Chemap Agro s.r.o.

Poškození polních plodin v roce 2016

29. 11. 2016 Ing. Vít Bittner; MARIBO SEED INTERNATIONAL, ČR Ochrana obecně Zobrazeno 1089x

Rok 2016 ve srovnání s rokem předchozím byl relativně velmi dobrým pěstitelským rokem pro pěstování polních plodin a bylo dosaženo slušných výnosů pšenice, ječmene, řepky a slibné jsou nyní i výnosy cukrové řepy a kukuřice. S ohledem na vyšší výnosy obilnin a kolísající kvalitu sklizené produkce, je však bohužel i nízká odbytová cena produkce.

Agromanualshop.cz- Figaro - glyfosát za výhodnou cenu

Z hlediska ochrany rostlin to byl rok opět bohatý na výskyt řady abiotikóz, škůdců a chorob. Opět se ukazuje nesmírná důležitost komplexního přístupu k pěstování polních plodin v rámci celého osevního postupu a význam integrované ochrany rostlin a oboru rostlinolékařství.

Průběh počasí a vegetace polních plodin

Průběh vegetace od podzimu 2015 do podzimu 2016 byl na Opavsku, ale i na celé Severní Moravě a ve Slezsku, z hlediska počasí odlišný ve srovnání s předchozím vegetačním obdobím 2014 až 2015. Teploty byly opět nadprůměrné, zvláště v období srpna a září 2016. Velmi mírný byl průběh zimy s relativně malou sněhovou pokrývkou a teplý byl i průběh časného jara. Průměrné měsíční teploty za vegetační období 2015/16 na Opavsku jsou znázorněny na grafu 1. Extrémním krátkým výkyvem v průběhu teplot byly silné mrazy (až kolem -6 °C) v druhé půli dubna, které poškodily kukuřici, řepku a cukrovou řepu. Na jaře 2016 bylo však v průměru tepleji než ukazuje teplotní normál a krátkodobě v tomto období chyběly i srážky, zvláště na konci dubna, v květnu a na počátku června. Nicméně v červnu byl srážkový deficit podstatně vyrovnán a výnosy hlavních polních plodin nakonec dopadly dobře. Bohužel v období července byly srážky nadnormální, což na některých místech nejen komplikovalo sklizeň, ale ovlivnilo to i dozrávání pšenice. Přehled o měsíčních úhrnech srážek za vegetaci 2015 až 2016 je zřejmý z grafu 2.

U některých odrůd pšenice, zvláště polopozdních a pozdních odrůd, došlo zřejmě předčasnému ukončení vegetace kvůli podmáčení kořenů po sušším období a v kvalitě se to projevilo nízkou objemovou hmotností zrna, i přes velmi vysoké výnosy (přes 10 t/ha).

V případě sladovnické kvality ječmenů byly pozorovány vysoké obsahy dusíkatých látek v zrnu, což asi bylo zapříčiněno intenzivnějším rozkladem organické hmoty v půdě a pozdním uvolňováním dusíku, který už ječmen nemohl zpracovat.

Porosty řepky ve většině případů slibovaly velmi vysoké výnosy, ale výsledek byl nakonec průměrný. Nakolik tuto skutečnost ovlivnily již zmíněné jarní mrazy nelze posoudit, ovšem velmi výrazně se zde podepsaly choroby (Verticillium spp., Sclerotinia sclerotiorum), o čemž bude pojednáno dále.

Kukuřice se i přes pomalejší start na jaře a lokální poškození mrazem nakonec vyvinula zcela nadprůměrně a to dokumentují i velmi vysoké výnosy siláží a je očekávána velmi vysoká sklizeň zrna. Bohužel tomu bude odpovídat i tržní cena.

Stabilní a nadprůměrné byly výnosy máku, bez výraznějších poškození v průběhu vegetace. Stále ovšem velkým a nedostatečně řešeným problémem je plíseň maková.

Cukrovka se po celou dobu vegetace vyvíjela příznivě, až na malé proředění porostů na jaře. Velkým problém v roce 2016 byla opět cerkosporová listová skvrnitost řepy, kdy na mnoha lokalitách došlo k retrovegetaci a dramatickému snížení cukernatosti. Ukazuje se, že velkým problémem, který zde bude nutné řešit je převažující výskyt rezistentních populací Cercospora beticola vůči některým fungicidním účinným látkám.

Graf 1: Průměrné měsíční teploty na Opavsku od října 2015 do září 2016
Graf 1: Průměrné měsíční teploty na Opavsku od října 2015 do září 2016

 

Graf 2: Srážky na Opavsku od října 2015 do září 2016
Graf 2: Srážky na Opavsku od října 2015 do září 2016

Abiotikózy

Na polních plodinách v roce 2016 se objevila řada abiotikóz, působených jak průběhem počasí, tak nedostatky ve výživě rostlin. Opět se také objevila celá řada poškození přípravky na ochranu rostlin při jejich záměně či mikroúletu.

Nejvýznamněji působil z vlivů počasí mráz v posledním dubnovém týdnu. Poškodil polní plodiny na mnoha místech České republiky. Nejvíce byly škody pozorovány na cukrové řepě, kukuřici a řepce ozimé. Poškozen a zbrzděn v růstu byl i mák a poškození obilnin bylo ve formě jakési predispozice k dalšímu poškození aplikacemi kapalných hnojiv. U pšenice po mrazu byla silně narušena vosková vrstva a pokud někdo velmi spěchal s aplikací hnojiva DAM po mrazu, došlo k silnému popálení listové plochy. Mladé rostliny cukrovky jsou obvykle schopny vzdorovat mrazu do max. -3 °C, nejcitlivější jsou děložní listy, pokud již jsou vyvinuté první pravé listy mohou být rostliny cukrovky odolnější krátkodobě až do teploty – 5°C. Na obr. 1 je rostlina cukrovky s děložními listy zcela poškozenými mrazem, první pravé listy jsou zežloutlé, ale rostlina přežije. Řepka ozimá je velmi citlivá k podzimním jarním mrazům v době prodlužovacího růstu až kvetení, na obr. 2 je porost řepky poškozený dubnovými mrazy, vrcholy rostlin jsou zkrouceny směrem dolů, může dojít i praskání stonků, často se při silnějších jarních mrazech v době kvetení řepky diskutuje poškození vitality pylu v květech řepky. Kukuřice poškozená mrazem na jaře zpomalí růst, na rostlinách dojde ke ztrátě turgoru, objevit i nekrózy listů. Chladné počasí může u kukuřice také způsobit zablokování příjmu některých živin, například fosforu (obr. 3).

Ozimá řepky je plodinou velmi náročnou dostatečnou zásobenost sírou. Pokud existuje nedostatek síry příznaky se projeví v rámci porostů světle zelenou až žlutou barvou vrcholů rostlin (obr. 4), na listech je patrné světle zelené až žluté mramorování, posléze na šešulích je viditelný nedostatek síry - šešule se normálně nevyvíjejí, nemají plný počet semen či mohou opadnout. (obr. 5).

Stále je potřeba velké obezřetnosti při aplikaci přípravků na ochranu rostlin. Cukrovka jako plodina patří k těm, kde náročnost ochrany rostlin je velmi vysoká a nebezpečí poškození je vysoce aktuální. Na obr. 6 je viditelné jasné poškození přípravkem chlorsulfuron, který byl zaměněn za v cukrovce aplikovanou a povolenou sulfonylmočovinu triflusulfuron-methyl. Často se stává, že při aplikaci herbicidů, které obsahuji fenoxyoctové kyseliny (2,4D, MCPA a další), dojde k mikroúletu na sousední pozemky. Pokud na takovém pozemku je citlivá plodina, např. cukrovka, lze posléze pozorovat poškození rostlin, které vypadají „hlávkový salát“, listy jsou slepené, nové srdečkové listy stěží prorůstají (obr. 7). Obvykle však rostliny odrostou.

Obr. 1: Cukrovka poškozená mrazem
Obr. 1: Cukrovka poškozená mrazem

Obr. 2: Kvetoucí porost řepky poškozený mrazem
Obr. 2: Kvetoucí porost řepky poškozený mrazem

Obr. 3: Deficience fosforu v kukuřici po chladovém stresu
Obr. 3: Deficience fosforu v kukuřici po chladovém stresu

Obr. 4: Deficience síry v porostu řepky ozimé
Obr. 4: Deficience síry v porostu řepky ozimé

Obr. 5: Deficience síry v řepce - příznaky na šešulích
Obr. 5: Deficience síry v řepce - příznaky na šešulích

Obr. 6: Cukrovka poškozená záměnou herbicidů
Obr. 6: Cukrovka poškozená záměnou herbicidů

Obr. 7: Cukrovka poškozená mikroúletem herbicidů
Obr. 7: Cukrovka poškozená mikroúletem herbicidů

Choroby

Z hlediska výskytu chorob je třeba připomenout dva kalamitní výskyty houbových patogenů v roce 2016.

Na řepce ozimé to byl lokálně až kalamitní výskyt hlízenky obecné (Sclerotinia sclerotiourm), popř. další houby působící předčasné dozrávání řepky Verticillium longisporum. Výskyt těchto dvou patogenů zřejmě výrazně přispěl ke snížení výnosů řepky. Na některých lokalitách bylo po sklizni na strništi pozorováno napadení až 80 % (obr. 8). Na tomto obrázku je zřetelné napadení stonků výše nad povrchem půdy, popřípadě napadení větví rostlin. Po podélném rozřezání napadených stonků lze v hojné míře nalézt známá sklerocia houby (obr. 9).

Dalším patogenem s lokálně kalamitními výskyty byla hlavní houbová choroba listů cukrovky - cerkosporová listová skvrnitost (Cercospora beticola). Existují reálné obavy, že v některých oblastech pěstování cukrovky již převažují populace patogena s vysokou úrovní rezistence vůči některým fungicidním účinným látkám. Potřeba monitoringu rezistence Cercospora beticola je více než aktuální. Na obr. 10 je silné napadení porostu cukrovky, kdy dochází k retrovegetaci (obnova růstu srdečkových listů) a k velkým ztrátám na cukernatosti a výnosu cukru.

Obr. 8: Strniště řepky silně napadené hlízenkou obecnou
Obr. 8: Strniště řepky silně napadené hlízenkou obecnou

Obr. 9: Sklerocia hlízenky ve stonku řepky
Obr. 9: Sklerocia hlízenky ve stonku řepky

 Obr. 10: Silná retrovegetace cukrovky po kalamitním napadení Cercospora beticola
Obr. 10: Silná retrovegetace cukrovky po kalamitním napadení Cercospora beticola

Škůdci

Výskyt škůdců na polních plodinách byl v roce 2016 mimořádně vysoký a druhově velmi bohatý.

obilninách je snad třeba připomenout pravidelné a škodlivé výskyty kohoutků a mšic.

U řepky ozimé byla zaznamenána na jaře někde až velmi silná škodlivost krytonosce řepkového, naopak menší škodlivost byla u blýskáčka řepkového a bejlomorky kapustové.

U kukuřice zcela pravidelná škodlivost zavíječe a místně i bázlivce kukuřičného si vyžádala zařazení ochrany proti těmto škůdcům jako běžnou součást pěstební technologie.

U cukrovky byla v roce 2016 velmi silná první generace housenek můr (kovolesklec gama, můra kapustová a další). Ovšem dramaticky silnější až kalamitní byl výskyt housenek druhé generace na přelomu srpna a září, který na některých lokalitách střední Moravy a ve Slezsku působil až holožíry. V cukrovce kvůli vysokým teplotám a suchu se pravidelně v letních měsících přemnožuje sviluška chmelová (Tetranychus urticae) a působí dnes již významné škody. Tyto kalamitní výskyty jsou mimo jiné zapříčiněny i tím, že okraje polí nejsou dostatečně udržovány sečením a odtud se svilušky dostávají do porostů cukrovky. Sviluška chmelová je polyfágní škůdce, škodící na více než 200 druzích rostlin a řadě polních a zahradních plodin. Na listech cukrovky se napadení projevuje na líci drobnými žlutavými skvrnami, které mohou nekrotizovat, na rubu listu je viditelný „moučnatý povlak“ - svilušky si spřádají jemnou pavučinku pro lepší pohyblivost. Na obr. 11 je běžný plevel v cukrovce - rdesno silně napadené na listech sáním svilušky. Podobné škody a příznaky napadení lze nalézt i na dalších dvouděložných plevelech v cukrovce a na okrajích polí.

Nepříjemným překvapením roku 2016 bylo silné napadení některých porostů jarního ječmene a ozimé pšenice bejlomorkou sedlovou (Haplodiplosis marginata). Bejlomorka napadla silně porosty jarního ječmene (obr. 12) a ozimé pšenice, zvláště na střední Moravě. Snad je dobré připomenout krátce bionomii škůdce - dospělci bejlomorky sedlové se líhnou z pupárií v půdě koncem května a začátkem června, hlavně v období teplého a vlhkého počasí. Dospělci jsou velcí 3 až 5 mm, samičky jsou obvykle větší. Obě pohlaví - samci i samičky mají červené zbarvení. Jsou to slabí letci a nedolétnou do velkých vzdáleností. Samičky kladou červená vajíčka na čepele listů ve skupinách - jakýsi řetízek a po 1 až 2 týdnech se líhnou larvy, které mají rovněž červené zbarvení a zalézají za listové pochvy prvního a druhého internodia. Zde intenzivně sají a působí tvorbu sedlovitých hálek (obr. 13), které oslabují stéblo. Dospělé larvy jsou až krvavě červené velikosti 4–5 mm a zalézají v červenci do půdy, kde mohou přežívat i dvě zimy jako živé nezakuklené larvy. Obvykle se však následující jaro kuklí v půdě, přičemž kuklení trvá několik dnů. V roce se vyskytuje jedna generace škůdce. Oslabená stébla neumožňují plný vývin klasů, snižuje se hmotnost tisíce zrn a stébla jsou oslabena i mechanicky. Může docházet i ke zkracování stébla - porost je jakoby „zubatý“, nevyrovnaný. Největší škody jsou při napadení na počátku sloupkování. Prognóza výskytu bejlomorky je obtížná s ohledem na možnost „přeležování“ larev v půdě.

Nové porosty ozimé řepky založené na podzim 2016 byly opět vystaveny silnému žíru pilatky řepkové, v období vzcházení byl velmi silný nálet dřepčíků a hojný byl též výskyt dnes již pravidelně se vyskytujícího se zápředníčka polního (Plutella xylostella). Překvapením podzimu v ozimé řepce jsou místní kalamitní výskyty mšice broskvoňové (Myzus persicae). Lze nalézt porosty, kde v ohniscích rostliny zastavují růst a postupně odumírají (obr. 14). Nakolik jsou tyto rostliny řepky navíc napadeny některými z virů (turnip mosaic virus, turnip crinkle virus, radish mosaic virus a další) zatím nelze posoudit. Na obr. 15 je početná kolonie mšice broskvoňové na rubu listu řepky. V kolonii se již tvoří okřídlenci a lze usuzovat, že mšice budou přelétat na primární hostitele. Ovšem u této mšice je výrazný sklon k anholocyklii (celý život se množí partenogeneticky na bylinných hostitelích), takže v případě mírné zimy existuje vážné nebezpečí pro další plodiny na jaře, zvláště pak pro cukrovku.

Obr. 11: Rdesno poškozené sáním svilušky chmelové
Obr. 11: Rdesno poškozené sáním svilušky chmelové

Obr. 12: Porost jarního ječmene silně napadený bejlomorkou sedlovou
Obr. 12: Porost jarního ječmene silně napadený bejlomorkou sedlovou

Obr. 13: Rostlina jarního ječmene s hálkami a larvami bejlomorky sedlové
Obr. 13: Rostlina jarního ječmene s hálkami a larvami bejlomorky sedlové

Obr. 14: Rostliny ozimé řepky s různou intenzitou napadení mšicí broskvoňovou
Obr. 14: Rostliny ozimé řepky s různou intenzitou napadení mšicí broskvoňovou

 Obr. 15: Kolonie mšice broskvoňové na rubu listu ozimé řepky
Obr. 15: Kolonie mšice broskvoňové na rubu listu ozimé řepky

Závěr

V pojednání bylo cílem upozornit na některá méně obvyklá poškození rostlin, méně známé choroby a škůdce ve vegetačním období 2015/16, se kterými se pravidelně v porostech polních plodin nepotkáváme. Ukazuje se, že problematika ochrany rostlin je stále velmi aktuální a přináší často nová a zajímavá překvapení.

Poškození polních plodin v roce 2016

Cukrovka poškozená mrazem
 Kvetoucí porost řepky poškozený mrazem
Deficience fosforu v kukuřici po chladovém stresu
Deficience síry v porostu řepky ozimé
Deficience síry v řepce - příznaky na šešulích
Cukrovka poškozená záměnou herbicidů
Cukrovka poškozená mikroúletem herbicidů
Strniště řepky silně napadené hlízenkou obecnou
Sklerocia hlízenky ve stonku řepky
Silná retrovegetace cukrovky po kalamitním napadení Cercospora beticola
Rdesno poškozené sáním svilušky chmelové
Porost jarního ječmene silně napadený bejlomorkou sedlovou
Rostlina jarního ječmene s hálkami a larvami bejlomorky sedlové
Rostliny ozimé řepky s různou intenzitou napadení mšicí broskvoňovou
Kolonie mšice broskvoňové na rubu listu ozimé řepky

Související články

Rezidua pesticidů v povrchových vodách - legislativa, rizika, aktuální stav

17. 10. 2017 Ing. Martin Ferenčík; Povodí Labe, s. p. Hradec Králové Ochrana obecně Zobrazeno 172x

Využití biologické ochrany rostlin v systému ekologického pěstování plodin

27. 09. 2017 Doc. Ing. Evženie Prokinová, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Ochrana obecně Zobrazeno 208x

Aktuální přehled ochrany polních plodin - září, říjen a listopad 2017

15. 09. 2017 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 572x

Regulace řepky ozimé

15. 09. 2017 Ing. Tomáš Fiala, Ing. Milena Bernardová; Zkušební stanice Kluky Ochrana obecně Zobrazeno 78x

Další články v kategorii Ochrana obecně

Agro Aliance
Syngenta Czech s.r.o.
AgromanaualShop.cz Roundup

Kalendář akcí

Prohlédnout vše

Upozornění

Veškeré údaje uvedené na webu www.agromanual.cz jsou pouze informativní, při použití přípravků se řiďte etiketou přípravku.

Anketa

Jak se Vám líbí nové názvosloví chorob a používáte je?
16%
5%
3%
22%
5%
50%
detail