Polní den na Suchdole plný nových poznatků

04. 07. 2025 Ing. Veronika Venclová, Ph.D.; Agromanuál Ochrana obecně Zobrazeno 93x

V polovině června se na České zemědělské univerzitě v Praze konal tradiční Polní den Demonstračního a pokusného pozemku Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů. Akce přilákala odborníky z řad zemědělců, poradců, studentů i zástupců zemědělských firem. Přítomné přivítal Prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., vedoucí pořádajícího pracoviště, a Prof. Ing. Josef Soukup, CSc., děkan fakulty. Následoval bohatý program zahrnující prezentaci vědeckovýzkumné činnosti jednotlivých kateder, ukázky polních pokusů, sortimentu plodin i plevelů a technologie herbicidní ochrany.

Výživa rostlin

S dlouhodobým pokusem zaměřeným na výživu rostlin seznámil návštěvníky Ing. Jindřich Černý, Ph.D. Pokus zahrnuje varianty s organickým i minerálním hnojením, včetně kontrolní varianty bez hnojení. V rámci osevního postupu pšenice ozimá - ječmen jarní - brambory, se dlouhodobě sleduje vliv hnojení na výnos i kvalitu produkce. Kromě lokality Praha-Suchdol probíhá pokus ve stejném uspořádání ještě na 4 dalších místech v ČR, což je zásadní pro objektivní vyhodnocení výsledků napříč rozdílnými půdními a klimatickými podmínkami.

Suchdol představuje z hlediska půdy i srážek velmi specifickou lokalitu. Zdejší přirozeně úrodná černozem vykazuje jen mírné poklesy výnosu pšenice ozimé (cca 1–2 t/ha) v nehnojených variantách (pokus trvá již 29 let). Výraznější je ale dopad na kvalitu zrna, zejména obsah NL, který často klesá pod 10 %. Citlivější reakcí se vyznačuje ječmen jarní, u kterého má absence hnojení silnější dopad i na výnos. V porostech brambor se jako rozhodující faktor tolik neprojevuje výživa, ale především množství srážek během vegetace. Dlouhodobě nevyrovnané hnojení, zejména nedoplňování organické hmoty, se ovšem negativně odráží na stavu půdy.

Rezistentní plevele

Jedním z hlavních témat Polního dne byla regulace plevelů, zejména s důrazem na stále závažnější problém herbicidní rezistence. Ta se v posledních letech výrazně projevuje v systémech využívajících např. technologii Conviso Smart či Clearfield, které jsou založeny na pěstování plodiny tolerantní vůči ALS-inhibitorům a aplikaci herbicidu s tímto mechanizmem účinku. Pokud však není systém používán jako součást integrované ochrany rostlin, může velmi snadno vést ke vzniku a rozšíření rezistentních plevelných populací.

Testování plevelů, které nedostatečně, či vůbec, nereagují na aplikaci herbicidů, provádí Doc. Ing. Kateřina Hamouzová, Ph.D. Po vyloučení aplikační chyby jsou semena z pole podrobena testům: nejprve, v případě nutnosti, projdou obdobím dormance, poté se vysejí do nádob a v optimální růstové fázi jsou rostliny ošetřeny herbicidem v doporučené, dvojnásobné a čtyřnásobné dávce. Pokud rostliny přežijí i tyto zvýšené dávky, následuje laboratorní ověření mechanizmu rezistence.

Ve výše uvedených systémech jsou jako nejčastěji rezistentní plevele identifikovány zejména laskavce a merlíky. Výsledky ukazují, že bez důsledného střídání účinných látek a preventivních opatření může dojít k jejich masivnímu rozšíření a praktické nezvladatelnosti v porostech.

Také plevele mohou být vzácné a ohrožené

Na pokusném pozemku se dlouhodobě věnují ohroženým a ubývajícím druhům plevelů, které na běžných polích téměř vymizely. Pozemek, představený Ing. Josefem Holcem, Ph.D. slouží nejen k uchování druhové rozmanitosti, ale také jako didaktický prostor pro výuku studentů.

Podmínky stanoviště mají při pěstování plodin i plevelů zásadní význam. Půda na zdejší lokalitě je vápenitá, což omezuje pěstování acidofilních druhů. Proto byla do některých pěstebních čtverců navezena kyselá půda z Vysočiny, aby vzniklo vhodnější mikrostanoviště. Přesto se zde některým druhům, např. kolenci rolnímu, nedaří. Jiným, jako např. klejiše hedvábné, se zpočátku dařilo dobře, ale později byla potlačena medyňkem, což ukazuje, že i invazní druhy mohou být v konkurenceschopné vegetaci snadno upozaděny.

Výrazná je také meziroční proměnlivost. Černucha rolní se v některých letech neobjeví vůbec, zatímco jindy dokáže bez dosévání pokrýt celý pokusný čtverec. Problémem může být i dlouhodobé pěstování na stejném místě, podobně jako u plodin může i u plevelů zřejmě pomoci rotace.

Jak se učí AI?

Nedílnou součástí výzkumu na ČZU je vývoj systému pro automatickou detekci plevelů pomocí umělé inteligence, kterým se dlouhodobě zabývá Ing. Pavel Hamouz, Ph.D. Současné technologie na polích určují plodinu a všechny ostatní rostliny regulují, zatímco cílem tohoto systému je selektivně ošetřit jen konkurenčně významné plevele a zachovat vzácné či neškodné druhy.

Aby AI dokázala přesně rozlišovat jednotlivé druhy plevelů, musí se učit z obrovského množství kvalitních a předem připravených dat. K tomu je nezbytné pro každý druh pořídit desetitisíce snímků pomocí speciálního snímkovacího zařízení, vybaveného synchronizovaným LED osvětlením a kamerou. Využívá se u něj multispektrální zobrazování, které kombinuje klasický RGB obraz s blízkým infračerveným spektrem (NIR), které zvýrazňují vegetaci díky vysoké odrazivosti rostlin. Snímky se následně musí ručně anotovat, kdy se ke každé rostlině na fotografii přiřadí přesný druh, což je časově i odborně náročný proces, ale nezbytný pro kvalitní trénink AI. U některých druhů je však jejich přesné určení pomocí AI nemožné. Jsou to např. trávovité plevele, které se dají determinovat pomocí orgánů, jakými jsou ouška, jazýčky a další detailní znaky. Ty jsou pro kameru při snímání z vrchu nezaznamenatelné. Zde zřejmě půjde rozlišit pouze skupinu prosovitých a lipnicovitých plevelů, které se liší šířkou listů. Bližší determinace prozatím nebude možná.

Automatizovaná detekce plevelů podle druhu může přinést efektivnější a šetrnější management porostů, který bude respektovat biodiverzitu i ekonomiku produkce.

Činnost snímkovacího zařízení ukázal Ing. Pavel Hamouz, Ph.D.