Řepkový med je (zatím) bez rizika

20. 06. 2017 Ing. Dalibor Titěra, CSc.; Výzkumný ústav včelařský, s.r.o. Dol Ochrana obecně Zobrazeno 3793x

Jak rozkvete řepka, objeví se obavy: neobsahuje ten dobrý řepkový med nějaké zbytky chemických přípravků na ochranu rostlin? Existuje více různých typů látek a přípravků, které mohou být před květem nebo při květu do řepky aplikovány. Může se jednat o insekticidy proti hmyzu, fungicidy proti plísním nebo o tekutou výživu rostlin. Pokud byly v době aplikace dodrženy předpisy a návod k aplikaci přípravku, nemělo by dojít k ohrožení včel, ani kvality a nezávadnosti medu.

Odběr vzorků medu

Přesto jsme se, v souvislosti s obavami tazatelů, chtěli přesvědčit, zda současná technologie pěstování řepky neohrožuje kvalitu medu. Ve dvou letech po sobě jsme na různých místech v ČR u včelařů odebrali asi 20 řepkových medů. Ve čtyřech z těchto lokalit měli včelaři podezření na otravu včel, v ostatních se nic nedělo. Tyto vzorky jsme poslali do jedné z nejlépe vybavených specializovaných laboratoří na analýzu přítomnosti 18 různých pesticidů, které se dnes používají k ošetřování řepky.

Byly použity metody plynové chromatografie s elektrochemickou detekcí (GC-ECD) a kapalinové chromatografie s hmotnostní spektrometrií (HPLC-MS/MS). Citlivost těchto metod je v řádu 1 mikrogramu na kilogram zkoumaného vzorku. To je pro lepší představu jedna tableta acylpyrinu rozdrobená ve 100 tunách (deseti vagónech) materiálu. To znamená, že analýza je tak citlivá, že zachytí stokrát menší množství, než jsou hygienické limity.

Odběr medu z plástu na rozbor

Výsledky

Ani v jednom měřeném vzorku řepkového medu nebyly nalezeny žádné zbytky analyzovaných pesticidů, které by mohly představovat sebemenší zdravotní riziko.

Vysvětlení není těžké

Pro rostlinu je květ místo, kde dochází k oplození vajíčka a tvorbě semene. Hlídat si čistotu tohoto procesu je pro každý živý organizmus klíčová věc, má-li přežít do dalších generací. Nektar je skrytý hluboko v květu, květ kvete jen velmi krátce. Pole je žluté dva týdny, ale expozice květu je jen jeden den. Včely se kontaminují převážně kontaktně na povrchu těla a jsou velmi citlivé. Spíš se nevrátí domů, než by donesly něco silně jedovatého.

Výjimkou byl dnes již do řepky nepovolený fipronil (Regent), který působil pomalu a předával se uvnitř v úlu kontaktem tzv. létavek, které se vrací z terénu s nákladem potravy na mladší úlové včely, které zastávají jiné, domácí práce. V takto kontaminovaných včelstvech pak koloval fipronil v potravním řetězci a včely hynuly ještě dva týdny po postřiku pole. Ani při těchto těžkých otravách nebyl med zasažen.

Tato informace byla zveřejněna v časopise Včelařství pod titulkem Řepkový med je bez rizika. Shodou okolností týž den vyšel v deníku Právo článek: Zbytky z toxických postřiků jsou v medu. Řada pozorných čtenářů hned volala a psala a při porovnání obou textů vyslovila řadu otázek, které bych se rád pokusil odpovědět.

Právo psalo, že zbytky z toxických přípravků jsou v medu, ve Včelařství je uvedeno, že řepkový med je bez rizika.

Obojí může být pravda. Pokud je znečištění velmi malé, je bez rizika.

Dobrými přístroji lze naměřit obsahy látek ještě v koncentraci 100 až 1000× nižší, než je jakékoliv zdravotní riziko. Zásadním východiskem pro jakékoliv úvahy o bezpečnosti či jedovatosti potravin z hlediska reziduí cizorodých látek, je orientovat se v množstevních jednotkách, a také pochopitelně v druzích těch jedů. Různé studie, pravděpodobně i ty, které bez uvedení zdrojů cituje článek v Právu, analyzují na nejmodernějších přístrojích spektra účinných látek od fungicidů, přes herbicidy, insekticidy až po nátěrové hmoty, emise z plastů, kterými jsme obklopeni atd. Nejvíce nálezů je ze skupiny fungicidů. Ale hladiny jsou nízké, nepřekračují hygienické limity. Naproti tomu výskyt plísňových toxinů v produktech, které nejsou ošetřovány fungicidy, může představovat větší hygienické riziko.

Za hygienické riziko se považují buď koncentrace cizorodé látky v konkrétní potravině vyšší, než je úředně stanovená hodnota MLR (maximální limit reziduí), nebo z biologického hlediska přesnější posouzení rizika podle hodnoty ADI (acceptable daily intake = přípustná každodenní konzumace). Hodnota ADI je stanovena pro většinu cizorodých látek tak, že se experimentálně zjistí dávka, která už nemá žádný efekt na organizmus při dlouhodobém každodenním požívání. Tato hodnota má zkratku NoEL (no-effect level). Hodnota ADI je ještě asi 100× menší než hodnota NoEL.

Je samozřejmě na konzumentovi, zda se spolehne na seriózní autority, které řekly, že to, co je méně než MLR nebo ADI můžeme bez problémů konzumovat každý den nebo tomu věřit nechce. Pak ale vyvstává problém, co vlastně jíst, protože cizorodé látky v nepatrných koncentracích jsou úplně všude.

Hledali jste v medu také neonikotinoid thiacloprid, který se aplikuje i do řepky v květu?

Ano, nejvíc. V některých medech se objevily stopy thiaclopridu, které ale nebyly větší než hygienický limit (MLR). Ten je pro thiacloprid 200 mikrogramů/kg medu. Přípustný denní příjem v potravě pro člověka (ADI) je 0,01 mg/kg váhy konzumenta. Kdyby nějaké desetileté dítě jedlo pravidelně denně takového medu 2 kg, tak už by to samozřejmě ve zdraví nepřečkalo z jiných důvodů, a přesto by nebyl překročen hygienický limit.

Víc než med je cizorodými látkami kontaminován plástový pyl. Ale ani zde nejsou ani zdaleka překročeny hygienické limity pro lidský konzum.

Byly vzorky řepkových medů, které jste analyzovali, opravdu z blízkosti ošetřovaných porostů řepky?

Ano, vzorky byly ve všech případech přímo ze stanovišť včelstev umístěných maximálně několik desítek metrů od běžných velkých řepkových porostů. Máme i vzorky před a po postřiku. Tři vzorky byly z míst, kde bylo podezření na otravu létavek, a na ostatních lokalitách včelaři ztráty létavek nepozorovali.

V minulosti se nejvíce otrav spojovalo s přípravkem Regent, dnes se hlavně bojíme povolených postřiků do květu přípravky Biscaya nebo Bariard. Jaký je rozdíl?

Toxicita thiaclopridu a fipronilu pro včely je z naší zkušenosti velmi rozdílná. Fipronyl (skupina fenylpyrazolových insekticidů) způsobuje dlouhodobé hynutí včel v kontaminovaných včelstvech v blízkostech ošetřených porostů. U thiaclopridu (neonikotinoid) o takových případech nevíme. Jsou ale stále ještě nedostatečné znalosti o odbourávání a působení metabolitů. Každopádně fipronil se pro včely jeví jako daleko toxičtější. Ale ani v případech prokázaných otrav po postřiku Regentem se nenašly závadné medy.

Můžeme bez obav dávat řepkový med dětem?

Já osobně se medu nebojím, protože ve srovnání se vzduchem, vodou a běžným jídlem med přidává k celkovému příjmu cizorodých látek jen nepodstatný zlomek promile.

Pokusy s opylovači na řepce

Úvaha

Závěrem úvaha ke slovu „zatím“, které jsem dal v titulku do závorky. Řepka se ošetřuje přípravky obsahujícími thiacloprid v podstatě pravidelně a zbytky účinné látky zůstávají v měřitelných kvantech v našem prostředí. Klíčovou skutečností nyní je, jak rychle se thiacloprid v půdě a v rostlinách odbourává a jaké jsou vlastnosti a další osud kaskády jeho rozkladných produktů. Pokud je rychlost odbourávání až na neškodné metabolity vyšší než meziroční nárůst způsobený aplikacemi, nic se neděje. Ona mocná čarodějka příroda zhydrolyzuje, zoxiduje a zredukuje ledacos.

Pokud by tomu ale bylo obráceně, tedy že aplikační přísun by byl větší než úbytek odbouráváním, můžeme se dočkat toho, že i rezidua v medu překročí hodnotu MLR a nastanou vážné starosti doslova nerudovské: Kam s ním. Je tedy dobré tuto problematiku studovat již nyní.

Zatím je to v pořádku.

Tento výzkumný projekt č. QJ1610217 je podpořen Ministerstvem zemědělství ČR, Národní agenturou pro zemědělský výzkum (NAZV).

Řepkový med je (zatím) bez rizika