Přípravky na ochranu rostlin

07. 08. 2018 Ing. Martin Prokop, Ph.D.; Bory Ochrana obecně Zobrazeno 3952x

Článek volně navazuje na téma, které bylo rozpracované v Agromanuálu 1/2017 a pojednávalo o obecném dělení přípravků na ochranu rostlin, o tom, jak přípravky vznikají, jaké složky obsahují a jaké mohou být jejich výsledné formulace. Těmito událostmi ovšem život přípravků nekončí, spíše je na samém začátku, proto se v tomto článku zaměřím na jejich další osud, kterým je jejich povolování a používání.

Povolování přípravků na ochranu rostlin

Vytvořením finální formulace nového přípravku na ochranu rostlin pro výrobce nic nekončí. Pokud bude chtít svůj nový produkt prodávat, musí k tomu nejprve získat povolení. To platí v podstatě po celé Zeměkouli, i když proces povolování přípravků se v jednotlivých zemích či kontinentech liší. V našem článku se dotkneme především pravidel, která jsou zavedená v Evropské unii.

V případě, že za vývojem nového přípravku stojí také nově vyvinutá účinná látka, jedná se o proces, který má dvě fáze. Nejprve se musí přezkoumat a schválit účinná látka a až po schválení účinné látky lze v jednotlivých zemích Evropské unie povolit přípravek.

Přezkum účinných látek

Přezkum účinných látek je celoevropský proces, do kterého jsou zapojeny všechny členské státy, Evropský úřad pro bezpečnost potravin (European Food Safety Authority, zkráceně EFSA) a Evropská komise.

Kroky prováděné při posuzování účinné látky:

• pro každou látku je určeným zpravodajským členským státem (RMS) zpracován návrh zprávy o hodnocení rizik (DAR),
• zpráva o hodnocení je přezkoumána úřadem EFSA ve spolupráci s členskými státy,
• EFSA vypracuje návrh svých odborných závěrů pro danou účinnou látku,
• Evropská komise rozhodne, zda účinná látka bude či nebude schválena.

Aby bylo možno provést hodnocení rizik pro zdraví lidí, zvířat a životního prostředí v souladu s legislativou Evropské unie, musí žadatelé o schválení látky předložit úplný dokumentační soubor pro hodnocení fyzikálních a chemických vlastností, osudu a chování v životním prostředí, toxikologických a ekotoxikologických účinků. Předkladatel je rovněž povinen zpracovat a předložit přehled odborné vědecké oponované literatury vztahující se k toxikologickým a ekotoxikologickým vlastnostem látky. Zpravodajský členský stát má za úkol provést hodnocení rizik s využitím dokumentačního souboru podle odsouhlasených postupů a připravit návrh hodnotící zprávy (Draft Assessment Report, DAR). Pokud není dokumentační soubor předložen nebo pokud v něm chybí požadované informace, může učinit Evropská komise nezbytné kroky vedoucí k nepovolení látky nebo k jejímu stažení z trhu, pokud již látka byla na trh uvedena.

Návrhy hodnotících zpráv jsou následně předloženy EFSA pro účely jejich přezkoumání, které provádí EFSA, členské státy a zapojit se může také veřejnost. Návrhy hodnotících zpráv jsou umístěny na stránkách EFSA k veřejným připomínkám. Vědečtí pracovníci ze sekce pesticidů a členské státy zevrubně prostudují návrh hodnotící zprávy. Pokud je to nezbytné, jsou uspořádána diskusní fóra mezi vědeckými experty z povolovacích úřadů členských států. EFSA, jako nezávislá vědecká organizace, poté připraví návrh vědecké zprávy se závěry z hodnocení rizik (Závěry EFSA), které jsou odeslány Evropské komisi a zveřejněny na stránkách EFSA spolu s podkladovou dokumentací.

Komise po konzultaci s členskými státy a po zvážení závěrů EFSA rozhodne, zda schválit či neschválit účinnou látku. Tím je dáno, zda účinná látka může nebo nemůže být obsažena v přípravcích na ochranu rostlin v Evropské unii. Schéma 1 znázorňuje proces schvalování účinných látek. Na schématu 2 je časová osa ukazující jednotlivé fáze procesu schvalování účinné látky s uvedením minimální a maximální doby nutné k provedení jednotlivých kroků, které jsou přímo dané nařízením (ES) č. 1107/2009. Z obrázku je zřejmé, že nejkratší možná doba pro schválení účinné látky je 30 měsíců, celý proces může ovšem trvat i 44 měsíců.

Schéma 1: Schvalování účinné látky

Schéma 2: Fáze procesu schvalování účinné látky

Povolování přípravků

Řízení o povolení přípravku je zonálním nebo celoevropským procesem. To znamená, že přípravek je hodnocen jedním státem (tzv. zonálním zpravodajským státem, zkráceně ZRMS) v rámci jedné evropské zóny, popřípadě v rámci celé Evropské unie, pokud se jedná o skleníková použití nebo o mořidlo. Ostatní státy, ve kterých má být přípravek uveden na trh, přebírají hodnocení vypracované ZRMS. Žadatel podává žádost o povolení přípravku společně s dokumentačním souborem údajů k přípravku v ZRMS a v ostatních členských státech zóny nebo Unie, ve kterých chce přípravek uvádět na trh.

Zonální zpravodajský stát vypracuje na základě podkladů předložených žadatelem zprávu z hodnocení (Draft registration report, zkráceně DRR), která je zaslána ostatním státům ke komentářům a po zapracování případných komentářů vzniká finální registrační zpráva, která slouží jako podklad pro vydání rozhodnutí v ostatních státech, kde byla předložena žádost o povolení přípravku. Schéma 3 znázorňuje jednotlivé kroky prováděné v rámci povolování nového přípravku.

V případě, že nový přípravek obsahuje pouze látku nebo látky, které již jsou schválené v Evropské unii, podstupuje žadatel „pouze“ druhou část celého procesu, tedy žádá o povolení nového přípravku.

Je třeba si uvědomit, že oba procesy jsou časově dosti náročné a v zásadě se mohou svojí délkou vyrovnat fázi samotného vývoje nové účinné látky a následné formulace. Kromě toho se navíc velmi často stává, že členské státy nejsou v rámci posuzování rizik schopné dodržet termíny stanovené v nařízení (ES) č. 1107/2009 a celý proces se tím ještě prodlužuje.

Procesy schvalování účinných látek a povolování přípravků na ochranu rostlin v Evropské unii patří k nejkomplikovanějším a nejrigidnějším. Jejich důkladný popis a seznámení s nimi by vyžadovalo samostatný článek nebo i několik článků. Ovšem pro naše potřeby stačí tento velmi krátký přehled.

Schéma 3: Povolování nového přípravku

Co udělat před tím, než začneme používat přípravek na ochranu rostlin

Před tím, než použijeme přípravek na ochranu rostlin, je třeba učinit několik zásadních rozhodnutí. V prvé řadě musíme důkladně zvážit, zda je vůbec nutné použít pesticid. S ohledem na směrnici 2009/128/ES o udržitelném používání pesticidů by se měla důsledně využívat celá škála ochranářských zásahů s tím, že použití pesticidu je v celé řadě opatření až posledním krokem. V zásadě by měl každý před použitím pesticidu v souladu s principy integrované ochrany rostlin zvážit, zda se vyskytující problém nedá vyřešit využitím kulturních nebo biologických metod, popřípadě s využitím výše uvedených metod v kombinaci s pesticidy.

Ve chvíli, kdy dojdeme k závěru, že použití pesticidů je nezbytné, je třeba vybrat správný přípravek pro naši situaci. Na co si musíme odpovědět?

• Je přípravek povolený pro požadovanou plodinu a škodlivý organizmus?
• Jsme schopni přípravek bezpečně připravit k aplikaci a bezpečně aplikovat?
• Jsme schopni dodržet veškerá omezení, které přípravek obsahuje (ochranná pásma, ochranné lhůty apod.)?
• Jsou rizika spojená s použitím přípravku srovnatelná nebo nižší při porovnání ostatními povolenými přípravky?
• Zapadá vybraný přípravek do naší antirezistentní strategie?

Každý uživatel přípravku by měl výše uvedené otázky diskutovat se svým dodavatelem, distributorem nebo poradcem pro ochranu rostlin.

Používání přípravků na ochranu rostlin

Důkladně si přečíst etiketu je snad nejdůležitějším pravidlem při používání přípravků na ochranu rostlin. I když se jedná o přípravek, o kterém si myslíme, že jej dobře známe, je třeba minimálně zkontrolovat, zdali v mezidobí nedošlo ke změnám v etiketě. Použití přípravku v souladu s etiketou je nejenom základním předpokladem pro jeho bezpečnou aplikaci a účinnost, ale také pro případnou konfrontaci s kontrolními orgány. Z toho důvodu je důležité ji umět číst a rozumět větám, které obsahuje.

Etiketa je v podstatě přímým „převtělením“ úředního rozhodnutí o povolení konkrétního přípravku na ochranu rostlin do návodu na použití a etiketa musí povinně obsahovat všechny položky obsažené ve výrokové části rozhodnutí a tyto údaje se nesmí nijak měnit nebo upravovat, případně nesmí být jejich význam modifikován ostatními větami uvedenými v jiných částech etikety.

Co všechno můžeme na etiketě nalézt?

V prvé části etikety je to především obchodní název přípravku, jeho typ (herbicid, insekticid, fungicid) a krátký popis jeho určení. Rovněž bychom se zde měli dozvědět, zdali je přípravek určen pouze pro profesionální uživatele nebo jej může využívat široká veřejnost a posléze jsou zde uvedeny také názvy účinných látek a jejich množství. Pokud jsou v přípravku obsaženy další nebezpečné látky, měla by se jejich identifikace rovněž objevit v této části etikety.

Další část etikety lze souhrnně nazvat jako „označení přípravku“. V prvé řadě se zde objevují výstražné symboly, standardní věty o nebezpečnosti a signální slovo. Jedná se o označení, které je neoddělitelně spjato s daným přípravkem a změnou použití se toto označení nezmění. Vychází přímo z vlastností přípravku, kterou jsou mu „vrozené“. Pokud bychom tyto vlastnosti změnili, už by se jednalo o jiný přípravek. Příklady tohoto typu označení naleznete na obrázku 1.

Úzce spjaté s výše uvedeným označením jsou věty, které uvádějí doplňující informace o nebezpečnosti. Jedná se především o rozličné „EUH“ věty nebo tzv. „P“ věty, které zastupují pokyny pro bezpečné zacházení. Na každém přípravku na ochranu rostlin se můžeme setkat s následující EUH větou: „Dodržujte pokyny pro používání, abyste se vyvarovali rizik pro lidské zdraví a životní prostředí.“, jejíž uvedení na etiketě přípravku je ze zákona povinné. Většina EUH vět je rovněž přímo spojena s „vrozenými“ vlastnostmi dané formulace. „P“ věty mají napomoci k bezpečnému zacházení a manipulaci s přípravkem a do jisté míry již souvisí se samotným použitím a s možným způsobem zacházení s přípravkem. Mohou se tedy částečně měnit s použitím přípravku. Na etiketě by se mělo objevit maximálně šest „P“ vět.

V rámci sekce etikety pro naše účely uváděné jako „označení přípravu“ se nacházejí také další věty spojené s upozorněním na nebezpečí pro člověka a životní prostředí. Jedná se o věty, které jsou přímo spojené s použitím přípravku. Níže uvádím přehled některých vět, se kterými se můžeme v etiketách setkat.

Obr. 1: Výstražné symboly

Příklady vět vztahujících se k podzemní vodě:

• SPe1: Za účelem ochrany podzemní vody/půdních organizmů neaplikujte tento přípravek nebo jiný, jestliže obsahuje účinnou látku XY vícekrát než 1× za 3 roky na stejném pozemku.
• SPe2: Za účelem ochrany podzemní vody/půdních organizmů neaplikujte tento přípravek na písčitých/jílovitých/ půdách.

Příklady vět vztahujících se k ochraně ptáků a savců:

• SPe 5: Za účelem ochrany ptáků/volně žijících savců přípravek zcela zapravte do půdy; zajistěte, aby přípravek byl na koncích výsevních nebo výsadbových řádků zcela zapraven do půdy.
• SPe 6: Za účelem ochrany ptáků/volně žijících savců odstraňte rozsypaný nebo rozlitý přípravek.
• SPe 7: Neaplikujte v době hnízdění ptáků.

Příklady vět vztahujících se k ochraně včel a čmeláků:

• ZNV: Zvlášť nebezpečný pro včely.Přípravek nesmí být aplikován na porost navštěvovaný včelami. / Neaplikujte na kvetoucí plodiny a na pozemky s kvetoucími plevely. / Přípravek lze aplikovat nejpozději X dnů před předpokládaným začátkem kvetení porostu
• NV: Nebezpečný pro včely. Přípravek smí být aplikován na porost navštěvovaný včelami pouze po ukončení denního letu včel, a to nejpozději do dvacáté třetí hodiny příslušného dne.
• Pro použití ve sklenících s opylujícími čmeláky: Zabraňte expozici čmeláků zakrytím nebo odstraněním kolonií během aplikace.

Příklady vět vztahujících se k ochraně necílových organizmů při použití namořeného osiva:

• SPe 5: Za účelem ochrany ptáků/volně žijících savců ošetřené osivo/sadbu zcela zapravte do půdy; zajistěte, aby ošetřené osivo/sadba bylo na koncích výsevních nebo výsadbových řádků zcela zapraveno do půdy.
• SPe 6: Za účelem ochrany ptáků/volně žijících savců odstraňte rozsypané ošetřené osivo.

Podrobný výklad k výše uvedeným větám je k nalezení na stránkách ÚKZÚZ: http://eagri.cz/public/web/file/417862/Vyklad_udaju_na_etiketach.pdf

Příklad věty vztahující se k použití přípravku v oblastech využívaných širokou veřejností nebo zranitelnými skupinami obyvatel:

• Vzdálenost mezi hranici ošetřené plochy nesmí být menší než X metrů od hranice oblasti využívané zranitelnými skupinami obyvatel.

Podrobný výklad k výše uvedené větě a jejím variantám je možné nalézt na stránkách Státního zdravotního ústavu: http://www.szu.cz/tema/ochranna-opatreni-k-ochrane-zdravi-mistnich-obyvatel. K ochraně oblastí navštěvovaných širokou veřejností se vyjadřuje rovněž novela rostlinolékařského zákona platná od 1. 12. 2017. V novele se uvádí, že přípravky označené jako karcinogenní větou H350 nebo H350i; mutagenní v zárodečných buňkách se standardní větou o nebezpečnosti H340; toxické pro reprodukci se standardní větou nebezpečnosti H360 a senzibilizující dýchací cesty se standardní větou o nebezpečnosti H334 je zakázáno aplikovat na pozemcích, na nichž se nachází oblasti využívané širokou veřejností nebo navštěvované zranitelnými skupinami obyvatel a na zastavěných pozemcích a v jejich okolí do vzdálenosti 20 metrů. Uživatelé přípravků si musí dávat na tuto změnu pozor zvláště u přípravků, které jsou označené výše uvedenými „H“ větami, ale zmíněná limitující věta v etiketě chybí, protože přípravek dosud nebyl přehodnocen z pohledu vlivů na lidské zdraví. V takových případech musí jednat v souladu se zákonem.

Další sekce v rámci etikety podává bližší informace o držiteli povolení, případně o jeho právním zástupci v ČR, na které se může uživatel přípravku obrátit v případě, že potřebuje radu nebo v případě výskytu neočekávaných okolností. Je zde uvedeno také evidenční číslo přípravku, číslo výrobní šarže, datum exspirace a údaje o obalu a množství přípravku v obalu. Nejedná se sice o údaje přímo spjaté se správným použitím, nicméně mohou posloužit ke správné identifikaci přípravku v případě pochybností o jeho pravosti nebo v případě výskytu havárie nebo zneužití.

Části o působení přípravku a návod k použití patří obecně k nejsledovanějším částem etikety a asi se není třeba o nich dlouze rozepisovat. Informují uživatele o tom, jakým způsobem přípravek, resp. účinné látky v něm obsažené působí a následně proti jakému škodlivému organizmu a v jaké plodině může být přípravek používán. Kromě toho jsou zde také obsaženy informace o dávkování, počtu aplikací, termínu aplikací, způsobu aplikace, ochranné lhůtě a další upřesňující informace potřebné k zabezpečení potřebné účinnosti. V této části bych pouze rád upozornil na termín ochranná lhůta (zkratka OL), která (pokud není uvedeno jinak) udává počet dnů od aplikace přípravku ke sklizni. Jinými slovy plodina by se neměla po provedené aplikaci sklízet dříve, než je uvedeno v ochranné lhůtě. Jak již vyplývá z názvu, úkolem ochranné lhůty je ochraňovat. V tomto případě především konzumenty před případnými rezidui (zbytky), která po aplikaci mohou zůstat v různé podobě v ošetřované plodině, a která by mohla poškodit jejich zdraví. Ochranná lhůta může vykazovat ještě hodnotu AT, případně pomlčku (-). První případ je zkratkou pro aplikační termín, čili lhůta je dána dnem aplikace a není třeba udávat další upřesnění ve dnech. Ve druhém případě se jedná o případ, kdy ochranná lhůta není relevantní - ošetřovaný porost/plocha není využíván/a ke konzumu nebo krmným účelům.

Pod návodem k použití se nachází tabulky s ochrannými vzdálenostmi s ohledem na ochranu necílových organizmů. Nejčastěji se můžeme v této části setkat s omezeními, která zajišťují ochranu vodních organizmů. Herbicidní přípravky kromě toho často vyžadují ochrannou vzdálenosti s ohledem na necílové rostliny a u insekticidních přípravků je to ochranná vzdálenost vzhledem k necílovým členovcům. Maximální ochranné vzdálenosti mohou být zkracovány použitím trysek s redukcí úletu.

Pod ochrannými vzdálenostmi se mohou nacházet další věty, které mají zamezit kontaminaci vod splachem.

• Jednak je ochrana zabezpečena stanovením ochranných vzdáleností:

SPe 2: Za účelem ochrany vodních organizmů neaplikujte na svažitých pozemcích (> 3° svažitosti), jejichž okraje jsou vzdáleny od povrchových vod < X m.

• Úplným vyloučením z použití na svažitých pozemcích:

S ohledem na ochranu vodních organizmů je vyloučeno použití přípravku na pozemcích

svažujících se k povrchovým vodám.

• Nebo vyloučením s vegetačním pásem:

S ohledem na ochranu vodních organizmů je vyloučeno použití přípravku na pozemcích svažujících se k povrchovým vodám. Přípravek lze na těchto pozemcích aplikovat pouze

při použití X m vegetačního pásu.

Ochranné vzdálenosti uváděné ve větách vztahujících se k zabránění rizika kontaminace vod splachem nemohou být zkracovány použitím trysek redukujících úlet.

Poslední důležitá věta, se kterou se uživatel setkává na etiketách přípravků, se vztahuje k zabránění vzniku rezistence a může mít například následující znění:

• SPa1 K zabránění vzniku rezistence neaplikujte tento přípravek nebo jiný, který obsahuje účinnou látku na bázi inhibitorů ALS (sulfonylmočoviny) na stejném pozemku po sobě bez přerušení ošetřením jiným herbicidem s odlišným mechanizmem účinku. Jedná se o větu, jejíž plnění nebylo dosud úřady kontrolováno. Nicméně, každý vlastník pozemku, kterému záleží na dalším osudu jeho polí, se bude doporučením této věty řídit.

Podrobnější vysvětlení ochranných vzdáleností a věty k rezistenci je možné nalézt na stránkách ÚKZÚZ: http://eagri.cz/public/web/file/417862/Vyklad_udaju_na_etiketach.pdf.

V posledních částech etikety jsou uvedeny osobní ochranné pracovní prostředky, které je zaměstnavatel povinen zajistit pro všechny zaměstnance, kteří s přípravkem pracují a rovněž pravidla první pomoci pro případ havarijní situace, včetně kontaktů na Toxikologické informační středisko, se kterým lze tyto nenadálé situace konzultovat.

V závěru se uživatelé dozvědí, jakým způsobem lze bezpečně připravit aplikační kapalinu, jakým způsobem přípravek skladovat a jak likvidovat obaly a případné zbytky aplikační kapaliny. Příprava aplikační kapaliny je v dnešní době většinou plně automatizována a nebývají s ní potíže, nicméně větší pozornost si zasluhují především formulace, u kterých může během skladování docházet k separaci obsahu. Je to případ převážně SC formulací (viz obr. 2), které často vytváří na dně obalu usazeninu obsahující účinnou látku. Při nedostatečném promíchání a vypláchnutí celého obsahu láhve nebo kanystru tak může dojít i ke snížení účinnosti.

Při skladování je důležité dodržet horní a dolní hranice skladování, které se pohybují většinou mezi 5 až 35 °C. Nižší i vyšší teploty mohou způsobit rozklad účinné látky na neúčinné nebo méně účinné složky, popřípadě může dojít k narušení celé formulace přípravku.

Obr. 2: U SC formulace přípravku může docházet k separaci obsahu

Závěrem

Cesta nového přípravku na ochranu rostlin k zákazníkovi je celkem složitá a výrobce musí na této cestě překonávat různé nástrahy, které jsou spojeny v prvé řadě s funkčností dané formulace a následně s administrativními procesy vedoucími ke schválení nové účinné látky a povolení přípravku.

Jakmile se jednou přípravek dostane na trh, je opatřen etiketou, která musí být v souladu s jeho povolením a každý, kdo přípravek používá je povinen dodržovat návod na použití a veškerá omezení a doporučení, která jsou v etiketě uvedená. Použití přípravku na ochranu rostlin v souladu s návodem znamená, že není ohroženo zdraví lidí, zvěř a životní prostředí, což je důležité také pro celkové vnímání pesticidů širokou veřejností. Zvláště v dnešní době sílícího tlaku na zákaz různých pesticidů je dvakrát žádoucí, aby jejich používání bylo správné a nebylo spojováno s bezpečnostními riziky.