BASF
BASF
BASF

AGRA

Včely a ochrana rostlin

05. 04. 2021 Ing. Dalibor Titěra, CSc.; Výzkumný ústav včelařský Dol Ochrana obecně Zobrazeno 3044x

Má-li pěstitel dosáhnout kvalitní úrody, neobejde se bez používání chemických přípravků. Nemůže podcenit ochranu rostlin před škůdci a nemocemi, stejně jako hnojení a některé další zásahy. Spektrum ochranných prostředků a přístupy při jejich používání doznaly v posledních desetiletích mnoho pozitivních změn. Jsou dnes podstatně šetrnější k necílovým organizmům, tedy k okolní přírodě, kam patří i užitečný hmyz. Je třeba vždy připomenout, že nejde jen o včelu medonosnou.

Varistar

V České republice žije přes 450 druhů včel. Všechny patří, až na včelu medonosnou (Apis mellifera), mezi takzvané samotářky. Celosvětově se jim říká „non-Apis bees“. Včela medonosná je však zástupcem těch němých užitečných tvorečků, a protože je chována v úlech, jsou včelaři v případě střetu zájmů jejich mluvčími. Může se stát, že včelař pozoruje zřetelné zeslabení nebo dokonce úhyn včelstev. Příčin bývá být celá řada. Zjednodušený pohled může postavit zemědělce do role toho, kdo včelám v některých chvílích škodí. Tak jednoduché to samozřejmě není. Nikdy jsme se nesetkali s tím, že by pěstitelům bylo jedno, zda poškodí včely. Spíš se někdy diví, jak se to mohlo stát nebo nemohou uvěřit, že k takové škodě na včelách došlo v souvislosti s ošetřením porostů.

Kvetoucí a nekvetoucí porosty

Včela může být poškozena chemickým prostředkem, pokud se s ním dostane do styku. Buď přímo při ošetření nebo následně, dotykem s ošetřenou nebo nezáměrně kontaminovanou rostlinou. Nejvíce včel je pochopitelně na porostech, které kvetou a poskytují včelám potravu, nektar a pyl. Právě mezi volně rostoucími rostlinami a mezi plevely je spousta těch, které včely navštěvují.

Jedním z nejčastějších problémů v praxi je vymezení, co to je kvetoucí porost. Již desítky let se ve vyhláškách používá jako rozhodující, zda na poli kvetou v průměru více než 2 rostliny na ploše 1 čtverečního metru. Do toho pochopitelně spadají i drobné plevele. Starší vyhláška je měla plevele navštěvované včelami vyjmenované. V současně platné už tato příloha vypadla, ale v podstatě to co kvete, je navštěvováno hmyzem. Chodíte-li po polích, víte, že podle této definice kvetou téměř pořád. Zvlášť některé hluchavky, např. hluchavka nachová, velmi včely lákají. Je to zdánlivý paradox, ale i sloupkující obilnina nebo pole nedávno zasazených brambor může být z hlediska ochrany rostlin kvetoucí porost.

Další problém je úlet postřiků na sousední porosty. Málokdy je úplné bezvětří a jemné aerosoly se mohou při aplikaci dostat na sousedící pozemky, které kvetou. Dřív se nežádoucí zanesení přípravků řešilo při leteckých aplikacích, to je dnes již minulost. Ale i při pozemních postřicích k významným úletům dochází. Na jaře se jedná třeba o jívy, ale i o nenápadně zeleně kvetoucí klony desítek vrb, o pozemky s pampeliškami a řadu dalších (obr. 1).

Včely se mohou otrávit i na nekvetoucích porostech, pokud tam létají pro vodu. V suchých obdobích, nemají-li jiné zdroje, sbírají třeba i na obilninách rosu či gutační vodu. Problémem v ovocných sadech mohou být kontaminované louže.

Obr. 1: Slunečnice poskytuje včelám, čmelákům i mnoha dalším druhům užitečného hmyzu jak nektar, tak i pyl
Obr. 1: Slunečnice poskytuje včelám, čmelákům i mnoha dalším druhům užitečného hmyzu jak nektar, tak i pyl

Otravy chronické a akutní

Z hlediska dynamiky účinků pesticidů na včely a rozsahu škod může nastat několik situací, které mohou vypadat paradoxně.

Je-li v terénu zasažena včela kapkou zvláště nebezpečného přípravku, uhyne často dřív, než doletí zpět do svého úlu. Včelstvo je oslabeno o takzvané létavky, ale vzhledem k rychlé obměně včel - denně se líhne několik set včel mladých - se z této ztráty rychle zotaví.

Naopak jiné přípravky a některé kombinace přípravků působí méně razantně. Zasažená včela nezahyne hned, ale vrátí se do úlu. Zde s ní přijdou do styku mnohé další včely a v nejhorším případě jim ještě odevzdá kontaminovanou potravu, kterou donesla. Dochází k takzvané sekundární toxicitě a během celé řady dnů pak postupně dochází k úhynu daleko většího počtu včel ve včelstvu, než byl počet jedinců původně zasažený v porostu. Z takové otravy se včely někdy už nejsou schopny zotavit a celé včelstvo se zhroutí a hyne.

Kromě této akutní toxicity, kam spadají výše popsané účinky primární i sekundární, setkáváme se i s účinky chronickými. Není jednoduché je měřit a experimentálně ověřovat. Hovoří se o působení subletálních dávek účinných látek agrochemikálií na nervovou soustavu hmyzu, za ztrátu paměti, orientace v terénu a podobně. Výzkumu mohou pomoci miniaturní čipy (obr. 2) umístěné na včelách, které se pak dají sledovat. V zorném poli je třeba celá skupina neonikotinoidů, které nejsou akutně toxické, ale jsou podezřívány z účinků vedlejších. Experimenty nejsou jednoznačné. Řešením není ani zákaz neonikotinoidů, pokud by se místo nich sáhlo opět k organofosfátům a karbamátům.

Obr. 2: Včelí dělnice označená na hrudi malým čipem ukládá do buňku nektar přinesený z navštívených rostlin
Obr. 2: Včelí dělnice označená na hrudi malým čipem ukládá do buňku nektar přinesený z navštívených rostlin

Klasifikace pesticidů a jejich kombinace

Legislativní rámec pro ochranu včel tvoří zákon č. 326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů a

vyhláška Ministerstva zemědělství č. 327/2012 Sb. o ochraně včel, zvěře, vodních organizmů a dalších necílových organizmů při použití přípravků na ochranu rostlin ve znění vyhlášky č. 428/2017 Sb.

Jak hnojiva, tak přípravky na ochranu rostlin jsou před uvedením na trh svědomitě testovány a zařazeny do tří kategorií z hlediska škodlivosti pro včely: přípravky zvláště nebezpečné, přípravky nebezpečné a přípravky nevyžadující klasifikaci.

Přípravky zvláště nebezpečné se nesmí aplikovat na porost navštěvovaný včelami.

Přípravky nebezpečné se mohou do kvetoucích porostů aplikovat v době od ukončení denního letu včel do 23. hodiny. Let včel ustává, je-li chladněji než 12 °C, pokud je teplo, tak hodinu po západu slunce. Čas západu slunce je pro každý den a zeměpisnou délku jiný. Najdeme jej v tabulkách, např. www.meteogram.cz/vychod-zapad-slunce.

Vývojáři a výrobci prostředků na ochranu rostlin, pěstitelé rostlin, chovatelé včel i přátelé přírody a celá veřejnost se shodují v tom, že ničení užitečných druhů živočichů si nikdo nepřeje. Při dodržení etiket povolených přípravků by k žádným škodám na včelách nemělo docházet (obr. 3).

Veliké opatrnosti je třeba při používání směsí přípravků. Takzvané tank-mixy šetří sice zemědělcům čas a pohonné hmoty, ale směsi přípravků, např. fungicidů a tekutých hnojiv, mohou být pro včely škodlivější, než původní složky použité ve směsi. V registrační dokumentaci jsou některé směsi povolené. Použití jiných směsí je velké riziko.

Obr. 3: Laboratorní testování toxicity agrochemikálií na včelách
Obr. 3: Laboratorní testování toxicity agrochemikálií na včelách

Jak včely ochránit?

Nejdůležitější je dobrá komunikace mezi pěstiteli a včelaři. Formální oznámení elektronickou poštou není úplně nejlepší. Zvláště při domlouvání přísunu včelstev je potřebná osobní komunikace. Domluví se jak den přisunutí včelstev, ale i jejich odvezení z porostu ve vztahu k plánované chemické ochraně. Ve hře je i počasí, kdy teplota ovlivňuje kvetení porostu. Srážky zase mohou komplikovat transport včelstev i ochranu rostlin. Praxe ukazuje, že mobilní telefon je nejlepší pomůcka pro aktuální řešení situace.

Prevenci otrav nelze řešit uzavřením včelstev. Laici si někdy ještě dodnes myslí, že stačí včelařům nahlásit, že se zítra bude ošetřovat porost, aby si zavřeli úly. Uzavřít včelstva v běžných úlech není možné. Ve včelstvu, které zjistí, že je uzavřené (byť i mřížkou) vznikne panika. Rozrušení vyvolá překotnou aktivitu spojenou s nárůstem teploty. Včely nedokážou dostatečně ochlazovat vnitřní prostor úlu a teplota může překročit 55 °C, což znamená pohromu. Včelí vosk změkne natolik, že se plásty bortí vlastní vahou, všechno je zalepené vytékajícím medem. V jarním období, kdy ještě včelstva nejsou tak početná jako později v létě, by se teoreticky daly použít větrací voliéry o objemu alespoň ½ m3. Ale konstrukce takových klecí, které musí být včelotěsné, je dost komplikovaná a nákladná. Navíc úly nejsou nijak standardizované a ani úly stejného typu nejsou úplně stejné, takže nasazovací voliéry by musely být opravdu individuálně připasované. Je to zařízení potřebné jen občas a je také problém, kde v mezičase takové objemné věci skladovat. Po pravdě řečeno, nikdy se tento způsob ochrany včel neujal.

Po obdržení informací o plánovaném chemickém ošetření porostů může včelař odjet se včelami pryč od nebezpečí (musí samozřejmě dodržet veterinární podmínky pro převoz, obr. 4). K tomu jsou zapotřebí úly uzpůsobené k převážení (uzavíratelné a větratelné). Převáží se na vzdálenost alespoň 6 km (dva dolety), aby se včely nevracely. Po ošetření porostu a doznění účinku se mohou včely vrátit na místo.

Variantou odvážení včelstev od ošetřovaných porostů je tzv. opylovací služba. Včelstva nejsou celoročně u porostu, ale na dobu květu se přivážejí a po odkvětu zase odvážejí. Doporučený počet včelstev kolísá u různých plodin, Zpravidla se počítá alespoň s jedním včelstvem na 1 ha, resp. na 100 ovocných stromů. Pěstitel by se měl podílet na nákladech spojených s přísunem včel do jeho porostů. Úhrada není stanovena žádným předpisem, záleží na dohodě chovatele a pěstitele.

Obr. 4: Noční přísun včelstev do ovocného sadu
Obr. 4: Noční přísun včelstev do ovocného sadu

Podezření na otravu

Někdy, i při veškeré snaze otravám předejít, může dojít k nějaké chybě nebo shodě okolností, a dojde k otrávení včel. Posouzení, zda opravdu jde o otravu, stanovení rozsahu otravy a její pravé příčiny je docela těžký úkol. Při otravách menších rozsahů je téměř nemožné nalézt mrtvé včely v porostu a příznakem otravy je pouze více nebo méně zřetelný úbytek včel. Zde je nutno objektivně zmínit i to, že včely na jaře procházejí velmi kritickým obdobím, kdy přirozeně končí život zimní generace včel a ta je nahrazována generací novou.

Pokud včelstvo není úplně v pořádku, tedy pokud má nějakou nemoc nebo nedostatek potravy, zejména pylu, může dojít k zeslábnutí včelstva, aniž by šlo o otravu. Prostě v určitém období víc včel denně hyne, než se jich vylíhne. K vyloučení tohoto jevu se při podezření na otravu vyšetřuje laboratorně výskyt nemocí. K těžko hodnotitelné situaci dojde v případě, kdy se všechno zkombinuje: mírné zeslabení včel nemocí, nedostatek pylu snižující vitalitu včel, relativně neškodný postřik a k tomu chladné počasí. Důsledkem spolupůsobení těchto nepříznivých vlivů je úhyn včelstva a těžko ukázat na hlavního viníka.

Při typické otravě včelstev však nebývá pochyb. Před úly a v úlech se během jednoho nebo několika dní objeví tisíce mrtvých včel, které lze často nabírat lopatou. Takové příznaky nemá žádná nemoc včel. Tady jde bezpochyby o otravu. Naštěstí jsou takové případy dnes už naprosto ojedinělé. Počet prokázaných případů otrav nepřekračuje 10 na rok v celé republice.

Základem pro jednání o škodě a její náhradě je vždy protokol o místním šetření. Takové šetření musí souběžně provést pracovník Krajské veterinární správy, který odebere vzorek alespoň 500 mrtvých včel a pracovník ÚKZÚZ. Ten odebírá vzorek 200 g porostu. Oba vzorky se zasílají do stejného státního ústavu a musí být zajištěna teplota přepravy -18 °C. Laboratorní důkaz je velmi obtížná věc. Při nízkých dávkách přípravků a jejich rychlém rozkladu v mrtvých včelách a rostlinách jde o detektivní práci. Mnohdy se netuší ani hledaná toxická látka. Náklady na tyto rozbory se pohybují v desítkách tisíc korun a jsou vlastně srovnatelné s výší škod. Navíc někdy nepřinesou žádný použitelný výsledek.

Lepší, než řešení sporů o způsobených škodách, je prevence. K tomu přispěje, pokud se budou přesně dodržovat metodické postupy pro každou plodinu a každý přípravek. Znovu varujeme před neschválenými kombinacemi přípravků.

Udržitelné hospodaření na zemědělské půdě je možné. Vyžaduje však potřebné znalosti, dobrou komunikaci a biologicko-sociální odpovědnost nás všech.

Související články

Medax® Max - flexibilní morforegulátor obilnin do každého počasí

02. 03. 2024 Ing. Pavel Šácha; BASF spol. s r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 275x

Novinky v meziplodinách pro rok 2024

01. 03. 2024 Ing. Petr Robotka; PRO SEEDS s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 344x

Rok 2023 v ochraně brambor

16. 02. 2024 Ing. Ervín Hausvater, CSc., Ing. Petr Doležal, Ph.D.; Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 567x

Jak efektivně snížit spotřebu pesticidů

24. 01. 2024 Prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Ochrana obecně Zobrazeno 569x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail