Chemap Agro s.r.o.

Uplatňování systému integrované ochrany rostlin v souvislosti se změnou legislativy (47): Regulace reziduí pesticidů v zelenině a v ovoci I. - principy a zdůvodnění

31. 05. 2021 Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc.; Ing. Jitka Stará, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně Ochrana obecně Zobrazeno 742x

V tomto příspěvku jsou popsány principy regulace reziduí pesticidů založené na legislativních opatřeních a na obchodních vztazích mezi pěstiteli a obchodními řetězci. Kromě zdůvodnění potřeby regulace reziduí v ovoci a zelenině jsou uvedena zdravotní rizika po konzumaci potravin obsahujících rezidua pesticidů. Regulace reziduí pesticidů naplňují zásadu č. 5 integrované ochrany rostlin v souladu s vyhláškou k zákonu č. 326/2004 Sb. a směrnici 2009/128/ES. V této zásadě se uvádí používat přípravky nebo metody ochrany, které mají co nejmenší vedlejší účinky na lidské zdraví, necílové organizmy a životní prostředí.

Proseeds

Úvod

Na tento úvodní příspěvek k reziduím pesticidů bude navazovat několik dalších částí seriálu, ve kterých budou uvedeny příklady z výsledků monitoringu reziduí pesticidů v ovoci a zelenině prováděného v rámci programu zemí EU a v národním programu. V další části bude popsán model degradace reziduí pesticidů v průběhu vegetace pro fungicidy a insekticidy v ovoci a zelenině. Dále bude popsán formalizovaný proces stanovení akčních ochranných lhůt. Využití modelů degradace bude dokumentováno na případových studiích pro nízkoreziduální a pro bezreziduální produkci brukvovité zeleniny, cibulovin, kořenové zeleniny, salátu a jablek. Popsané způsoby regulace výskytu reziduí pesticidů jsou využitelné v aktualizaci podmínek Integrované produkce ovoce a Integrované produkce zeleniny v rámci nové společné zemědělské politiky EU.

Současné systémy pěstování ovoce a zeleniny využívají přípravky na ochranu rostlin, zejména syntetické pesticidy pro ochranu proti škůdcům, chorobám a plevelům. Převážná většina ovoce a zeleniny na trhu tak obsahuje nějaké zbytky (rezidua) pesticidů.

V EU je jednotný systém regulace přípravků na ochranu rostlin (pesticidů) a jednotný systém monitoringu a reziduí pesticidů v potravinách. Tento systém regulace pesticidů v EU patří v současnosti k nejdokonalejším ve světě z hlediska bezpečnosti potravin. Regulace pesticidů je založena na aktualizaci legislativy a prováděcích předpisů na základě nových poznatků vědy a výzkumu. Na trh mohou být uváděny pouze potraviny, které neobsahují rezidua pesticidů nebo obsah jednotlivých účinných látek pesticidů v nich nepřesáhne maximální limity reziduí (MRL) pesticidů, které jsou pro stanoveny pro jednotlivé rostlinné produkty nebo potraviny z nich.

Regulace reziduí pesticidů v rámci legislativy

První stupeň regulace reziduí pesticidů v potravinách vychází z legislativních podmínek EU registrace a re-registrace přípravků na ochranu rostlin. V nedávné minulosti proběhly dynamické změny v sortimentu povolených účinných látek pesticidů. Na přelomu století bylo v zemích EU registrováno okolo 1 300 různých účinných látek přípravků na ochranu rostlin. K roku 2020 bylo v EU registrováno nebo je v procesu registrace necelých 400 účinných látek přípravků na ochranu rostlin. Mezi látkami, pro které registrace skončila, je mnoho látek, které byly rizikové nebo vysoce rizikové pro bezpečnost potravin a pro životní prostředí. V EU tento trend postupného omezování více rizikových účinných látek pokračuje a bude nadále pokračovat. Kromě toho mohou jednotlivé členské státy zpřísňovat jednotné podmínky EU, například zákazy organofosfátů v některých zemích EU.

K zákazům některých účinných látek přistupuje EU velmi rychle na základě výsledků výzkumu, které dokládají jejich rizika. Například od roku 2013 bylo v EU zakázáno používat přípravky na bázi clothianidinu, imidaclopridu a thiamethoxamu jako mořidel osiva řepky z důvodů rizik pro opylovače a biodiverzitu. V roce 2019 byly zakázány přípravky na bázi thiamethoxanu přímým postřikem, z důvodů rizik pro včely a další opylovače. V roce 2020 byly zakázány přípravky na bázi organofosfátů a na bázi thiaclopridu. V příštích letech se očekávají zákazy tzv. endokrinních disruptorů, mezi něž patří účinné látky dosud používaných fungicidů.

Trend zákazu rizikových prostředků ochrany je mnohem výraznější, než trend registrace nových bezpečnějších prostředků ochrany. Nově jsou obvykle registrovány přípravky méně rizikové z hlediska bezpečnosti potravin. Příkladem takové skupiny látek jsou diamidy, které mají příznivější toxikologické vlastnosti než neonikotinoidy, které postupně nahrazují. Kromě toho jsou v EU (ale ne vždy v ČR) stále častěji registrovány nechemické prostředky ochrany a biologické prostředky ochrany.

Druhý stupeň regulace reziduí pesticidů v potravinách je založen na podmínkách registrace přípravků na ochranu rostlin, stanovení dávek a koncentrací a stanovení ochranných lhůt. Pro zajištění zdravotní nezávadnosti zemědělských produktů se v EU pro každý přípravek (účinnou látku přípravku) a komoditu uplatňují tzv. maximální limity reziduí pesticidů (MRL). Pro země EU jsou pro jednotlivé účinné látky pesticidů vždy ve vazbě na konkrétní komoditu MRL jednotně stanoveny. Pro dětskou výživu, včetně výrobků z obilnin, byl stanoven jednotný limit 0,01 mg/kg.

Limity MRL se průběžně aktualizují na základě poznatků vědy a výzkumu pod koordinací EFSA. Zjištění nových skutečností, například při re-registraci přípravků, vede obvykle ke snížení hodnoty MRL. Pokud je nedostatek poznatků o degradaci účinné látky v komoditě (není dostupná reziduální studie od akreditované laboratoře), pak je hodnota MRL stanovena jednotně na 0,01 mg/kg, což odpovídá limitu pro dětskou výživu. Tyto přísné limity MRL jsou stanoveny také pro účinné látky přípravků, které nejsou v EU registrovány nebo jsou registrovány na jiných komoditách než na těch, které se do EU dováží z třetích zemí. Pro účinné látky a komodity, pro které jsou hodnoty MRL 0,01 mg/kg, pak již není účelné dále akčními prahy pro rezidua ochranné lhůty zpřísňovat v rámci obchodních vztahů.

Podklady pro stanovení ochranných lhůt účinných látek pesticidů jsou získávány v akreditovaných laboratořích nezávislých institucí, které předkládá žadatel při žádosti o registraci nebo re-registraci přípravku. Stanovení ochranné lhůty vychází z praktických poznatků o výskytu reziduí a dynamice v plodině a nemá přímý vztah k bezpečnosti potravin. Ochranné lhůty přípravků nejsou obvykle stanovovány ve vztahu k rychlosti degradace reziduí v dané plodně nebo produktu. Při dodržení podmínek správné zemědělské praxe, zejména dodržení dávky (nebo koncentrace) a kvality aplikační techniky a při obvyklém průběhu počasí při a po aplikaci, by dodržení ochranné lhůty mělo s jistou rezervou zajistit, že bude dodržen výskyt reziduí účinné látky pod limitem MRL pro danou komoditu.

Zdravotní rizika po konzumaci potravin obsahující rezidua pesticidů

Rezidua pesticidů náleží k širokému spektru látek, které mohou kontaminovat potraviny. Pro konzumenty jsou uvažována rizika pesticidů při příjmu jejich reziduí v potravinách. Pro některé účinné látky pesticidů byla prokázána schopnost interferovat s hormonálními pochody obratlovců včetně člověka. Rizika reziduí pesticidů jsou vyšší u potravin konzumovaných v čerstvém stavu, jako je ovoce a zelenina. Z toxikologického hlediska je zvláště závažnou skutečností, že v ovoci a zelenině se často setkáváme se současným výskytem reziduí několika různých účinných látek aplikovaných přípravků. V takových případech nelze vyloučit aditivní toxické účinky, případně synergické účinky účinných látek.

Pesticidy působí v závislosti na dávce a kombinaci škodlivě na molekulární, buněčné, tkáňové, orgánové a systémové úrovni. Zdravotní efekty pesticidů mohou být: reprodukční, endokrinní, mutagenní, karcinogenní, nervové, účinky na imunitní systém a jiné účinky (orgánové, systémové). Nové poznatky ve výzkumu toxikologie pesticidů mění pohled na tradiční hodnocení toxikologie, na stanovení toxikologického bodu ADI (akceptovatelný denní příjem).

Pro hodnocení zdravotních rizik pesticidů se v současnosti používá harmonizovaný model PRIMO 3, EFSA. Tento model hodnotí zdravotní rizika pro každou účinnou látku pesticidu odděleně. Opakované používání pesticidů s různými účinnými látkami vede v potravinách k výskytům směsí reziduí (mixtur, koktejlů). Přitom žádná účinná látka nepřesahuje hodnoty MRL a přesto působení těchto látek dohromady může vést k poškození zdraví. Toxikologická data těchto směsí jsou dosud omezená. Mixtury nejsou dosud legislativně regulovány a do budoucna se počítá se zavedením jejich regulací.

Výskyt více účinných látek pesticidů (mixtur) v jednom vzorku ovoce nebo zeleniny má narůstající trend. Při standardním monitoringu ovoce a zelenina v ČR v roce 2018 zjistila SZPI 5 a více látek účinných látek v průměru v 1/3 vzorků (nad mezí detekce). Nejvyšší frekvence výskytů 5 a více látek byla zjištěna u hroznového vína (60 %), jablek (45 %), jahod (42 %), broskví (40 %) a meruněk (35 %). V rámci systému rychlého varování zjistila v roce 2018 SZPI 28 případů překročení MRL (ovoce, zelenina, čaj, mák), z toho v 54 % byl počet různých pesticidů v potravině vyšší než 5.

Nový přístup k hodnocení rizika pesticidů umožní v budoucnu také hodnocení směsí účinných látek. Bude založen na hodnocení kumulativní expozici různých pesticidů, které mají stejné zdravotní efekty. Tato problematika je v současnosti předmětem intenzivního výzkumu a bude do legislativy EU postupně zaváděna.

Proč by se měla regulovat rezidua pesticidů nad rámec legislativy

Pro pěstitele zemědělských plodin je z legislativy mimo jiné závazné dodržování údajů o přípravku uvedené v registru a na etiketě přípravku, které zahrnují registrovanou dávku (v některých případech maximální možnou dávku) přípravku nebo koncentraci a ochrannou lhůtu přípravku. Pokud pěstitel dodrží takové požadavky, nemusí se obávat, že výskyt reziduí pesticidů v produktu překročí MRL pro účinnou látku v produktu. To vede k argumentaci pěstitelů, že další opatření týkající se regulace pesticidů nad rámec uvedené legislativy nejsou potřebné. Poznatky vědy a výzkumu na rizika pesticidů pro zdraví člověka jsou dosud omezené.

Z principu předběžné opatrnosti je třeba takovým rizikům předcházet nebo je minimalizovat. Jednou z možností, jak by bylo možné v rámci legislativy rizika reziduí pesticidů minimalizovat, by bylo ukončení registrace přípravků s potenciálně rizikovými účinnými látkami pro zdraví člověka. Ale už současný sortiment účinných látek pesticidů, ale i metod ochrany, jako jsou geneticky modifikované odrůdy, jsou v EU omezeny oproti třetím zemím tak, že další rychlé omezování by mělo negativní ekonomické dopady na pěstování některých plodin a potravin na území EU. Také možnosti zpřísňování limitů reziduí pesticidů při re-registraci nebo pro nové účinné látky jsou velmi omezené.

V první dekádě tohoto století se iniciativy regulovat rezidua pesticidů v ovoci a zelenině chopily obchodní řetězce, často ve spolupráci s národními společnostmi zastupujícími pěstitele. Pěstitelé v řadě zemí EU začali rozvíjet pěstební technologie označované jako nízkoreziduální produkce. Tak byla zahájena cesta zpřísňování MRL nad rámec platné legislativy. Pěstitelé ovoce a zeleniny využili této příležitosti a upravili své pěstební technologie a systémy ochrany tak, aby požadavkům obchodu, potažmo spotřebitelům vyhověli. Pro takové pěstitele se otevřely možnosti uplatnění produktu s vyšší přidanou hodnotou na trhu. Současně nastavené podmínky podpořily inovace v systémech integrované ochrany v ovocných sadech a při pěstování zeleniny, včetně většího uplatnění biologických a dalších nechemických metod a prostředků ochrany. Je třeba zdůraznit, že široké využití nízkoreziduální produkce ovoce a zeleniny v obchodních vztazích v EU bylo podmíněno zdokonalením přesných multireziduálních metod stanovení reziduí pesticidů v produktech, které se staly dostupné jak pro pěstitele, tak obchodní řetězce.

Pod kritikou „dvojí kvality potravin“, ale i na základě zveřejnění informací obchodních řetězců na seminářích organizovaných státní správou většina obchodních řetězců v ČR od roku 2020 zavádí v ČR podle vzoru „matek“ pro dodavatele zpřísněné limity (akční prahy) výskytů reziduí v ovoci a zelenině. Pěstitelé ovoce a zeleniny v ČR, kteří dokázali takové podmínky splnit, se již před rokem 2020 při dodávkách potravin pro některé obchodní řetězce přizpůsobili.

Statistická evidence pesticidů v EU je založena na evidenci celkového množství pesticidů aplikovaných na plochu orné půdy (graf 1). Ze zemí EU má ČR podprůměrnou spotřebu přípravků na ochranu rostlin. Například má mnohem nižší spotřebu než okolní země jako Německo a Rakousko. To je jeden z předpokladů pro snazší plnění podmínek nízkoreziduální produkce ovoce a zeleniny v ČR.

Pro řízení ochrany pro bezreziduální nebo nízkoreziduální produkci je potřebná znalost průběhu degradace konkrétní účinné látky pesticidu v konkrétní plodině nebo produktu v období od aplikace přípravku do sklizně, případně do termínu dodání produktu na trh. Stejná účinná látka má v různých plodinách často velmi odlišný průběh degradace (graf 2). Na základě modelů degradace pesticidů, které byly získány v rámci výzkumu, je pak možné stanovit akční ochranné lhůty (prodlužovat ochranné lhůty) pro účinné látky s pomalou degradací, při které by byly překročeny tzv. akční prahy reziduí.

Graf 1: Spotřeba pesticidů ve vybraných zemích EU (2018, Eurostat)
Graf 1: Spotřeba pesticidů ve vybraných zemích EU (2018, Eurostat)

Graf 2: Průběh degradace reziduí stejné účinné látky indoxacarb v jablkách a květáku
Graf 2: Průběh degradace reziduí stejné účinné látky indoxacarb v jablkách a květáku

Možnosti a příležitosti obchodu

V původních zemích EU se postupně většina obchodních řetězců orientovala v průběhu posledních 10 až 15 let na prodej nízkoreziduálního ovoce a zeleniny.

Z dostupných informací uvádíme některé příklady požadavků obchodních řetězců na akční prahy reziduí pesticidů v ovoci a zelenině: Aldi, Německo - max. 4 rezidua, v součtu max. 80 % MRL (max. 1 rezidua do 70 %), Klaas Plas, Nizozemí - 3 až 5 reziduí (některá bez omezení), v součtu max. 80 % MRL (max. 1 rezidua do 70 %), Lidl - max. 33 % MRL, počet reziduí maximálně 5 (v součtu max. 80 % MRL). Obchodní řetězce v ČR, často stejné jako jejich „matky“ v zahraničí, do roku 2020 do své obchodní politiky takový princip regulace pesticidů v ovoci a zelenině dosud nezavedli nebo pouze okrajově a anonymně.

Na podzim 2018 z iniciativy poradního orgánu MZe připravili představitelé Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) informaci o stavu praktik obchodních řetězců týkající se reziduí pesticidů u ovoce a zeleniny. Většina z 10 obchodních řetězců v ČR měla zpracovány standardy pro bezpečnost potravin. Některé řetězce již před rokem 2020 využívaly akční prahy pro ovoce a zeleninu a další se na to připravovaly pro příští roky. Veřejnost byla se situací seznámena na konferenci zaměřené na „Bezpečné potraviny pro české spotřebitele“ konané na MPO dne 10. 6. 2019. Pěstitelé ovoce a zeleniny pak byli seznámeni se situací na semináři „Aktuální problémy bezpečnosti a kvality potravin: rezidua pesticidů v ovoci a zelenině“ dne 11. 11. 2019 (prezentace dostupné na adrese: www.phytosanitary.org).

Některé obchodní řetězce zavádějí v rámci strategie bezpečnosti potravin tzv. QR kódy, které umožňují dohledat původ potraviny, včetně produkční historie od semínka až po potravinu a zahrnují i použití pesticidů (s označením „zelenina a ovoce s rodokmenem“). Zavedení uvedených standardů bezpečnosti potravin jako je nízkoreziduální produkce bylo oceněno jako pozitivní trend i představiteli resortu zdravotnictví. Pro zdraví spotřebitele je tedy rozhodující nabídka obchodu, co je skutečně na pultě. Je proto zásadní, aby obchod přispěl k ochraně zdraví spotřebitelů svou privátní kontrolou při nákupu zboží. Jedná se o příspěvek „předběžné opatrnosti" k omezování rizik pesticidů pro zdraví člověka.

Předpokládá se, že v příštích letech ovoce a zelenina z nízkoreziduální a bezreziduální produkce zaujmou postupně dominanci na trhu. Pokud obchodní řetězce přijmou takovou strategii obchodu, pěstitelé ovoce a zeleniny v ČR se jim přizpůsobí. Většina pěstitelů ovoce a zeleniny, které dodávají své produkty do tržní sítě, již v současnosti umí nízkoreziduální produkci ovoce a zeleniny zajistit. A to bez navýšení ceny produktu při dodržení požadované kvality produktů.

Terminologie

Pesticidy označují všechny sloučeniny nebo jejich směsi, určené pro prevenci, zničení, potlačení, odpuzení či kontrolu škodlivých organizmů (tj. nežádoucích rostlin, mikroorganizmů či živočichů) během produkce, skladování, transportu, distribuce a zpracování potravin, zemědělských komodit a krmiv a dále látky aplikované u zvířat proti ektoparazitům. Termín „pesticidy“ zahrnuje též sloučeniny používané jako desikanty, regulátory či stimulátory růstu a inhibitory klíčení aplikované na plodiny před nebo po jejich sklizni. (podle definice Codex Alimentarius Commission)

Maximální limity reziduí pesticidů (MRL) - nejvyšší přípustné, toxikologicky přijatelné množství pesticidů v potravinách a potravinových surovinách, které se vyjadřuje v hmotnostním poměru mg/kg celého definovaného produktu.

Nízkoreziduální produkce - zemědělská produkce, při které je ochrana proti škodlivým organizmům prováděna tak, že rezidua použitých pesticidů v produktech jsou pod limitem pro předem stanovený akční práh, například pro 30 % MRL nebo jinou hodnotu MRL.

Bezreziduální produkce - zemědělská produkce, při které je ochrana proti škodlivým organizmům prováděna tak, že rezidua použitých pesticidů v produktech jsou pod limitem 0,01 mg/kg, (shodný limit pro produkty určené pro dětskou výživu).

Akční práh - vyjadřuje obsah reziduí v produktu (mg/kg), který odpovídá zvolené procentické hodnotě MRL, který požaduje obchod po pěstiteli

Akční ochranná lhůta - vyjadřuje dobu ve dnech od termínu poslední možné aplikace přípravku do sklizně produktu garantující obsah reziduí pod předem stanoveným akčním prahem (např. 30 % MRL).

Příspěvek byl vytvořen v rámci řešení projektů TAČR SS01020234 a NAZV QK21020238.

Související články

Aktuální přehled ochrany polních plodin - září, říjen a listopad 2021

15. 09. 2021 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 352x

V lesích neškodí jen kůrovci na smrku

30. 08. 2021 Doc. Ing. Petr Zahradník, CSc.; Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Ochrana obecně Zobrazeno 443x

Možnosti ochrany porostů kmínu kořenného

26. 08. 2021 Ing. Antonín Vaculík, Ph.D., Ing. Lenka Odstrčilová, Ph.D. Ochrana obecně Zobrazeno 434x

Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - srpen a září 2021

16. 08. 2021 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 881x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail