Informační portál o ochraně a pěstování rostlin obsahující detailní informace o přípravcích, škodlivých činitelích a možnostech řešení.

Časopis o ochraně a pěstování rostlin pro agronomy a farmáře.

Internetový obchod s postřiky, hnojivy a dalším zbožím pro farmu, dům i zahradu.

Přezimování ozimých obilnin k polovině ledna 2026

14. 02. 2026 Ing. Milena Bernardová; Zkušební stanice Kluky Ochrana obecně Zobrazeno 499x

Podle Českého statistického úřadu bylo v roce 2025 zaseto celkem cca 1 297 tis. ha obilnin. Podobné číslo bude i pro rok 2026. Z toho je 785 tis. ha pšenice, 120 tis. ha ozimého ječmene a 20 tis. ha žita. Jedná se tedy o velkou sklizňovou plochu a špatné přezimování by mohlo významně snížit výnosy.

Na podzim 2025 byla zaseta včas, tj. v technologickém termínu setí, většina ozimých ječmenů a žita. Naopak větší část ozimých pšenic byla zaseta později, než je obvyklé. Důvodem bylo hlavně opožďování žní v důsledku mokrého července. S tím bezprostředně souvisí i zpožďování dodávek osiv pro rok 2026, a také opožďování v přípravě půdy pro nové osevy.

Ačkoliv byly porosty ozimých obilnin při podzimní listopadové inventarizaci celkově vývojově zpožděné, byly dobře zapojené, ve velmi dobré kondici i velmi dobrém zdravotním stavu. K tomu přispělo také počasí, které bylo až do poloviny listopadu teplotně nadnormální a srážkově se pohybující okolo normálu (srpen a září nadnormální). Zlom nastal ve 2. polovině listopadu, kdy došlo k výraznému ochlazení, a k několikadenní sněhové pokrývce i v nižších oblastech. I když roztála, nízké teploty se držely (s malými výkyvy) i v průběhu vánočních svátků. Na přelomu roku pak vpadl na naše území arktický vzduch. Teploty padaly hluboko pod bod mrazu a sníh ležel místy i v nížinách. Půda byla zamrzlá minimálně 10–20 cm. To znamená, že ozimé obilniny přestaly vegetovat. První lednový týden se jednalo spíše o holomrazy, po 8. lednu napadl sníh (od cca 5 do 20 cm) ve většině pěstitelských oblastech. Toto chladné počasí trvalo až do poloviny ledna.

V polovině ledna došlo k oblevě a tání povrchové vrstvy půdy, což umožnilo odběr vzorků rostlin (obr. 1). Na detailech rostlin ozimého ječmene (obr. 2) je patrné, že mrazy poškodily pouze malou část listové plochy, ale odnožovací uzle a kořeny jsou v pořádku. U pozdnější ozimé pšenice (obr. 3) jsou vidět slabší kořeny, ale listy a odnožovací uzle jsou bez poškození.

Celkově můžeme shrnout, že ozimé obilniny zaseté v září jsou většinou plně odnožené a dobře zakořeněné (obr. 4, 5). Obilniny zaseté v 1. polovině října jsou většinou v 1. polovině odnožování (1.–3. odnož, obr. 6). Pozdní porosty pšenice a tritikale zaseté v polovině října a později mají vývojovou fázi do 4. listu (obr. 7).

Zdravotní stav ozimých ječmenů: cca v polovině odnožených ploch byl monitorován výskyt hnědé skvrnitosti na listech v intenzitě většinou nepřesahující 5 % povrchu listů. Na silnějších odnožích se na patách již od listopadu vyskytovaly příznaky fuzarií a stéblolamu.

Zdravotní stav ozimých pšenic, žita a tritikale: absolutní většina porostů je zdravých, bez výskytu listových chorob. Pouze asi v 5 % raných pšenic byla zjištěna braničnatka pšeničná, ojediněle i padlí travní.

Můžeme tedy konstatovat, že do poloviny ledna nedošlo k významnému poškození ozimých obilnin.

Další stav jejich přezimování bude záležet na vývoji počasí, délce a intenzitě mrazových teplot, délce zámrazu půdy, přítomnosti sněhové pokrývky a podobně. Přitom kritičtější bývá vždy předjaří, tj. doba přibližně od konce února do konce března. Tou dobou jsou rostliny již „připravené“ na jaro, mají vydýchané zásoby živin, většinou jsou již přihnojené a mají řidší pletiva. Pokud padají nízko noční teploty, a naopak stoupají vysoko denní teploty (tj. denní a noční rozdíly převyšují 20 °C), je silné sluneční záření a přidá se sucho, pak je nejvyšší riziko poškození ozimých porostů.