Ošetření semenných porostů lesknice kanárské

06. 08. 2025 Ing. Zuzana Kubíková, Ph.D. a kol. Ochrana obecně Zobrazeno 1303x

Lesknice kanárská (Phalaris canariensis L.) patří do čeledi lipnicovité a je to jediný druh z rodu Phalaris (chrastice), který se u nás pěstuje jako kulturní plodina. Pro tento druh se v češtině používá také název chrastice kanárská, a v ČR je registrována pouze odrůda Judita (VÚP).

Původ a využití

Lesknice kanárská je jednoletý druh, který nejspíše pochází z kanárských ostrovů a severní Afriky, ale postupně se rozšířil téměř na všechny světadíly. Nejvíce se pěstuje v Kanadě, odkud se vyváží převážně do USA, Mexika, Jižní Ameriky a Evropy. Využívá se zejména jako krmivo k výrobě krmných směsí pro ptactvo, kdy se míchá s dalšími druhy, jakými jsou proso, čirok, len, světlice nebo slunečnice. Hlavními spotřebiteli jsou drobní chovatelé ptactva, zoologické zahrady a chovné farmy. Lesknice se také může využívat jako meziplodina na zelené hnojení nebo jako pícnina. Sušené lichoklasy jsou vhodné do suchých vazeb.

Biologické vlastnosti

Jedná se o trsnatou travinu bez sterilních výhonů, která v závislosti na podmínkách dorůstá 20–120 cm. Stébla jsou vzpřímená nebo na bází vystoupavá, tuhá a hladká. Listy mají 3–8 mm dlouhý jazýček a listové čepele dorůstají délky až 25 cm. Květenství (obr. 1) je stažená lata tvořící lichoklas vejčitého tvaru. Plody jsou elipčité obilky, 2–3 mm dlouhé, lesklé, světle žluté barvy. HTS je okolo 6,5 g. Výnosy semen se pohybují v rozmezí 1,0–1,5 t/ha.

Obr. 1: Lichoklas lesknice je velmi dekorativní

Choroby

Lesknice je proti chorobám poměrně odolná. Při vhodných vlhkostních podmínkách se může vyskytnout septoriová skvrnitost pšenice (Septoria triseti). U lesknice bývá tato choroba zejména v počátečních příznacích hůře rozpoznatelná, protože kontrast mezi zdravou a nemocnou listovou plochou není výrazný. Vyskytuje se zejména u příliš hustých nebo přehnojených porostů. Při přehnojení může také docházet k poléhání porostu. Potřeba dusíku u lesknice je okolo 70–120 kg N/ha, a je vhodné dávku rozdělit na dvě aplikace (70–80 % před setím a následné přihnojení v období odnožování). Hustota porostu u lesknice se uvádí okolo 210 rostlin/m², kdy se vytváří okolo 450 stébel na m². Hustota závisí také na šířce řádků. U nás se lesknice seje nejčastěji do řádků o šířce 12,5 cm, ale lze ji pěstovat také v širších řádcích (25 cm). Širší řádky snižují hustotu porostu, ale nižší hustota porostu může mít nepříznivý vliv na konkurenceschopnost.

Důležité je také střídání plodin a správné zařazení lesknice do osevního postupu. Doporučený odstup od lesknice a dalších lipnicovitých je minimálně 2 roky.

Z dalších chorob se může vyskytnou námel, fuzariózy, kořenové hniloby, skvrnitost obilnin, korunkatá rzivost trav a také některé druhy virových zakrslostí. Chemicky se u nás lesknice proti chorobám neošetřuje a nejsou do ní registrovány žádné fungicidy.

Škůdci

Lesknice je poměrně odolná i proti škůdcům, ale mohou se u ní vyskytovat různé druhy mšic, např. kyjatka osenní (Sitobion avenae), mšice střemchová (Rhopalosiphum padi) a kyjatka travní (Metopolophium dirhodum). Mšice sají uvnitř lichoklasu nebo na stoncích a spodní straně praporcového listu (mšice střemchová). Při posátí dochází ke kroucení listů. Zatím nebylo provedeno stanovení prahových hodnot pro mšice u lesknice, ale výsledky výzkumu v USA a jinde naznačují, že 10–20 mšic na 50 % stébel v ranně voskové zralosti indikuje použití insekticidu. U nás je pro lipnicovité stanoven práh škodlivosti například u pšenice, kde je 3–5 a více mšic/klas nebo 25 a více mšic/odnož (u listových mšic). Při počítání mšice je u lesknice důležité zkontrolovat také vnitřek lichoklasu, kde se mšice často ukrývají podél hlavní osy stažené laty.

Dalšími škůdci, kteří mohou způsobit vážnější škody jsou kohoutci, a to kohoutek modrý (Oulema galleciana) a kohoutek černý (Oulema melanopus). Brouci i larvy vykousávají parenchym mezi listovými žebry, a tím omezují asimilační plochu listu. Typické jsou pro ně čárkovité pruhy na listech (obr. 2) a při vysokém napadení dochází k předčasnému zasychání listů (obr. 3) a může dojít i k odumření celé rostliny. Pro lesknici nejsou stanoveny prahy škodlivosti, ale i tady lze orientačně vycházet z prahů škodlivosti pro obilniny, kde se pohybují od 0,3 do 0,7 vajíček a larev/stéblo.

V porostu lesknice se mohou vyskytovat také další škůdci jako jsou kovaříkovití (Elateridae), chrousti (Melolonthidae), potemník písečný (Opatrum sabulosum) nebo hrbáč osenní (Zabrus tenebroides), ti ale obvykle nezpůsobují velké škody. V zahraničí bylo zaznamenáno také napadení některými druhy termitů (Coptotermes) nebo blýskavkou kukuřičnou (Spodoptera frugiperda), ale s těmi se u nás naštěstí nesetkáme.

K insekticidnímu ošetření jsou do lesknice registrovány 2 přípravky (tab. 1), a to Decis Forte s účinnou látkou deltamethrin a Mospilan Mizu 120 SL s účinnou látkou acetamiprid. Oba je možné využít jak proti mšicím, tak proti kohoutkům. Decis Forte je možné využít od 1. pravého listu (BBCH 11) do ranně voskové zralosti (BBCH 83). Mospilan Mizu 120 SL je možné aplikovat od 1. pravého listu do konce kvetení (BBCH 69), proti kohoutkům. Proti mšicím se pak aplikuje od začátku prodlužování stonku (BBCH 31) do konce květu. K největším škodám dochází při napadení do fáze ranně voskové zralosti a pozdější ošetření už se nedoporučuje.

Tab. 1: Účinné látky registrované k použití do lesknice ke dni 20. 2. 2025

Obr. 2: Larva kohoutka a žír kohoutků - kohoutci způsobují typické čárkovité poškození listů

Obr. 3: Předčasné zasychání listů mladých rostlin lesknice způsobené žírem kohoutků

Plevele

Ze škodlivých organismů jsou při pěstování porostů největším problémem plevele. Počáteční vývoj lesknice je poměrně pomalý, a to má nepříznivý vliv na její konkurenceschopnost. Proto jsou pro její pěstování vhodnější nezaplevelené pozemky s nižším tlakem plevelů. Velký význam mají také agrotechnická opatření jako je zpracování půdy, předseťová příprava a kvalitní osivo bez příměsi plevelů. Vhodnější jsou časnější výsevy, kdy lesknice využije zimní vláhu a odroste pozdnějším plevelům. Mladé rostliny lesknice snášejí i poměrně nízké teploty (až -5 °C) a vyhovuje jim střídání vyšších a nižších teplot v průběhu dne.

V porostech lesknice se nejčastěji vyskytují ozimé a časně jarní plevele, jako jsou merlíky (Chenopodium ssp.), svízel přítula (Galium aparine), oves hluchý (Avena fatua) nebo hořčice rolní (Sinapis arvensis). U řidších a později setých porostů mohou být problematickými plevely také rdesno blešník (Persicaria lapathifolia) a r. červivec (P. maculosa), nebo laskavce (Amaranthus ssp.). Z vytrvalých plevelů byl v porostech lesknice nejčastěji zaznamenán pcháč oset (Cirsium arvense). Druhové složení plevelů závisí také na způsobu zpracování půdy. Bezorebné systémy jsou náchylnější k výskytu některých plevelů jako je kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris), merlíky, laskavce, béry (Setaria ssp.) nebo ježatka kuří noha (Echinochloa crus-galli). Také se může zvýšit podíl vytrvalých plevelů jako jsou pcháče. Na rozdíl od toho se violka rolní (Viola arvensis) vyskytuje častěji na pozemcích s konvenčním zpracováním půdy.

Problematickým plevelem může být oves hluchý, protože proti jednoděložným plevelům nejsou do lesknice registrovány žádné herbicidy. V pokusech byla zkoušena účinná látka fenoxaprop-P-ethyl, která má velmi dobrou účinnost na oves hluchý. Fytotoxicita u této účinné látky dost kolísala, od dobré selektivity v rozmezí 2–20 % po zvýšenou fytotoxicitu v rozmezí 30–43 %. Fytotoxicita se lišila v různých ročnících ošetření pravděpodobně v závislosti na podmínkách a termínu ošetření. Citlivější byly starší rostliny (fáze prodlužování), ale zvýšená fytotoxicita byla zaznamenána i u mladých rostlin při aplikaci ve fázi 1.–3. pravého listu, jak je vidět v grafu 1, který znázorňuje průměrné poškození mladých rostlin lesknice po ošetření účinnou látkou fenoxaprop-P-ethyl v letech 2018–22. Fytotoxicita se projevovala chlorózami, případně popálením špiček listů. Při vyšší fytotoxicitě docházelo k masivnímu žloutnutí listů, ale nedocházelo k odumírání rostlin a příznaky fytotoxicity postupně odezněly.

K ošetření proti dvouděložným plevelům je do lesknice registrován herbicid Mustang se dvěma účinnými látkami (florasulam a 2,4-D). Je možné ho aplikovat od 2. pravého listu (BBCH 12) do počátku prodlužování (BBCH 32). Na plevele nejlépe účinkuje v počátečních vývojových fázích, kdy jsou plevele nejcitlivější. V Maďarsku jsou se kromě kombinace účinných látek florasulam a 2,4-D k ošetření lesknice registrovány ještě herbicidy s účinnými látkami MCPA a karfentrazon-ethyl.

Ve VÚP byly v polních pokusech zkoušeny následující herbicidy: Goltix Top (metamitron), Agritox (MCPA), Starane forte (fluroxypyr) a Pulsar 40 (imazamox). Dávky přípravků jsou uvedeny v grafu 2, který znázorňuje fytotoxicitu zkoušených přípravků 7, 14 a 28 dní po aplikaci. Jak je vidět z grafu 2, většina zkoušených přípravků měla dobrou selektivitu do 20 % poškození rostlin. Výjimkou byl přípravek Pulsar 40 s účinnou látkou imazamox, kde byla velmi silná fytotoxicita a docházelo k odumření rostlin.

Graf 1: Fytotoxicita účinné látky fenoxaprop-P-ethyl u mladých rostlin lesknice v pokusech realizovaných v letech 2018–22

Graf 2: Fytotoxicita vybraných účinných látek u mladých rostlin lesknice

Závěr

Lesknice kanárská se pěstuje na poměrně malých plochách a spektrum chemických přípravků vhodných k ošetřování porostů lesknice proto není příliš široké. Lesknice je poměrně odolná plodina, která není náchylná k chorobám a nejsou do ní registrované žádné fungicidy. K omezení rizika výskytu chorob se využívají agrotechnická opatření (minimální odstup lipnicovitých plodin, nepřehnojovat dusíkem, optimální hustota porostu). Ze škůdců se nejčastěji vyskytují mšice a kohoutci, proti kterým jsou registrovány 2 insekticidní přípravky - Decis Forte a Mospilan Mizu 120 SL.

Problematickými škodlivými organismy jsou plevele. Do lesknice je registrován pouze herbicid Mustang, který je určen proti dvouděložným plevelům. V pokusech byly do lesknice proti dvouděložným plevelům zkoušeny další přípravky. Dobrá selektivita byla zjištěna u přípravků Goltix top, Agritox a Starane forte. Proti jednoděložným plevelům byla zkoušena účinná látka fenoxaprop-P-ethyl (přípravek Puma Extra), u které byla zjištěna dobrá selektivita až zvýšená fytotoxicita (do 43 %), která se projevovala především chlorózami listů.

Obr. 4: Po ošetření lesknice kanárské imazamoxem došlo téměř k jejímu úplnému vymizení

Obr. 5: Detail poškození rostlin způsobené účinnou látkou imazamox - foto bylo pořízeno ve stejném termínu jako obr. 4

Výsledek vznikl z institucionální podpory MZE-RO1725.

Ing. Zuzana Kubíková, Ph.D.; Zemědělský výzkum, spol. s r. o., Troubsko,
Mgr. Helena Hutyrová, Ing. Karla Kolaříková; Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r. o., Troubsko
foto: 1, 4, 5 - Z. Kubíková, 2, 3 - K. Kolaříková