Rok 2024 v ochraně brambor

25. 02. 2025 Ing. Ervín Hausvater, CSc., Ing. Petr Doležal, Ph.D.; Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 684x

Integrovaná ochrana proti chorobám a škůdcům u brambor se stejně jako u jiných plodin v posledních letech musí potýkat se změnami, které přináší proměnlivé počasí s až extrémními výkyvy během vegetace (graf 1 a 2), což má samozřejmě významný vliv na škodlivé činitele. Neméně závažné jsou však změny v možnostech a podmínkách použití prostředků ochrany rostlin. A nejde jenom o restrikce přípravků bez adekvátních alternativ, ale také o narůstající rezistenci škodlivých organismů k těm zbývajícím v souvislosti s jejich úzkým sortimentem a o obtížnost uplatňování antirezistentní strategie.

V případě brambor jsou vážné problémy s ochranou proti přenašečům virových chorob a jednoduché není ani řešení mandelinky bramborové. U houbových chorob je stále problematičtější zejména ochrana proti vločkovitosti. Ochrana proti plísni bramboru a alternariovým skvrnitostem se zatím potýká spíše s malou predikovatelností infekce a vývoje chorob v souvislosti s proměnlivostí počasí ve vegetaci. Aktuální sortiment fungicidů je naštěstí poměrně široký, zvláště u plísně. Brambory jako plodina s vysokými nároky na vnější i vnitřní kvalitu produktu také velmi trpí fyziologickými poruchami, které jsou dány již zmíněnými výkyvy meteorologických faktorů. Zde jsou ale jediným řešením závlahy a volba vhodných odrůd.

Boj s chorobami a škůdci bramboru v roce 2024 byl u některých pěstitelů poměrně dramatický v důsledku časného napadení porostů plísní, jinde ale ochrana náročná nebyla. Pestré rozdíly mezi lokalitami předurčilo především množství a rozložení srážek. Celkově však lze považovat ročník 2024 z hlediska výskytu škodlivých činitelů za průměrný s výjimkou vysokého náletu přenašečů virových chorob do porostů brambor, což se negativně projevilo ve výskytu viróz v posklizňových zkouškách. Závěr vegetace byl sice poměrně příznivý, ale zářijové deště někde zaplavily pozemky a sklizeň se protáhla o 2–3 týdny. U řady partií lze proto očekávat problémy se skládkovými chorobami.

Choroby a abiotikózy

Sázení brambor proběhlo včas a většinou za velmi příznivých podmínek, zejména v bramborářské oblasti. Časně sázené porosty byly někde poškozeny přízemními mrazy koncem dubna. Mezerovitost porostů byla poměrně nízká. Pokud se vyskytovala, příčinou byly ve většině případů fyziologické poruchy způsobené teplotními výkyvy, ať už v předchozím vegetačním ročníku při pěstování sadby nebo v průběhu jejího skladování a přípravy. To se projevilo hlízkováním (obr. 1), nitkovitostí klíčků a dalšími poruchami v klíčení. Někde bylo primární příčinou šednutí dužniny s následnou hnilobou. Zaznamenány byly jako každoročně i poruchy způsobené reziduálním působením herbicidních látek (obr. 2).

U některých partií se černání stonků (obr. 3) objevilo až v překvapivě vysoké míře, ačkoliv většinou velmi příznivé podmínky pro sázení tomu neodpovídaly. Příčiny bylo možné vysledovat u partií sadby z dovozu, která byla silně kontaminovaná bakteriemi v důsledku tamních nepříznivých podmínek při sklizni a také u partií časně sázených, kde se projevil vliv nízkých dubnových teplot. Aktinomycetová obecná strupovitost byla v tomto roce stejně jako v roce předešlém méně častým problémem, neboť v době nasazování hlíz, což je citlivé období pro infekci, byl dostatek vláhy, který potlačil aktivitu streptomycet, původců choroby.

Oproti předchozím dvěma ročníkům se plíseň bramboru (obr. 4) sice šířila epidemicky a zasáhla všechny pěstitelské oblasti, ale její výskyt a intenzita infekčního tlaku byly lokálně velmi rozdílné. Příčinou byly převažující anticyklonální situace se srážkami přívalového charakteru. Srážky byly často velmi vydatné, ale následný intenzivní sluneční svit a vysoké teploty zamezily dlouhodobějšímu ovlhčení listové plochy, které je podmínkou intenzivního šíření choroby. To vedlo v mnohých lokalitách sice k infekci citlivých odrůd, ale další šíření bylo omezené nebo ohniska zanikla. Tam, kde podmínky pro trvalejší ovlhčení listů byly příznivé, se infekce šířila velmi rychle.

Plísní bramboru v tomto roce byly postiženy nejvíce české i moravské ranobramborářské oblasti, dále pak severní Morava a na Vysočině části Jihlavska a Pelhřimovska, kde se ani při velmi intenzivní ochraně v mnoha případech nepodařilo zabránit ztrátám. Zvláštním fenoménem některých lokalit a odrůd byly silné stonkové infekce. Proč k tomuto jevu dochází, není zatím jednoznačně objasněno, pravděpodobný je soubor faktorů zahrnující specifické podmínky sezony a mikroklimatu v porostech, náchylnost odrůdy a kmeny patogenu.

První výskyty plísně byly zaznamenány již v závěru května a začátkem června. Během června pak došlo také k rozvoji epidemického šíření, a to především v časně sázených a zapojených porostech. Někdy byla opožděna první ošetření nebo nebyl včas obnoven postřik po přívalových deštích. Důslednou ochranou systémovými fungicidy s přispěním intenzivního slunečního svitu se však v mnoha případech podařilo šíření plísně zpomalit. Situace se však v jednotlivých lokalitách velmi lišila, jak již bylo zmíněno, a to trvalo až do konce pěstitelské sezony. V silně napadených porostech však plíseň významně zkrátila vegetaci a redukovala výnos hlíz. K významnějšímu napadení hlíz plísní bramboru většinou nedošlo.

V druhé polovině července se začaly více objevovat alternariové skvrnitosti (obr. 5). Ochrana fungicidy byla nutná. I zde se rovněž projevily velké lokální a odrůdové rozdíly. Více byly atakovány porosty postižené suchem. Vysoké teploty však také rozvoj této choroby do značné míry omezily.

V jednotlivých případech sklizní za vysokých teplot v srpnu a v první polovině září se vyskytla vodnatá hniloba (infekce při sklizni houbami rodu Pythium). Pěstitelům je ale nebezpečí této choroby do značné míry známo, takže se snažili se vyvarovat sklizně v horkých dnech nebo sklizeň přerušit, pokud se tento problém objevil.

Přerušováním růstu hlíz v důsledku přísušků a vysokých teplot byly vyvolány abiotikózy. Většinou však nedošlo k extrémním výkyvům projevujícím se sklovitostí. Nejčastější byly deformace hlíz (obr. 6) menšího rozsahu a zmlazování. Zevšeobecnění je však obtížné, neboť pestré lokální povětrnostní podmínky v kombinaci s vlastnostmi pěstovaných odrůd vedly k rozdílným fyziologickým reakcím při nasazování a růstu hlíz.

Přesnější zhodnocení skládkových chorob bude možné až po skladovací sezoně 2024/25. Jejich výskyty budou odrazem rozsahu mechanického poškození a vlhkostních poměrů při sklizni. S tím souvisí také vyzrálost slupky a kontaminace hlíz bakteriemi. Zatím lze předpokládat především problémy s měkkou hnilobou (obr. 7) u hlíz s nevyzrálou slupkou a tam, kde byly hlízy zaplaveny nebo ležely delší dobu v zamokřené půdě a před uskladněním se je nepodařilo dostatečně osušit. Vysoká vlhkost půdy v závěru vegetace podpořila také vyšší výskyt vločkovitosti hlíz (obr. 8) a stříbřitosti slupky.

Obr. 1: Abiotické hlízkování bramboru

Obr. 2: Poškození nesprávnou aplikací herbicidu

Obr. 3: Bakteriální černání stonku

Obr. 4: Plíseň bramboru (ohnisko a detail rostliny)

Obr. 5: Projev alternariových skvrnitostí na listu bramboru

Obr. 6: Deformace hlíz

Obr. 7: Měkká hniloba hlíz

Obr. 8: Vločkovitost hlíz

Škůdci

Nálet mšic (obr. 9) do porostů brambor (graf 3 a 4) byl v tomto roce druhý nejsilnější od roku 2011 a vůbec nejsilnější do poloviny června, přičemž začal ihned po silném ochlazení v druhé polovině dubna. Stagnace přišla až v druhé červencové dekádě. Závažnou skutečností však je, že mšice broskvoňová vykazovala za uvedené roky sledování vůbec nejsilnější nálet během měsíce června, tedy v období, kdy jsou sadbové porosty k infekci virovými chorobami nejcitlivější. To se také negativně projevilo ve zdravotním stavu sadby.

Ochrana sadbových porostů proti přenašečům virů je v posledních letech velmi obtížná. K dispozici byly v roce 2024 pouze 3 insekticidy s omezeným počtem postřiků, sice s relativně dobrou, ale poměrně pomalou účinností, což je málo efektivní proti převažujícímu a neperzistentnímu viru Y. Při takto úzkém počtu reálně použitelných fungicidů je samozřejmě obtížné zabránit dalšímu rozvoji rezistence mšic. Velmi účinné minerální oleje jsou stále bez registrace a pro desikaci přípravkem Reglone je nutné žádat každoročně o výjimku.

Mandelinka bramborová (obr. 10) vykázala až na výjimky obecně spíše průměrný až slabší výskyt. Příčinou byla mírná zima, kdy bývá vyšší úhyn přezimujících dospělců vlivem ztráty energie a infekcí entomofágními houbami a bakteriemi. Příčinou nižšího výskytu byly pravděpodobně také vysoké teploty v březnu a v první polovině dubna, kdy se dospělci budili a následně hynuli v důsledku nedostatku potravy a následného ochlazení. Teplé léto pak ale urychlilo vývoj tohoto škůdce a někde bylo nutné zasáhnout proti 2. generaci.

Z výsledků pokusů s insekticidy provedených v roce 2024 (graf 5) vyplývá stále dobrá účinnost přípravků z chemických skupin diamidů a spinosinů. Z těchto skupin byly testovány přípravky Coragen 20 SP, Benevia a SpinTor. Jejich účinnost dosáhla po 8 dnech od aplikace prakticky 100 %. Při výběru insekticidů u mandelinky bramborové je zcela nezbytné dodržovat antirezistentní strategii a při nutnosti vícenásobných aplikací během sezony používat insekticidy s odlišným mechanismem účinku.

V současné době je poměrně vysoké riziko vyselektování rezistentních populací u přípravků na bázi spinosadu (SpinTor, Nexuba) a to i vzhledem k jejich využití v programu integrované produkce brambor. Proto je zcela nezbytné omezit použití účinné látky spinosad na jednu aplikaci za sezonu. Dobrou účinnost prokazuje i přípravek NeemAzal T/S (azadirachtin), ale zemědělce od jeho využití odrazuje velmi vysoká cena. V oblastech, kde nejsou rezistentní populace vůči úč. l. acetamiprid, je možné při nutnosti vícenásobné aplikace využití i této účinné látky, přednostně pak některého z nově registrovaných insekticidů v tekuté formulaci s vyšší registrovanou dávkou acetamipridu na 1 ha.

Drátovci se stali v poslední době trvalým problémem nejen zahrádkářů a nic se na tom nezměnilo ani v roce 2024. K jejich rozšíření přispívají pro ně vhodné meteorologické podmínky, bezorebné pěstitelské systémy a struktura rostlinné výroby. Boj s těmito škůdci je nutné vést v celém osevním postupu. U brambor nestačí použití insekticidů, ale významnou roli hrají agrotechnická opatření, především intenzivní zpracování půdy a včasná sklizeň. Škodlivý výskyt je na větších plochách především na okrajích pozemků a při klasické technologii pěstování. Ale technologie odkamenění, která je používána většinou významných pěstitelů, tyto škůdce výrazně eliminuje. Významnější škody byly tam, kde byl v závěru vegetace přísušek a u pozdějších sklizní.

Obr. 9: Okřídlená a neokřídlená stadia mšic

Obr. 10: Různá vývojová stadia larev mandelinky bramborové

Graf 1: Průměrné měsíční teploty vzduchu za období leden–říjen 2024 ve srovnání s dlouhodobými průměry (Valečov)

Graf 2: Měsíční úhrny srážek za období leden–říjen 2024 ve srovnání s dlouhodobými průměry (Valečov)

Graf 3: Nálet mšic na žlutou misku typu Lamberse (Havlíčkův Brod-Občiny, 2011–24)

Graf 4: Nálet mšice broskvoňové (Myzus persicae) na žlutou misku typu Lamberse (Havlíčkův Brod-Občiny, 2011–24)

Graf 5: Účinnost přípravků na mandelinku bramborovou v jednotlivých termínech hodnocení (Žabčice, odr. Rosara, aplikace 17. 6. 2024)