Chemap Agro s.r.o.

Poškození polních plodin v roce 2019

14. 01. 2020 Ing. Vít Bittner; MARIBOHILLESHÖG ApS, ČR Ochrana obecně Zobrazeno 966x

V tomto pojednání každoročně hodnotíme průběh ročníku a jeho vliv na zdravotní stav polních plodin. I v roce 2019 měl na stav porostů velký vliv průběh počasí a to jak velké sucho a vysoké teploty, tak i mnohde vydatné srážky ve druhé polovině léta. S ohledem na velmi mírné zimy v minulých letech a změny v hospodaření v krajině byl však hlavním tématem pěstitelského roku hraboš polní a obrovské škody, které způsobil jeho kalamitní výskyt.

Polní dny Sója 2020

Průběh počasí

Jestliže v minulých letech jsme konstatovali, že hlavním problémem při pěstování plodin je nedostatek vláhy, pak v roce 2019 to platí jen zčásti. Ačkoli první polovina roku byla velmi suchá, ve druhé polovině roku v měsících srpnu a září začalo dosti vydatně pršet. Nicméně je to zřejmě stále málo pro doplnění zásob spodních vod, a jak je patrné při zpracování půdy na podzim 2019, ve spodních vrstvách půdy je stále velké sucho.

Vegetační období od podzimu 2018 až do podzimu 2019 bylo především teplotně výrazně nadnormální, jak je zřejmé z grafu 1, který znázorňuje průměrné měsíční teploty na Znojemsku od října 2018 do konce září 2019. V grafu 2 jsou uvedeny měsíční úhrny srážek na Znojemsku za stejné období. Pokud průběh teplot zkombinujeme s úhrnem srážek, znamená to pro Znojemsko a víceméně i pro oblast celé jižní Moravy znovu velmi suchý ročník. Situace se v této oblasti zhoršuje, především kvůli vysoce podnormálním srážkám v průběhu zimy, chybí tedy zimní vláha. Jarní měsíce březen a duben v této oblasti byly vysoce vláhově deficitní a úrodu alespoň částečně zachránily pouze květnové deště a prudké ochlazení. V srpnu a září i přes nadnormální teploty, však začalo hojně pršet a to pomohlo dobrému výchozímu stavu u porostů ozimé řepky a ozimých obilnin.

Velmi podobný průběh počasí byl i na celé střední Moravě, v grafu 3 je uveden teplotní průběh ročníku na Olomoucku a v grafu 4 je měsíční úhrn srážek ve stejné oblasti za období od října 2018 do září 2019. Obdobné to bylo i ve Slezsku, kde ovšem nebyl tak zřetelný jarní vláhový deficit a nebyly zásadně negativně ovlivněny výnosy ozimů.

Graf 1: Průměrné měsíční teploty na Znojemsku od října 2018 do září 2019
Graf 1: Průměrné měsíční teploty na Znojemsku od října 2018 do září 2019

Graf 2: Srážky na Znojemsku od října 2018 do září 2019
Graf 2: Srážky na Znojemsku od října 2018 do září 2019

Graf 3: Průměrné měsíční teploty za vegetaci na Olomoucku od října 2018 do září 2019
Graf 3: Průměrné měsíční teploty za vegetaci na Olomoucku od října 2018 do září 2019

Graf 4: Srážky na Olomoucku od října 2018 do září 2019
Graf 4: Srážky na Olomoucku od října 2018 do září 2019

Abiotikózy

Průběh počasí má v posledních letech největší vliv na početnost abiotikóz na polních plodinách. Nejde jen o vlivy sucha na vadnutí rostlin, ale i o vlivy silného slunečního záření na příznaky poškození, nazývaného sluneční úžeh.

Jak bylo uvedeno výše, na jižní Moravě je dlouhodobý nedostatek srážek a zimní vláhy. Na jaře roku 2019 pokračoval nedostatek vláhy ze zimních měsíců a porosty ozimé pšenice dramaticky vadly už v dubnu (obr. 1). To bylo velmi kritické na Znojemsku a Břeclavsku. Úrodu vlastně zčásti zachránily až květnové deště a ochlazení. Toto ochlazení bylo ovšem lokálně tak silné, že poškodilo vzcházející rostliny kukuřice (obr. 2). Ty zežloutly a byly natolik stresované, že bylo nutné oddalovat aplikace herbicidů.

Rok 2019 se také vyznačoval častým krupobitím a na některých místech střední Moravy se krupobití opakovalo až třikrát za vegetaci. Silně byla poškozená například cukrovka (obr. 3), která po trojím zásahu od krup jen velmi obtížně retrovegetovala.

V obilninách je velmi důležitá správně načasovaná a dělená aplikace regulátorů růstu v jednotlivých fázích vývoje rostliny. Někteří pěstitelé včas nestihli aplikovat regulátory růstu a výsledkem bylo silné polehnutí porostů pšenice (obr. 4).

Již tradičně se i v roce 2019 objevily fytotoxická poškození rostlin způsobená záměnou pesticidů či nevypláchnutými postřikovači. Na obr. 5 je ozimá řepka poškozená herbicidem (zřejmě z kukuřice) s formulací WG. Zbytky granulí pravděpodobně zůstaly nerozpuštěny v postřikovači a rozpustily se až při aplikaci postřiku v řepce.

Velkým nebezpečím pro poškození rostlin jsou také ne zcela dostatečně odzkoušené tank-mixy pesticidů s velkým množství listových hnojiv. Nebezpečí je zvláště velké v podmínkách vysokých teplot, sucha a silného slunečního svitu, kdy vosková vrstva listů není dostatečně vyvinuta. Na obr. 6 je cukrovka poškozená takovouto směsí na počátku července.

Obr. 1: Ozimá pšenice silně trpící suchem v dubnu 2019 na Znojemsku
Obr. 1: Ozimá pšenice silně trpící suchem v dubnu 2019 na Znojemsku

Obr. 2: Žloutnutí kukuřice vlivem silného chladu
Obr. 2: Žloutnutí kukuřice vlivem silného chladu

Obr. 3: Poškození cukrovky krupobitím v srpnu
Obr. 3: Poškození cukrovky krupobitím v srpnu

Obr. 4: Silné polehnutí pšenice nedostatečně ošetřené morforegulátory
Obr. 4: Silné polehnutí pšenice nedostatečně ošetřené morforegulátory

Obr. 5: Fytotoxické poškození řepky záměnou herbicidu
Obr. 5: Fytotoxické poškození řepky záměnou herbicidu

Obr. 6: Silná nekrotizace cukrovky po fytotoxické aplikaci pesticidů a listových hnojiv
Obr. 6: Silná nekrotizace cukrovky po fytotoxické aplikaci pesticidů a listových hnojiv

Choroby

Z hlediska výskytu chorob nebyl ročník 2019 nijak výjimečný u obilnin.

ozimé pšenici v počátku vegetace bylo nutné tlumit výskyty padlí (Erysiphe graminis), lokálně se objevily výskyty stéblolamu (Helgardia herpotrichoides) v důsledku deštivého a chladného května. V oblastech vyšší koncentrace pěstované pšenice se viditelně projevily příznaky napadení černání kořenů a báze stébel Gaeumannomyces graminis.

Naopak velmi výjimečný byl rok 2019 pro cukrovku. Na celé Moravě, ve Slezsku a lokálně i v Čechách se objevil zcela nebývalý kalamitní výskyt houby Cercospora beticola (obr. 7). Kalamitní výskyty byly hlášeny i ze Slovenska a Rakouska. Od počátku srpna došlo k nebývale intenzivnímu šíření choroby v porostech a došlo po několika dnech k totálnímu poškození chrástu. Následovala rychlá retrovegetace, která měla za následek výrazné snížení cukernatosti. Situace ve Slezsku se vyvíjela podobně, ale asi se 14denním zpožděním a nástup této kalamity se dal ještě zčásti zastavit vhodnou třetí aplikací fungicidů. Diskutuje se o hlavních příčinách tohoto stavu. V roce 2019 byl nebývale časný výskyt choroby potvrzen laboratorně již v polovině června. Další příčinou byly velmi příznivé podmínky pro šíření. I přes suché a velmi teplé počasí se choroba usídlila v porostech a s následnými srážkami v srpnu se choroba kalamitně rozšířila. Další příčinou mohla být i delší časová pauza mezi 1. a 2. fungicidním postřikem, pokud byla delší než 4 týdny, byl v porostu cukrovky problém a choroba se již nedala zastavit. V konečném důsledku většina pěstitelů použila ochranný fungicidní zásah třikrát. Možnou příčinou je i nástup rezistentních kmenů Cercospora beticola vůči některým účinným látkám fungicidů. Tato záležitost je nyní analyzována laboratorně. Bohužel silně retrovegetované porosty (obr. 8) mají při sklizni a zpracování velmi nízkou cukernatost, často i pod 14 %. Masový výskyt Cercospora beticola velmi překvapil a hledají se další příčiny poškození listů.

V porostech cukrovky, které byly silně poškozeny krupobitím, se na krátkou dobu a v menší míře objevila bakterie Pseudomonas syrinagae pv. syringae. Její vliv na devastaci listového aparátu však nebyl rozhodující.

Jinak je tomu zřejmě s dalším patogenem, houbou Alternaria alternata (obr. 10), která se masově vyskytla ve druhé polovině srpna a byla aktivní i v průběhu října. Houba je sice slabým patogenem, ale na silně poškozených porostech se uchytí velmi rychle a může dokonat dílo zkázy obvykle na rostlinách silně nekrotizovaných od Cercospora beticola, oslabených krupobitím či slunečním úžehem, nedostatkem bóru, nedostatkem hořčíku, virovými žloutenkami, žírem škůdců (květilky) a podobně. Uprostřed léta či v jeho druhé polovině lze obvykle na starších listech cukrovky pozorovat tmavě hnědé nekrotické skvrny, které mohou vést i k nekróze okraje listů. Výjimečně mohou být touto houbovou skvrnitostí napadeny i mladší vnitřní listy.

Mák setý je velmi atraktivní tržní plodinou, ovšem v letošním roce pěstitelé nebyli určitě spokojeni s výnosy. Příčinou mohl být chladný a deštivý květen, který přál některým houbovým patogenům a následné vysoké teploty a sucho v červnu a červenci negativně ovlivnily vývoj porostů a dozrávání. Již tradičně lze pozorovat nárůst výskytu plísně makové (Peronospora arborescens) (obr. 10) a rostliny máku je nutné chránit preventivně již v raných fázích vývoje. Osivo máku by mělo pocházet ze zdravých porostů a pomohlo by moření osiva fungicidy.

Obr. 7: Raný výskyt Cercospora beticola v červnu 2019
Obr. 7: Raný výskyt Cercospora beticola v červnu 2019

Obr. 8: Kalamitní výskyt Cercospora beticola v cukrovce a retrovegetace
Obr. 8: Kalamitní výskyt Cercospora beticola v cukrovce a retrovegetace

Obr. 9: Alternaria alternata na listech cukrovky
Obr. 9: Alternaria alternata na listech cukrovky

Obr. 10: Plíseň maková na mladé rostlině máku
Obr. 10: Plíseň maková na mladé rostlině máku

Škůdci

Výskyt škůdců u hlavních polních plodin obilnin, kukuřice a řepky výrazně nevybočoval z průměru minulých let.

Na řepce ozimé bylo možné zaznamenat škody z podzimního kalamitního výskytu mšice makové (Myzus persicae) a to jak v proředění porostů, tak i s vlivem napadení rostlin virem žluté mozaiky vodnice (turnip yellow mosaic virus). Díky mírné zimě byl v ozimé řepce velmi časný a početný nálet stonkových krytonosců (Ceutorhynchus pallidactylus a Ceutorhynchus napi). Celková škodlivost však nepřesáhla víceletý průměr.

Z dalších škůdců je nutné zmínit makadlovku řepnou (Srobipalpa ocellatella) na cukrovce (obr. 11), která se stává stabilním škůdcem této plodiny a v systému ochrany cukrovky je nutné s tímto škůdcem počítat. Výrazně se zlepšila situace s monitoringem tohoto motýla s využitím fermonových lapáků.

Velkým „hitem“ letošního roku se ovšem stal hraboš polní (Microtus arvalis). Tak silnou gradaci škůdce se škodami blížícími se 1 miliardě Kč hlavně v oblasti střední a jižní Moravy pamatuje málokdo. Silnější aktivita hrabošů byla pozorována v ozimých plodinách už na podzim 2018, ale málokdo tomu věnoval patřičnou pozornost. Kvůli mírné zimě se hraboš nebývale přemnožil (obr. 12) a suché a teplé jaro bylo pro extrémní přemnožení velmi příznivé. Na ozimé pšenici (obr. 13) byla patrné nebývalé škody již od května, kdy stovky hektarů již byly zaorány a přesety náhradní plodinou. Škody v obilninách byly obrovské, porosty, které slibovaly standardní výnosy kolem 8 t/ha a více, měly nakonec při sklizni stěží 3 t/ha. Hraboš škodil i na řepce, kukuřici, trvalých kulturách (sady, vinice) a po sklizni obilnin se hromadně přesunul do porostů cukrovky (obr. 14) a ozimé řepky (obr. 15). Cukrovka byla poškozena nejen žírem na kořenech, ale i totálním žírem na listech. Mnoho set hektarů řepky ozimé bylo již na podzim 2019 zaoráno z důvodu totálního poškození porostu. Jak se bude populace hrabošů dále vyvíjet je otázkou, jestli již gradace končí a škody na jaře nebudou pokračovat, bude hodně záležet i na průběhu zimy. Samostatnou kapitolou je celý proces kolem srpnového výjimečného povolení na plošnou aplikaci Stutoxu II a následného zákazu po několika dnech na nátlak ministerstva životního prostředí. Nezdravá hysterie kolem aplikace Stutoxu II i do nor vede až k vážným atakům na zemědělce jako škůdce životního prostředí v ČR. Řada zemědělců rezignovala a ponechávají své porosty ozimých plodin osudu. Hrabošům a jejich gradacím a předcházení škodám by bylo záhodno se věnovat komplexněji.

Obr. 11: Srdečkové listy cukrovky poškozené žírem makadlovky řepné
Obr. 11: Srdečkové listy cukrovky poškozené žírem makadlovky řepné

Obr. 12: Poškození ozimé pšenice hrabošem v dubnu
Obr. 12: Poškození ozimé pšenice hrabošem v dubnu

Obr. 13: Poškození ozimé pšenice hrabošem v červnu 2019
Obr. 13: Poškození ozimé pšenice hrabošem v červnu 2019

Obr. 14: Silný žír hraboše v porostu cukrovky v září 2019
Obr. 14: Silný žír hraboše v porostu cukrovky v září 2019

Obr. 15: Poškození ozimé řepky hrabošem v září 2019
Obr. 15: Poškození ozimé řepky hrabošem v září 2019

Závěr

Polní plodiny v roce 2019 byly výrazně poškozeny především vlivy počasí. Zřejmě s globálním oteplením klimatu se mění i spektrum škůdců, chorob i plevelů v polních plodinách a jejich areál rozšíření se posouvá na sever. Zemědělci v České republice zatím produkují dostatek kvalitních a cenově přijatelných produktů a současně udržují krajinu v přijatelné kvalitě.

Dramaticky se však mění vnímání zemědělských aktivit ve společnosti. Občané si neuvědomují náročnost zemědělství a závislosti na počasí a dalších faktorech. Je na čase se vážně zamyslet jak zastavit vážně se zhoršující a negativní hodnocení zemědělství. Čeští zemědělci si v žádném případě nezaslouží, aby byli vnímáni jako škůdci a nepřátelé životního prostředí a české krajiny.

Související články

Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - červen a červenec 2020

16. 06. 2020 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 1166x

Aktuální přehled ochrany polních plodin - červen a červenec 2020

15. 06. 2020 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 849x

Přípravky společnosti Coteva Agriscience v máku od setí až do sklizně

29. 05. 2020 Ing. Radomil Vlk, Ph.D.; Corteva Agriscience Ochrana obecně Zobrazeno 187x

Využití biologické ochrany v produkci rostlin

21. 05. 2020 Mgr. Dominik Bleša a kol. Ochrana obecně Zobrazeno 1165x

Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - květen a červen 2020

16. 05. 2020 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 1914x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail