BASF
BASF
BASF

AGRA

Poškození polních plodin v roce 2017

04. 12. 2017 Ing. Vít Bittner; MARIBO SEED INTERNATIONAL, ČR Ochrana obecně Zobrazeno 2640x

„Sucho, sucho, sucho“ - takový byl ročník 2017 na mnoha místech České republiky. Nedostatek vláhy spolu s vysokými teplotami a velmi vysokým UV zářením na řadě míst negativně ovlivnil výsledné výnosy polních plodin.

Varistar

Mnohde, zvláště na jižní Moravě v okresech Znojmo a Břeclav, klesl skutečný výnos polních plodin hluboko pod 50 % víceletého průměru. Jestliže o této oblasti hovoříme jako o kukuřičném výrobním typu, právě plodina kukuřice zde měla katastrofální výsledky, kdy výnosy silážní kukuřice byly i pod 20 t/ha, výnosy kukuřičného zrna i pod 3 t/ha. Mnoho pěstitelů kukuřici ani nesklízelo a porosty zmulčovali. V mnoha podnicích zřejmě bude chybět krmení pro skot, popřípadě „palivo“ pro bioplynové stanice. U pšenice ozimé nebyly výjimkou výnosy pod 2 t/ha, totéž u jarního ječmene, který v žádném případě nemohl splnit kritéria sladovnického ječmene. U řepky ozimé to bylo podobné s výnosy i pod 1,5 t/ha, výnosy cukrovky kolem 30 t/ha, a tak bychom mohli pokračovat dalšími plodinami. Naštěstí tento problém sucha nebyl v rámci celé ČR tak veliký, v některých českých krajích a ve Slezsku bylo dosaženo průměrných i mírně nadprůměrných výnosů. Velké sucho bylo v roce 2017 i na velmi úrodné Hané, výnosová úroveň ve srovnání s jižní Moravou byla samozřejmě uspokojivá, ale došlo k výraznému poklesu výnosů, a tím kvality (např. sladovnický ječmen) proti víceletým průměrům.

V souvislost s velkým suchem a propadem ve výnosech polních plodin zvláště na Znojemsku a Břeclavsku se nabízí úvaha o zřízení LFA oblastí (méně úrodných oblastí) i v těchto regionech. Dnes již existují seriózní objektivní data z databáze Intersucho, která by mohla být základem pro stanovení LFA a výše plateb na hektar. Současně pro zachování hospodaření v těchto oblastech by bylo vhodné řešit i vhodné sledy plodin, technologii zpracování půdy, hledat možnosti jak znovuobnovit závlahové systémy pro trvalé kultury a speciální zelinářskou výrobu.

Průběh počasí a vegetace polních plodin

V grafech jsou pro srovnání uvedeny průměrné měsíční teploty a měsíční úhrny srážek ve dvou oblastech: Znojemsko (stanice Dyjákovice) graf 1 a graf 2 a Olomoucko (stanice Velká Bystřice) graf 3 a graf 4.

Na jižní Moravě a zde máme na mysli především Znojemsko, Břeclavsko, Hodonínsko, ale i řada oblastí na okrese Brno venkov, byl průběh teplot na podzim 2016 a v zimě na úrovni normálu, ale již zde se projevoval mnohde až kritický nedostatek srážek. To pokračovalo bohužel i na jaře a v létě 2017, dramatický nedostatek srážek, v některých měsících i pod 50 % normálu a vysoké teploty nad dlouhodobým normálem často s vysokým UV zářením. Toto počasí se mírně zlepšovalo ve prospěch růstu plodin směrem na sever Moravy, ale příznaky velkého sucha byly v roce 2017 zaznamenány i na okresech Vyškov, Kroměříž a Prostějov a projevilo se to výrazně ve snížených výnosech. V grafu 3 jsou uvedeny průměrné měsíční teploty na Olomoucku a je zřejmě, že byly v roce 2017 výrazně nadnormální.

Z grafu 4 je pak zřejmý nedostatek vláhy ze zimních měsíců na Olomoucku, který sice vylepšily jarní srážky, ale v rozhodujících měsících pro vegetaci a výnosy, tj. v květnu a v červnu byl opět silný vláhový deficit. Ten u porostů pšenice, ječmene, a také řepky způsobil částečné odumření kořenů. Následné lokálně silné červencové srážky suchem stresované porosty již často nezachránily, ale naopak uspíšily dozrávání kvůli vytěsnění půdního vzduchu a rychlejšímu odumírání kořenů. Sucho v měsících červnu a následně v srpnu v nejlepších oblastech Hané způsobilo i do té doby nevídané v těchto oblastech vadnutí rostlin a usychání spodních listů cukrovky.

Graf 1: Průměrné měsíční teploty na Znojemsku od října 2016 do září 2017
Graf 1: Průměrné měsíční teploty na Znojemsku od října 2016 do září 2017

Graf 2: Srážky na Znojemsku od října 2016 do září 2017
Graf 2: Srážky na Znojemsku od října 2016 do září 2017

Graf 3: Průměrné měsíční teploty za vegetaci na Olomoucku od října 2016 do září 2017
Graf 3: Průměrné měsíční teploty za vegetaci na Olomoucku od října 2016 do září 2017

Graf 4: Srážky na Olomoucku od října 2016 do září 2017
Graf 4: Srážky na Olomoucku od října 2016 do září 2017

Abiotikózy

Abiotické poškození plodin v roce 2017 souvisí především s katastrofálním suchem.

Na Znojemsku, typicky kukuřičném regionu, často nerovnoměrně vzešla kukuřice a prakticky nerostla a ani nedošlo k opylení. Na obr. 1 je srpnový pohled na porost kukuřice nerovnoměrně vzejitý, nízkými rostlinami kolem 1 m na výšku, často chybí na rostlinách palice. V některých porostech bylo zaznamenáno zasychání vrcholů palic jako projev autoregulace v důsledku sucha (obr. 2).

Porosty pšenice, a také jarního ječmene se v měsíci květnu a červnu výrazně prořídly odumřením odnoží (obr. 3). Na Prostějovsku se výrazně lokálně projevilo zasychání špiček klasů ozimé pšenice také jako důsledek autoregulace rostlin při nedostatku vláhy (obr. 4).

Na cukrovce se vedle klasického vadnutí projevily silné příznaky slunečního úžehu, což je způsobeno nedostatkem vláhy a silného UV záření (obr. 5). Cukrovka je velmi citlivou plodinou na záměny herbicidů a „nevypláchnuté“ postřikovače od herbicidů z kukuřice a dalších obilnin. Na obr. 6 je cukrovka poškozená rezidui sulfonylmočovin a na obr. 7 je cukrovka poškozená herbicidem mesotrione, obojí jako zbytky v nedostatečně vypláchnutém postřikovači.

Obr. 1: Kukuřice dramaticky poškozená suchem, Znojemsko, srpen 2017
Obr. 1: Kukuřice dramaticky poškozená suchem, Znojemsko, srpen 2017

Obr. 2: Vrcholová část palice kukuřice se nevyvíjí v důsledku sucha
Obr. 2: Vrcholová část palice kukuřice se nevyvíjí v důsledku sucha

Obr. 3: Pšenice ozimá silně prořídlá vlivem sucha, Znojemsko, červen 2017
Obr. 3: Pšenice ozimá silně prořídlá vlivem sucha, Znojemsko, červen 2017

Obr. 4: Zasychání špiček klasů ozimé pšenice - autoregulace v důsledku sucha
Obr. 4: Zasychání špiček klasů ozimé pšenice - autoregulace v důsledku sucha

Obr. 5: Sluneční úžeh na cukrovce
Obr. 5: Sluneční úžeh na cukrovce

Obr. 6: Záměna herbicidů - cukrovka poškozená sulfonylmočovinou
Obr. 6: Záměna herbicidů - cukrovka poškozená sulfonylmočovinou

Obr. 7: Záměna herbicidů - cukrovka poškozená mesotrionem
Obr. 7: Záměna herbicidů - cukrovka poškozená mesotrionem

Choroby

Velkým tématem podzimu 2016 byl výskyt viróz v ozimé řepce. Řada porostů byla likvidována již na podzim 2016, některé porosty hůře přezimovaly a byly likvidovány na jaře 2017. Porosty ponechané daly často velmi nízkou sklizeň (kolem 1,5 t/ha i méně), vždy záleželo na podílu napadených rostlin v porostu. Na obr. 8 je pohled na porost řepky napadený virozami (Turnip mosaic virus - virus mozaiky vodnice a další) - zde je patrné žluté mramorování na listech, červenání listů. Na obr. 9 je pak zřetelné redukované květenství u napadených rostlin a na obr. 10 je detail kořene napadené rostliny, kdy se nedostatečně vyvíjí kořenové vlášení. I v porostech řepky nenapadených virózami, mohlo v roce dojít ke zklamání ve výsledném výnosu, mohlo se na tom podílet i vyšší napadení houbou Phoma lingam (obr. 11).

Mák je stabilní tržní plodinou na našich polích a bohužel stále není dostatečně vyřešena ochrana proti jednomu z hlavních patogenů - plísni máku (Peronospora arborescens, obr. 12). Stálo by určitě za úvahu hledat řešení v moření osiva vhodnými fungicidními látkami, pokud zůstanou v EU povoleny (např. metalaxyl).

Obr. 8: Porost řepky napadený virózami v roce 2017
Obr. 8: Porost řepky napadený virózami v roce 2017

Obr. 9: Virózní řepka má silně redukované květenství
Obr. 9: Virózní řepka má silně redukované květenství

Obr. 10: Kořenové vlášení virózních rostlin řepky se dostatečně nevyvíjí a na listech je patrná mozaika
Obr. 10: Kořenové vlášení virózních rostlin řepky se dostatečně nevyvíjí a na listech je patrná mozaika

Obr. 11: Phoma lingam na řezu kořenem řepky
Obr. 11: Phoma lingam na řezu kořenem řepky

Škůdci

Z hlediska výskytu škůdců bude do budoucna velmi důležité jaké závěrečné stanovisko přijme Evropská komise k použití neonikotinoidů jako mořidel. Rozhodnutí by mělo padnout do konce listopadu 2017. S velkou pravděpodobností se již moření osiva řepky neonikotinoidy nevrátí a je ohrožena řada dalších plodin, například i moření semen cukrové řepy. U ozimé řepky nemoření osiva insekticidy může mít za následek velké množství insekticidních aplikací postřikem „na list“.

Na podzim 2016 se v řepce objevila na mnoha místech kalamita výskytu mšice broskvoňové (Myzus persicae), která na rostliny řepky přenesla viry. Na podzim 2017 jsme opět začali objevovat napadení kořenů krytonoscem zelným (Ceutorrhynchus pleurostigma, obr. 13), který podobně jako květilka zelná (Delia radicum) narušuje celistvost kořenů řepky na ne zcela zhojených místech kořenů je vhodná vstupní brána pro patogeny jako Verticillium longisporum, které mohou působit předčasné dozrávání řepky.

Při pěstování máku je zaznamenán dlouhodobě nárůst v napadení krytonoscem makovicovým (Neoglacianus maculaalba, obr. 14). Lokálně bylo zaznamenáno velmi silné napadení a ošetření proti tomuto škůdci se stává součástí pěstební technologie máku.

Závěr

Pojednání o poškozeních rostlin v roce 2017 není uceleným přehledem o výskytu chorob a škůdců v daném roce, ale upozorněním na závažné či méně obvyklé výskyty poškození polních plodin.

Ukazuje se, že v současnosti nabývají velmi na významu abiotická poškození rostlin v důsledku změn klimatu, na které zatím nedokážeme odpovídajícím způsobem reagovat.

Poškození polních plodin v roce 2017

Kukuřice dramaticky poškozená suchem, Znojemsko, srpen 2017
Vrcholová část palice kukuřice se nevyvíjí v důsledku sucha
Pšenice ozimá silně prořídlá vlivem sucha, Znojemsko, červen 2017
Zasychání špiček klasů ozimé pšenice - autoregulace v důsledku sucha
Sluneční úžeh na cukrovce
Záměna herbicidů - cukrovka poškozená sulfonylmočovinou
Záměna herbicidů - cukrovka poškozená mesotrionem
Porost řepky napadený virózami v roce 2017
Virózní řepka má silně redukované květenství
Kořenové vlášení virózních rostlin řepky se dostatečně nevyvíjí a na listech je patrná mozaika
Phoma lingam na řezu kořenem řepky
Plíseň maková na máku
Nemořená řepka insekticidy napadená krytonoscem zelným
Makovice napadené krytonoscem makovicovým

Související články

Medax® Max - flexibilní morforegulátor obilnin do každého počasí

02. 03. 2024 Ing. Pavel Šácha; BASF spol. s r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 275x

Novinky v meziplodinách pro rok 2024

01. 03. 2024 Ing. Petr Robotka; PRO SEEDS s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 345x

Rok 2023 v ochraně brambor

16. 02. 2024 Ing. Ervín Hausvater, CSc., Ing. Petr Doležal, Ph.D.; Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 567x

Jak efektivně snížit spotřebu pesticidů

24. 01. 2024 Prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Ochrana obecně Zobrazeno 572x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail