Povětrnostní podmínky pro pěstování brambor v roce 2024

07. 04. 2025 RNDr. Tomáš Litschmann, Ph.D. a kol. Ochrana obecně Zobrazeno 290x

Rok 2024 se vyznačoval poněkud atypickým průběhem povětrnostních podmínek. V únoru se vyskytovaly teploty obvyklé spíše pro duben a naznačovaly, že o mnohá překvapení v dalších měsících nebude nouze. První destruktivní projevy extrémního počasí se vyskytly hned v dubnu, kdy několik mrazových dnů postihlo pěstitele trvalých kultur prakticky na celém území České republiky, a to více v Čechách než na Moravě, ale i zde byly škody na úrodě poměrně značné. Konec vegetačního období zase poznamenaly intenzívní celoplošné deště, značně komplikující sklizňové práce nejen u brambor. Na severní Moravě vyvolaly přívalové srážky rozsáhlé povodně. Období mezi tím pak bylo vyplněno častými teplými dny s plošně velmi rozdílnými srážkovými úhrny. Průměrná teplota vzduchu v roce 2024 byla opět o několik desetin °C vyšší než v předchozím roce 2023.

Do setí řepky je nyní ještě spousta času, avšak v našich končinách se ujal zvyk porozhlédnout se okolo, jak která řepka vypadá a přemýšlet o budoucích kandidátech na výsev už teď. Můžeme dokázat, že nabídka odrůd řepky společnosti Limagrain je komplexní a zahrnuje hybridy vhodné do všech podmínek a na každé pole.

Průběh teplot

Teplé zimní a jarní měsíce jsme zaznamenávali i v minulých letech, avšak únorová odchylka od průměru zatím nikdy nedosáhla úrovně roku 2024. Rovněž v několika minulých letech vždy teplé zimní, a částečně i jarní, měsíce byly následovány teplotně podnormálními měsíci, ať již to byl duben anebo květen. V letech 2021 a 2023 byl chladný duben, v letech 2019 a 2020 pro změnu zase květen. V loňském roce tato částečná kompenzace celoroční teploty nenastala a prakticky všechny měsíce až do listopadu byly nadprůměrné, jak dokládá graf 1, přičemž listopad byl již mírně pod průměrem. Největší kladná odchylka byla zaznamenána v únoru, následována o něco menší odchylkou hned v březnu. 3. měsícem s největší odchylkou pak byl srpen. Srpen byl rovněž z celého roku nejteplejší, což se v posledním období stává pravidlem.

V minulosti docházelo k vrcholení léta obvykle v červenci. Podrobnější průběh denních teplot vzduchu v bramborářské oblasti na Vysočině je zachycen v grafu 2. Převažovaly teplotně nadnormální dny. 1. letní den se vyskytl již na počátku dubna, po něm však následovalo výrazné ochlazení, během něhož došlo k již zmíněnému mrazovému poškození ovocných kultur, révy, některých ozimých plodin a zeleniny.

Vegetační období se sice v posledních letech prodlužuje a začíná někdy i o několik týdnů dříve, této skutečnosti však nelze právě kvůli výskytu mrazíků reálně využít, přičemž zejména v případě pěstování brambor by to bylo výhodné. Vhodné teploty půdy pro sázení brambor v ranobramborářkých oblastech byly počátkem 3. dekády března, výsadba byla ale v některých lokalitách v Polabí zahájena již koncem února. V bramborářské oblasti byly příhodné podmínky kolem poloviny dubna. Z grafu 2 je zřejmé, že vysoké teploty nad 25 °C na Vysočině trvaly prakticky od poloviny června do počátku září, s občasným ochlazením.

Celkově bylo v roce 2024 v Havlíčkově Brodě 80 letních dnů. Od roku 1961 to byl druhý nejvyšší počet, hned po roce 2018. Do roku 1990 byl přitom průměrný počet těchto dnů 28, od té doby se však neustále zvyšuje.

Graf 1: Průměrné měsíční teploty a jejich srovnání s dlouhodobým průměrem (Havlíčkův Brod)

Graf 2: Průměrné denní teploty a jejich porovnání s dlouhodobým průměrem (Havlíčův Brod

Průběh srážek

Časově i plošně nerovnoměrný byl rovněž průběh srážek, v celoročním úhrnu jistě bude všude nadnormální. Bohužel ne vždy srážky přišly včas a ve vhodném množství, aby stačily doplňovat množství vláhy spotřebované plodinami. Jaro bylo ještě v podstatě z hlediska zásobení rostlin vodou optimální, sucho se zejména na Vysočině začalo projevovat ve 2. polovině června a někde trvalo s občasnými přestávkami až do září. Názorně je to vidět na grafu 3 s měsíčními úhrny srážek v roce 2024 ve Valečově (Havlíčkův Brod), a jejich porovnání s dlouhodobým průměrem.

Ačkoliv by se mohlo zdát, že ve většině měsíců srážky dosahovaly tohoto průměru anebo jej překračovaly, je však třeba je spíše porovnávat s jinou charakteristikou. Tou je tzv. potenciální evapotranspirace, tj. množství vody, které by byla schopna spotřebovat modelová rostlina, pokud by měla dostatek vláhy. Zde však vidíme skutečnost, na kterou dlouhodobě upozorňují klimatologové - přestože srážek v delším časovém horizontu nijak výrazně neubývá, vzrůstající teploty a prodlužující se vegetační období vedou k větší spotřebě vody a tím k nedostatku vláhy i ve srážkově normálních měsících. Zejména pak v oblastech, jako je Vysočina, kde přirozené srážky byly v minulosti schopny pokrývat vláhovou potřebu brambor po většinu jejich vegetačního období. Na uvedeném grafu však vidíme, že především v měsících červnu–srpnu je potenciální evapotranspirace podstatně vyšší než úhrny srážek, a to i v případě měsíců července a srpna, které byly v roce 2024 srážkově v podstatě normální.

Charakteristiky jednotlivých dnů z hlediska vhodnosti teplotních a vlhkostních poměrů pro růst brambor jsou znázorněny v grafu 4 pro vybrané lokality. Ve Valečově první sušší období s výskytem teplých dnů nastalo koncem června. V polovině července se vyskytly srážky, které zvýšily na nějakou dobu půdní vlhkost, avšak již před koncem tohoto měsíce nastalo další suché období, které zde trvalo prakticky až do vydatnějších dešťů v září.

Plošná variabilita srážek způsobila, že ve Vilémovicích, ležících nedaleko Valečova, se 2. sušší období nevyskytovalo a zásoby vláhy v půdě vydržely až do září. Poněkud odlišný byl charakter dnů na jihovýchodní Moravě, tradiční suché oblasti, reprezentované na našich grafech Moravským Žižkovem. V posledních několika letech se zde vyskytují na jaře a na začátku léta srážky přicházející od jihovýchodu, a nikoliv ze západu, jak bylo u nás obvyklé, takže zde se nedostatek vláhy v půdě začal projevovat až ve 2. polovině července. Tyto srážky však nepostupují příliš daleko do vnitrozemí.

Graf 3: Měsíční úhrny srážek a jejich srovnání s dlouhodobým průměrem a potenciální evapotranspirací (Valečov)

Graf 4: Charakteristiky jednotlivých dnů na 3 lokalitáchNejsou mezery za tečkou u data

Šíření chorob brambor

S teplotními a vlhkostními poměry úzce souvisí i vhodnost podmínek pro šíření nejzávažnějších houbových chorob, mezi něž u bramboru patří bezesporu plíseň bramboru a alternáriové skvrnitosti. V grafu 5 jsou vyneseny infekční periody plísně bramboru na několika místech v ČR i na Slovensku. 1. infekce v ČR se vyskytly na všech lokalitách již koncem května a následně byly zaznamenány 1. výskyty v porostech již na začátku června. V Lednici na jižní Moravě se další infekční perioda vyskytla hned krátce po ní a souvisí s již uvedenými srážkami z jihovýchodního směru. Další výrazná perioda s vhodnými podmínkami pro vznik plísně se na všech lokalitách vyskytla v polovině července a v neošetřených porostech způsobila výrazné poškození. 3. infekční perioda nastala kolem 20. srpna, pouze v Lednici byla tato perioda slabší.

V případě plísně bramboru mohou vyšší teploty vést k zastavení jejího rozvoje v porostech, takže nedojde k větší gradaci. U alternáriových skvrnitostí je tomu zřejmě naopak, jelikož společně s tím, jak se v důsledku změny klimatu postupně zvyšují teploty vzduchu, vzrůstá zároveň i četnost a závažnost jejich výskytu. Tento trend je pozorován ve všech hlavních světových oblastech pěstování brambor a netýká se tudíž jenom našich podmínek. Teploty nad 25 °C jsou příznivé pro růst alternárií a zároveň představují jeden z abiotických stresových faktorů brambor, takže brambory méně odolávají působení těchto patogenních hub, zvláště když se k tomu přidá ještě i nedostatek vláhy v půdě.

Dokumentuje to i vývoj poškození porostů vybraných skupin odrůd bramboru alternáriemi na pokusné stanici VÚB ve Valečově v loňském roce, jak je znázorněn v grafu 6. Přidali jsme však do něj i křivku průběhu sum efektivních teplot nad 25 °C, a je zřejmé, že současně s tím, jak se sumy zvyšují, vzrůstá zároveň i míra poškození listů. Naopak v minulých letech bylo pozorováno, že za situací, kdy křivka sum efektivních teplot nevzrůstala, se poškození listů zastavilo anebo alespoň zpomalilo. Dá se proto předpokládat určitá míra závislosti mezi vysokými teplotami vzduchu a rozvojem poškození porostů alternáriemi, přičemž vhodným ukazatelem mohou být právě sumy efektivních teplot nad 25 °C za určité časové období.

Graf 5: Pětidenní úhrny indexu pro signalizaci závažnosti podmínek pro výskyt plísně bramboru na 4 lokalitách

Graf 6: Vývoj napadení porostů brambor alternáriemi a porovnání s průběhem hodinových sum efektivních teplot nad 25 °C (pokusná stanice VÚB Valečov)

Souhrn

Rok 2024 je dalším rokem potvrzujícím, že změna klimatu je objektivní skutečností, a je nutno s ní počítat. Podle výsledků modelování klimatu nelze předpokládat, že by se situace zlepšila během příštích několika desetiletí, a to ani při okamžitém snížení emisí CO₂, k čemuž bohužel stejně nedochází, takže nezbývá než hledat cesty, jak se adaptovat na měnící se podmínky.

Brambory jsou typickou plodinou prosperující v chladnějších a vlhčích klimatických oblastech. V současné době jsou brambory čtvrtou nejpěstovanější plodinou na Zemi a se vzrůstající teplotou jsou jejich výnosy ohroženy, čímž může docházet k narušení zásobování potravinami v nejrůznějších oblastech naší planety, především pak v těch s vysokou hustotou populace. Dochází tak k situaci, že se výzkumníci snaží nalézt geny, umožňující růst brambor při nízkých teplotách, potlačit je, a vyšlechtit odrůdy, které by vytvářely podobné výnosy při vyšších teplotách vyvolaných změnou klimatu.

Obr. 1: Spory alternárií pod mikroskopem - větší odpovídá rozměrově A. solani, menší A. alternata

Článek byl zpracován s podporou projektů NAZV QK 22010073 a institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace reg. č. MZE-RO1624.

RNDr. Tomáš Litschmann, Ph.D.¹, Ing. Ervín Hausvater, CSc^.2, Ing. Petr Doležal, Ph.D.^{2 1}AMET, Velké Bílovice; ²Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o.