BASF
BASF
BASF

Průběh pěstitelského ročníku obilnin a ozimé řepky 2020/21 na území Moravy a Slezska

21. 02. 2022 Dr. Ing. Ludvík Tvarůžek a kol. Ochrana obecně Zobrazeno 385x

Společnosti Zkušební stanice Kluky, spol. s r. o. a Agrotest fyto, s. r. o. provozují službu „Monitoring - Signalizace - Doporučení“ od roku 2010 a zaměřují se na sledování škodlivých činitelů v porostech zemědělských plodin. Naše pracoviště působí v rámci území Moravy a Slezska. Tento příspěvek je výroční zprávou projektu, kterou v Agromanuálu pravidelně zveřejňujeme.

Limagrain

Klimatická charakteristika předcházející pěstitelské sezony

Ročník 2020/21 (počátek září 2020 do konce srpna 2021) byl chladnější, bez výrazně dlouhých vln veder a podobně jako předcházející obohatil půdu o tolik potřebnou vláhu.

Na meteorologické stanici v Kroměříži se zapsal s průměrnou teplotou 9,9 °C a s odchylkou +0,5 °C od normálu 1981–2010 mezi ročníky teplotně normální. Měsíce prosinec, červen a červenec se zařadily podle hranice intervalů pro hodnocení normality mezi silně teplé, teplým měsícem bylo září 2020. Naopak k studeným měsícům patřily duben, květen a srpen. Ostatní měsíce ročníku lze charakterizovat jako teplotně normální, říjen, listopad a prosinec vykazovaly kladnou odchylku od normálu, únor a březen zápornou.

Roční srážkový úhrn 723,3 mm, to je 125 % normálu, zařadil ročník 2020/21 mezi vlhké.

Na meteorologické stanici v Kroměříži byl tento ročník hodnocen jako šestý nejvlhčí od roku 1954. Nejvíce srážek spadlo v srpnu a to 169,7 mm, tj. 266 % normálu let 1981–2010 a v říjnu 133,8 mm, tj. 374 % normálu. Tyto měsíce patřily podle hranice intervalů pro hodnocení normality k mimořádně vlhkým. K vlhkým měsícům se zařadily září, prosinec, leden a únor. Nejméně srážek spadlo v březnu, kdy napršelo pouze 9 mm, to je 26 % normálu. Tento měsíc byl hodnocený jako silně suchý. Jako měsíce suché byly charakterizovány listopad, červen a červenec, ostatní měsíce - duben a květen patřily k srážkově normálním.

Meteorologická zima 2020/21 dosáhla průměrné denní teploty 1 °C a byla o 1,4 °C teplejší než normál. I když jsme se během zimy dočkali i velmi nízkých teplot, tyto nízké hodnoty dorovnal silně teplý prosinec. První prosincové dny byly mrazivé, během první dekády však vystoupala maximální teplota k 11 °C. Po krátké chladné epizodě koncem první a začátkem druhé dekády pokračovalo teplé počasí, kdy průměrné denní teploty překračovaly normál o 2 až 8 °C. Největší mrazy zaznamenala meteorologická stanice v Kroměříži 15. února, kdy minimální teplota klesla na -16,0 °C a přízemní minimum dosáhlo -21,5 °C. V tomto období ležela na zemi 10 cm sněhová pokrývka. Naopak závěr měsíce byl velmi teplý, 26. února vystoupila maximální teplota k více než 15 °C. Únorová amplituda (rozdíl mezi maximem a minimem) zaznamenala třetí nejvyšší hodnotu od roku 1961 (31,3 °C). Teplota půdy v 5 cm pod travnatým povrchem do záporných hodnot přes zimu neklesla.

Jaro v roce 2021 bylo chladné a suché. Meteorologická stanice v Kroměříži zaznamenala o 1,7 °C nižší teplotu než normál a napršelo 93,7 mm, to je 67 % normálu let 1981–2010. Březen 2021 se zařadil mezi měsíce teplotně normální a po třech zimních vlhkých měsících jsme se dočkali měsíce silně suchého.

První nástup průměrných denních teplot nad 5 °C a tedy začátek velkého vegetačního období jsme v Kroměříži zaregistrovali 24. března. Po ochlazení v první dubnové dekádě se tyto teploty opět snížily a k trvalému nástupu průměrné denní teploty nad 5 °C došlo 9. dubna, k trvalému nástupu teplot nad 10 °C došlo od 9. května 2021. Průměrná teplota letních měsíců dosáhla v Kroměříži 19,9 °C, to je o 1,1 °C více než normál let 1981–2010 a napršelo 267 mm srážek (121 % normálu). Silně teplé a suché počasí převažovalo v červnu a červenci, srpen byl chladný a mimořádně vlhký. V první polovině června převládalo krásné letní počasí s maximálními teplotami 23 až 26 °C a srážky padaly jen na začátku druhé dekády měsíce. V druhé polovině měsíce se vyskytlo 5 tropických dnů a časté byly i letní bouřky se srážkami a silným větrem. Červen 2021 se stal v Kroměříži s průměrnou měsíční teplotou 20,3 °C třetím nejteplejším od roku 1954 a napršelo 55 mm, to je 67 % normálu.

Po silně teplém červnu a červenci se v srpnu ochladilo. Průměrná měsíční teplota dosáhla 18 °C a byla o 1,2 °C chladnější než normál let 1981–2010. Díky častým srážkám zaznamenala meteorologická stanice v Kroměříži pouze 12 letních dnů a v polovině měsíce dva dny tropické. Většina srpnových srážek spadla v první dekádě měsíce (114,4 mm) a časté srážky, i když ne tak intenzívní, se vyskytly ve třetí dekádě.

Fenologie hlavních druhů obilnin a ozimé řepky

Řepka ozimá

Regenerace porostů řepky na jaře 2021 byla velmi časná. Už v průběhu února řepky na většině lokalit obnovily růst kořenů a díky chladnému březnu a dubnu pak došlo ke zpoždění růstu rostlin a porosty setrvaly ve stadiu butonizace téměř do konce dubna. Došlo tak k opoždění vývoje řepky o cca 2 týdny. Toto zpoždění vegetace zůstalo zachováno až do sklizně, která často začínala až od třetí červencové dekády.

Pšenice ozimá

V říjnu 2020 po zasetí pšenice bylo mimořádně vlhko. Rostliny v mokré půdě vzcházely začátkem listopadu. Během vlhké zimy se vyskytlo několik krátkých period s průměrnou denní teplotou nad 5 °C a u malé části rostlin se vytvořily první odnože. V ročníku 2019/20 s teplými měsíci prosincem a únorem začalo odnožování v průběhu prosince a pokračovalo během teplé zimy. Březen 2021 byl se čtvrtinovým úhrnem srážek oproti normálu měsícem silně suchým, ale zásoba vody v půdě byla po vlhké zimě vysoká.

Výraznější oteplení ve třetí dekádě měsíce března spolu s dostatkem vody v půdě podpořilo odnožování. Studený duben zpomalil vývoj a růst rostlin, takže na rozdíl od roku 2020 začaly pšenice sloupkovat později, na konci dubna. Po suchém dubnu nastoupil srážkově normální, ale studený květen. Tyto podmínky měly příznivý vliv na počet klasů a hlavně na počet klásků a zrn v klase.

Pšenice začaly metat na přelomu května a června, asi o týden později než v roce 2020. I když byly červen a červenec měsíce silně teplé a suché, nemělo to na výnosy nepříznivý vliv. Oproti tomu v červnu 2020 vedly silné srážky k polehnutí hustých porostů. To způsobilo pokles HTZ a ztížilo sklizeň. Letos se polehnutí objevilo v červenci jen na malé ploše pozemků. Pšenice dozrály v druhé polovině července. Vydatné deště v první dekádě srpna přerušovaly sklizeň.

Ječmen jarní

Setí jarního ječmene probíhalo v poslední dekádě března 2021 po oteplení a proschnutí půdy. Chladná období, hlavně v první polovině dubna, oddálila začátek odnožování na konec měsíce, což bylo o dva týdny později než v roce 2020. Zpoždění vývoje přetrvávalo i ve sloupkování a metání. Oproti tomu studený květen napomohl k vyššímu nasazení počtu zrn v klase. Suchý a silně teplý červen a červenec zkrátily ve srovnání s rokem 2020 období tvorby a nalévání zrna. Občasné bouřky koncem června a v červenci 2021 vyvolaly u některých porostů polehnutí. Plná zralost nastala v druhé polovině července.

Průběh vegetační sezony

Setí a podzimní vývoj porostů

Pod vlivem výše popsaných klimatických jevů byly porosty ozimů před nástupem vegetačního klidu ve velmi rozdílné kondici.

Obecně porosty řepky, které byly sety při výrazném nedostatku vláhy, byly často mezerovité. Asi třetina ploch byla poškozena žírem dřepčíka olejkového s průměrným napadením převyšujícím 10 % listové plochy rostlin. Téměř polovina porostů vykazovala výskyt zápředníčka polního (Plutella xylostella), prahy škodlivosti však v naprosté většině případů překročeny nebyly. Pozitivním jevem bylo potvrzení, že po předešlé kalamitě výskytu hraboše polního v ročníku 2019/20 se stav škůdce snížil na minimální hodnoty a na 92 % ploch se vůbec nevyskytoval.

Ozimé obilniny byly často vysévány po optimálním termínu z důvodů nadměrných srážek. Komplikované podzimní setí se projevilo především ve stupni odnožení porostů. Rozvleklý výsev ozimých pšenic trval od 15. 9. až do 24. 11. 2020. Zaznamenaných dnů v tomto období vhodných pro setí bylo 35. Před agrotechnickým termínem bylo zaseto 29 % ploch a 19 % ploch bylo po termínu, z toho 6 % lze označit jako velmi pozdní setí. Přesto se i díky mírné zimě většinou vytvořil dobrý stav pro bezpečné přezimování. V následujícím jaře jsme téměř polovinu porostů ozimých obilnin hodnotili jako optimální v počtu rostlin na jednotku plochy.

Výskyt houbových chorob jak řepky, tak obilnin byl spíše okrajový a nezpůsobil zásadní poškození porostů před zimou.

Vývoj porostů řepky

Koncem února se objevili první krytonosci čtyřzubí a na počátku měsíce března došlo k prvnímu výraznému záchytu stonkových krytonosců v porostech řepky. V záchytech převažoval krytonosec čtyřzubý. Jednalo se z převážné většiny o výskyty samců, kteří opouští zimoviště za nižších teplot než samice. U samic nebyla v té době objevena žádná zralá vajíčka, což znamenalo, že tyto samice měly 14 a více dní do kladení vajíček. Hodnoty překročení prahových hodnot výskytu byly podstatně odlišné od zjištění z území Čech: Čechy - 88 % porostů, Morava a Slezsko - 40 % sledovaných porostů. Chladné březnové počasí vedlo k zacílení insekticidního ošetření na třetí březnovou dekádu.

Počátkem března s obnovením vegetace rostlin řepky obnovily svou aktivitu také larvy dřepčíka olejkového v řapících listů a vzrostlých vrcholech rostlin. Docházelo k oslabování porostů a lokálně až k silné mezerovitosti porostů. Rostliny hynuly nebo obrůstaly z bočních výhonů a zmlazovaly. Lokálně silně poškozené porosty byly kompletně nebo částečně zaorány. Silný výskyt larev dřepčíka olejkového je záležitostí posledních cca 3 let.

Od poloviny dubna probíhaly aplikace insekticidů proti blýskáčkům. Jejich výskyt byl celkově nízký, což je trend posledních cca 3–4 let.

Výskyt chorob nebyl v roce 2021 vysoký. V oblastech s vyššími srážkami se vyskytla foma, lokálně, hlavně na porostech poškozených škůdci, se vyskytlo verticilium na kořenech, míra napadení hlízenkou byla spíše nižší.

Řepka kvetla dlouho, 5–6 týdnů, což dávalo předpoklad dobré sklizně. Avšak kombinace suššího počasí v červnu a červenci, lokálního výskytu chorob a míry poškození stonků a rostlin larvami krytonosců a dřepčíka olejkového nakonec zapříčinily, že výnosová úroveň byla nižší, než bylo očekávání pěstitelů.

Výskyt plevelů v porostech ozimých obilnin

Rozsáhlé plochy ozimých obilnin byly již z podzimu podmáčeny a ne vždy bylo možné provádět pravidelné zásahy jako například ošetření proti plevelům. Z toho důvodu jsme na jaře 2021 přistoupili k vyhodnocení i tohoto faktoru. Bylo zjištěno, že téměř 40 % ploch bylo s výskytem plevelů. Druhové spektrum bylo velmi pestré, bylo zjištěno 16 druhů plevelů. Nejčastějšími druhy plevelů byly heřmánkovec nevonný (Tripleurospermum inodorum), rozrazil břečťanolistý (Veronica hederifolia), rozrazil perský (V. persica)penízek rolní (Thlaspi arvense). Častými druhy plevelů byla hluchavka nachová (Lamium purpureum), hluchavka objímavá (L. amplexicaule), violka rolní (Viola arvensis) a ptačinec prostřední (Stellaria media). Méně často jsme se setkávali s vlčím mákem (Papaver rhoeas), svízelí přítulou (Galium aparine)kokoškou pastuší tobolkou (Capsaella bursa pastoris).

Listové choroby, virózy a choroby pat stébel v obilninách

Při jarní inventarizaci zdravotního stavu porostů ozimých obilnin, kterou provádíme pravidelně po započetí vegetace, byla zjištěna následující fakta.

U ozimé pšenice se na 58 % vzorků vyskytovala braničnatka pšeničná (Septoria tritici) z toho na 5 % vzorků silně, napadení padlím travní pšenice (Blumeria graminis f.sp. tritici) bylo málo významné a představovalo zhruba desetinu porostů s jeho výskytem. Nepatrně vyšší výskyt padlí byl zjištěn na ozimém ječmeni, větší rozšíření listových skvrnitostí po zimě u ječmenů nenastalo.

Napadení pat stébel bylo v minulém jaře nízké a pravý stéblolam byl zastoupen podprůměrně. U tří čtvrtin porostů jsme zjistili výskyt původce plísně sněžné (Microdochium nivale), ale při nízkém stupni napadení do 15 % rostlin. Výskyt fuzárií byl dokonce pod úrovní 10 % a lze hovořit o napadení ojedinělém. Z tohoto pohledu se pozitivně projevila mírná zima, ale zřejmě i pozdní výsevy na podzim. Je známou a prokázanou skutečností, že s pozdějším setím, a tím souvisejícím menším nárůstu rostlinné hmoty před nástupem vegetačního klidu, klesá i podíl výskytu houbových patogenů. Tyto organizmy pronikají do rostlin převážně přes stárnoucí pletiva, která jsou k infekcím více náchylná.

Významný byl na jaře i výskyt viru žluté zakrslosti ječmene (BYDV) s prokázanou přítomností u pětiny hodnocených vzorků rostlinného materiálu ozimých ječmenů. Naopak nižší výskyt virově symptomatických rostlin u pšenice souvisel s pozdnějšími termíny setí, kdy letové aktivita přenašečů v pozdním podzimu postupně klesala.

Rez plevová (Puccinia striiformis) se objevila po čase ve zvýšené míře, a to v důsledku průběhu počasí. Podmínky infekce rzí plevovou jsou zjednodušeně řečeno odpovídající ročníku 2021. Důležitým předpokladem počátku epidemie byla mírná zima a chladný průběh dubna a května. Optimum klíčení spor je mezi 10–15 °C, naopak vyšší teploty nad 25 °C infekci zpomalují.

Fuzária (Fusarium spp.) v klasech obilnin

Toto nebezpečné onemocnění bylo sledováno podle vývoje infekčních struktur na starých posklizňových zbytcích. Obecně bylo riziko epidemie v roce 2021 nižší než v předešlém roce 2020. Rané a částečně i středně rané odrůdy ozimé pšenice v roce 2020 infekci kvetením minuly v podmínkách tehdejšího počasí, v roce 2021 se u nich tato fáze s uvolněním zdroje infekce překrývala a záleželo na tom, zda v dané oblasti v tomto období pršelo. Polorané a pozdní odrůdy ozimé pšenice v roce 2021 kvetly až v době, kdy již byly zdroje infekce vyprázdněny.

Podobně nebylo pravděpodobné, že by F. graminearum významně infikovalo porosty jarního ječmene, u kterých teprve kvetení začínalo. Obojí se při analýzách zrn ze sklizně potvrdilo.

Konečná bilance výskytu houbových chorob obilnin před sklizní

Pro závěrečná zhodnocení ročníku z pohledu výskytu závažných houbových chorob a jejich možného vlivu na výnos a kvalitu zrna jsme provedli jejich evidenci na přelomu června a července. U ozimé pšenice i jarního ječmene jako nosných obilnin na našich pěstitelských plochách byla situace následující.

Podíl ploch s výskytem chorob byl nízký a v některých případech zanedbatelný. Tak se prakticky nevyskytovalo napadení padlím ječmene a jen ve velmi omezené míře bylo zjišťováno padlí na pšenici. Nebylo rovněž zaznamenáno napadení rynchosporiovou skvrnitostí u ječmene.

Nejčastěji byla nacházena braničnatka pšeničná, ale i ta se vyskytovala jen na necelých 15 % sledovaných ploch. Rez pšeničná byla zjišťována častěji než rez plevová, přesto se tato zjištění týkala pouhé desetiny sledovaných ploch.

Celkově se jedná o pozitivní výsledek, na kterém se podílelo nejen počasí, ale i prakticky provedená fungicidní ochrana. Suchý průběh první poloviny června umožnil jen omezený vývoj houbových patogenů a aplikované fungicidní přípravky měly v těchto podmínkách vyšší účinnostní potenciál.

Graf 1: Podíl napadených porostů ozimé pšenice nejvýznamnějšími houbovými chorobami na konci června 2021
Graf 1: Podíl napadených porostů ozimé pšenice nejvýznamnějšími houbovými chorobami na konci června 2021

Graf 2: Podíl napadených porostů jarního ječmene nejvýznamnějšími houbovými chorobami na konci června 2021
Graf 2: Podíl napadených porostů jarního ječmene nejvýznamnějšími houbovými chorobami na konci června 2021

Lokální podmáčení porostů se po zimě hojně vyskytovala
Lokální podmáčení porostů se po zimě hojně vyskytovala

Housenka zápředníčka polního a mšice broskvoňová
Housenka zápředníčka polníhomšice broskvoňová

Samička krytonosce čtyřzubého s dozrálými vajíčky  - konec března 2021
Samička krytonosce čtyřzubého s dozrálými vajíčky - konec března 2021

Larvy dřepčíků ve stoncích rostlin řepky na počátku kvetení
Larvy dřepčíků ve stoncích rostlin řepky na počátku kvetení

Přítomnost nekróz a plodnic braničnatky pšeničné je lokalizována na nejspodnější listy odnožujících rostlin
Přítomnost nekróz a plodnic braničnatky pšeničné je lokalizována na nejspodnější listy odnožujících rostlin

Ohniskovitý výskyt rzi plevové
Ohniskovitý výskyt rzi plevové

Dr. Ing. Ludvík Tvarůžek, Ing. Markéta Hambálková, RNDr. Tomáš Spitzer, Ph.D., RNDr. Ivana Svačinová, Eva Lecianová, RNDr. Ilona Svobodová, Ing. Simona Růžková;
Agrotest fyto, s. r. o., Kroměříž a Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž, s. r. o.

Související články

Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - květen a červen 2022

14. 05. 2022 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 147x

Aktuální přehled ochrany polních plodin - květen a červen 2022

13. 05. 2022 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 245x

Choroby a škůdci kokošky pastuší tobolky

06. 05. 2022 Doc. Ing. Ivana Šafránková, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Ochrana obecně Zobrazeno 94x

UPL Czech a rok 2022 ve znamení novinek

24. 04. 2022 Ing. Petr Kabelka; UPL Czech s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 172x

Novinky v nabídce přípravků FMC Agro

23. 04. 2022 Ing. Miroslav Kroulík; FMC Agro Česká republika spol. s r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 223x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail