Chemap Agro s.r.o.

Regulace řepky ozimé

15. 09. 2017 Ing. Tomáš Fiala, Ing. Milena Bernardová; Zkušební stanice Kluky Ochrana obecně Zobrazeno 111x

Intenzivní pěstování řepky vyžaduje v současné době poměrně velké množství zásahů cílené proti chorobám, škůdcům nebo ovlivňující habitus či fyziologii rostlin. Některé zásahy tvoří základ pěstování řepky, jiné jsou třešničkou na dortu ve snaze dosažení špičkových výnosů. Jedním ze základních ošetření je podzimní použití přípravků s morforegulačním účinkem.

Agromanualshop.cz- Figaro - glyfosát za výhodnou cenu

Na rozdíl od jarních aplikací, kdy se morforegulací snažíme o zvýšené větvení a nasazení vyššího počtu šešulí, pomáháme podzimními aplikacemi morforegulátorů přečkat řepce nepříznivé zimní období bez zbytečných výpadků rostlin či dokonce vyzimování celých porostů.

Podzimní aplikace morforegulátorů

Vyzimováním jsou (kromě slabých a mezerovitých řepek) nejvíce ohroženy porosty, které se již na podzim dostávají do vyšších vývojových stádií a u nichž dochází k tzv. vytahování kořenových krčků (obr. 1). V této fázi je řepka velmi citlivá k mrazovým teplotám a může docházet k jejímu částečnému či úplnému zničení. Proto je důležité tomuto prodlužování krčků zabránit. Delší doba podzimní vegetace, teplé a vlhké podzimní počasí a případné podzimní přihnojení dusíkem - to jsou faktory, které riziko přerůstání porostů řepek zvyšují. Ačkoliv na průběh počasí vliv nemáme, můžeme riziko přerůstání ovlivnit hned prvním zásahem, a to vhodným termínem setí, a také výší výsevku.

Nejisté, srážkově sušší období nutí část zemědělců posunovat setí do stále časnějších termínů. Tito zemědělci, v obavě před nedostatkem srážek a špatným vzcházením, zakládají porosty již začátkem srpna, přestože léty prověřené technologické terminy setí jsou - podle oblastí - o 10 až 20 dní pozdější. Časně seté porosty (obr. 2) se tak nezřídka v polovině září nacházejí ve vývojových fázích odpovídajících konci září či polovině října. K vytahování rostlin přispívá i větší hustota porostu. Na takto přerostlé porosty mají morforegulátory jen velmi omezený vliv a ani jejich několikeré použití během podzimní vegetace (zvláště při delším teplém průběhu počasí) nemá kýžený účinek.

Ideální vývojová fáze pro použití přípravků s morforegulačním účinkem je 4–6 listů řepky. Pokud této fáze porost dosáhne ve druhé polovině září, je většinou tento jeden zásah dostačující pro zajištění bezpečného přezimování (obr. 3).

Pokud jde o výše zmíněné podzimní přihnojení dusíkem, mělo by být použito zejména pro podporu hůře vzešlých či pomaleji se vyvíjejících porostů nebo u ploch z nějakého důvodu později zasetých. Je třeba si uvědomit, že u porostů dobře se vyvíjejících a včas či časněji zasetých, snižuje podzimní dusíkaté hnojení požadovaný účinek použitého morforegulátoru.

Obr. 1: Vytahování kořenového krčku řepky
Obr. 1: Vytahování kořenového krčku řepky

Obr. 2: Časně setý porost
Obr. 2: Časně setý porost

Obr. 3: Porost připravený na přezimování
Obr. 3: Porost připravený na přezimování

Jak tedy vypadá habitus rostlin, které jsou v optimálním stavu pro přezimování?

Nejdůležitějším znakem je pěkná, silná listová růžice s přisedlým kořenovým krčkem, který má v ideálním případě průměr alespoň okolo 10–15 mm. S tím souvisí i listy přisedlé k zemi, kratší a tmavě zelené barvy (nadzemní část rostliny tolik neroste a chlorofyl se koncentruje). Jejich počet by měl být 8–10. Kořen takovéto rostliny by měl být kůlový, silný s bohatým vlášením, zajišťující jednak optimální příjem živin a rovněž „zakotvení“ rostliny v půdě. To zabrání vytahování rostlin, vlivem promrzání a následnému rozmrzání půdy.

Polní pokusy

Pokusy s morforegulátory jsme na naší zkušební stanici prováděli dlouhodobě a opakovaně, pokaždé s podobnými výsledky. Jak je patrné z grafů, je pozitivní vliv přípravků s morforegulačními účinky zcela evidentní. To znamená přispívají k

  • zesílení kořenového krčku (graf 1),
  • zvýšení počtu listů (graf 2),
  • zvýšení hmotnosti kořenů (graf 3),
  • snížení výšky porostu (graf 4).

Graf 1: Vliv přípravků s morforegulačními účinky na průměr kořenového krčku
Graf 1: Vliv přípravků s morforegulačními účinky na průměr kořenového krčku

Graf 2: Vliv přípravků s morforegulačními účinky na počet  listů
Graf 2: Vliv přípravků s morforegulačními účinky na počet  listů

Graf 3: Vliv přípravků s morforegulačními účinky na hmotnost kořenů
Graf 3: Vliv přípravků s morforegulačními účinky na hmotnost kořenů

Graf 4: Vliv přípravků s morforegulačními účinky na výšku porostu
Graf 4: Vliv přípravků s morforegulačními účinky na výšku porostu

Choroby řepky

Neopominutelným faktem také je, že rostlina s kompaktní listovou růžicí se silnými pletivy rovněž lépe odolává houbovým chorobám, které do těchto pletiv hůře pronikají. Zvláště to platí o nejčastěji se vyskytující fomové hnilobě. V případě časného napadení porostu fomovou hnilobou je vhodné použití fungicidu s morforegulačním účinkem. Takový přípravek jednak potlačí infekci choroby a zároveň morforeguluje rostlinu žádoucím, výše popsaným způsobem. Bohužel častější bývá případ, kdy napadení fomovou hnilobou přichází později (konec října či polovina listopadu). V těchto případech doporučujeme aplikovat v prvním sledu morforegulátor (4. až 6. list plodiny) a později aplikovat fungicid či fungicid s morforegulačním účinkem. Takovýchto přípravků je v současnosti registrováno velké množství ať už na bázi jedné účinné látky (tebuconazole, metconazole), či kombinace několika účinných látek např. tebuconazole + prothioconazole, difenoconazole + paclobutrazol, mepiquat-chloride + metconazole, boscalid+metconazole a další.

Fomová hniloba je jednou z nejdůležitějších chorob řepky a v případě jejího časného podzimního výskytu je nutné proti ní zasáhnout již v podzimním období a neodkládat zásah až na jaro. Z mnohaletých pokusů je totiž patrné, že nedůležitějším termínem v boji proti této chorobě je právě podzimní zásah. Lze namítnout, že listy napadené v podzimním období (obr. 4) přes zimu či na jaře odumřou. Je třeba si však uvědomit, že choroba nezůstává pouze na listu, ale proniká do pletiv rostliny a dostává se až na kořenový krček, kde způsobuje největší škody. Napadení na kořenovém krčku je dobře patrné až v pozdnějších vývojových fázích porostu (po odkvětu až dozrávání), kdy už je řepka špatně přístupná a infekce tak snadno unikne pozornosti. Ale zasáhnout proti ní je třeba co nejdříve, aby napadení kořenového krčku bylo co nejnižší.

Obr. 4: List napadený fomovou hnilobou na podzim
Obr. 4: List napadený fomovou hnilobou na podzim

Závěr

I když neexistuje jedno přesné doporučení jaký přípravek a v kterém termínu aplikovat, věříme, že jsme shrnutím nejdůležitějších zásad pomohli zodpovědět otázku, jak na podzim správně regulovat řepku ozimou.

Regulace řepky ozimé

Obr. 1: Vytahování kořenového krčku řepky
Obr. 2: Časně setý porost
Obr. 3: Porost připravený na přezimování
Obr. 4: List napadený fomovou hnilobou na podzim

Související články

Rezidua pesticidů v povrchových vodách - legislativa, rizika, aktuální stav

17. 10. 2017 Ing. Martin Ferenčík; Povodí Labe, s. p. Hradec Králové Ochrana obecně Zobrazeno 269x

Využití biologické ochrany rostlin v systému ekologického pěstování plodin

27. 09. 2017 Doc. Ing. Evženie Prokinová, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Ochrana obecně Zobrazeno 230x

Aktuální přehled ochrany polních plodin - září, říjen a listopad 2017

15. 09. 2017 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 621x

Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - srpen a září 2017

15. 08. 2017 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 597x

Další články v kategorii Ochrana obecně

Agro Aliance
Syngenta Czech s.r.o.
AgromanaualShop.cz Roundup

Kalendář akcí

Prohlédnout vše

Upozornění

Veškeré údaje uvedené na webu www.agromanual.cz jsou pouze informativní, při použití přípravků se řiďte etiketou přípravku.

Anketa

Jak se Vám líbí nové názvosloví chorob a používáte je?
16%
5%
3%
22%
4%
49%
detail