Poškození polních plodin v roce 2024
29. 01. 2025 Ochrana obecně Zobrazeno 382x
Již tradičně koncem kalendářního roku hodnotíme průběh vegetace, výnosy a kvalitu sklizených polních plodin. Plodiny byly od podzimu 2023 a v průběhu vegetace 2024 vystaveny působení různých vlivů a napadení škodlivými organizmy. Pokud se podíváme zpětně, zdá se, že v poškození polních plodin začínají nyní převažovat vlivy různých výkyvů průběhu počasí, jako jsou nadměrné sucho a vysoká intenzita slunečního záření nebo naopak poškození mrazem a zamokřením či povodněmi. Je-li tato skutečnost jednoznačným projevem globálního oteplování planety, raději necháme na odbornících.
Průběh počasí
Počasí si ve vegetačním období 2023/24 opět dělalo co chce. V grafech 1 a 2 jsou uvedeny průměrné měsíční teploty od října 2023 do září 2024 na Opavsku a na Olomoucku. Průběh teplot víceméně kopíroval hodnoty normálu pro danou oblast, ale dá se říci, že v průměru byly teploty výrazně vyšší. Navíc nastal extrémně teplý a suchý srpen s tropickými teplotami a vysokým slunečním zářením. Nicméně v druhé půli dubna nastaly na mnoha místech v České republice nebývalé mrazy, které poškodily jak polní plodiny - řepku, pšenici, cukrovku, tak způsobily nebývalé škody na trvalých kulturách - byly poškozeny jádroviny, peckoviny i vinná réva.
Měsíční úhrny srážek ve sledovaném období na Opavsku jsou zřejmé z grafu 3 a na Olomoucku z grafu 4. Úhrny srážek v obou oblastech jsou ve sledovaném období dramaticky nadprůměrné, na Opavsku oproti normálu spadlo navíc 160 mm a na Olomoucku dokonce o více než 400 mm srážek.
Nepříjemným faktorem je však velmi nerovnoměrné rozložení srážek s relativně sušší zimou a předjařím, nadprůměrnými srážkami v červnu a na počátku července, které zvláště na Olomoucku ovlivnily negativně například objemovou hmotnost zrna pšenice. Obrovská dešťová pohroma nastala v září s měsíčním úhrnem srážek na Opavsku 189 mm a 199 mm na Olomoucku. Protože srážky spadly během několika dnů, nastaly velmi škodlivé povodně, ve Slezsku snad i horší než v roce 1997. Škody na polních plodinách a dalších kulturách jsou obrovské.
Graf 1: Průměrné měsíční teploty za vegetaci 2023/24 na Opavsku
Graf 2: Průměrné měsíční teploty za vegetaci 2023/24 na Olomoucku
Graf 3: Úhrn měsíčních srážek za vegetaci 2023/24 na Opavsku
Graf 4: Úhrn měsíčních srážek za vegetaci 2023/24 na Olomoucku
Abiotikózy
S ohledem na výše uvedené výkyvy počasí bylo zaznamenáno také množství abiotických poškození vlivem počasí na polních plodinách. Silný mráz ve druhé polovině dubna způsobil nebývalé škody na trvalých kulturách. Lokálně byla poškozena vinná réva (obr. 1) a velmi silně byly poškozeny porosty jádrovin a peckovin, přičemž někteří pěstitelé hlásili až 100% škody.
Na polních plodinách byly poškozeny ranější odrůdy řepky, které byly v době mrazu ve fázi butonizace a následně se tento vliv projevil opadem šešulí po odkvětu a celkově i velkým zklamáním z výsledných výnosů. Byly poškozeny i některé porosty cukrovky, zvláště v Čechách, a to tak, že muselo dojít k přesetí. Na ozimé pšenici se mráz projevil u raných odrůd, a to hluchostí části klasu při vymetání (obr. 2).
Na opačné straně spektra bylo zaznamenáno poškození velmi vysokými teplotami a suchem v období celého srpna. Byly poškozeny kukuřice, někde muselo dojít ke sklizni na siláž už v počátcích srpna a sklizeň kukuřice na zrno mnohde začala počátkem září. Porosty cukrovky na lehkých písčitých půdách jižní Moravy zcela ztratily listovou plochu a některé kořeny již v srpnu v půdě odumřely (obr. 3). Při měření teploty půdy v srpnu v takových porostech bylo zjištěno při povrchu půdy až 60 °C. Naopak v porostech s dostatečným listovým zákrovem na půdách s vyšší zásobou spodní vody, byla teplota při povrchu půdy kolem 40 °C. Vysoké teploty působily na cukrovku negativně i na sousedním Slovensku, v Maďarsku a například v Rumunsku kvůli poškození kořenů nebude vůbec sklizeno asi 4 000 ha cukrovky.
Relativně mírnějším poškozením kořenů cukrovky vysokou teplotou je černání kořenů, kdy také dochází k rozkladu sacharózy na jednodušší cukry (obr. 4). Taková řepa může být v cukrovaru hůře zpracovatelná, více cukru odchází do melasy, cukerné šťávy mají tmavší barvu. Nově k posouzení zpracovatelnosti takto poškozené řepy může pomoci i stanovení obsahu glukózy v řepném kořeni.
Velmi silné deště na Moravě v období června a července spolu se silným větrem způsobily na mnoha místech polehnutí porostů obilnin, ale i máku (obr. 5). Zářijové povodně přinesly obrovskou zkázu na mnoha místech republiky, nejvíce však v Moravskoslezském a Olomouckém kraji, a to i na porostech polních plodin - cukrovky a řepky (obr. 6).
Obr. 1: Vinná réva poškozená mrazem v dubnu
Obr. 2: Klas rané odrůdy pšenice poškozený dubnovým mrazem
Obr. 3: Porost cukrovky poškozený velkým suchem a silným slunečním zářením
Obr. 4: Kořen cukrovky poškozený velkým teplem a suchem v srpnu
Obr. 5: Polehnutý porost máku po velkých deštích
Obr. 6: Porost ozimé řepky při povodních (2024, Slezsko)
Choroby
Staronovými chorobami se silnou škodlivostí byly virové zakrslosti obilnin. V době vegetace 2023 a 2024 byl v ČR silně poškozen zvláště ozimý ječmen (obr. 7) a to virem žluté zakrslosti ječmene (BYDV - barley yellow dwarf virus), který přenáší hlavně mšice střemchová. Pěstitelé bohužel nezaregistrovali silné listopadové nálety mšic do porostů ozimého ječmene na podzim 2023 a škoda byla veliká. Bohužel i na podzim 2024 je mšice střemchová v náletech do sacích pasti Johnson-Taylor, které provozuje ÚKZÚZ, velmi aktivní, takže pěstitelé ozimých obilnin by měli být velmi obezřetní.
Dalším virem, který se objevil převážně v porostech pšenice byl virus zakrslosti pšenice (WDV - wheat dwarf virus), který přenášejí křísi (obr. 8). Jestliže na křísy dobře účinkují pyretroidy se smáčedlem, na mšice je nutné použít systémově působící účinné látky (např. acetamiprid). Další viry, které jsou přenosné mšicemi hrozí v cukrové řepě po ukončení moření semen neonikotinoidy.
Velmi brzy lze očekávat návrat epidemických výskytů virů působících žloutenky řepy, jejichž hlavním vektorem je mšice broskvoňová. Na obr. 9 je žloutnutí cukrovky působené napadení virem chlorózy řepy (BChV - beet chlorosis virus).
Obr. 7: Virus žluté zakrslosti ječmene na ozimém ječmeni
Obr. 8: Virová zakrslost pšenice
Obr. 9: Virus chlorózy řepy na cukrovce
Škůdci
S ukončením moření semen cukrovky neonikotinoidy hrozí také nebezpečí vážných poškození řepy v raných fázích vývoje, jako je například poškození žírem dřepčíků rodu Chaetocnema (obr. 10). I když je na výjimku povoleno moření cukrovky přípravkem Buteo Start a toto moření ochrání řepu v nejranějších fázích vývoje, určitě již však ne dostatečně působí na mšici makovou (obr. 11) a mšici broskvoňovou. Ochrana proti mšicím na řepě bude v budoucnu možná pouze speciálními aficidy (například flonicamid, spirotetramat) spolu s pěstováním odrůd cukrovky s různou úrovní rezistence k virovým žloutenkám.
Velké zklamání zažili pěstitelé řepky v roce 2024, kdy v řadě podniků byl výnos semen nižší minimálně o 1 t/ha proti předchozím letům. Jednou z příčin byl dubnový mráz, který poškodil řepky ve fázi butonizace a další významnou příčinou byla velká škodlivost dřepčíka olejkového (obr. 12) na podzim 2023, a také v průběhu mírné zimy a předjaří 2024. Podzim 2024 není pro ozimou řepku také jednoduchý, tlak dřepčíka olejkového není sice tak veliký, ale v porostech jsou masivní výskyty mšice broskvoňové (obr. 13), která může přenášet škodlivý virus žluté mozaiky vodnice (TuYMV - turnip yellow mosaic virus).
Obr. 10: Cukrovka poškozená dřepčíky Chaetocnema sp. v rané fázi vývoje
Obr. 11: Mšice maková na cukrovce
Obr. 12: Žír dřepčíka olejkového na řepce (podzim 2023)
Obr. 13: Řepka ozimá silně napadená mšicí broskvoňovou (podzim 2024)
Závěr
Pěstování polních plodin se komplikuje nejen v důsledku výkyvů počasí, ale také kvůli výskytu nových škodlivých organizmů. Množství účinných látek v přípravcích na ochranu rostlin ubývá, a navíc narůstá výskyt rezistentních populací škůdců, původců chorob a plevelů. Příkladem z poslední doby je například selhávání účinnosti sulfonylmočovin vůči laskavcům v systému pěstování Conviso Smart cukrovky (obr. 14).
Důkladná analýza a sledování účinnosti pesticidů na škodlivé organizmy plodin, uplatňování antirezistentní strategie a hledání dalších možností ochrany nabývá nebývale na významu.
Další články v kategorii Ochrana obecně