Škodliví činitelé a ochrana brambor v roce 2019

13. 02. 2020 Ing. Ervín Hausvater, CSc., Ing. Petr Doležal, Ph.D.; Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s. r. o. Ochrana obecně Zobrazeno 2540x

Výskyt škodlivých činitelů u brambor v roce 2019 byl většinou slabší až průměrný. Výjimkou byla pouze mandelinka bramborová, která v některých lokalitách ohrozila porosty více než v předchozích letech. Na některých lokalitách se projevily negativně také intenzivní srážky na začátku září, které podpořily výskyt plísně na hlízách a měkké hniloby u náchylných odrůd.

Abiotikózy

K největším problémům při přípravě sadby v předjarním období patřilo šednutí dužniny a předčasné klíčení. U šednutí dužniny hlavní příčiny spočívaly v mechanickém poškození hlíz, v manipulaci s hlízami při přípravě sadby za nízkých teplot, v odklíčení, a také ve všeobecně vyšší náchylnosti k tomuto jevu při vyšším obsahu škrobu v hlízách, který byl důsledkem teplého a suchého srpna v předchozí sezoně, zvláště u poloraných odrůd. Problémy s klíčením nastávaly již krátce po sklizni v roce 2018, neboť hlízy byly fyziologicky staré a dormanci zkrátily sucho a vysoké teploty.

Sázení velmi raných brambor započalo v Polabí již v posledním únorovém týdnu. Stav půdy umožnil brzké zahájení výsadby i v bramborářské oblasti v druhé dubnové dekádě a sázení proběhlo za velmi příznivých podmínek. Odklíčení sadby však většinou nebylo příčinou bakteriální infekce, mezerovitosti a černání stonku, a to i přesto, že květen byl poměrně chladný a bohatý na srážky.

Nejčastějším důvodem mezerovitosti byla abiotická hlízkovitost nebo hlízy vůbec neklíčily v důsledku teplotních šoků, kterým byly vystaveny buď koncem předchozí sezony, nebo při přípravě a dopravě sadby.

V první polovině května poškodily některé porosty v ranobramborářské oblasti ranní mrazíky a zpozdily tak vývoj porostů. Poškozeny byly také lokálně velmi časně sázené brambory ve vyšších polohách, především u malopěstitelů. Vzhledem k dobré regenerační schopnosti brambor se ale porosty s poškozením brzy vyrovnaly.

Květnové srážky, které dosáhly v hlavní bramborářské oblasti téměř dvojnásobku normálu, daly předpoklad rychlému vývoji porostů. Zároveň však uvolnily rezidua růstových herbicidů aplikovaných k předplodině, což se v různé intenzitě projevilo u mnoha porostů. Často se vyskytují reziduální poškození růstovými herbicidy aplikovanými k předplodině, které byly uvolněny intenzivními srážkami.

Přívalové a intenzivní srážky se objevovaly v celém vegetačním období, zvláště v červnu a v červenci, s velkými lokálními rozdíly. Někde porosty trpěly suchem delší dobu (např. v červenci severní Morava), jinde se střídala kratší období srážek a přísušků nebo celková srážková bilance byla pozitivní, ale porosty nedostaly vodu v době intenzivního růstu. Z toho vyplývá i velmi rozdílná výnosová úroveň a poměrně častý výskyt abiotikóz ve všech formách, jako jsou tvarové deformace, nárůstky, klíčení v brázdě, rozprasky a sklovitost. Poměrně častá je také abiotická rzivost hlíz.

Šednutí dužniny bramboru

Abiotická hlízkovitost bramboru

Poškození brambor růstovými herbicidy

Růstové rozprasky hlíz bramboru

Abiotická sklovitost hlíz bramboru

Tvorba dceřiných hlíz následkem zmlazování

Plevele

Potíže způsobily tradičně také plevelné brambory, protože promrznutí půdy v posledních letech je buď mělké nebo krátkodobé. Ty jsou problémem hlavně u sadbových porostů, a to i při dodržení tříletého odstupu v osevním sledu. Obecně ale představují plevelné brambory významný rezervoár škodlivých činitelů.

Choroby

Obecná aktinobakteriální strupovitost, jejíž původce je nejčastější v lehčích půdách a je podporován vyšším pH, měla nižší až průměrný výskyt podle lokality pěstování. Strupovité hlízy byly především z porostů v místech s nedostatkem vláhy v době nasazování hlíz.

Plíseň bramboru neměla v porostech vhodné podmínky pro šíření ani tam, kde srážky přesahovaly dlouhodobý normál, protože většinou po deštích docházelo k rychlému oschnutí porostů a intenzivnímu slunečnímu záření. První výskyty byly zjištěny v třetí dekádě června, ale ohniska choroby zanikla. Další výskyty pak byly zaznamenány od poloviny srpna a k postupnému rozvoji choroby docházelo jen u náchylných odrůd na neošetřených nebo špatně ošetřovaných porostech. U těchto porostů nebo porostů, kde nebyla včas ukončena vegetace, se také objevila plíseň na hlízách, kterou podpořily srážky v první zářijové dekádě. K epidemickému šíření plísně bramboru však nedošlo, protože chybělo delší období s nepřetržitým ovlhčením listové plochy.

Alternariové skvrnitosti vykazovaly průměrný výskyt s intenzivnějším rozvojem rovněž od druhé poloviny srpna. Výskyt dalších houbových chorob na hlízách, tj. vločkovitost hlíz a stříbřitost slupky, také podpořily zářijové srážky. Napadení hlíz zvýšila vlhká půda v závěru vegetace a dlouhá prodleva mezi ukončením vegetace a sklizní. Původci těchto chorob se dále šíří i ve skladech, zvláště pokud hlízy byly naskladněny bez osušení a jsou skladovány při vysoké vlhkosti.

Suché hniloby (fuzáriová a fomová hniloba) mají dlouhou inkubační dobu a jejich výskyt lze obtížně odhadnout a zevšeobecnit. Jako vždy budou v rozhodující míře především odrazem úrovně sklizně a posklizňové úpravy, resp. mechanického poškození hlíz.

Plíseň bramboru na řezu hlízou

Terčovitá a hnědá skvrnitost bramboru

Vločkovitost hlíz bramboru

Stříbřitost slupky bramboru

Fuzáriová hniloba bramboru

Škůdci

Ze škůdců průběh sezony vyhovoval především mandelince bramborové, a to i ve vyšších polohách. Potřeba ochrany gradovala v druhé a třetí dekádě června. I v bramborářské oblasti často vyvstala potřeba druhého ošetření, neboť se v porostech objevily larvy druhé generace. Tento škůdce vykazuje zvýšenou intenzitu výskytu již třetím rokem po sobě. Problémem je vysoký stupeň rezistence vůči insekticidům ze skupiny pyretroidů, nárůst rezistence i u ostatních insekticidních látek a zužující se sortiment registrovaných přípravků. To výrazně snižuje možnosti uplatnění antirezistentní strategie, tedy střídání přípravků s různými účinnými látkami.

Nálet přenašečů virových chorob, tj. mšic, do množitelských porostů byl ve srovnání s minulými ročníky nízký, ale s průměrným zastoupením mšice broskvoňové (graf 1, 2). Její nálet gradoval od druhé poloviny června. V posklizňových zkoušek lze předpokládat, že neuznaných a sestupněných porostů bude pod 10 %. Ochrana proti přenašečům virových chorob je stále obtížnější, neboť i zde se velmi zužuje sortiment účinných prostředků ochrany. Skončila možnost insekticidního moření sadby, zvyšuje se rezistence populací mšic a minerální oleje stále nejsou registrovány.

Graf 1: Nálet mšic na žlutou misku typu Lamberse na lokalitě Havlíčkův Brod - Občiny v letech 2010–2019

Graf 2: Nálet mšice broskvoňové (Myzus persicae) na žlutou misku typu Lamberse na lokalitě Havlíčkův Brod - Občiny v letech 2010–2019

Larvy mandelinky bramborové

Souhrn

Závěrem lze říci, že rok 2019 nebyl pro pěstitele v ochraně brambor nijak výjimečně náročný. Obavy však vzbuzují následující ročníky v problematice ochrany, a to nejen u brambor. Zatímco v letech minulých se sortiment prostředků ochrany rostlin rozšiřoval, nyní lze očekávat především restrikce u všech skupin pesticidních látek.

Asi největším problémem příští pěstební sezony bude ztráta možnosti rychlého ukončení vegetace, jehož význam je u brambor z hlediska ochrany proti škodlivým činitelům mimořádný.