Uplatňování systému integrované ochrany rostlin v souvislosti se změnou legislativy (50): Regulace reziduí pesticidů v zelenině a v ovoci IV. - brukvovitá zelenina

15. 12. 2021 Ing. Tereza Horská, Ph.D., Prof. Ing. RNDR. František Kocourek, CSc., Ing. Jitka Stará, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně Ochrana obecně Zobrazeno 1281x

V tomto příspěvku jsou uvedeny výsledky případové studie zaměřené na využití modelů degradace reziduí pesticidů v brukvovité zelenině pro účely nízkoreziduální a bezreziduální produkce zeleniny. Příklady degradace reziduí pesticidů jsou uvedeny pro 12 účinných látek ze skupin fungicidů a insekticidů z původně testovaných 22 účinných látek pesticidů na hlávkovém zelí, pekingském zelí a květáku.

Případové studie degradace reziduí pesticidů

První případová studie hodnocení degradace reziduí pesticidů v brukvovité zelenině, ze které jsou v tomto dílu uváděny ukázky výsledků, byla provedena v rámci řešení výzkumných projektů MZe v letech 2008 až 2011. Metody polních experimentů na brukvovité zelenině, ze které byla analyzována rezidua pesticidů, jsou popsány v dříve publikované certifikované metodice (Kocourek a kol., 2013, www.vurv.cz). Model degradace reziduí a principy stanovení akčních ochranných lhůt byly popsány ve III. dílu tohoto seriálu.

Od roku 2011 do roku 2021 se spektrum povolených přípravků na ochranu rostlin do brukvovité zeleniny významně změnilo. Registrace přípravků a řady účinných látek byly ukončeny a další nové byly registrovány. Výzkum degradace reziduí pesticidů v zelenině byl obnoven v rámci řešení výzkumného projektu MZe č. QK21020238 pro období 2021 až 2023. V tomto projektu bude hodnocena degradace reziduí nově registrovaných účinných látek pesticidů.

Z testovaných účinných látek v rámci první případové studie skončila platnost jednomu fungicidu (účinná látka iprodione) a osmi insekticidům (účinné látky: beta-cyfluthrin, chlorpyrifos, diflubenzuron, dimethoate, methoxyfenozide, pymetrozine, thiacloprid a thiamethoxam). Výše zmíněný beta-cyfluthrin (Bulldock, Bulldock 25 EC), který byl registrovaný do zelí, kapusty a květáku, bylo možné ještě používat do spotřebování zásob do 20. 7. 2021. Thiamethoxam (Actara 25 WG) byl registrovaný jen do rajčat proti mandelince bramborové a proti smutnicím v okrasných rostlinách. I ten bylo možné v uvedených plodinách používat do spotřebování zásob do 11. 8. 2021. Mezi látky nepoužitelné do zeleniny lze z hodnocených zařadit také akaricid pyridaben, který byl k roku 2021 povolen pouze na ošetření okrasných rostlin proti sviluškám.

V další části článku se budeme věnovat pouze 12 účinným látkám, které jsou obsaženy v přípravcích uvedených v registru přípravků pro rok 2021. Do brukvovité zeleniny je v závislosti na druhu registrováno 4–8 z nich. U registrovaných látek byly na základě vytvořených modelů degradace reziduí a maximálních limitů reziduí (MRL) doporučeny akční ochranné lhůty (AOL; období od posledního postřiku do sklizně), při jejichž splnění je garantováno dodržení limitu reziduí 25 % MRL pro nízkoreziduální produkci a 0,01 mg/kg pro produkci bezreziduální. Tyto lhůty byly porovnány se závaznými ochrannými lhůtami (OL). U neregistrovaných látek uvádíme jen dobu od postřiku, za kterou obsah reziduí klesne pod 25 % MRL a 0,01 mg/kg.

Nízkoreziduální a bezreziduální produkce brukvovité zeleniny

Pekingské zelí je řazeno mezi listovou a stonkovou zeleninu a spolu s čínským zelím má jen velmi omezený počet registrovaných látek na ochranu proti živočišným škůdcům a houbovým chorobám. Z 12 testovaných povolených látek jsou pouze 4 látky (cypermethrin, deltamethrin, indoxacarb a pirimicarb) registrované pro použití do čínského nebo pekingského zelí (tab. 1). U pekingského zelí bylo možné stanovit statisticky průkazné modely degradace s vysokým koeficientem determinace (R² = 0,76–0,99) pro všechny testované účinné látky. Dodržení podmínek pro nízkoreziduální produkci při akčním prahu 25 % MRL by bylo možné bez prodloužení OL pro cypermethrin, deltamethrin a indoxacarb (dávkování přípravků viz tab. 2). Pouze pro pirimicarb by pro dodržení takových podmínek bylo nutné prodloužit ochrannou lhůtu o 2 dny na 5 dní po postřiku. Pro dodržení podmínek bezreziduální produkce pekingského zelí, kdy limit reziduí látek nepřekročí koncentraci 0,01 mg/kg, by bylo nutné ochrannou lhůtu pro všechny testované látky významně prodloužit. Pro 4 testované účinné látky o 11–16 dní (cypermethrin na 27 dní, deltamethrin na 18 dní, indoxacarb na 30 dní a pirimicarb na 19 dní) (viz tab. 1). U zbylých 8 testovaných látek, které nejsou registrované do pekingského zelí, uvádíme v tabulce 1 přehled akčních ochranných lhůt, které jsme stanovili z matematických modelů.

Hlávkové zelí patří mezi košťálovou zeleninu, u které je výběr pesticidů širší než u pekingského zelí. Na zelí bylo hodnoceno 8 účinných látek povolených přípravků, z toho 7 registrovaných do hlávkového zelí (tab. 1). Byly stanoveny 3 statisticky průkazné modely (R² ˃ 0,5) a pro dalších 5 látek (acetamiprid, cypermethrin, deltamethrin, indoxacarb a lambda-cyhalothrin) nebyly modely vytvořeny, protože látky v zelí do 3 dnů po postřiku rychle degradovaly. Pro všechny testované látky registrovaných přípravků bylo možné dodržet podmínky pro nízkoreziduální i bezreziduální produkci zelí bez prodloužení OL při dávkování uvedeném v tabulce 2.

Květák je košťálová zelenina s obdobným spektrem povolených přípravků, jako má hlávkové zelí. U květáku bylo hodnoceno 9 účinných látek povolených přípravků. Stejně jako u zelí byl acetamiprid jedinou testovanou látkou neregistrovanou do brukvovité zeleniny (tab. 1). Pro květák bylo vytvořeno 7 statisticky průkazných modelů (R² ˃ 0,5) a 2 neprůkazné. Dávkování a použité přípravky jsou uvedeny v tabulce 2. Podle modelů degradace 3 účinných látek (azoxystrobin, cypermethrin a deltamethrin) je možné podmínky nízkoreziduální produkce dodržet bez prodloužení ochranných lhůt. Naproti tomu je nutné pro dodržení podmínek nízkoreziduální produkce podle stanovených modelů degradace reziduí prodloužit ochranné lhůty pro difenoconazole, indoxacarb a pirimicarb o 8, 1 a 3 dny (tab. 1). Pro dodržení podmínek bezreziduální produkce květáku, kdy limit reziduí látek nepřekročí koncentraci 0,01 mg/kg, by bylo nutné ochrannou lhůtu pro všechny testované látky významně prodloužit. Pro 6 registrovaných účinných látek o 6–27 dní (tab. 1). Neregistrovaný insekticid acetamiprid byl degradován pod 25 % MRL do 3 dnů a hranice 0,01 mg/kg dosáhl po 21 dnech.

Změny v MRL vedou k nižším povoleným obsahům reziduí v zelenině a mohou dosahovat až limitů odpovídajícím bezreziduální produkci (0,01 mg/kg). Od roku 2017 do roku 2021 došlo ke snížení hodnot MRL na limit 0,01 mg/kg u všech účinných látek v EU zakázaných, a také například u povolených insekticidů, jako je acetamiprid a lambda-cyhalothrin a fungicidu metalaxyl-M.

Příklady modelů degradace účinných látek v brukvovité zelenině

Pro ilustraci průběhu degradace účinných látek v hodnocených druzích brukvovité zeleniny jsou přiloženy grafy degradace jednoho fungicidu a insekticidu.

Fungicid azoxystrobin (graf 1) je povolen do řady druhů brukvovité zeleniny. Pro použití do pekingského zelí registrován není. Jeho rychlý pokles pod 25 % MRL umožňuje dodržení 14denní OL pro nízkoreziduální produkci u zelí i květáku. Dodržení podmínek pro bezreziduální produkci bylo možné jen u zelí, kdy byl azoxystrobin pod limitem 0,01 mg/kg již před koncem OL, zatímco u květáku by bylo nutné prodloužit ochrannou lhůtu o 19 dní na 33 dní (tabulka 1). Experimentálně stanovená degradační křivka azoxystrobinu v pekingském zelí ukazuje rychlý pokles koncentrace látky pod 25 % MRL, pro dodržení podmínek bezreziduální produkce by bylo třeba dodržet lhůtu 26 dní.

Pirimicarb se používá do celé řady druhů zeleniny včetně brukvovité. Z grafu 2 je dobře patrné, že nejméně reziduí bylo nalezeno v hlávkovém zelí. Již 3 dny po postřiku byl pirimicarb detekován pod limitem pro bezreziduální produkci a zároveň byla dodržena i závazná ochranná lhůta 3 dny. V případě pekingského zelí a květáku se rezidua pirimicarbu dostala pod limit 25 % MRL 7 dní po postřiku. Pro dodržení podmínek bezreziduální produkce by bylo nutné na základě modelu degradace prodloužit ochrannou lhůtu u pekingského zelí ze 3 na 5 dní a u květáku na 6 dní. Dodržení podmínek pro bezreziduální produkce by bylo obtížené, pro květák a pekingské zelí by byla podle modelu akční ochranná lhůta 15 a 19 dnů od postřiku.

Závěry pro využití modelů degradace reziduí v praxi

Na základě modelů degradace reziduí pesticidů bylo prokázáno, že rychlost degradace stejných účinných látek nebo účinných látek ze stejných skupin je rozdílná pro 3 druhy brukvovité zeleniny. Rychlost degradace pesticidů je nejvyšší u zelí, významně nižší je u pekingského zelí a nejnižší je u květáku.

Podmínky nízkoreziduální i bezreziduální produkce zelí je možné pro uvedené účinné látky pesticidů dodržet bez prodlužování ochranných lhůt.

Podmínky nízkoreziduální produkce pekingského zelí je s výjimkou pirimicarbu možné dodržet pro registrované účinné látky pesticidů bez prodlužování ochranných lhůt.

Naproti tomu pro květák je pro dodržení podmínek nízkoreziduální produkce třeba prodloužit ochranné lhůty pro difenoconazole, indoxacarb a pirimicarb.

Pro dodržení podmínek pro bezreziduální produkci pekingského zelí a květáku je třeba významně prodlužovat ochranné lhůty testovaných účinných látek.

Při současném sortimentu dostupných přípravků a účinných látek je tato strategie pěstování brukvovité zeleniny nereálná. Dlouhé období bez ochrany před sklizní by mělo za následek zvýšení škod působených chorobami a škůdci s dopady na vzhled a kvalitu zeleniny.

Tab. 1: Akční ochranné lhůty pro nízkoreziduální produkci při akčním prahu 25 % MRL (AOL₂₅) a bezreziduální produkci při akčním prahu 0,01 mg/kg reziduí v produktu (AOL_0,01)

Tab. 2: Přípravky použité pro testování účinných látek a jejich dávkování

Graf 1: Model degradace azoxystrobinu v brukvovité zelenině

Graf 2: Model degradace pirimicarbu v brukvovité zelenině

Příspěvek byl vytvořen v rámci řešení projektů TAČR SS01020234, NAZV QK21020238 a RO0418.