry, že larvy blýskáčka omezovaly i větvení rostlin, a to poškozením základů větví (obr. 5).

V suchých oblastech s nejvyšším tlakem škůdce potom výnosy nad 3 t/ha poskytovaly téměř bez výjimky porosty s počtem pod 25 rostlin/m² za předpokladu, že byly dostatečně vyvinuté (obr. 6). Takové porosty byly současně velmi často výrazně méně poškozeny pozdními jarními mrazy, a to vzhledem k jejich velmi dlouhé periodě kvetení a relativně úspěšnější kompenzaci ztráty květů, šešulí v mrazových periodách (obr. 7).

Porosty založené opožděně (opožděně vzešlé) s vysokou hustotou rostlin kvetly velmi krátce a pokud se tato perioda překryla s periodou mrazů, i nejúrodnější části pozemků vykazovaly v tomto ročníku i téměř nulové výnosy. Dlužno dodat, často v souběhu se škodami způsobenými dřepčíkem, který i v tomto ročníku vykázal silnou vazbu vysoké škodlivosti právě v porostech s vyšším počtem (slabších) rostlin na jednotku plochy.

Obr. 4: Žír larev dřepčíka olejkového ve vzrostném vrcholu a bázích nových větví

Obr. 5: Larvy dřepčíka olejkového a poškození základů větví

Obr. 6: Rostlina řepky z časného setí 29. 7. 2023, výsevek 0,4 VJ/ha, foto březen 2024

Obr. 7: Rostlina řepky z časného setí 29. 7. 2023 výsevek 0,4 VJ/ha, foto květen 2024

Blýskáček a mráz

Podstatným faktorem, který snižoval i samostatně při vyloučení jiných vlivů (jako je dřepčík olejkový) výnosy řepek v uplynulém ročníku nejvíce, byla vazba přísušku, pozdních mrazíků a podceněné škodlivosti blýskáčka jak v citlivé fázi květních rozet (obr. 8), tak po odkvětu.

Další vazbou v tomto scénáři vysokých ztrát na výnosu bylo u porostů s vyšším počtem rostlin na jednotku plochy v mrazem postižených oblastech (ale i jen částech pozemků) a podcenění škodlivosti blýskáčka po odkvětu řepky, kdy po ochlazení a dešťových srážkách škůdce migroval na již tak redukovaný počet poupat po mrazech a dále snižoval výnos. Nebyly výjimkou porosty, kde souběh těchto vlivů zapříčinil pokles výnosů až na úroveň kolem 1 t/ha. Části porostů v terénních depresích, údolnicích pak zmlazovaly a reálně vykazovaly i nulový výnos. Porosty vedené s vyšším výsevkem s dosaženým uspokojivým výnosem byly v takto postižených lokalitách výjimkou a vyžadovaly extrémní insekticidní strategii.

Obr. 8: Poškození poupat blýskáčkem ve fázi květní rozety

Bejlomorka kapustová

Její výskyty byly dle lokalit nevyrovnané, s velmi časnými záchyty. Bejlomorka nejvíce škodila v případě napadení porostu v začátku květu na spodních, vývojově nejstarších šešulích. U těchto rostlin to vedlo, tak jako v minulosti, k záměně příznaků na poškozených šešulích s napadením plísní (obr. 9)

Obr. 9: Poškození šešulí bejlomorkou kapustovou

Půdní škůdci a organická hmota

Stálý nárůst škodlivosti vykazují druhy s vazbou na nerozloženou organickou hmotu. Jedná se především o drátovce (larvy kovaříkovitých) a ponravy (larvy chroustů).

Zejména drátovec, stejně jako v dalších plodinách, zažívá nebývalý nárůst početnosti a škodlivosti, prokazatelně na pozemcích s absencí aplikace dusíku na slámu a jejím zapravením do půdy bez dotace N. Takové plochy jsou i v případě kukuřice napadeny škůdcem do té míry, že vedou k velké enklávovité mezerovitosti až k zaorávkám porostů i přes moření osiva.

Hlízenka a poškození škůdci

Již typickou situací závěru poslední dekády je silný výskyt hlízenky vázaný na silné poškození rostlin larvami krytonosců a dřepčíka olejkového. Pokračoval trend velmi výrazného posunu náletu imag krytonosců při oteplení v únoru a časně v březnu. Opakovaně dochází k vykladení samic velmi rychle po splnění úživného žíru i během jediné teplé odpolední periody. Data z monitoringu ÚKZÚZ situaci vykreslují včetně období kladení a náletu samců krytonosce čtyřzubého již v podzimním období.

Zápředníček polní

Regionálně dokázal zápředníček spolu s mšicemi decimovat především porosty jinak poškozené, ve velkém množství se v podobě zámotků vyskytoval spolu s imagy dřepčíka olejkového na dozrávajících šešulích. V období dozrávání řepky situaci pak jen dokreslovaly ve velkých počtech se vyskytující imaga dřepčíka olejkového způsobující typické plošné požerky a současně se kuklící aktuální generací zápředníčka (obr. 10).

Kukuřice

Kukuřice jako plodina byla stejně jako sója výrazně limitována v tvorbě výnosu průběhem počasí v závěru léta, kdy extrémní teploty spolu s nedostatečným zásobením vláhou zapříčinily velmi rychlý nárůst sušiny silážní kukuřice, ale i velmi rychlý závěr vegetace části zrnové kukuřice.

Zavíječ kukuřičný

Relativnímu poklesu škodlivosti zavíječe zásadně pomohl průběh počasí - sucho a nízká relativní vlhkost v době kladení vajíček. Nadále pokračoval trend výrazného posunu prvních náletů škůdce do lapačů za současného navýšení početnosti u prvního vrcholu náletu. První výraznější nálety se odehrály již koncem května. V teplejších částech ČR, ale i okrajových částech vrchoviny přiléhajících k teplé kukuřičné oblasti, se v současné době dle ÚKZÚZ překrývá jednogenerační populace s bivoltinní (dvougenerační populací).

Časný nálet první letové vlny zavíječe v několika uplynulých letech unikal pozornosti a byl jednou z příčin až 100% napadení porostů kukuřice housenkami zavíječe kukuřičného a to i ve vyšších oblastech kolem 500 m n. m.

Jeho škodlivost byla v roce 2024 snížena jak již zmíněným průběhem počasí, tak vyšší zodpovědností pěstitelů ve vyšších polohách, kde se škůdce vlivem změny klimatu etabloval. Je nutné u něho počítat jak s využitím přímé ochrany, tak s uplatněním agrotechnických opatřeních, jako je likvidace strnišť až u země drcením, zejména po silážní kukuřici. Dalším výrazným vlivem podporujícím jednoznačně gradace zavíječe je poškození porostů kukuřice černou zvěří, kdy u polámaných porostů nelze spolehlivě uplatnit zmíněná agrotechnická opatření.

Drátovec a bázlivec kukuřičný

Pokračovalo zvyšování škodlivost larev kovaříkovitých - drátovců, stejně jako v řepce ve spojení s nerozloženou organickou hmotu předplodin a meziplodin. Efektivita přímé ochrany na pozemcích s vysokou koncentrací kukuřice a absencí aplikace N na slámu klesá. V nevýhodě jsou především podniky s čistou rostlinnou výrobou, kde je z dikce nitrátové směrnice zapovězena aplikace N na slámu, pokud nenásleduje ozimá obilnina. Koncentrace tohoto scénáře ve více letech v časové řadě na předmětných pozemcích povede k výraznému nárůstu škodlivosti larev kovaříkovitých i v dalších plodinách.

Škodlivost bázlivce kukuřičného relativně poklesla zejména na bliznách v době kvetení. Rostliny velmi rychle prošly generativní fází a k výraznému překrytí jejich citlivé fáze se silným výskytem imag nedocházelo.

Černopáska bavlníková

I když jen lokálně, v letošním roce přibylo pozorování výskytu i škodlivosti některých přehlížených škůdců. Zajímavá byla početnost černopásky bavlníkové, kdy tento typický migrant z jižních částí Evropy na některých lokalitách jižní Moravy převýšil početnost zavíječe kukuřičného.

Fuzariózy

Regionálně rozdílně, ale přesto se místy s vysokou intenzitou fuzariózy vyskytovaly již v počátku sklizně problémy s vyšším obsahem mykotoxinů v zrnu, což mělo dvě hlavní příčiny.

Méně často se proti minulým letům projevil vliv poškození housenkami zavíječe kukuřičného. Ale vyšší byl vliv pukání zrn po suché periodě a následném obnovení plnění zrn po lokálních bouřkách. Tento efekt vykazuje i vazbu na hybrid a jeho citlivou fázi.

Uvedený stav se týkal i porostů silážní kukuřice, a to i ve vyšších polohách, kde jinak typickým problémem není, na rozdíl od setrvalého trendu posunu škodlivých výskytů zavíječe kukuřičného do pásma vrchoviny a podhorských oblastí, což potvrzují i data ÚKZÚZ, včetně signalizací v sezoně na Rostlinolékařském portálu.

Abiotická poškození

Významným jevem hlavně v oblastech postižených přísuškem v hlavní fázi vývoje rostlin bylo následné lámání rostlin kukuřice po příchodu nadlimitních srážek a větru. Výrazně více byly poškozovány určité lokality, zejména na Znojemsku a Břeclavsku.

Do stejné kategorie poškození patří i prosté vyvracení rostlin spojené s nedostatečným vývojem kořenů buď po poškození bázlivcem a drátovcem, nebo nesprávně provedeném setí v pásovém zpracování půdy, včetně nesprávně zvolených, především příliš vysokých dávek N hnojiv k patě rostlin, které mohou za sucha vést k výraznému poškození kořenů.

Zlom počasí v podobě horka a teplého výsušného větru způsobil dokonce i na vláhou zásobených porostech dosud v největším rozsahu extrémně rychlý nárůst sušiny až do úrovně několika procentních bodů za 24 hodin. Tento fakt komplikoval sklizeň silážní kukuřice a vlhkého zrna.

Závěr

Pěstitelský ročník 2023/24 vedl u další velké skupiny pěstitelů z roviny úvah k reálnému razantnímu snížení osevních ploch řepky, kdy bez změny technologického řetězce se tato lukrativní plodina stává plodinou vysoce problematickou.

I u dalších stěžejních plodin se ukázala nutnost adaptace pěstitelských strategií na výkyvy počasí, ale také vzhledem ke změnám v bionomii škůdců a pro využití živin na tvorbu výnosu k dosažení kvalitativních parametrů zrna u živiny jako je dusík. Tyto změny v aplikaci živin jsou nutné i vzhledem k možným negativním vlivům na životní prostředí.