Limagrain
Limagrain
Limagrain

Chemap Agro s.r.o.

Rezidua pesticidů v povrchových vodách - legislativa, rizika, aktuální stav

17. 10. 2017 Ing. Martin Ferenčík; Povodí Labe, s. p. Hradec Králové Ochrana obecně Zobrazeno 483x

Rezidua pesticidů spolu s rezidui humánních léčiv, prostředků každodenní péče (kosmetika, detergenty, repelenty), a různými průmyslovými kontaminanty (plastifikátory, zpomalovače hoření, antikorozní prostředky) patří k nejčastěji nalézaným organickým mikropolutantům povrchových vod. V intenzivně zemědělsky využívaných oblastech koncentrace pesticidů a jejich metabolitů ohrožují povrchové i podzemní vodní zdroje používané pro výrobu pitné vody, negativně ovlivňují necílové organizmy a biodiverzitu a celkový ekologický stav. Důsledné uplatňování platné legislativy, chystané protierozní vyhlášky, a také finanční kompenzace subjektům hospodařících s minimálním použitím pesticidů v rizikových oblastech (v pásmech hygienické ochrany (PHO) a nejbližším povodí) mohou tuto situaci zlepšit.

Agromanualshop.cz- Figaro - doprodej rodenticidů

Pesticidy ve vodě

Pesticidy se dostávají do vodního recipientu ve formě úletu při aplikaci při větším proudění vzduchu (minimalizovaný použitím předepsaných aplikačních zařízení a dodržováním ochranných vzdáleností od vodotečí). Odparem těkavých pesticidů z rostlin a půdy a následným atmosférickým transportem a srážkami dochází k dálkovému přenosu stabilních pesticidů do míst, kde se pesticidy vůbec nepoužívají. Největší vnos pesticidů se děje při intenzivních dešťových srážkách po aplikaci pesticidů, kdy dochází k povrchovému smyvu a odtoku nejen pesticidů, ale i vlastní půdy (vodní eroze půdy). Některé perzistentní pesticidy, které mají malou sorpci na půdní částice, například dříve používané hexazinon a atrazin, v současnosti používané isoproturon, chlortoluron, a především stabilní metabolity chloracetanilidů (metabolity OA a ESA alachloru, acetochloru, metolachloru a metazachloru), chloridazonu jsou vyplachovány i po několika měsících a letech od aplikace a pronikají i do podzemních vod. Bodovými zdroji mohou být místa, kde došlo k havárii při dopravě, nesprávné manipulaci s pesticidy či čištění zařízení aplikující pesticidy. Někdy dochází k nelegálnímu skládkování nebo likvidaci nepovolených přípravků. Hlavními zdroji pesticidů jsou kromě zemědělství a lesnictví také nezemědělská použití (údržba pozemních komunikací - silnic a železničních svršků, parkovišť, chodníků, golfových hřišť atp.).

Legislativní požadavky na používání pesticidů a jejich přítomnost ve vodách

Směrnice 2009/128/ES Evropského parlamentu a Rady stanovuje rámec pro činnost Společenství za účelem udržitelného používání pesticidů ve formě přípravků na ochranu rostlin. Meziresortní jednání zabývající se naplňováním a aktualizací Národního akčního plánu ke snižování používání pesticidů v České republice, slouží jako platforma pro výměnu názorů zástupců ministerstev MŽP, MZe, Agrární komory, České rostlinolékařské společnosti, ÚKZÚZ, VÚMOP, ČHMU, podniků Povodí, SOVAK, Státního zdravotního ústavu a hledání řešení udržitelného používání pesticidů a současného dobrého stavu vodních recipientů a jakosti surové vody pro výrobu pitné vody.

Nařízení vlády č. 401/2015 (změna NV č. 23/2011 Sb. a NV č. 61/2003 Sb.) podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb. a zákona č. 150/2010 Sb.) stanovuje ukazatele a hodnoty přípustného znečištění povrchových a odpadních vod, normy enviromentální kvality (NEK) pro útvary povrchových vod a požadavky na užívání vod (vodárenské, koupací, život a reprodukci ryb), definuje seznam prioritních látek a prioritních nebezpečných látek - 45 látek a skupin látek včetně 22 pesticidů (aclonifen, alachlor, atrazin, bifenox, cypermethrin, aldrin, endrin, dieldrin, isodrin, DDT, chinoxyfen, chlorfenvinfos, chlorpyrifos-ethyl, dichlorvos, diuron, endosulfan, HCH, heptachlor, isoproturon, simazin, terbutryn, trifluralin, …).

Vyhláška MZe ČR č. 120/2011 ze dne 29. 4. 2011, kterou se mění vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) - požadavky na jakost surové vody. Mezní hodnota (MH) je 100 ng/l (kategorie A1, A2), MH 500ng/l (kat. A3 pokročilé úpravy vody, např. aktivním uhlím), MH sumy pesticidů 500ng/l.

Vyhláška MZd ČR č. 83/2014 ze dne 30. 4. 2013, kterou se mění č. 252/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů (č. 187/2005 Sb., č. 293/2006 Sb.) - hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, jednotlivý pesticid nejvyšší mezní hodnota (NMH) rovna 100 ng/l, NMH 500 ng/l pro sumu pesticidů, jejich rozkladných a reakčních produktů a relevantních metabolitů. Seznam nerelevantních metabolitů, které mají vyšší mezní hodnoty (1000-6000 ng/l) a nezapočítávají se do sumy pesticidů, je pravidelně aktualizován na stránkách MZd (viz tab.).

Vyhláška č. 264/2015 Sb. ze dne 6. 10. 2015, kterou se mění vyhláška č. 5/2011 Sb. O vymezení hydrogeologických rajónů a útvarů podzemních vod, způsobu hodnocení stavu podzemních vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod. Norma jakosti pro vybrané pesticidy a jejich metabolity je 100 ng/l, případně prahová hodnota 30 ng/l pro některé chlorované insekticidy, suma pesticidů 500 ng/l.

Tabulka nerelevantních metabolitů pesticidů k 25. 10. 2016 (www.mzcr.cz)

Název pesticidní látky

Název nerelevantního metabolitu

Doporučená limitní hodnota metabolitu

Datum stanovení

Poznámka

Chloridazon

Chloridazon-desphenyl

6,0 µg/l*) (platí pro sumu obou látek)

11.7.2014

*) za předpokladu, že hodnota mateřské látky bude méně než 0,1 µg/l

Chloridazon-desphenyl-methyl

Metolachlor (S-Metolachlor)

Metolachlor sulfonic acid (ESA)

6,0 µg/l*)

24.3.2015

Metolachlor (S-Metolachlor)

Metolachlor oxanilic acid (OA)

6,0 µg/l*)

29.7.2015

Metazachlor

Metazachlor sulfonic acid (ESA)

5,0 µg/l*)

22.5.2015

Metazachlor

Metazachlor oxanilic acid (OA)

5,0 µg/l*)

29.7.2015

Alachlor

Alachlor ethanesulfonic acid (ESA)

1,0 µg/l*)

22.5.2015

Alachlor

Alachlor oxanilic acid (OA)

1,0 µg/l*)

23.11.2015

Atrazin

Atrazin-2-hydroxy

2,0 µg/l*)

23.11.2015

Letecký snímek nádrže Vrchlice
Letecký snímek nádrže Vrchlice

Nálezy pesticidů ve vodárenské nádrži Vrchlice

Vodárenská nádrž Vrchlice se nalézá v údolí říčky Vrchlice u obce Maleč a slouží k zásobování měst Kutná Hora, Čáslav a dalších přibližně 60 obcí (přibližně 60 tisíc obyvatel). Maximální objem této nádrže s klenbovou hrází je 7,9 milionů m3, maximální hloubka 31,6 m, teoretická doba zdržení 210 dní, vodní plocha 94 ha, plocha povodí 9760 ha, z toho zemědělská půda tvoří přibližně 57 %.

Pro měření koncentrací pesticidů, metabolitů a léčiv se používají akreditované metody používající měřící techniky plynové chromatografie ve spojení s hmotnostní detekcí (GC-MS) a kapalinové chromatografie s tandemovou hmotnostní detekcí (LC-MS/MS) popsanou ve sborníku (Ferenčík) [2].

Pesticidy a jejich metabolity nalézané v místě odběru surové vody u hráze reflektují aplikace pesticidů na hlavní pěstované plodiny: obilniny (isoproturon, chlortoluron, bentazon) (graf 1), kukuřice (acetochlor, metolachlor, terbutylazin) (graf 2), řepka (metazachlor, dimethachlor) (graf 3). Nálezy jsou ve stovkách ng/l a pesticid je přítomen v nádrži po dobu jednoho roku s několika měsíčním zpožděním od aplikace. Tyto hodnoty několikanásobně překračují legislativní limity, a to vyvolalo potřebu provést celkovou rekonstrukci a modernizaci úpravny vody (doplnění o filtraci na granulovaném aktivním uhlí) Vodohospodářské společnosti Vrchlice - Maleč a.s. v hodnotě 105 milionů korun ukončené na konci roku 2015. Obyvatelé menších obcí, které nejsou napojené na takto investičně náročně řešené vodárny, mají horší podmínky v přístupu ke kvalitní pitné vodě.

Graf 1: Nálezy pesticidů aplikovaných na obilniny ve VN Vrchlice 2010–2016

Graf 1: Nálezy pesticidů aplikovaných na obilniny ve VN Vrchlice 2010–2016

Graf 1: Nálezy pesticidů aplikovaných na obilniny ve VN Vrchlice 2010–2016

Graf 1: Nálezy pesticidů aplikovaných na obilniny ve VN Vrchlice 2010–2016


Graf 2: Nálezy pesticidů aplikovaných na kukuřici ve VN Vrchlice 2010–2016
Graf 2: Nálezy pesticidů aplikovaných na kukuřici ve VN Vrchlice 2010–2016

Graf 3: Nálezy pesticidů aplikovaných na řepku ve VN Vrchlice 2010–2016
Graf 3: Nálezy pesticidů aplikovaných na řepku ve VN Vrchlice 2010–2016

Nápravná opatření

Povodí Labe, s. p. iniciovalo jednání se zemědělskými subjekty hospodařícími v 2. pásmu hygienické ochrany (ZOD Umonín a PIAS Suchdol) a dospělo k dohodě o navrhnutí pilotního projektu, který by měl ověřit vliv změny hospodaření (změna osevního plánu - pěstování leguminóz a pícnin s minimálním použitím pesticidů) a vyčíslit vzniklou ekonomickou újmu proti stávajícímu stavu (pěstování pšenice, kukuřice pro potřebu bioplynových stanic a řepky, která je z velké části používána na výrobu methylesteru řepkového oleje (MEŘO, ročně se na jeho výrobu v ČR použije přibližně 550 tisíc tun řepkového semene). Projekt by samozřejmě obsahoval rozšířený monitoring nádrže, jejích přítoků a zájmových oblastí, aby bylo možné zdokumentovat změny nálezů pesticidů a jejich metabolitů.

Závěr

Současný převažující způsob hospodaření na zemědělských půdách zaměřený na rentabilní pěstování pšenice, kukuřice a řepky má negativní vliv na jakost povrchových a podzemních vod. Navíc nevhodné osevní postupy přispívají k vodní a větrné erozi, což způsobuje velké okamžité škody při povodních na okolních pozemcích, infrastruktuře, přispívá k zanášení koryt vodních toků a nádrží, ale hlavně dochází ke ztrátě ornice, která se obnovuje po dlouhá desetiletí až století. V době suchých let naopak má půda nižší sorpční kapacitu.

Tento způsob hospodaření není trvale udržitelný, jelikož půda ztrácí svoji produkční schopnost v důsledku poklesu organického uhlíku, vysoké utuženosti a malé sorpční schopnosti. Přitom zemědělští odborníci přicházejí s návrhy řešení v různých formách změny skladby plodin (více leguminóz, alternativní pícniny a plodiny pro produkci biomasy typu krmného šťovíku, úzkořádkové pěstování kukuřice pro bioplynové stanice) a technická opatření typu menších půdních bloků, remízků a způsobu obdělávání půdy.

Literatura:

[1] Ferenčík M., Schovánková J., Stojanová S.: Výskyt pesticidů, léčiv, průmyslových kontaminantů v povrchových vodách ve správě Povodí Labe, Sborník přednášek konference Pitná voda 2014, 26. – 29. 5. 2014, Tábor, s. 71–76.

[2] Ferenčík, M.: Stanovení středně těkavých látek ve vodách - různé přístupy (GC/MS a LC/MS/MS) a jejich kritické zhodnocení, Sborník 6. konference Hydroanalytika 2015, Hradec Králové, 15. – 16. 9. 2015, s. 73–78.

Související články

Využití biologické ochrany rostlin v systému ekologického pěstování plodin

27. 09. 2017 Doc. Ing. Evženie Prokinová, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Ochrana obecně Zobrazeno 351x

Aktuální přehled ochrany polních plodin - září, říjen a listopad 2017

15. 09. 2017 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 803x

Regulace řepky ozimé

15. 09. 2017 Ing. Tomáš Fiala, Ing. Milena Bernardová; Zkušební stanice Kluky Ochrana obecně Zobrazeno 218x

Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - srpen a září 2017

15. 08. 2017 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 678x

Další články v kategorii Ochrana obecně

Agro Aliance
Syngenta Czech s.r.o.
AgromanaualShop.cz Roundup

Kalendář akcí

Prohlédnout vše

Upozornění

Veškeré údaje uvedené na webu www.agromanual.cz jsou pouze informativní, při použití přípravků se řiďte etiketou přípravku.

Anketa

Jak se Vám líbí nové názvosloví chorob a používáte je?
18%
6%
2%
22%
4%
49%
detail