Výskyt chorob a škůdců ovocných dřevin a révy v roce 2014

22. 01. 2015 Ing. Petr Ackermann, CSc.; Ekovín, o. s. Brno Ochrana obecně Zobrazeno 7463x

Výskyt chorob a škůdců je ovlivňován především průběhem počasí. Významný vliv mají také charakter lokality a porostu, vnímavost nebo atraktivnost hostitele a přítomnost zdrojů šíření. Počasí má každoročně specifický průběh, čímž se významně mění vhodnost podmínek pro šíření a v návaznosti i výskyt škodlivých organizmů.

Průběh počasí

Úvodem stručná charakteristika počasí v loňském roce.

Zima byla velmi teplá a převážně suchá. Všechny zimní měsíce byly teplotně nadprůměrné a mimo leden srážkově podprůměrné. Teploty v produkčních oblastech nepoklesly pod -15 °C.

Obdobný charakter měl i počátek jarního období. V důsledku velmi teplého března došlo k dřívějšímu nástupu vegetace ovocných dřevin i révy. Také 1. týden a převážná část 3. dekády dubna byly velmi teplé. Ve 3. týdnu dubna poklesly lokálně teploty pod bod mrazu a v některých výsadbách došlo k poškození kvetoucích ovocných dřevin. Srážkově byl duben na většině území podprůměrný. Vydatnější dešťové srážky byly především ve 2. týdnu a v závěru měsíce. Květen byl chladnější, vyšší teploty byly především na počátku 1. týdne a ve 4. týdnu. Dešťové srážky se v květnu pohybovaly v blízkosti normálu, jen lokálně byly významně nadprůměrné.

Červen byl převážně teplý, velmi teplé byly především 2. týden a závěr měsíce. Srážkově byl červen na většině území významně podprůměrný. Červenec byl velmi teplý a srážkově v různém stupni nadprůměrný. Velmi teplé byly závěr 1. týdne a 3. a 4. týden. Vydatné dešťové srážky byly především ve 3. dekádě měsíce. První dekáda srpna byla velmi teplá, v dalším období se střídala teplejší a chladná období. Celkově byl srpen teplotně podprůměrný a srážkově na většině území významně nadprůměrný. Dešťové srážky byly především ve 2. polovině měsíce. Mimořádný byl i počet dešťových dnů.

Září bylo teplotně střídavé, teplejší byly 1. dekáda a konec 3. týdne měsíce. Srážkově bylo září převážně vysoce nadprůměrné.

Charakteristické pro průběh počasí v loňském roce bylo střídání teplých a chladných period a suchých a vlhkých období. Dešťové srážky měly i v loňském roce převážně lokální charakter.

Výskyt chorob ovocných dřevin

Pěstitelům jabloní způsobila problémy především strupovitost jabloně (Venturia inaequalis). První pseudoperitecia a v nich ve vřeckách askospory byly zralé ve fenofázi myší ouško. Plodničky vyzrávají postupně a k uvolňování askospor dochází především v závislosti na dešťových srážkách. První výlet askospor byl zaznamenán v teplejších oblastech na počátku 2. týdne dubna (Brno-Starý Lískovec 8. dubna). Průběh dalších askosporových infekcí v dubnu byl limitován nedostatkem dešťových srážek. K významnějším infekcím došlo až za vydatnějších dešťů v závěru měsíce. Situace se změnila v průběhu května, kdy byly vydatné dešťové srážky. Průběh počasí v květnu vytvořil opakovaně vhodné podmínky pro primární infekce a od konce 2. týdne, kdy byly zaznamenány první výskyty choroby i pro sekundární šíření. Období askosporových infekcí skončilo na počátku června. Tam, kde nebyla v průběhu května zajištěna dostatečně intenzivní ochrana, došlo i k významnému napadení porostů. Další sekundární šíření choroby v průběhu června bylo limitováno nedostatkem dešťových srážek. K významným sekundárním infekcím došlo především tam, kde byly v závěru června vydatnější dešťové srážky.

Početnější byly primární výskyty padlí jabloně (Podosphaera leucotricha). Tato skutečnost souvisela s vhodnými podmínkami pro patogen v červnu a v červenci předchozího roku, kdy došlo k infekci pupenů patogenem. Pupeny mohou infikovat konidie i mycelium patogenu. K významnému šíření choroby došlo především v průběhu června a 1. poloviny července, kdy byly dlouhodobě vhodné podmínky pro patogen.

Velmi časný a relativně silný byl výskyt šedé skvrnitosti listů hrušně (Mycosphaerella pyri). Výskyt souvisel s početnými zdroji primární infekce po předloňském silném výskytu a s vhodnými podmínkami pro šíření v období května a na počátku června. První výskyty choroby byly zjištěny již ve 4. týdnu května. Šíření choroby pokračovalo v červenci a za vydatných dešťů ve 2. polovině srpna.

Převážně slabší byly výskyty rzivosti hrušně (Gymnosporangium sabinae). V období výskytu telií a zralosti teliospor byly převážně méně příznivé podmínky pro klíčení teliospor a infekce. K významnějšímu napadení došlo jen tam, kde byly v tomto období vydatnější dešťové srážky.

Vydatné deště v průběhu 2. poloviny srpna a v září vytvořily velmi vhodné podmínky pro šíření a výskyt moniliniové hniloby jablek a hrušek (Monilinia fructigena). Napadeny byly především poškozené plody (vlhkostní praskání jablek, poškození živočišnými škůdci) náchylných odrůd.

Mimořádné byly výskyty sazovitosti jablek (Gloedes pomigena) a mušinovitosti jablek (Leptothyrium pomi). K šíření těchto chorob došlo v období vydatných dešťů ve 2. polovině srpna a v září. Významnější byly výskyty sazovitosti jablek. U této choroby převládal atypický projev příznaků. Na plodech nebyly okrouhlé sazovité skvrny, ale podélné pásy, které kopírovaly charakter dlouhodobého ovlhčení plodů. Přesto, že choroby významně nepoškozují slupku a sazovitost lze z povrchu plodů setřít, jsou napadené plody pro tržní uplatnění znehodnoceny. Silné výskyty byly především v zahuštěných výsadbách, pokud se neprovádělo ošetření proti hnilobám a skládkovým chorobám.

Padlí jabloně - primárně napadený letorost

Sazovitost jablek

Mušinovitost jablek

Velice zajímavá situace nastala, pokud jde o výskyt kadeřavosti broskvoně (Taphrina deformans). Od počátku rašení do konce kvetení, kdy nastávají rozhodující infekce, byly na většině území nepříznivé podmínky pro patogen. K infekcím mohlo dojít jen na lokalitách s vydatnější dešťovými srážkami. Změna počasí nastala 7–10 dnů po odkvětu, kdy došlo i k pozdnímu napadení výše postavených listů. V tomto období již odezněla účinnost předchozích ošetření a účinné bylo až pozdní, zpravidla třetí ošetření.

V oblasti produkčního pěstování broskvoní byly významné výskyty odumírání pupenů broskvoně a skvrnitosti broskví (Stigmina carpophila). V důsledku napadení odumřela především u náchylných odrůd i významná část pupenů. K infekcím pupenu došlo na podzim předchozího roku i v průběhu teplých period v lednu a v únoru. Patogen sporuluje již od teploty 2 °C a k infekcím dochází od 4 °C. Konidie z napadených pupenů a lézí na větévkách na jaře infikují listy (suchá skvrnitost listů) i plody (skvrnitost broskví). V průběhu května došlo k významnému napadení listů i plodů. Další šíření i charakter projevu na plodech omezilo suché počasí v červnu. Na plodech se vytvořily jen drobné okrouhlé skvrny, k tvorbě plošných skvrn a k praskání plodů nedošlo. Šíření suché skvrnitosti listů pokračovalo v červenci a především za vydatných dešťů ve 2. polovině srpna.

Lokálně byly opět zaznamenány významné výskyty strupovitosti broskvoně (Venturia carpophila). Patogen přetrvává především v lézích na větévkách, kde se na konidioforech diferencují konidie, které jsou zdrojem primárních infekcí. V loňském roce došlo k šíření choroby především za dešťů v průběhu 2. poloviny května a na počátku června a v červenci.

Odumírání pupenů broskvoně

Moniliniová hniloba broskví - mumifikované plody

Moniliniová hniloba kdoule

Skvrnitost broskví - okrouhlé tmavě lemované skvrny na slupce plodu

Suchá skvrnitost listů broskvoně

Velmi variabilní byl výskyt moniliniové spály meruňky i moniliniové spály višně (Monilinia laxa). Výskyt moniliniové spály meruňky byl převážně slabý. Meruňka kvetla v produkční oblasti především ve 4. týdnu března. V tomto období byly jen lokální málo vydatné deště. K napadení porostů došlo jen tam, kde byly dešťové srážky. Příznivější podmínky pro infekce byly v období kvetení višně. Na lokalitách, kde byly vydatnější deště, došlo k významnému napadení porostů.

Rozdílný byl i výskyt moniliniové hniloby „peckovin“ (Monilinia fructigana, M. laxa). O intenzitě napadení rozhodovalo počasí v období dozrávání jednotlivých druhů peckovin. Silnější napadení bylo zaznamenáno lokálně u třešní a višní, u pozdních odrůd broskví a především u slivoní. U slivoní došlo za deštivého počasí v průběhu srpna a září i k silnému napadení plodů.

Na lokalitách pravidelných výskytů, především v Čechách, byly zaznamenány i v loňském roce silnější výskytu glomerelové hniloby višně (Glomerella cingulata).

Relativně příznivé podmínky byly pro výskyt skvrnitosti listů třešně a višně (Blumeriella jaapii). K primárním infekcím dochází zpravidla od 3. až 4. týdne po odkvětu. V tomto období (2. polovina května) byly vydatné deště, které vytvořily příznivé podmínky pro primární infekce. Šíření omezil deficit dešťových srážek v průběhu června. K dalšímu šíření choroby došlo v průběhu července a především v období od počátku 2. poloviny srpna. Na mnoha lokalitách způsobilo napadení u náchylných odrůd významný předčasný opad listů.

Lokálně byly zjištěny silnější výskyty červené skvrnitosti listů slivoně (Polystigma rubrum).

Skvrnitost listů višně

Červená skvrnitost listů slivoně

Moniliniová hniloba slivoně

V některých výsadbách se opět silněji vyskytla rzivost slivoně (Tranzschelia discolor). Jde o dvoubytnou rez jejímiž hlavními hostiteli jsou slivoň a další příbuzné druhy a mezihostitelem cizí druhy sasanek. V našich podmínkách přetrvávají urediospory v urediích na opadlých listech. K rozhodujícímu šíření urediosporami dochází až v průběhu července a na počátku srpna. Tam kde byly v červenci vydatnější deště, došlo k významnému napadení porostů.

Příznivé byly podmínky pro výskyt hnědnutí listů meruňky (Apiognomonia erythrostoma). K infekcím dochází zpravidla od 2. týdne po odkvětu. V tomto období byly nepříznivé podmínky pro patogen a k významným infekcím došlo až v průběhu května. V závěru května a na počátku června se na listech projevily žlutozelené difuzní skvrny. Následující suché a teplejší počasí zastavilo další projev choroby. K obnově aktivity patogenu a k projevu dalších příznaků došlo až za deštivého počasí v průběhu 2. poloviny srpna a v září. V tomto období se na listech projevily typické rychle se zvětšující hnědé skvrny, došlo k hnědnutí celých čepelí a k opadu listů.

Hnědnutí listů meruňky - žlutozelené od středu nekrotizující skvrny

Antraknóza ořešáku

Velmi silný byl výskyt antraknózy ořešáku (Gnomonia leptostyla). K významným primárním infekcím došlo za deštivého počasí v květnu a k dalšímu šíření v průběhu července a srpna. Napadení bylo v mnoha případech tak silné, že došlo až k totálnímu předčasnému opadu listů.

Na více lokalitách byly u náchylných odrůd rybízu zjištěny silnější výskyty antraknózy rybízu (Drepanopeziza ribis).

Lokálně byly zaznamenány u náchylných odrůd také silnější výskyty hnědého padlí angreštu (Podosphaera mors – uvae).

Výskyt škůdců ovocných dřevin

Nadále trvají významné výskyt fytosugních roztočů z čeledi Eryophidae (vlnovníkovití). Lokálně byly zaznamenány silné výskyty hálčivce višňového (Aculus fockeuy), především na slivoních. Silné napadení se projeví omezením růstu a metlovatěním letorostů, deformacemi a změnou zbarvení čepelí listů a v plodných výsadbách také rzivostí plodů. Nadále narůstají výskyty vlnovníka hrušňového (Eryophies piri) a vlnovníka trnkového (Eryophies similis). Na mnoha lokalitách byly opět zjištěny silné výskyty vlnovníků na ořešáku vlašském.

Lokálně byly zaznamenány časné a silnější výskyty svilušky ovocné (Panonychus ulmi), především na jabloni a slivoni. K líhnutí škůdce z přezimujících vajíček docházelo již v 1. dekádě dubna a silnější výskyty byly zaznamenány již koncem dubna.

Slabší byly v loňském roce výskyty štítenky zhoubné (Qadraspidiotus perniciosus). K rozlézání larev první generace docházelo časně, již od počátku června. Lokálně bylo zaznamenáno silnější napadení plodů larvami druhé generace.

Na více lokalitách byly zaznamenány silnější výskyty květopasa jabloňového (Antonomus pomorum) a píďalky podzimní (Operophthera brumata).

Květopas jabloňový - poškozené květy

Mšice plaménková na broskvoni

Lokálně byly zjištěny silné výskyty listových mšic, především mšice jabloňové (Aphis pomi) a mšice jitrocelové (Dysaphis plantaginea) na jabloních, mšice třešňové (Myzus cerasi) na třešni a mšic na slivoních. Především v průběhu srpna byly zaznamenány až velmi silné výskyty vlnatky krvavé (Eryosoma lanuginosa) na jabloních.

Na mnoha lokalitách byly v loňském roce silnější výskyty obaleče jablečného (Cydia pomonella). První motýli byli v teplejších oblastech zjištěni ve feromonových lapácích již ve 3. týdnu dubna. Významný let motýlů první generace byl zaznamenán v teplejších oblastech ve 2. dekádě května a probíhal až do konce 2. dekády června. Významný let motýlů druhé generace byl zaznamenán především ve 2. a 3. dekádě července a probíhal v několika vlnách až do konce srpna.

Na mnoha lokalitách byl od června zaznamenán početný let motýlů obaleče jabloňového (Hedya nubiferana).

Lokálně byly zjištěny silnější výskyty klíněnky jabloňové (Phyllonorycter blancardellus). Přezimují vajíčka v minách na opadlých listech. Koncem dubna a v květnu se líhnou motýli. Housenky minují v pletivu listů a vytvářejí na rubu listů typickou oválnou podkopěnku.

Převážně slabší byly výskyty obaleče švestkového (Cydia funebrana). Let motýlů první generace započal časně, již ve 2. dekádě dubna. První významný let byl zaznamenán ve 3. dekádě května. Významný let motýlů druhé generace probíhal především ve 2. polovině července a na počátku srpna,

Slabší byl výskyt vrtule třešňové (Rhagoletis cerasi). První imaga škůdce byla zjištěna již v polovině května a první napadení plodů ve 2. týdnu června.

Na více lokalitách bylo zaznamenáno silnější napadení broskví obalečem východním (Cydia molesta) a mandlovkou broskvoňovou (Anarsia lineatella).

Výskyt ostatních chorob a škůdců ovocných dřevin byl převážně lokální a ve většině případů nepřekročil obvyklý rozsah výskytu.

Choroby révy

Přezimující oospory plísně révové byly zralé (SET 8 °C = 170 DS) již v 1. týdnu května. Od počátku zralosti může docházet k primárním infekcím. Ke splnění podmínek primární infekce došlo poprvé až v závěru května a na počátku června (dle lokalit 27., 28., 29. května a 2. června). V návaznosti na opakované splnění podmínek primární infekce bylo v závěru května zahájeno ošetřování. Červen byl velmi suchý, k dalším primárním infekcím došlo až závěru června (29. a 30. června). První výskyty choroby byly zjištěny v 1. a ve 2. týdnu června. V červenci přes lokálně příznivé podmínky, k významnému šíření choroby nedošlo. Změna nastala až v průběhu vydatných dešťových srážek ve 2. polovině srpna a na počátku září. Tam, kde byly výskyty, a byla ukončena ochrana, došlo i k významnému napadení a předčasnému opadu listů.

Významný byl opět výskyt padlí révy (Erysiphe necator). V důsledku časného a silného výskytu v předchozím roce byl předpoklad početných zdrojů primární infekce (přetrvávající propagule patogenu v očkách révy) a teploty v průběhu zimy nepoklesly pod -15 °C, při nichž dochází k eradikaci patogenu. Za těchto podmínek mělo být ošetření zahájeno již ve fázi 5–6 listů. V tomto období však byly nevhodné podmínky pro patogen, takže bylo ošetření oddáleno. První ošetření bylo prováděno až při oteplení ve fázi 8. listu. Velmi příznivý pro patogen byl 2. týden června. V tomto období došlo k prvnímu významnějšímu šíření choroby. Rozhodující pro šíření byly dlouhodobě příznivé podmínky v závěru června a v první polovině července. V tomto období došlo, pokud nebyla prováděna dostatečně intenzivní ochrana, k významným výskytům choroby.

Lokálně vydatné dešťové srážky a nižší teploty ve 2. polovině května vytvořily příznivé podmínky pro výskyt botrytiové hniloby květenství a skvrnitosti listů révy (Botrytis cinerea). Při napadení došlo u náchylných odrůd k zavadání a zasychání vrcholů letorostů včetně květenství i k napadení listů. Šíření choroby zastavila změna počasí od počátku června. V období kvetení a především ve fázi dokvétání byly nepříznivé podmínky pro šíření patogenu. Ošetření náchylných odrůd s hustým hroznem v tomto období nebylo potřebné. Ve fázi zapojování hroznů byly již příznivější podmínky pro šíření a tam, kde nastaly vydatnější deště, bylo doporučeno ošetřit proti plísni nebo padlí révy přípravkem se současnou nebo vedlejší účinností na šedou hnilobu.

Plíseň révy - počáteční příznaky choroby

Padlí révy - napadený hrozen a letorost

Šedá hniloba hroznů révy

Významná změna nastala od poloviny srpna, kdy opakované a vydatné deště vytvořily velmi vhodné podmínky pro výskyt šedé hniloby hroznů révy (Botrytis cinerea). V důsledku velmi příznivých podmínek pro patogen došlo lokálně k velmi silnému napadení, především náchylných odrůd. Bez nadsázky je možno uvést, že pokud byla réva disponovaná k napadení (charakter porostu, poškození hroznů, intenzivní růst v důsledku nadbytku dusíku), nebylo v možnostech stávajících fungicidů šíření choroby zastavit.

V souvislosti s průběhem počasí v období dozrávání byly také silnější výskyty octové hniloby. Postižené bobule se zbarvují světle hnědě (bílé odrůdy) nebo červenohnědě (modré odrůdy) a dužnina bobulí je kašovitě rozrušená. Typická je octová vůně napadených hroznů. Původci hniloby jsou octové bakterie (rod Acetobacter) a divoké kvasinky (rody Candida, Pichia aj.), které atakují poškozené bobule.

Octová hniloba hroznů révy

Lokálně byly zaznamenány také silnější výskyty modré hniloby hroznů (Penicillium expansum). Napadeny byly především hrozny poškozené padlím révy.

I v loňském roce byl na mnoha lokalitách zaznamenán silnější výskyt chřadnutí a odumírání révy (syndrom eska). Jde o komplexní chorobu, kterou způsobuje několik druhů houbových patogenů. Typickým příznakem choroby je nekróza mezižilkových pletiv a okrajů listů (tygrovitost). Odumřelé části jsou ohraničeny žluto zeleným (bílé odrůdy) nebo červeno fialovým (modré odrůdy) lemem. Postižené keře za teplých letních period náhle odumírají.

Chřadnutí a odumírání révy - náhlé uhynutí keře

Škůdci révy

Opět byly na více lokalitách zaznamenány silnější jarní i pozdně letní výskyty hálčivce révového (Calepitrimerus vitis). K ochraně proti tomuto škůdci by měla být upřednostněna biologická ochrana, introdukce dravého roztoče Typhlodromus pyri. Akaricidní ošetření se provádí časně na jaře nebo v pozdním létě (2. dekáda srpna), před přechodem přezimujících samiček do zimních úkrytů.

Nadále narůstají výskyty vlnovníka révového (Colomerus vitis). Lokálně jde již o velmi silné výskyty, včetně napadení květenství, které vyžadují akaricidní ošetření. Velmi silně napadené porosty je vhodné v době počátku rašení ošetřit polysulfidem Ca (vedlejší účinnost prostředků registrovaných jako hnojiva) a po vyrašení ošetření opakovat specifickým akaricidem.

Vlnovník révový - silně napadený letorost

Let motýlků první generace obalečů - obaleč mramorovaný (Lobesia botrana)a obalečík jednopásý (Eupoecillia ambiguella) započal již ve 3. týdnu dubna, Vrchol letové aktivity byl na sledovaných lokalitách na přelomu dubna a května. Let motýlků druhé generace započal koncem června. Vrchol letu byl podle lokalit při oteplení v závěru června a na počátku července.

Na lokalitách pravidelných výskytů byly opět zaznamenány škodlivé výskyty různorožce trnkového (Peribathodes rhomboidaria). Přezimující housenky 2. a 3. vývojového stupně již časně na jaře, od fáze nalévání oček vykusují (tunelují) očka na tažních.

Mimořádné byly výskyty osenic, především osenice přehlížené (Noctua interposita). Poškození housenkami osenic se liší od poškození různonožcem trnkovým. Housenky osenic rašící očka okusují. Silný výskyt housenek osenic souvisel především s průběhem počasí v období zimy. Velmi teplé periody v lednu i v únoru umožnily housenkám žír a další vývoj, takže poslední instar housenek vykonával žír v období rašení révy. Výskyt housenek osenic pravděpodobně ovlivnil také vláhový deficit v průběhu zimy, který limitoval aktivitu entomofágních hub. Ve vinicích se silnějším výskytem osenic bylo poškozeno až 50 % oček.