Poškození polních plodin v roce 2021

28. 12. 2021 Ing. Vít Bittner; MARIBOHILLESHÖG ApS, ČR Ochrana obecně Zobrazeno 1726x

Po několika extrémních letech se nám pěstitelský rok 2021 jeví jako „normální“, s velmi dobrými výnosy téměř všech polních plodin. K tomuto pozitvnímu stavu se přidávají až extrémně vysoké ceny rostlinných komodit, hlavně pak pšenice a ozimé řepky. Stále však stagnuje cena cukru, a tím i cena za cukrovku pro pěstitele. I když i zde lze pozorovat mírné zlepšení.

Průběh počasí

Je zcela zřejmé, že na výsledné výnosy, kvalitu sklizně a případná poškození rostlin, má velký vliv průběh počasí.

V grafech 1 a 2 je přehled průměrných měsíčních teplot za vegetaci říjen 2020 až září 2021 na Opavsku a na Olomoucku. Podzimní a zimní teploty byly v obou oblastech lehce nadprůměrné ve srovnání s normálem. Průběh jara víceméně odpovídal dlouhodobému normálu. Naopak v červnu nastalo období úmorných veder s vysokými teplotami, a také další měsíce až do září byly teplotně nadnormální.

V grafech 3 a 4 je znázorněn úhrn měsíčních srážek za vegetaci říjen 2020 až září 2021 na Opavsku a na Olomoucku. Celé vegetační období od října 2020 až do konce září 2021 bylo na srážky bohaté a úhrny srážek po většinu období překonávaly dlouhodobý normál. Na srážky bohatý byl na Moravě a ve Slezsku především podzim 2020, kdy měsíční úhrny srážek v říjnu několikanásobně překonávaly normál. To vedlo k velkým problémům při sklizni cukrovky a kukuřice. A obrovským problémem bylo založení porostů ozimých obilnin.

Někteří pěstitelé zaseli méně ozimé pšenice než plánovali a bohužel někteří nezaseli vůbec. Docházelo i k netradičnímu setí pšenice pomocí rozmetadel průmyslových hnojiv s lehkým zapravením do půdy. Naštěstí tyto porosty přezimovaly a daly překvapivě dobré výnosy. Pokud byla pšenice zasetá, kvůli vysokým srážkám a zamokření pozemku došlo k silnému podmáčení rostlin a jejich odumírání již na podzim.

Velmi problematické bylo i zakládání porostů ozimé řepky. Kvůli vysokým srážkám došlo na mnoha porostech k vytvoření škraloupu s omezením růstu a vzcházení rostlin. Řada porostů pak vstupovala do zimy jako nekompletní a neuniformní porosty s množstvím chybějících rostlin. Zima byla relativně mírná, nedošlo k vážnějšímu poškození porostů.

Naopak nástup jara byl pozvolný s podnormálními teplotami a kvůli vlhčímu počasí v únoru se nedařilo zcela rané založení porostů jařin. Velmi chladné jaro bylo patrné zvláště u cukrovky, kde proběhla vernalizace a později se během vegetace objevilo větší množství vyběhlic a vykvetlic než bývá obvyklé, jako reakce na chlad v březnu a dubnu. Chladný duben a květen s dostatkem srážek naopak velmi příznivě působil na výsledné vysoké výnosy ozimých i jarních obilnin.

Určité obavy stran sklizně pak přišly v průběhu června s podnormálními srážkami a vysokými teplotami, ovšem následně v červenci přišly potřebné srážky a většina porostů netrpěla nedostatkem vláhy. Nebyly tedy pozorovány vážnější deficience vláhy na většině polních plodin. Střídavé deště však bohužel pokračovaly i v druhé půli července a srpnu a zemědělci sklidili svou úrodu opravdu s velkým štěstím. Sušší a velmi teplé počasí v září iniciovalo v porostech řepky vyšší výskyty škůdců a bylo potřeba více ošetření insekticidy.

Graf 1: Průměrné měsíční teploty za vegetaci říjen 2020 až září 2021 na Opavsku

Graf 2: Průměrné měsíční teploty za vegetaci říjen 2020 až září 2021 na Olomoucku

Graf 3: Úhrn měsíčních srážek za vegetaci říjen 2020 až září 2021 na Opavsku

Graf 4: Úhrn měsíčních srážek za vegetaci říjen 2020 až září 2021 na Olomoucku

Abiotikózy

Z hlediska abiotických poškození se na polních plodinách opět projevily ve větší míře vlivy počasí.

Kvůli extrémním srážkám na podzim 2020 byly velké problémy se založením porostů ozimých plodin, zvláště pšenice. Na obr. 1 je silně podmáčený porost ozimé pšenice. Pokud podmáčení trvalo delší dobu, došlo k celkovému odumření rostlin. Deštivý podzim působil problémy také ve sklizni cukrovky a kukuřice. Na obr. 2 je zaplavený porost cukrovky na střední Moravě na podzim 2020 a tento porost bylo možné sklidit až v lednu roku 2021.

V roce 2021 se v průběhu léta lokálně projevilo silné poškození kroupami, naštěstí již po sklizni většiny porostů obilnin a řepky. Silně však byly poškozeny porosty cukrovky a kukuřice (obr. 3).

V porostech cukrovky se v měsících srpnu a září projevilo v nebývalé míře ohniskové a někdy až plošné žloutnutí porostů. Při hlubší analýze příčin byl ve většině případů zjištěn nedostatek živin dusíku a síry (obr. 4). Objevily se ovšem i vážné deficience u draslíku a hořčíku.

Obr. 1: Podmáčení porostu pšenice na podzim 2020

Obr. 2: Zaplavení porostu cukrovky na podzim 2020

Obr. 3: Porost kukuřice silně poškozený krupobitím

Obr. 4: Deficience síry a dusíku v cukrovce v srpnu

Choroby

Problematika chorob na polních plodinách z hlediska početnosti a intenzity výskytu nevybočovala z průměru minulých let.

Za výraznější zmínku stojí narůstající incidence viru žloutenky řepy v cukrovce (BYV, beet yellows virus, obr. 5). I přes moření osiva cukrovky neonikotinoidy došlo nejen u nás, ale i v sousedním Polsku k viditelnému ohniskovitému napadení. Virus přenáší efektivně mšice broskvoňová, a také mšice maková, jejíž výskyt byl v roce 2021 lokálně velmi časný a velmi silný a to tak, že bylo nutné použít v červnu speciální aficidy jako flonicamid či sulfoxaflor. Z tohoto hlediska zřejmě nabývá na významu šlechtění cukrovky na odolnost vůči virovým žloutenkám.

V posledních letech, zřejmě díky suššímu počasí na jaře, jsme nezaznamenali větší a škodlivé výskyty listových chorob obilnin. Nižší výskyt je také samozřejmě zapříčiněn kvalitní fungicidní ochranou porostů obilnin se správným načasováním. Nicméně v roce 2021 po delší pauze bylo možné na některých lokalitách zaznamenat silné výskyty například Septoria tritici na pšenici ozimé (obr. 6). Výskyty byly naštěstí pouze ve spodním patře a díky výborné fungicidní ochraně napadení nepřešlo na praporcový list pšenice.

Naopak u ozimé řepky jsme díky vysokému zastoupení této plodiny v osevním sledu zvyklí na pravidelný a bohužel i velmi škodlivý výskyt řady houbových chorob. Obecně vzato výnosy ozimé řepky patřily v roce 2021 spíš k průměrným a podprůměrným, a to především kvůli velmi vlhkému podzimu a ne zcela optimálně založeným porostů na podzim 2020. K tomu se přidal výskyt škůdců (viz dále) a opět místně se silně vyskytující kořenová a krčková hniloba působící předčasné dozrávání řepky a působená houbou Verticillium longisporum (obr. 7). Bohužel zde neexistuje jednoduchá ochrana pomocí aplikace fungicidů a je třeba hledat komplexnější integrovaný přístup, jako například delší odstup v osevním sledu, urychlení rozkladu organických zbytků po řepce či zabránění poškození kořenů řepky květilkou na podzim.

Obr. 5: Typické příznaky napadení cukrovky virem žloutenky řepy

Obr. 6: Pšenice ozimá napadená Septoria tritici

Obr. 7: Verticillium longisporum na kořeni ozimé řepky

Škůdci

V kapitole o škůdcích na polních plodinách se budeme bohužel opět věnovat řepce, která se nyní jeví jako velmi náročná na ochranu proti škůdcům, a to jak na podzim, tak i na jaře. Tento stav je do určité míry zapříčiněn i nemožností mořit semena řepky neonikotinoidy na výjimku, jako je tomu u cukrovky. Pěstitel bohužel musí na podzim řepku ošetřovat alespoň dvakrát insekticidy, aby zabránil škodám od dřepčíků, květilky, zapředníčka či mšice broskvoňové. Na podzim 2020 byl tlak dřepčíka olejkového velmi silný stejně jako v předchozích letech. To bylo viditelné i na jaře 2021 na poškození řady rostlin v porostech řepky (obr. 8). Na obrázku je viditelné poškození hlavního vegetačního vrcholu po žíru larev dřepčíka, které má za následek výrazné snížení výnosu semen. K ochraně proti dřepčíku olejkovému lze zatím úspěšně použít pyretroidy, ovšem i zde dochází lokálně ke snižené účinnosti, zřejmě kvůli narůstající rezistenci některých populací. Nově se proto na podzim 2021 objevilo povolení použít látku indoxacarb, známou z jarní ochrany řepky proti blýskáčku řepkovému. Ovšem na podzim 2020 se vyskytovaly i viditelné a silné škody larev květilky zelné na kořeni (obr. 9), a to zvláště na nedostříknutých místech v porostu, což signalizovalo velký tlak tohoto škůdce. Nově založené porosty řepky na podzim 2021 byly vystaveny mimo jiné velkému tlaku žíru slimáků (obr. 10). Bohužel ve stejné době se také projevil dramatický nedostatek moluskocidů, a tak na mnoha porostech došlo k silnému žíru vedoucí až k proředění porostu.

V rámci sledování žloutnoucích porostů a jednotlivých rostlin cukrovky bylo zjištěno i žloutnutí špiček listů (obr. 11). Při podrobnějším sledování byly na rubové straně listu na listovém žebru zjištěny drobné ranky - vpichy, zřejmě po sání klopušek (čeleď Miridae). Klopušky navíc vylučují do listových pletiv toxické sliny. Následně může dojít k zablokování či omezení toku asimilátů v listu a žloutnutí. Mezi hlavní druhy, které mohou takto na cukrovce škodit, patří například klopuška chlupatá (Lygus rugulipennis Popp.) či klopuška dvoutečná (Calocoris norvegicus Gmel.).

Obr. 8: Dřepčík olejkový na řepce - jaro 2021

Obr. 9: Larva květilky zelné na řepce - podzim 2020

Obr. 10: Řepka poškozená žírem slimáků - podzim 2021

Obr. 11: Žloutnutí špičky listu cukrovky po sání klopušek (Miridae)

Závěr

Jak již bylo řečeno, velký podíl na poškození polních plodin i v roce 2021 měly abiotické faktory. Nicméně je nutné se připravit na zvýšené výskyty chorob a škůdců, a to zvláště při další restrikci účinných látek pesticidů v rámci evropské politické dohody Green Deal a zemělské strategie Farm to Fork (od zemědělce ke spotřebiteli). Tato politická deklarace si klade za cíl dosti drastické snižování spotřeby pesticidů a hnojiv do roku 2030, a to bohužel bez vypracování dopadových studií na evropské zemědělství a jeho potravinovou produkceschopnost.