Chemap Agro s.r.o.

Poškození polních plodin v roce 2020

12. 02. 2021 Ing. Vít Bittner; MARIBOHILLESHÖG ApS, ČR Ochrana obecně Zobrazeno 287x

V minulých letech jsme hodnotili průběh vegetace polních plodin v kontextu velkého sucha, vysokých teplot, silného slunečního záření a nedostatku vláhy pro rostliny. Politikové a další osoby volali „po zadržování vody v krajině“.

Proseeds

S nadsázkou lze říci, „že se to v roce 2020 opravdu podařilo“. Rok 2020 ve srovnání s předchozími lety byl extrémně vlhký a bohatý na srážky, ale až od poloviny května. Byl dokonce tak bohatý, že proběhly i povodňové události, byla silně kvalitativně a kvantitativně poškozena sklizeň řady plodin. A navíc v podzimním období 2020 zemědělci jen s velkými obtížemi sklízeli kukuřici a cukrovku a ke konci října 2020 nebyl ukončen osev ozimé pšenice.

Graf 1: Průměrné měsíční teploty na Znojemsku od října 2019 do září 2020 ve srovnání s normálem
Graf 1: Průměrné měsíční teploty na Znojemsku od října 2019 do září 2020 ve srovnání s normálem

Graf 2: Průměrné měsíční teploty od října 2019 do září 2020 na Olomoucku ve srovnání s normálem
Graf 2: Průměrné měsíční teploty od října 2019 do září 2020 na Olomoucku ve srovnání s normálem

Graf 3: Průměrné měsíční teploty od října 2019 do září 2020 na Opavsku ve srovnání s normálem
Graf 3: Průměrné měsíční teploty od října 2019 do září 2020 na Opavsku ve srovnání s normálem

Graf 4: Průměrný měsíční úhrn srážek na Znojemsku od října 2019 do září 2020 ve srovnání s normálem
Graf 4: Průměrný měsíční úhrn srážek na Znojemsku od října 2019 do září 2020 ve srovnání s normálem

Graf 5: Průměrný měsíční úhrn srážek od října 2019 do září 2020 na Olomoucku ve srovnání s normálem
Graf 5: Průměrný měsíční úhrn srážek od října 2019 do září 2020 na Olomoucku ve srovnání s normálem

Graf 6: Průměrný měsíční úhrn srážek od října 2019 do září 2020 na Opavsku ve srovnání s normálem
Graf 6: Průměrný měsíční úhrn srážek od října 2019 do září 2020 na Opavsku ve srovnání s normálem

Průběh počasí

Opět něco nového nebo návrat k normálu? Rok 2020 byl extrémně bohatý na dešťové srážky, zvláště od poloviny května a je zřejmé, že chybějící zásoby spodních vod byly doplněny. Jestliže v minulých letech jsme konstatovali, že hlavním problémem při pěstování plodin je nedostatek vláhy, pak v roce 2020 to platí jen zčásti.

V grafech 1, 2 a 3 je znázorněn průběh měsíčních průměrných teplot v oblastech Znojemska, Olomoucka a Opavska. Ve srovnání s dlouhodobým normálem byl ve všech sledovaných oblastech průběh teplot nadnormální, a to zvláště v podzimních a zimních měsících. To samozřejmě mimo jiné koresponduje i s velkým napadením porostů ozimé řepky v roce 2020 dřepčíkem olejkovým. Ve všech oblastech po suchém dubnu, přišel vlhčí květen, který mohl zachránit úrodu podobně jako v roce 2019, kdyby ovšem nepřišly extrémně vysoké srážky v dalších měsících vegetace. Bohužel v březnu a první polovině dubna přišlo také silné ochlazení až se silnými mrazy a byly často poškozeny porosty jarních i ozimých plodin.

Dešťové srážky za vegetaci od října 2019 do září 2020 jsou zřejmé z grafů 4–6. V oblasti Znojemska (graf 4) byly podzim a zima velmi suché a to až do poloviny května a poté byl úhrn srážek výrazně nadnormální v červnu a září. V oblastech Olomoucka a Opavska (grafy 5 a 6) byl průběh zimy srážkově v normálu a velké sucho nastalo v dubnu a trvalo do poloviny května. Od června do září v obou oblastech velmi silně pršelo, například v oblasti Uničovska se úhrn srážek od června do konce září blížil 500 mm. Silné deště pokračovaly i v říjnu a to způsobilo problémy se sklizní kukuřice na siláž, cukrovky a setím ozimé pšenice. S ohledem na velkou vlhkost půdy často zapadala na polích sklizňová a další technika pro podzimní přípravu půdy (obr. 1).

Obr. 1: Technika pro podzimní přípravu půdy zapadala na promáčených polích (foto: J. Bittner)
Obr. 1: Technika pro podzimní přípravu půdy zapadala na promáčených polích (foto: J. Bittner)

Abiotikózy

Různá abiotická poškození rostlin v roce 2020 byla nejvíce zapříčiněna průběhem počasí. Ačkoli rok 2020 vejde do historie jako velmi bohatý na dešťové srážky, měsíce březen, duben a první polovina dubna byly velmi suché. Zvláště v oblasti jižní Moravy nedostatkem vláhy trpěla silně ozimá pšenice (obr. 2). Problémy v důsledku sucha byly i při nerovnoměrném vzcházení porostů jarního ječmene, kukuřice a cukrovky. V cukrovce se opět objevily „vícegenerační porosty“, vzcházející na 2 až 3 etapy (obr. 3).

Nepříjemným vstupem do vegetace na jaře byly silné mrazy od konce března do počátku dubna a celkově velmi chladné počasí. Někde byly naměřeny přízemní ranní mrazy až -9 °C. Byla poškozena cukrovka a naštěstí zaorávky v důsledku mrazů nebyly významné. Byla ale silně poškozena řepka ozimá těsně před květem (obr. 4) a mohlo dojít k poškození květenství, lodyhy ztloustly a se různě deformovaly se ohybem a podélně praskaly. Rané výsevy kukuřice byly přízemními mrazy také poškozeny. Bohužel byly mrazem poškozeny i některé rané odrůdy pšenice ozimé či porosty seté v září, které již byly vývojově pokročilé. Došlo k poškození nejen špiček listů, ale i vzrostných vrcholů a došlo zřejmě k výpadku počtu zrn v klase.

V polovině května začalo vydatně pršet a to pokračovalo výrazně především v červnu. Ve všech třech sledovaných oblastech byly srážky v červnu vysoko přes 100 mm, na Opavsku až 170 mm. V tomto období kvetl mák a zřejmě vlivem deštivého a chladného počasí nedošlo k dobrému opylení máku a při sklizni byl pozorován velký výskyt prázdných makovic. Již odkvetlé a kvalitní porosty máku navíc silně polehly v důsledku extrémních srážek s větrem (obr. 5), takže výsledný výnos máku byl neuspokojivý.

V době sklizně řepky, ozimých i jarních obilnin došlo k velkému zklamání nejen z průměrných a podprůměrných výnosů, ale i z hlediska kvality. Obrovské množství vody v půdě, které se kumulovalo hlavně v červnu, způsobilo vytěsnění půdního vzduchu. Kořeny rostlin pak neměly dostatek kyslíku pro svoji dobrou funkci a došlo k jevu, který by se dal nazvat předčasné a náhlé dozrání porostu. Bylo to zřejmé například u řepky, kdy při vytěsnění vzduchu z půdy mohou být kořeny rostlin vnímavější k napadení Verticillium longisporum a v této kombinaci došlo k předčasnému dozrání porostu. Pěstitelé byli zklamání nejen z výnosů (vegetativně porosty vypadaly skvěle), ale díky předčasnému dozrání měly semena řepky nedostatečnou olejnatost. U řady porostů pšenice se toto předčasné ukončení vegetace mohlo projevit ve výnosu a v kvalitativním ukazateli objemová hmotnost.

Samozřejmě pokračující deště v červenci a srpnu, tedy v době žní, nepříznivě ovlivnily i číslo poklesu. U jarního ječmene se silné deště projevily v několika oblastech a to v polehnutí porostu, i přes účinné aplikace regulátorů růstu. Silné deště s větrem způsobily polehnutí ječmene s následným obnovením růstu zelených odnoží a rostlin (obr. 6). Díky vlhkému a teplému počasí došlo také k silné mineralizaci a zvýšila se dostupnost dusíku pro porosty ječmene, které již nebyly schopny tento dusík zužitkovat. Následně tyto porosty vykazovaly při sklizni vysoký obsah N látek v zrnech, a tím výrazně zhoršené kvalitativní parametry pro produkci sladu.

Z dalších abiotikóz se pěstitelé opět nevyhnuli problémům s nevypláchnutými postřikovači. Na obr. 7 je cukrovka poškozená zbytky herbicidu na bázi sulfonylmočovin z jarního ječmene, který je ve formulaci WG a nedošlo k dokonalému vypláchnutí postřikovače a neutralizaci zbytků. Zde je nutné připomenout, že v případě používání mikrogranulátů, nejde jen o dokonalé vypláchnutí postřikovače, ale je nutné přijmout kroky již na počátku. To znamená, že při rozmíchávání mikrogranulátů je vhodné provést dokonalé rozmíchání v přídavných míchacích zařízeních či „jako kdysi“ v nádobě mimo postřikovač (nelze se spoléhat na míchání v samotné nádrži postřikovače).

Obr. 2: Ozimá pšenice na Znojemsku trpí nedostatkem vláhy v dubnu
Obr. 2: Ozimá pšenice na Znojemsku trpí nedostatkem vláhy v dubnu

Obr. 3: Nové rostliny cukrovky vzešly v porostu až po květnových deštích
Obr. 3: Nové rostliny cukrovky vzešly v porostu až po květnových deštích

Obr. 4: Řepka ozimá před květem silně poškozená mrazem
Obr. 4: Řepka ozimá před květem silně poškozená mrazem

Obr. 5: Polehlý porost máku po silných deštích s větrem
Obr. 5: Polehlý porost máku po silných deštích s větrem

Obr. 6: Obnovení růstu ječmene po deštích na Hané
Obr. 6: Obnovení růstu ječmene po deštích na Hané

Obr. 7: Cukrovka poškozená sulfonylmočovinami z nevypláchnutého postřikovače po aplikaci herbicidů v jarním ječmeni
Obr. 7: Cukrovka poškozená sulfonylmočovinami z nevypláchnutého postřikovače po aplikaci herbicidů v jarním ječmeni

Choroby

Výskyt viróz přenosných hmyzem je stabilní a případně i narůstá hlavně v důsledku omezení použití insekticidních mořidel na bázi neonikotinoidů. Kvůli teplému průběhu zimy a vegetačně příznivému podzimu 2019 bylo možné bez velkého hledání najít v porostech ozimých ječmenů a pšenic rostliny napadené některým z virů působících virovou zakrslost - wheat dwarf virus, barley yellow dwarf virus (obr. 8).

Bohužel u cukrovky je třeba se připravit na návrat virových žloutenek (beet mild yellowing virus, beet yellow virus), ale v ČR zatím výskyt díky výjimce na moření osiva cukrovky neonikotinoidy není významný. V sousedním Polsku a hlavně ve Francii a Německu se výskyt virových žloutenek v cukrovce projevily velmi škodlivě (obr. 9).

Kvůli vydatným dešťům při kvetení a dozrávání obilnin se vyskytly velmi škodlivě fuzariózy v klasech (obr. 10). Zpočátku se porosty obilnin jevily z hlediska houbových chorob relativně zdravě a došlo zřejmě i k podcenění fungicidní ochrany klasů, která musí být speciálně zaměřená právě na fuzária.

V porostech cukrovky se vedle klasické choroby listů houby Cercospora beticola, o které se píše velmi často, a také se opět velmi významně podílela na napadení listů cukrovky, objevila na jaře šedofialová plíseň řepy Peronospora farinosa (obr. 11).

Kvůli vlhkému počasí a střídání cukrovky v osevním sledu s kukuřicí byl opět významný výskyt kořenových hnilob cukrovky zvláště na jižní Moravě. Hlavním patogenem zde byla houba Rhizoctonia solani (obr. 12). Celoplošně v rámci ČR se na cukrovce projevilo i napadení dalším patogenem Aphanomyces cochlioides, který spíše znám jako původce spály řepy, ale může se vyskytovat v průběhu celé vegetace. Pokud je na konci vegetace dostatek volné vody v půdě, patogen napadá i drobné kořenové vlášení v kořenové rýze, a takto napadené kořeny mívají často výrazně nižší cukernatost.

Obr. 8: Pšenice napadená virovou zakrslostí pšenice
Obr. 8: Pšenice napadená virovou zakrslostí pšenice

Obr. 9: Virové žloutenky na cukrovce v Polsku 2020
Obr. 9: Virové žloutenky na cukrovce v Polsku 2020

Obr. 10: Klasy jarního ječmene napadené houbami rodu Fusarium
Obr. 10: Klasy jarního ječmene napadené houbami rodu Fusarium

Obr. 11: Cukrovka napadená šedofialovou plísní řepy Peronospora farinosa
Obr. 11: Cukrovka napadená šedofialovou plísní řepy Peronospora farinosa

Obr. 12: Rhizoctonia solani na cukrovce
Obr. 12: Rhizoctonia solani na cukrovce

Škůdci

K nejvýznamnějším a nejškodlivějším škůdcům v polních plodinách posledních let patří bezesporu škůdci řepky. Díky mírným zimám a teplým podzimům, jsou porosty řepky vystaveny dlouhému ataku řady škůdců jako pilatka řepková, západníček polní, květilka zelná a hlavně v posledních letech velmi škodlivý dřepčík olejkový. Na podzim 2019 došlo k velkému napadení řady porostů řepky, které mělo na jaře 2020 za následek významné poškození hlavního vegetačního vrcholu s jeho odumřením a druhotným vyhníváním (obr. 13). Již z dálky bylo možné rozpoznat takto napadené porosty, které se jevily výškově nevyrovnané, kvůli napadeným rostlinám bez hlavního vegetačního vrcholu.

Mák je stále významnou tržní plodinou, ale jak bylo zmíněno výše, byl silně poškozen silnými srážkami a polehnutím a špatným odkvétáním. Navíc i v letošním roce se na mnoha porostech nepodařilo dokonale zvládnout ochranu proti nyní již velmi vážnému škůdci - krytonosci makovicovému (obr. 14).

V cukrovce průběh jara velmi přál usídlení larev květilky řepné. Napadení listů cukrovky bylo na některých porostech extrémně silně (obr. 15). Aby toho pro cukrovku nebylo málo, začínají se na jižní Moravě objevovat čím dál tím více dospělci rýhonosce řepného, který je velmi obávaným škůdcem řepy v Rakousku a Polsku. U nás zatím naštěstí významné škody pozorovány nejsou. Po mnoha letech však téměř celoplošně ve všech pěstitelských oblastech cukrovky na Moravě a ve Slezsku došlo k silným holožírům housenek můr (obr. 16). K hlavním zástupcům těchto škod patří můra gama, můra kapustová a můra zelná. I přes včasnou signalizaci pro nejškodlivější podzimní generaci, vyskytující se koncem srpna a počátkem září, nedošlo k zabránění hospodářsky významné škodlivosti.

Obr. 13: Vegetační vrchol řepky silně poškozený žírem larev dřepčíka olejkového na jaře 2020
Obr. 13: Vegetační vrchol řepky silně poškozený žírem larev dřepčíka olejkového na jaře 2020

Obr. 14: Makovice silně poškozené žírem krytonosce makovicového
Obr. 14: Makovice silně poškozené žírem krytonosce makovicového

Obr. 15: Silné poškození listů cukrovky květilkou řepnou
Obr. 15: Silné poškození listů cukrovky květilkou řepnou

Obr. 16: Holožír listů cukrovky působený housenkami můr
Obr. 16: Holožír listů cukrovky působený housenkami můr

Závěr

Vegetační rok 2020 byl opět něčím nový a o překvapení nebyla nouze. Po obdobích výrazného sucha nastal další extrém s významným a škodlivým zamokřením polí, došlo k nižším sklizním, k silnému poškození kvality polních plodin a obtížemi při sklizni a zpracování půdy na podzim. Znovu je na místě diskutovat význam a funkčnost meliorací. Bohužel v tomto ohledu stát nesehrává dostatečnou usměrňující funkci a příslušné odpovědné výkonné a vědecké instituce se touto problematikou příliš nezabývají. „Vodu v krajině se tedy podařilo zadržet“ a ta zde způsobila pro polní plodiny v roce 2020 významné škody a jak tedy budeme postupovat dále?

Související články

Biologická ochrana a výživa v polní produkci a zelenině

26. 02. 2021 Ing. Martin Bagar, Ph.D.; BIOCONT LABORATORY, spol. s r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 118x

Zvláštnosti pěstitelského ročníku 2019/20

22. 02. 2021 Ing. Antonín Šandera; Agro 2000, s. r. o. Ochrana obecně Zobrazeno 267x

Choroby a škůdci břečťanu

19. 02. 2021 Doc. Ing. Ivana Šafránková, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Ochrana obecně Zobrazeno 202x

Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - únor a březen 2021

16. 02. 2021 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 650x

Aktuální přehled ochrany polních plodin - únor a březen 2021

15. 02. 2021 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 658x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail