BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Průběh pěstitelského ročníku obilnin 2019/20 na území Moravy a Slezska

23. 03. 2021 Dr. Ing. Ludvík Tvarůžek a kol. Ochrana obecně Zobrazeno 1555x

Společnosti Zkušební stanice Kluky, spol. s r. o. a Agrotest fyto, s. r. o. provozují službu „Monitoring - Signalizace - Doporučení“ od roku 2010 a zaměřují se na sledování škodlivých činitelů v porostech zemědělských plodin. Naše pracoviště působí v rámci území Moravy a Slezska. Tento příspěvek spojuje výsledky plošných sledování i experimentálních analýz získaných dat do stručné výroční zprávy, kterou v Agromanuálu pravidelně zveřejňujeme.

Proseeds

Klimatická charakteristiky předcházející pěstitelské sezony

Podzim 2019 byl charakterizován abnormálními teplotami vyššími o 1,6 ° C ve srovnání s dlouhodobým normálem pro toto období. Nejvyšší teplotní odchylka nastala v listopadu s průměrným rozdílem 3,7 ° C. Rozdělení srážek bylo rovnoměrné, jen v říjnu jejich úhrn dosáhl 159 % dlouhodobého měsíčního normálu. Všechny tyto skutečnosti podporovaly podzimní růst rostlin, odnožování obilnin ale i aktivitu virových vektorů až do pozdního podzimu.

Průběh zimních měsíců byl teplotně nadnormální a v únoru 2020 dokonce o 5,0 °C překročil dlouhodobý normál. Kroměřížská meteorologická stanice nezaznamenala během zimy ani jeden den se silným mrazem, kdy minimální teplota ve 2 m nad zemí klesne pod -10 °C. Také teplota půdy v 5 cm pod travnatým povrchem neklesla během letošní zimy v Kroměříži do záporných čísel. Nejnižší průměrnou denní teplotu půdy v 5 cm jsme zaznamenali 7. ledna s hodnotou 0,3 °C a nejnižší minimální teplotu ve 2 m nad zemí jsme naměřili s hodnotou -7,8 °C 3. ledna.

Ozimy výrazně po celou zimu pokračovaly v růstu, což dokládá i vysoký počet odnoží, zjištěný v polovině února. V rámci odrůdové kolekce odrůd ozimé pšenice se průměrný počet odnoží blížil 6, přehled odrůd s více než 7 odnožemi uvádí graf 1.

Začátek jara 2020 byl v období března a dubna velmi suchý. Tato skutečnost byla příznivá pro setí jarních plodin, avšak hlavně v dubnu již vykázala negativní dopad na růst rostlin i efektivní využití aplikovaných hnojiv. Všechny faktory naznačovaly, že máme před sebou opět jednu ze suchých sezon, s nimiž jsme se v minulých letech opakovaně již vícekrát setkali.

Situace se však v květnu úplně změnila a celý středoevropský region byl opakovaně hojně zásobován dešti se značným úhrnem srážek. Vysoký srážkový úhrn 187 % (155 mm) z měsíce června byl následován vlhkým počasím v prvním prázdninovém měsíci (122 %). Tato situace byla mimořádně příznivá pro houbové choroby, zejména pro listové skvrnitosti, vyskytující se po vymetání a v pozdním období tvorby zrna.

Graf 1: Průměrný počet odnoží na rostlinu vyšší než 7 u odrůd ozimé pšenice (konec zimy 2020)
Graf 1: Průměrný počet odnoží na rostlinu vyšší než 7 u odrůd ozimé pšenice (konec zimy 2020)

Fenologie obilnin v průběhu ročníku

Pšenice ozimá

V období po zasetí byly vyšší teploty a dostatek vlhkosti, rostliny vzešly dříve než v roce 2018, kdy byl v říjnu srážek nedostatek. Odnožovat začaly v prosinci, asi o měsíc později než v předchozím ročníku 2018/19, kdy odnožování urychlil teplý začátek listopadu. Zima byla teplá, zvláště únor s průměrnou měsíční teplotou 5,2 °C. Při vyšších teplotách rostliny ozimé pšenice pokračovaly v odnožování. Sucho v březnu a dubnu zpomalovalo růst rostlin. Chladný konec března a začátek dubna zpozdil vývoj a sloupkovat začaly ozimé pšenice v druhé dekádě dubna, o něco později než v roce 2019. Květen byl studený a vlhký podobně jako v roce 2019, nízké teploty na konci měsíce oddalovaly začátek metání.

Rozdílné povětrnostní podmínky ve srovnání s rokem 2019 panovaly v červnu. Zatímco v roce 2019 byl červen mimořádně teplý a srážkově průměrný, červen roku 2020 byl teplotně průměrný a srážek spadlo téměř dvojnásobné množství oproti normálu. To prodlužovalo období nalévání zrna, takže plné zralosti dosáhly porosty koncem července, o tři týdny později než v předchozím roce 2019. Přívalové srážky a vítr v častých bouřkách v červnu a červenci vedly k polehnutí některých porostů.

Ječmen jarní

Nízké teploty koncem března a začátkem dubna 2020 prodlužovaly období vzcházení jarního ječmene zasetého na konci druhé březnové dekády. Sloupkovat začaly porosty dříve než v roce 2019, kdy byly začátkem května velmi nízké teploty. Studený květen způsobil zpomalení dalšího vývoje. Období od začátku sloupkování do metání bylo ve srovnání s rokem 2019 delší o třetinu a trvalo skoro měsíc. Podobně jako u ozimé pšenice se období nalévání zrna a dozrávání oproti roku 2019 prodloužilo, a to asi o dva týdny. Stejně jako u pšenice přívalové srážky a vítr v častých bouřkách v červnu a červenci vedly k polehnutí některých porostů.

Výskyt chorob a škůdců v průběhu sezony

Sumarizace výskytu hraboše polního k poslednímu únorovému týdnu

Uplynulá sezona navazovala na vypjatou atmosféru roku 2019, kdy v řadě oblastí Moravy nastalo kalamitní a dosud nevídané přemnožení hrabošů. Únorové vyhodnocení výskytu bylo provedeno na 135 porostech ozimých plodin (řepka ozimá, pšenice ozimá a ječmen ozimý - tab. 1).

Nejvyšší výskyty byly zjištěny v Jihomoravském kraji - okresy Břeclav, Hodonín. Výskyt střední až častý v kraji Zlínském, a to přibližně shodně ve všech okresech (Kroměříž, Uherské Hradiště, Zlín). Výskyty střední přináležely kraji Olomouckému ve všech jeho okresech podobně (Prostějov, Přerov, Olomouc) a v kraji Vysočina v okrese Žďár nad Sázavou.

Obávali jsme se pokračování kalamitní situace, došlo však k zásadnímu zlomu ve vývoji populace škůdce již v průběhu dubna 2020 a k následnému významnému poklesu počtů jedinců. Stav se nakonec dostal prakticky do bodu úplném minima, které provázelo nedávné setí nových porostů ozimů. Potvrdila se tedy skutečnost, že v populaci škůdců nastává opětovná rovnováha, kdybychom však na situaci jí předcházející gradace nijak nereagovali, ztratili bychom hned dvě sklizně - jak tu předloňskou (2019), tak ještě i tu loňskou (2020).

Často byly emotivně posuzovány žádosti o povolení výjimečných opatření v cíleném boji se škůdci, jako by šlo o zavádění opatření dlouhodobě škodlivých životnímu prostředí či dokonce zdraví lidí. Jednalo se však o řešení krátkodobého extrémního výkyvu, který způsobil velké škody a měl zásadní ekonomický dopad. Tak je třeba, aby byla formulována poučení z tohoto stavu, ne demagogicky obracet názor veřejnosti proti zemědělství. V uplynulé sezoně (2020) se kalamita hrabošů přesunula na západ naší republiky a její historie bude mít v konečném pohledu podobný osud jako ta na Moravě.

Tab. 1: Přehled o výskytu hraboše polního v ozimé řepce a ozimých obilninách na konci února 2020, území Moravy a Slezska

Řepka

Výskyt hrabošů v řepce

21 %

prakticky se nevyskytují

44 %

ojedinělý až střední výskyt

35 %

výskyt častý až kalamitní

Poškození rostlin hraboši

28 %

bez poškození

54 %

ojedinělé poškození

18 %

silně poškozený porost

Výskyt hrabošů v přilehlých plochách (meze, polní cesty)

80 %

ano

20 %

ne

Pšenice

Výskyt hrabošů v pšenici

17 %

prakticky se nevyskytují

56 %

ojedinělý až střední výskyt

27 %

výskyt častý až kalamitní

Poškození rostlin hraboši

18 %

bez poškození

68 %

ojedinělé poškození

14 %

silně poškozený porost

Výskyt hrabošů v přilehlých plochách (meze, polní cesty)

79 %

ano

21 %

ne

Jarní inventarizace porostů ozimů

Jak již bylo uvedeno dříve, k první inventuře porostů ozimů jsme přistoupili v polovině února 2020.

Ozimé pšenice vykazovala na pětině ploch napadení padlím pšenice, ale oproti stavu z podzimního období to byla plocha nižší. Rozpětí hodnot napadení bylo mezi 5 až 25 % listového povrchu. Do těchto hodnot se bezesporu promítla i skutečnost, že většina porostů byla plně odnožena a tudíž s dostatečnou listovou plochou k rozvoji padlí (76 % BBCH 22–25 - 2 až 5 odnoží a 24 % BBCH 26–29 - 6 a více odnoží). Očekáváme, že v nadcházejícím jaru může být situace zcela opačná především v důsledku pozdního setí v podzimu 2020 v řadě oblastí.

Ozimý ječmen byl na konci zimy rovněž bohatě odnožen, ale napadení listovými chorobami bylo nízké (padlí i hnědá skvrnitost ječmene do 10 % osetých ploch). Zůstává otázkou, zda se v hlavním období vegetace (sloupkování před metáním) zjišťovaný velmi nízký podíl napadení listovými chorobami i u jarního ječmene neodvíjel právě od tohoto malého infekčního potenciálu pocházejícího z ozimého ječmene. Nižší tlak listových chorob u jarního ječmene mohlo rovněž ovlivnit již zmíněné suché období března a dubna, nepříznivé pro šíření chorob. Příklad hnědé skvrnitosti ječmene (Pyrenophora teres) dokumentuje tuto úvahu: dříve provedenou analýzou víceletých výsledků výskytu této choroby jsme zjistili, že epidemie pravidelně dosahuje nevyšších hodnot mezi 15. až 20. květnem, což má značný význam pro praktické plánování fungicidních zákroků. V roce 2020 byl však výskyt choroby v uvedeném období na pouhých 3 % osetých ploch, což je dlouhodobě velmi nízké napadení.

Padlí na pšenici koncem zimy (L. Tvarůžek)
Padlí na pšenici koncem zimy (L. Tvarůžek)

Výskyt chorob pat stébel ozimých obilnin

Počet zjištění napadení porostů pravým stéblolamem byl v ukončené sezoně nižší, než tomu bylo v roce 2019. Celkový podíl infikovaných porostů představoval 13,7 % (v roce 2019 to bylo 20,0 %).

Zastoupení dalších patogenů na patách stébel bylo nízké a v případě fuzárií se jednalo dokonce o výskyty zcela nevýznamné. Přítomnost plísně sněžné (Microdochium nivale) byla nízká a to jak podílem pozitivních vzorků, tak rozsahem jejich infekcí, které nepřesáhly hodnotu 50,0 %, která byla navíc zjištěna jen v ojedinělých případech. Do těchto výsledků se zcela jistě opět promítla teplá a mírná zima, kdy nedošlo k významnějšímu omezení vegetace a růstu rostlin.

Hodnocení listových chorob pšenice

Na přelomu března a dubna jsme provedli plošný sběr vzorků rostlin ozimé pšenice a následné vizuální i laboratorní analýzy. Jarní infekce braničnatkou pšeničnou (Zymoseptoria tritici) byla prokázána u 36 % porostů, což je stav nižší oproti jiným letům a odpovídal suššímu rázu zimy. Padlí se v této době přibližně počátku sloupkování vyskytovalo u čtvrtiny porostů ozimů, většinou pak ve formě starších kupek. Napadení listů dalšími patogeny nebylo při tomto průzkumu zjištěno. Bylo možné tedy zobecnit, že se jednalo o dobrou zdravotní kondici porostů.

V tomto okamžiku je třeba se znovu vrátit k průběhu počasí, abychom dokumentovali vývoj houbových chorob. Již jsme zmínili duben jako měsíc srážkově významně deficitní, epidemiím chorob nijak neprospívající. Zlom v rázu počasí a příchod dešťů zaručujících vysokou vlhkost v porostech nastal až po 20. květnu, kdy rané odrůdy začínaly metat, v jižních oblastech Moravy pak metala většina odrůd. Byla to doba, kdy byla prováděna klíčová fungicidní ošetření na praporcový list nebo bylo krátce po jejich provedení. Houbové patogeny jsme mohli zbrzdit v rozvoji epidemií právě tím, že fungicidní aplikace proběhly preventivním způsobem na rostliny ještě bez známek napadení.

Zásadní obrat ve vývoji listových, ale i klasových chorob letos nastal až v třetí dekádě června, což prakticky znamenalo, že již řada porostů byla mimo fungicidní clonu z posledního zákroku. Zde záleželo především na tom, zda byl porost ošetřován do klasů nebo se ošetřování proti chorobám zredukovalo pouze na ochranu posledního listu s menším počtem celkových vstupů.

U ozimé pšenice, podobně jako u ostatních obilnin došlo na přelomu června a července k rychlému postupu houbových chorob na horní listová patra. Dominujícím druhem se stal původce plísně sněžné (Monographella nivalis). Patogen se v období mléčné zralosti coby listová choroba vyskytuje pravidelně, ale uplynulá sezona mu byla výjimečně příhodnou. Kvůli rozstřikování dešťových kapek v porostech jsou napadány i čepele horních listů a úžlabí, kde listy přisedají ke stéblu. Zde se vlivem zatékání vody při deštích houba šíří velmi intenzivně.

Druhým patogenem pozdních fází růstu, který v porostech převažoval, byla světle hnědá skvrnitost pšenice (Pyrenophora tritici-repentis). Tyto dva druhy fytopatogenních hub byly dominujícími v porostech v konečných fázích tvorby zrna a převážily z pohledu škodlivosti i výskyt braničnatky pšeničné (Septoria tritici).

V podstatě bez významných meziročních výkyvů se v silné epidemii vyskytla i rez pšeničná (Puccinia recondita). Její výskyt je výrazně ovlivňován náchylností odrůd. V odrůdových pokusech na našich pozemcích byla v tomto roce čtvrtina odrůd rzí napadena velmi silně.

Napadení a významná desikace listů pšenice houbou Monographella nivalis (L. Tvarůžek)
Napadení a významná desikace listů pšenice houbou Monographella nivalis (L. Tvarůžek)

Ramuláriová skvrnitost na ječmenech

Na ozimých i jarních formách ječmene se v průběhu června vyvinula velmi výrazná epidemie této choroby. Výskyt můžeme považovat za celoplošný s nálezy ve všech oblastech sledovaného území. Choroba vykazovala velmi devastující poškození listového a asimilačního aparátu rostlin a následné analýzy populace v laboratorních testech vykázaly významné projevy rezistence vůči fungicidům, což bude popsáno dále.

Ramularia v porostu jarního ječmene (J. Gall)
Ramularia v porostu jarního ječmene (J. Gall)

Napadení listů patogenem Ramularia collo-cygni v pozdním období vývoje (P. Matušinský)
Napadení listů patogenem Ramularia collo-cygni v pozdním období vývoje (P. Matušinský)

Klasová fuzária na obilninách

Zdrojem nebezpečného napadení klasů těmito fytopatogenními houbami jsou plodnice (vřecka), ze kterých se uvolňují větrem přenosné askospory. K jejich tvorbě dochází primárně na posklizňových zbytcích kukuřice z předchozí sezony. Proto je i kukuřice jako předplodina pro obilninu vysokým rizikovým faktorem. Období dozrávání zárodků fuzárií je závislé na ročníku a trvá jen krátkou dobu. V roce 2019 se infekční vlna uvolnila do prostředí ještě dříve, než ozimé pšenice začaly metat a fungicidní ochrana klasů nebyla stěžejní. V uplynulém roce 2020 nastala zcela jiná situace.

V rámci sledovaných porostů na území ČR jsme provedli mikroskopická vyšetření stavu infekčního materiálu z posklizňových zbytků. Celkem bylo hodnoceno 21 zdrojů infekce z různých oblastí ČR. Přítomnost infekčních zárodků, schopných klasy obilnin infikovat byla zjištěna téměř u poloviny vzorků. Riziko infekce porostů bylo tedy vyšší než v minulých dvou letech.

Medardovské počasí 2020 nám způsobilo nebývale silnou infekci fuzárii, především u pšenice. Na porostech, které jsme v předchozí sezoně sledovali, bylo významné napadení zjištěno u 83 % porostů ozimé pšenice a 69 % ploch jarního ječmene.

Napadení klasů pšenice fuzárii (P. Křivanová)
Napadení klasů pšenice fuzárii (P. Křivanová)

Napadení klasů jarního ječmene fuzárii (M. Hambálková)
Napadení klasů jarního ječmene fuzárii (M. Hambálková)

Rezistence houbových patogenů obilnin vůči důležitým skupinám fungicidů

V našich laboratořích v Kroměříži provádíme podrobný průzkum rezistence patogenů rostlin vůči fungicidům již mnoho let a pravidelně o výsledcích informujeme čtenáře na stránkách tohoto časopisu. Kontinuální monitoring považujeme za základní pilíř strategie vedoucí ke zvládnutí problematiky rezistence patogenů a jako nedílnou součást integrovaného systému pěstování rostlin. Podle ohlasů, které dostáváme ze strany odborné veřejnosti, je naše snaha užitečná a velmi nás těší, že má praktické využití. Díky propracovanému systému služby, která je pěstitelům na území České republiky dobře známá pod názvem Monitoring - Signalizace - Doporučení se zkratkou MSD, jsme schopni shromažďovat aktuální vzorky jednotlivých původců onemocnění a jejich populací z celého území naší vlasti.

Jak již jistě víte z let minulých, zaměřujeme se ve svém výzkumu na ekonomicky nejzávažnější skupiny patogenů obilnin s pravidelným výskytem na našem území a potenciálním rizikem vzniku rezistence. Jedná se o dvě významné skupiny onemocnění. Jsou to původci listových skvrnitostí obilnin a komplex chorob pat stébel. Pozornost při testování zaměřujeme především na široce používané fungicidní látky, u nichž již byla rezistence prokázaná nebo existuje předpoklad jejího rozšíření.

Monitoring rezistence v roce 2020

V roce 2020 jsme získali přes 200 kmenů původců chorob obilnin. Na patách stébel pšenice jsme sbírali houby rodu Microdochium spp. a Oculimacula spp., z listů pšenice pak Zymoseptoria tritici a listů ječmene Ramularia collo-cygni. Právě posledně zmíněný patogen se po několikaletém útlumu opět projevil výraznějším výskytem.

Izoláty hub byly pěstovány na živném bramboro-dextrózovém médiu a testovány v odstupňovaných dávkách fungicidů. K analýze byly vybrány čtyři fungicidní účinné látky: prothioconazole z chemické skupiny triazolů, azoxystrobin ze skupiny QoI (strobiluriny), fluxapyroxad ze skupiny SDHI a nová účinná látka fenpicoxamid. Hodnoty ED50 byly vypočítány probitovou analýzou.

Inkubace bází rostlin, uložených na agarové živné půdy, probíhá po dobu jednoho týdne v řízených světelných a teplotních podmínkách (E. Švarcová)
Inkubace bází rostlin, uložených na agarové živné půdy, probíhá po dobu jednoho týdne v řízených světelných a teplotních podmínkách (E. Švarcová)

Kolonie původce stéblolamu prorůstající z inkubovaných segmentů bazálních částí rostlin (P. Matušinský)
Kolonie původce stéblolamu prorůstající z inkubovaných segmentů bazálních částí rostlin (P. Matušinský)

Výsledky monitoringu

V roce 2020 jsme zaznamenali četné výskyty snížené citlivosti k fungicidům především u populací Microdochium nivale, Zymoseptoria tritici a Ramularia collo-cygni.

V uvedených případech se jedná o razantní snížení citlivosti populací ke strobilurinové látce azoxystrobin. U Microdochium nivale se jednalo o téměř 90 % izolátů s vysokou úrovní rezistence vůči azoxystrobinu, u Z. tritici bylo rezistentních bezmála 70 % a u Ramularia collo-cygni 69 % izolátů.

Co se týče dalších látek, pak poměrně vysoké procento izolátů Z. tritici (cca 70 %) vykazovalo mírně sníženou citlivost k prothioconazolu (hodnoty ED50 ale jen mírně překračují hodnotu 0,5 µg/ml). K této látce pak bylo méně citlivých přibližně 16 % izolátů M. nivale, ale až 80 % izolátů Ramularia-collo-cygni.

Části populace Microdochium nivale (13 %) a Ramularia collo-cygni (36 %) vykázaly mírné snížení citlivosti k fluxapyroxadu, ale opět jen s nepatrným překročením hodnoty 0,5 µg/ml.

Co se týče původce braničnatky pšeničné (Z. tritici) všechny izoláty z roku 2020 vykazovaly vysokou úroveň citlivosti k fenpicoxamidu a fluxapyroxadu. U původce pravého stéblolamu (Oculimacula sp.) byla zjištěna vysoká míra citlivosti k fluxapyroxadu či prothioconazolu, kde byly zachyceny pouze dva případy izolátů s mírně sníženou citlivostí.

Mapy citlivosti k fungicidům u populací Microdochium sp. v roce 2020
Mapy citlivosti k fungicidům u populací Microdochium sp. v roce 2020

Mapy citlivosti k fungicidům u populací Zymoseptoria tritici v roce 2020
Mapy citlivosti k fungicidům u populací Zymoseptoria tritici v roce 2020

Mapy citlivosti k fungicidům u populací Ramularia collo-cygni v roce 2020
Mapy citlivosti k fungicidům u populací Ramularia collo-cygni v roce 2020

Závěr

Na počátku sezony 2019/20 jsme se obávali, zda víceletý deficit srážek nebude limitujícím i v tomto roce. Děje však vzaly, tak jak se často stává, vývoj směrem neočekávaným a konečným hendikepem byl spíše nadbytek srážek v době tvorby zrna, než sucho. Výnosové výsledky tudíž předčily naše představy a v úrodných oblastech dosahovaly vysokých hodnot.

Škála problémů, se kterými jsme se v uplynulé sezoně museli potýkat, byla z pohledu rostlinolékařského velmi široká. Jednotlivé ročníky se mezi sebou liší a jejich průběhy mají významně kolísající charakter s dopadem do výskytu jednotlivých chorob a škůdců. Ten uplynulý si zapamatujeme především pro rozmach chorob pozdního vývoje, a také vysokou úrovní rezistencí vůči fungicidům právě mezi těmito druhy.

Autoři děkují kolektivu pozorovatelů služby Monitoring - signalizace - Doporučení za obětavou a přesnou práci při sledování porostů. Dále patři dík firmě Dow Agrosciences za podporu studií rezistencí patogenů vůči fungicidům.

Dr. Ing. Ludvík Tvarůžek, Ing. Markéta Hambálková, Mgr. Pavel Matušinský, Ph.D., Bc. Kateřina Blažková, RNDr. Ilona Svobodová; Agrotest Fyto, s. r. o., Kroměříž a Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž, s. r. o.

Související články

Medax® Max - flexibilní morforegulátor obilnin do každého počasí

02. 03. 2024 Ing. Pavel Šácha; BASF spol. s r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 275x

Novinky v meziplodinách pro rok 2024

01. 03. 2024 Ing. Petr Robotka; PRO SEEDS s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 346x

Rok 2023 v ochraně brambor

16. 02. 2024 Ing. Ervín Hausvater, CSc., Ing. Petr Doležal, Ph.D.; Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 570x

Jak efektivně snížit spotřebu pesticidů

24. 01. 2024 Prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Ochrana obecně Zobrazeno 572x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail