Škůdci a choroby lesa v návaznosti na klimatickou změnu (2): Kůrovci mohou ohrožovat i okrasné jehličnany v zahradách, parcích a lesních školkách

22. 11. 2024 RNDr. Petr Doležal, Ph.D. a kol. Ochrana obecně Zobrazeno 243x

Ačkoli kůrovce máme obecně spojené spíše s rozsáhlými přemnoženími v hospodářských lesích, existují druhy, jejichž výskyt může mít velmi nepříjemné dopady také na okrasné dřeviny pěstované v zahradách nebo parcích. A velké problémy dokáží tyto druhy způsobit i v lesních školkách. Pokud se budeme stejně jako v prvním dílu zabývat jehličnany, musíme zmínit dva zástupce rodu Phloeosinus, jejichž aktivita a šíření v rámci ČR jsou zvláště v posledních letech umocněny projevy měnícího se klimatu.

Kdo na okrasné zeleni škodí

V poslední době se setkáváme s větším množstvím dotazů na příčinu úhynu zeravů, cypřišků či jalovců v zahradách. V dodaných vzorcích se nejčastěji vyskytují kůrovci Phloeosinus aubei, méně často pak Phloeosinus thujae. Zejména v případě prvně jmenovaného se jedná o úspěšný invazní druh kůrovce, který se v současné době vyskytuje na většině území ČR a šíří se na severovýchod. Oba druhy jsou poměrně malé, délka těla dosahuje jen 1,5–3 mm.

První symptomy napadení v podobě drtinek vyhazovaných samečky ze závrtu při vykusování snubní komůrky se objevují v posledních letech již v dubnu, tedy zhruba o měsíc dříve, než uvádí starší literatura. Samotné závrty jsou vzhledem k průměru kolem 1 mm špatně viditelné, navíc bývají umístěny v paždí větví či záhybech kůry. Podle počasí v aktuálním roce může rojení probíhat až do konce června. Ve snubní komůrce dochází k páření s jednou či dvěma samičkami, které následně vytváří mateřské chodby podélně s osou kmene nebo větve. Z rozboru vzorků z letošního roku vyplývá, že ve shodě s dříve publikovanými údaji převažují monogamní požerky, výskyt dvou samic připadá jen zhruba na 10–20 % případů. V rámci jedné snůšky je kladeno kolem 20 vajíček, ovšem díky výskytu tzv. sesterských přerojení se tento počet může až ztrojnásobit. Sesterským přerojením označujeme jev, kdy oplozené samičky po ukončení kladení opustí původní požerek a zavrtají se do téhož stromu (pokud ještě není příliš hustě obsazen), popř. napadnou další strom v okolí.

U druhu Phloeosinus aubei se takto přerojují obě pohlaví a dochází i k opakovanému páření, protože charakteristických sesterských požerků bez snubní komůrky (pouze samička bez samečka) bylo v materiálu po přerojení nalezeno jen minimum. Odběry přeletujících dospělců navíc prokázaly vyrovnaný poměr pohlaví.

V případě okrasných dřevin je pro jejich záchranu klíčová doba mezi počátečním napadením a jednotlivými sesterskými přelety. Prvotní napadení totiž může hostitel ještě přežít, protože často nedosahuje kritické hodnoty, případně vede jen k odumření jednotlivých větví. Opakovaným přerojováním se však může hustota napadení zvýšit nad kritickou mez, kdy poškození vodivých pletiv již povede k úhynu celé dřeviny. Od nalezení prvních známek ataku máme tedy přibližně dva týdny až měsíc (dle průběhu teploty) na odstranění a likvidaci napadených větví a případné provedení ochranného postřiku insekticidem, který je vzhledem k výskytu několika sesterských přerojení a výletu generace mladých dospělců během léta vhodné opakovat.

K přezimování dochází v chodbách pod kůrou napadených dřevin, přičemž přezimujícím stádiem je výhradně dospělec, jehož chladová odolnost je dostatečná k udržení trvalých populací i v nadmořských výškách kolem 1 000 m n.m.

Kde jsou škody největší

Jak již bylo uvedeno výše, jednou z dřevin, kterou kůrovci rodu Phloeosinus úspěšně napadají, jsou jalovce. Ty se v ČR vyskytují v širokém spektru nadmořských výšek, často na ochranářsky významných lokalitách. Vzhledem k jejich výraznému úbytku v posledních desetiletích minulého století, který byl spojen se změnou hospodaření, intenzivním zalesňováním a omezením pastevectví, je jalovec obecný zařazen jako ohrožený druh do Červeného seznamu cévnatých rostlin ČR. Lokální přemnožení kůrovce Phloeosinus aubei tak v tomto případě přírodní populace jalovce obecného významně ohrožují.

Mimo vlastního poškození žírem dospělců a larev jsou kůrovci rodu Phloeosinus rovněž přenašeči houby Seiridium cardinale, která způsobuje chřadnutí a úhyn cypřišků, ve středomoří je její výskyt a šíření předmětem koordinovaného sledování. K rychlému šíření této houbové choroby přispívá i úživný žír dospělců, k němuž dochází na tenkých větvičkách zcela zdravých stromů. Ty postupně odumírají, a právě jejich barevné změny mohou vést k rozpoznání napadení. V České republice byl tento houbový patogen poprvé zjištěn v roce 2002.

Drtinky vyhazované samečkem kůrovce Phloeosinus aubei na povrchu kmene cypřišku Chamaecyparis lawsoniana

Požerek kůrovce Phloeosinus aubei; rozšířená část na pravé straně je snubní komůrka vyhloubená samečkem, na ni navazuje jedna mateřská chodba s vajíčky v zářezech po obou stranách

Sameček Phloeosinus aubei u závrtu

Příspěvek vznikl za podpory Ministerstva zemědělství v rámci smlouvy na zajištění Lesní ochranné služby.

RNDr. Petr Doležal, Ph.D.^1,2, Mgr. Markéta Davídková,Ph.D.^1,2
1Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i.
²Biologické centrum AV ČR, v.v.i.

foto: P. Doležal