Chemap Agro s.r.o.

Uplatňování systému integrované ochrany rostlin v souvislosti se změnou legislativy (48): Regulace reziduí pesticidů v zelenině a ovoci II. - monitoring výskytu reziduí

30. 09. 2021 Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc.; Ing. Jitka Stará, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. Praha-Ruzyně Ochrana obecně Zobrazeno 261x

V tomto příspěvku jsou uvedeny charakteristiky programů monitoringu výskytu reziduí pesticidů v potravinách v EU a v ČR doplněné o příklady výsledků monitoringu na komoditách, jako je ovoce a zelenina. Monitoring výskytu reziduí pesticidů v potravinách provádějí v členských státech EU orgány státního dozoru pod koordinací Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA).

Z posledních let jsou aktuálně k dispozici výroční zprávy EU o reziduích pesticidů v potravinách z let 2017 a 2018. Zprávy zahrnují výsledky programu koordinovaného EU (EUCP) a národních kontrolních programů (NP). V závěrech těchto zpráv je uváděno, že riziko vlivu reziduí pesticidů v potravinách na zdraví obyvatel EU je nízké. Například z celkového počtu 91 015 vzorků analyzovaných v roce 2018 byl maximální limit reziduí (MRL) překročen pouze u 4,5 % vzorků. Podle nařízení EU jsou potraviny po zjištění překročení hodnot MLR musí být staženy z trhu (jsou neobchodovatelné).

Regulace reziduí pesticidů v EU je jednou z nejpřísnějších ve světě. Je založena na aktuálních poznatcích vědy a výzkumu a na výsledcích pravidelného monitoringu reziduí pesticidů v potravinách. Pravidelně, téměř každoročně, dochází k ukončení povolení používání jedné nebo několika účinných látky pesticidů, pro které jsou získány poznatky o jejich negativním vlivu na biodiverzitu a složky životního prostředí. Tak tomu bylo v posledních letech s ukončením povolení neonikotinoidů, jako byl thiamethoxam, nejprve jako mořidel osiv a později i pro foliální aplikace. V roce 2020 bylo v EU ukončeno povolení přípravků na bázi thiaclopridu, mimo jiné pro jeho negativní vliv na opylovače a zvýšenou frekvenci výskytu reziduí thiaclopridu v medu a v plástovém pylu včel. V roce 2020 bylo v EU ukončeno povolení organofosfátů, jako je chlorpyrifos a chlorpyrifos-methyl. Hlavním důvodem ukončení registrace těchto organofosfátů byla zvýšená frekvence výskytu jejich reziduí v potravinách, včetně ovoce a zeleniny zjištění v rámci monitoringu reziduí pesticidů v EU i v ČR spojené se zvýšeným rizikem organofosfátů pro zdraví člověka.

Regulace reziduí pesticidů v ovoci a zelenině neprodukovaných v zemích EU a dovážených ze třetích zemí jsou hodnoty MRL nastaveny na úroveň limitu 0,01mg/kg pro všechny pesticidy, které nejsou v EU povoleny a pro řadu dalších pesticidů, které jsou v EU povoleny k ochraně jiných komodit, na kterých jsou nastaveny mírnější hodnoty MRL. Tato skutečnost zvyšuje při monitoringu reziduí pesticidů frekvenci jejich záchytů v ovoci a zelenině, které překračují hodnoty MRL u produktů dodávaných na trh ze třetích zemí.

V posledních 10 letech byla zpřesněna řada analytických metod detekce reziduí, které zvýšily citlivost metod a umožnily zvýšit počet detekovaných účinných látek a jejich metabolitů v potravinách. Z programů monitoringu reziduí za posledních 20 let je zřejmý trend, že v EU se počet vzorků ovoce a zeleniny s výskytem reziduí nad hodnotu MRL se snižoval, zatímco počet vzorků s výskytem více různých účinných látek v jednom vzorku narůstal (podle dat alespoň do roku 2018).

Při monitoringu reziduí pesticidů prováděném orgány státního dozoru se v současnosti evidují počty různých účinných látek přítomných v potravině nad prahem detekce v jednom vzorku, ale tento parametr se do regulace reziduí nepromítá. Limity MRL jsou nastaveny pro každou účinnou látku odděleně a dosud se nesčítají. Do budoucna EFSA takovou regulaci tzv. koktailů, připravuje.

Řada obchodních řetězců reguluje potraviny s více účinnými látkami reziduí v komoditě ve své obchodní politice. Kromě monitoringu reziduí pesticidů v ovoci a zelenině prováděného státními orgány dozoru, v ČR Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí, provádí analýzy reziduí pesticidů řada obchodních řetězců, které mají pro obchod nastaveny přísnější limity reziduí, než jsou legislativně stanovené limity EU. Řada pěstitelů ovoce a zeleniny v ČR si nechává provádět analýzy reziduí pesticidů pro své potřeby, obvykle proto, aby měli jistotu, že naplňují požadavky obchodních řetězců, pro které produkty dodávají.

Program koordinovaný EU (EUCP)

V rámci tohoto programu jsou analyzována rezidua pesticidů v různých skupinách komodit pravidelně vždy pro tuto skupinu v 3letých intervalech. Například v roce 2018 z ovoce a zeleniny byla rezidua pesticidů analyzována v baklažánu, brokolici, paprikách, melounech, banánech, grapefruitech a stolních hroznech. V roce 2017 byla z ovoce a zeleniny analyzována rezidua pesticidů, např. v hruškách, květáku, cibuli, mrkvi a hrášku. Z celkového počtu 1 679 vzorků potravin včetně ovoce a zeleniny analyzovaných v roce 2018 byl pouze u 1,4 % vzorků překročen MRL a u 40,6 % vzorků byl obsah reziduí mezi limitem kvantifikace (LOQ) a maximálním limitem reziduí (MRL). Rezidua pesticidů nebyla zjištěna u 58 % vzorků, tj. výskyt byl pod detekčním limitem pro tuto účinnou látku.

Z výsledků monitoringu reziduí v letech 2017 a 2018 vyplývá, že z jednotlivých komodit bylo nejvyšší překročení MRL zjištěno u vzorků hrušek, hrášku, mrkve, banánů a stolních hroznů. Nejvyšší překročení MRL bylo zaznamenáno u chlormequatu, ethephonu, chlorpyrifosu a propiconazolu. Mezi potraviny, u kterých byl nejčastěji překračován limit MRL, patřily stolní hrozny a papriky.

V žádném ze vzorků pocházejících ze zemí EU by se neměla vyskytovat rezidua pesticidů, které nejsou v zemích EU registrovány. Přesto byly nepovolené pesticidy zjištěny ve vzorcích ovoce i zeleniny, konkrétně se jednalo, např. o dieldrin, parathion-methyl, procymidone, dicloran, biphenyl, omethoate nebo carbendazim.

Program koordinovaný EU a národní programy (EUCP + NP)

V rámci těchto dvou programů bylo v roce 2018 analyzováno více než 91 000 vzorků potravin odebraných z 30 zemí. Více než polovina vzorků (62,9 %) pocházela ze zemí EU, cca třetina vzorků (26,9 %) byla ze třetích zemí a 10,1 % vzorků byla nezjištěného původu. Maximální limit reziduí byl překročen u 4,5 % vzorků ovoce e zeleniny. Rezidua pesticidů nebyla zjištěna u 52,2 % vzorků, tj. výskyt byl pod detekčním limitem pro tuto účinnou látku. U 43,3 % vzorků obsahoval výskyt reziduí pesticidů hodnot nižších, než byl maximální limit reziduí pro danou komoditu.

Ze zemí EU a EFTA byl nejvyšší podíl vzorků překračujících hodnoty MRL zjištěn u vzorků pocházejících z Portugalska, Kypru a Malty. U vzorků ze třetích zemí byl nejvyšší podíl vzorků přesahujících MRL zjištěn u vzorků ze Surinamu, Jordánska, Ugandy, Pákistánu, Vietnamu, Dominikánské republiky, Thajska, Číny a Indie, převážně v komoditách, které se v EU nepěstují a pro účinné látky pesticidů, které nejsou v EU povoleny.

Nejčastěji byla ve vzorcích ovoce a zeleniny v programu v roce 2018 zjištěna rezidua pesticidů boscalid, imazalil, fludioxonil a acetamiprid. Překročení MRL bylo nejčastěji zjištěno u chloratu. Překročení MRL bylo zjištěno u řady látek, které nejsou v EU povoleny, např. chlordecone (v kasávě), nicotine (v goji) a atraquinone (v čaji). Pro komodity, které se v EU nepěstují a pro většinu účinných látek pesticidů, které nejsou pro ochranu zemědělských plodin v EU povoleny, jsou stanoveny MLR na hodnotách 0,01 mg/kg.

Zvláštní pozornost byla věnována obsahu reziduí glyfosátu, který byl zjišťován také v medu a v potravinách pro dětskou výživu. Překročení MRL pro glyfosát bylo zjištěno zejména u jedlých hub a grapefruitů. V potravinách určených pro dětskou výživu nebyla rezidua glyfosátu zjištěna.

Výskyt více účinných látek v jednom vzorku

Regulace reziduí pesticidů při výskytu více účinných látek v jednom vzorku ovoce nebo zeleniny není dosud v EU zavedena, ale EFSA pracuje na tom, aby byla v příštích letech postupně zaváděna. Zvýšení rizika reziduí pesticidů pro zdraví lidí může být vlivem aditivních nebo synergických účinků reziduí pesticidů. Poznatky o takových účincích jsou dosud nedostatečné.

Z monitoringu reziduí pesticidů v ovoci a zelenině prováděného v roce 2018 (EFSA, 2019) dále uvádíme výskyt více účinných látek reziduí v jednom vzorku na příkladu mrkve a hrušek. V analyzovaných vzorcích byla v řadě případů detekována více než jedna účinná látka pesticidu v jednom vzorku. Jednalo se převážně o vzorky drobného ovoce (rybíz, borůvky, jahody), třešně, limetky, citrony a hlávkový salát, u kterých podíl vzorků s obsahem reziduí více než jedné látky přesahoval 60 %.

Více reziduí v jednom vzorku bylo zjištěno u 18,4 % vzorků mrkve, většina vzorků obsahovala 2–3 různá rezidua pesticidů v jednom vzorku současně (graf 1). U 1,9 % vzorků mrkve byl zjištěn nadlimitní výskyt pesticidů, a to pouze u vzorků mrkve ze zemí EU (Řecko, Itálie, Holandsko atd.). Celkem bylo ve vzorcích mrkve analyzováno 50 různých pesticidů. S největší frekvencí se ve vzorcích mrkve vyskytovala rezidua boscalidu (25,5 %) a azoxystrobinu (9,3 %). Překročení MRL bylo zjištěno u 13 pesticidů, nejčastěji u chlorpyrifosu (5 vzorků), dieldrinu (3 vzorky) a dimethomorphu (3 vzorky).

Více než jedna látka v jednom vzorku byla zjištěna také u 60,6 % vzorků hrušek, některé vzorky obsahovaly dokonce více než 6 různých reziduí pesticidů v jednom vzorku současně (graf 2). U 2,3 % vzorků hrušek byl zjištěn nadlimitní výskyt pesticidů. Jednalo se převážně o vzorky hrušek ze zemí EU (Itálie, Chorvatsko, Belgie, Polsko atd.). Celkem bylo ve vzorcích analyzováno 67 různých pesticidů. S největší frekvencí se ve vzorcích vyskytovala rezidua těchto fungicidů: captan (48,2 %), dithiokarbamáty (35,5 %), boscalid (35,5 %) a fludioxonil (32,8 %) a insekticidů: chloratraniliprole (15,6 %), thiacloprid (11,9 %) a acetamiprid (10,5 %). Překročení MRL bylo zjištěno u 11 pesticidů, nejčastěji u chlorpyrifosu (7 vzorků), ethephonu (5 vzorků) a chlormequatu (4 vzorky).

Významné překročení MRL u chlorpyrifosu je možné vysvětlit změnou MRL pro chlorpyrifos z 0,5 mg/kg na 0,01 mg/kg v roce 2016, která byla provedena na základě revize toxikologických vlastností chlorpyrifosu. Od roku 2020 je použití pesticidu na bázi chlorpyrifosu v EU zakázáno. Na příkladu chlorpyrifosu je tak možné demonstrovat postupné zpřísňování MRL účinné látky, které končí zákazem jejího používání. Takový postup lze v příštích letech ze strany EFSA očekávat pro jiné účinné látky pesticidů, pro které budou nově zjištěna jejich zvýšená rizika pro zdraví lidí nebo pro složky životního prostředí.

Graf 1: Počet reziduí kvantifikovaných v jednotlivých vzorcích mrkve v roce 2017 (EFSA, 2019)
Graf 1: Počet reziduí kvantifikovaných v jednotlivých vzorcích mrkve v roce 2017 (EFSA, 2019)

Graf 2: Počet reziduí kvantifikovaných v jednotlivých vzorcích hrušek v roce 2017 (EFSA, 2019)
Graf 2: Počet reziduí kvantifikovaných v jednotlivých vzorcích hrušek v roce 2017 (EFSA, 2019)

Monitoring výskytu reziduí pesticidů v potravinách v ČR

Výsledky sledování výskytu reziduí pesticidů a dalších látek v potravinách uvádí pravidelně zpráva MZe ČR. V ČR se na monitoringu cizorodých látek v potravním řetězci podílí Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI), Státní veterinární správa (SVS), Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv (ÚSKVBL), Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. (VÚMOP), Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. (VÚRV) a Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivost v.v.i. zahrnuje sledování možné kontaminace potravin, krmiv a surovin určených k jejich výrobě.

Výsledky sledování cizorodých látek v potravních řetězcích jsou využívány zejména mj. k dlouhodobému sledování zatížení potravních řetězců cizorodými látkami v České republice (ČR), k hodnocení účinnosti opatření „Národního akčního plánu ke snížení používání pesticidů v ČR“ a k hodnocení expozice obyvatel cizorodými látkami a pro hodnocení zdravotních rizik na úrovni ČR. Výsledky jsou také předávány EFSA na základě „Výzvy ke kontinuálnímu sběru dat o výskytu chemických kontaminantů v potravinách a krmivech“ pro hodnocení rizik na úrovni EU.

Při monitoringu výskytu reziduí v produktech prováděných orgány státní správy ČR i členských států EU se ukazuje, že v ovoci a zelenině, které se dostávají na trh, je vysoká frekvence výskytu reziduí účinných látek pesticidů. V ovoci se jedná o rezidua fungicidů, které převažují, a insekticidů, kterých je méně, zatímco rezidua herbicidů se v ovoci prakticky nevyskytují. V zelenině mají nejvyšší frekvenci výskytu reziduí fungicidů, poté reziduí insekticidů a nejnižší frekvenci reziduí herbicidů.

Nejčastěji a v největším množství se rezidua pesticidů vyskytují v listové, brukvovité a plodové zelenině. Méně často a v nižších koncentracích naopak v kořenové, hlíznaté a cibulové zelenině, kukuřici, kukuřici cukrové a v semenech ukrytých v plodech (např. hrachová a fazolová semena, semena olejnin).

Nejčastěji se v ovoci a zelenině vyskytují rezidua fungicidů, a to hlavně dithiokarbamátů boskalidu, fenhexamidu, cyprodinilu, fludioxonylu, iprodionu, pyraklostrobinu, azoxystrobinu, tebukonazolu, benzimidazolů (karbendazim jako reziduum karbendazimu, benomylu a thiofanát-methylu), ftalimidů (kaptan, folpet) nebo také imazalilu a thiabendazolu (hlavně na povrchu banánů a citrusových plodů v důsledku posklizňového ošetření).

Poměrně často se v ovoci a zelenině vyskytují také rezidua insekticidů, a to převážně ze skupin organofosfáty (chlorpyrifos a dimethoát), neonikotinoidy (thiakloprid, acetamiprid a imidakloprid), pyretroidy (lambda-cyhalothrin, cypermethrin a deltamethrin) a přírodní insekticid spinosad.

Podle výsledku monitoringu reziduí pesticidů SZPI se za období 2010 až 2013 nejčastěji vyskytovaly v jablkách účinné látky dithiokarbamaty (25,6 %), chlorpyrifos (23,4 %), captan a folpet (20,3 %), boscalid (17,6 %), imazalil (15,6 %), thiabendazol (14,3 %) a pyraclostrobin (13,1 %) a v zelenině účinné látky dithiokarbamaty (27,6 %) boscalid (14,3 %), azoxystrobin (11,2 %), propamocarb (10,2 %) a cyprodinil (6,4 %).

Tento příspěvek byl zpracován v rámci řešení projektu NAZV MZE ČR č. QK21020238.

Související články

Choroby a škůdci muchovníku

22. 10. 2021 Doc. Ing. Ivana Šafránková, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Ochrana obecně Zobrazeno 79x

Základní látky v ochraně rostlin

14. 10. 2021 Ing. Pavel Minář, Ph.D.; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Ochrana obecně Zobrazeno 302x

Aktuální přehled ochrany polních plodin - září, říjen a listopad 2021

15. 09. 2021 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 629x

V lesích neškodí jen kůrovci na smrku

30. 08. 2021 Doc. Ing. Petr Zahradník, CSc.; Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Ochrana obecně Zobrazeno 534x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail