BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Význam celistvosti rostlin z praktického hlediska

01. 03. 2017 Ing. Ladislav Bláha, CSc., Ing. Jiří Hermuth, Doc. Dr. Ing. Jaroslav Salava; Výzkumný ústav rostlinné výroby v.v.i., Praha-Ruzyně Ochrana obecně Zobrazeno 3300x

Většina problémů v pěstování rostlin souvisí s tím, čemu říkáme celistvost rostlin. Jedná se o vzájemnou závislost růstu a vývoje jednotlivých orgánů v rámci jedné rostliny, jak z hlediska morfologického a anatomického, tak i z hlediska metabolických funkcí.

Varistar

Prakticky všechny hodnocené vlastnosti rostlin souvisí vždy s ostatními vlastnostmi rostlin na různé úrovni. Například odolnost vůči suchu je kódována na všech chromozómech. Takto je to složité i u řady dalších znaků. Klasické šlechtění jako obor sleduje projevy celistvosti rostlin. Je to například selekce v potomstvech, kdy šlechtitel vychází z celistvosti rostlin (výkon, jakost, v závislosti na průběhu vegetace, reakce na stresy, další specifické a hospodářské znaky). Celistvost rostlin vyplývá z vlastností semen, jejich vlivu na klíčení, vzcházení a založení porostu a vztah kořeny - nadzemní část, která se uplatňuje během růstu a vývoje rostlin (embryonální fáze, vegetativní fáze, přechod rostliny do generativní fáze, dospělost, stárnutí).

Z těchto důvodů budou předloženy tři články. První text, který vymezí význam a definici celistvosti z hlediska praktického a další dva prakticky orientované články, které se budou týkat v prvém případě genetických zdrojů a ve druhém případě odrůd a šlechtění. Zde bude uvedeno, co současný fyziologický výzkum přináší a může přinést pro rostlinnou produkci, čím může doplnit celistvost (šlechtění, semenářství, pěstování v praxi, využití genetických zdrojů). Popsány budou hlavní plodiny, genetické zdroje a jak použít výsledky výzkumu pro produkci, resp. kdy a kde je možno je použít. Při celkovém hodnocení plodin a genetických zdrojů se bude vycházet z možnosti využití výzkumu v jednotlivých fázích růstu a vývoje rostlin od vzcházení až po plnou zralost, včetně možností uplatnění ve šlechtitelské práci.

Vždy bude důležité, jak nové poznatky využít! V polních experimentech nemůžeme hodnotit např. sto fyziologických znaků. Příklady budou uvedeny na jednotlivých plodinách.

Integrita rostlin vypadá jako „velmi snadný, jednoduchý a rozšířený pojem“, ale realita je úplně jiná. Díky rostoucí velmi úzké specializaci vědců se dozvídáme mnoho o bazálním metabolizmu, ale na druhé straně se často ztrácí (ne vždy!) ucelený pohled na rostliny a vzniká dojem o nepoužitelnosti těchto výsledků a naopak také dojem, že šlechtitel nevyužívá v současnosti známý potenciál výsledků výzkumu. Pouze integrovaný přístup oborů nám umožní dosáhnout správné interpretace našich experimentálních výsledků.

Co ovlivnilo vznik celistvosti rostlin?

Vznik celistvosti v historii

Jedná se o proces, který probíhal během fylogeneze. Zelené organizmy se postupně dostávaly na souš z oceánu a pro příjem živin z vody se postupně vytvářely rhizoidy (vlákna, jejichž, struktura se podobala do jisté míry příchytným vláknům známým u mechorostů a řas) a později kořeny.

Z historického hlediska vznik dvou částí rostlin kořenů a nadzemní části je „reakce na sucho“. Jedná se o postupný vývoj (předpokládaný, nedokázaný) či vývoj skokem, kdy se nová forma objevuje de-novo, naráz, v určitém období. Doba vzniku kořenů se klade do období ordoviku-siluru-devonu přibližně od 462 do 353 milionů let před Kristem. Důvodem jejich vzniku mohla být také tzv. suchá období, tj. rostliny s postupným úbytkem vody v prostředí se přizpůsobily. Vliv mohl mít i postupný vznik půdy. V pozdějším období vznikla semena. Vytvořil se tak vztah semene s následnou vegetací (oddělený orgán), které díky založení porostu ovlivní často i celý další průběh vegetace dané plodiny.

Jako příklad ze současnosti může posloužit řepka, kde vitalita semen, odolnost vůči teplotním extrémům a efektivnost využití vody při klíčení ovlivní založení porostu v horších podmínkách, tím i jeho následný podzimní růst. Je zde i vliv na přezimování rostlin a tedy i na průběh jarní vegetace. V zemích jihozápadní Evropy je polní vzcházivost a její parametry často, ne však vždy předmětem šlechtitelského úsilí a u některých šlechtitelů dokonce klíčovým faktorem při tvorbě jejich nových odrůd.

Kvůli zvyšování variability počasí a měnícímu se klimatu mají semena a jejich kvalitativní parametry (klíčivost, vitalita, efektivnost využití vody) stále větší vliv na další vegetaci.

Růst, vývoj a celistvost rostlin

Růst a vývoj rostlin jsou převážně paralelní procesy. Během růstu probíhá též vývoj. Jde do jisté míry o souběžné fyziologické procesy, které jsou značně sladěné v celém rostlinném těle. U vývoje rostlin lze rozeznat 4 fáze (jsou publikovaná i jiná členění):

1. embryonální fáze (od zygoty k dozrání semene);

2. vegetativní fáze (převaha anabolických procesů);

3. dospělost (vznik reprodukčních orgánů; vegetativní i pohlavní rozmnožování) a

4. stárnutí a zrání semen.

Cokoliv během růstu a vývoje na rostlině měříme, má v dané fázi spojitost s ostatními částmi rostlin a jejich metabolizmem. Nejedná se tedy jen o dílčí biochemické reakce, ale o celkový vliv vnitřního prostředí.

Problematikou propojení celé rostliny se zabývá detailně rostlinná neurobiologie, dnes spíše se používá pojem „signalizace a chování rostlin“. Rostliny využívají elektrického přenosu signálů a signálních molekul k předávání informací mezi buňkami a pletivy. Bílkoviny, které vytváří uvedené spoje mezi buňkami a orgány, jsou podobné s proteiny neuronů. Nová vnější situace vytváří určitý typ synapsí/spojů, které tvoří do jisté míry i paměť rostliny, tj. určitý typ reakce na známou situaci, která je při opakování jevu rostlině již známa. Látky regulující „komunikaci“ mezi kořeny a nadzemní částí rostlin jsou rostlinné fytohormony (ABA, auxin aj.)

Změna pěstovaných plodin, podnebného pásma, růst významu celistvosti rostlin

V současné době nastává posun teplotních pásem zejména na severní polokouli. V našem zeměpisném pásmu probíhala tato změna dosud rychlostí 40 kilometrů/10let směrem na sever. Na základě studie téměř dvou tisíc druhů rostlin koncem 20. století se zjistilo, že byl jejich postup k pólům z uvedeného mírného pásma v průměru o 6,5 kilometru/10 let. Rychlejší je tedy postup podnebných pásem, což není pro řadu druhů dobrá situace a její důsledky jsou již zřetelně vidět (úbytek druhů, změna morfologie, mutace, různé deformace rostlin atd.).

To klade větší nároky na adaptabilitu rostlin, sladěnost metabolizmu a celistvost. Zcela logicky stejné vlivy jako přírodu postihují i zemědělství. Změny, které zde probíhají jsou podobné změnám v přírodě, tedy změna poloh pro pěstování jednotlivých plodin a změna pěstovaných plodin. Jako příklad je možné uvést současný posun hlavní obilnářské oblasti z českých a moravských nížin na Českomoravskou vysočinu. Kromě odolnějších odrůd daných plodin a změn lokalit pro jejich pěstování se často uvažuje zejména v jižní Evropě o zvýšení podílu suchovzdorných a plastických plodin a případnou výměnu jejich produktů za jiné potřebné rostlinné produkty. Jde zejména o čirok, bér, (kukuřici, leguminózy atd.), tedy plodiny, které mají metabolizmus celé rostliny vyvážený pro podmínky sucha. Každá z uvedených plodin představuje možnou variantu řešení odolnosti suchu a ke střídavým vnějším podmínkám. U těchto plodin je nárok na sladěnost celého metabolizmu vyšší, nežli u odrůd plodin, které se nepotkávají s extrémními podmínkami, což obvykle ukáží i výsledky polních pokusů.

Hranice odolnosti rostlin vůči vnějšímu prostředí jsou velmi překvapivé a existují de facto již přírodou vyřešené modely metabolizmu pro řešení reakce na stres. Stačí jen pozorně analyzovat celkový metabolizmus. Pro zajímavost je zde uveden doslova extrémní příklad hospodaření s vodou - Welwitschia mirabilis (obr. 1).

Obr. 1: Welwitschie podivná - model extrémní odolnosti vůči suchu;  je to endemit, rostlina která se nachází se pouze v extrémním ekosystému, jako je poušť Namib v Namibii, a také v Angole a v jižní Africe, je to nahosemenná rostlina, dosahuje stáří 500 až 600 let, roste v oblastech, kde spadne pouhých 20–120 mm srážek za rok, přežije i 5 let bez deště a vodu dokáže získat i z rosy a z mlhy (wikipedia.org)
Obr. 1: Welwitschie podivná - model extrémní odolnosti vůči suchu;  je to endemit, rostlina která se nachází se pouze v extrémním ekosystému, jako je poušť Namib v Namibii, a také v Angole a v jižní Africe, je to nahosemenná rostlina, dosahuje stáří 500 až 600 let, roste v oblastech, kde spadne pouhých 20–120 mm srážek za rok, přežije i 5 let bez deště a vodu dokáže získat i z rosy a z mlhy (wikipedia.org)

Celistvost rostlin a málo známý vliv významu architektury porostu na sladěnost, vyváženost metabolizmu organizmu

Podle všech dosavadních znalostí vliv na homogenitu metabolizmu a jeho stabilitu u rostlin má i architektura porostu. Zejména je to důležité v ekologickém zemědělství, kde se méně, resp. vůbec nepoužívají látky na ochranu rostlin proti škodlivým organizmům.             Komunikace rostlin pomocí tzv. rostlinného internetu může značně ovlivnit vyrovnanost metabolizmu a odolnost vůči vnějším negativním vlivům. O co se jedná? Více než 90 procent rostlinných druhů vykazuje mykorhizu, tedy vzájemnou spolupráci rostliny a houby, vzájemně si poskytují látky důležité pro jejich růst a vývoj. Jak ukázal dosavadní výzkum, tak například, když se rostlina ocitne v napadení škůdci - mšicemi, varuje obklopující rostliny po útoku prostřednictvím určitých látek a jejich přenosu pomocí sítě mykorhizních hub. Tento jev dává jiné rostlině čas pro přípravu jejich chemické obrany, tedy čas na tvorbu látek, které mohou například odpudit mšice nebo lákat predátory mšic. Rostlina zahájí obranu dříve, nežli dojde k napadení. Udává se, že kvalitní, dobře zapojený porost má lepší obranu díky lepšímu propojení všech rostlin. Uvedený jev byl pozorován u fazolí, rajčat a celé řady polních plodin. Pokusů v tomto směru je poměrně mnoho. Jednoduché a důmyslné pokusy dokazují opakovaně uvedený jev.

Této komunikaci pomocí mykorhizních hub se přezdívá houbový internet. Jedná se o významný ekologický poznatek, že zdánlivě samostatné organizmy jsou často spojeny a jsou na sobě závislé a vzájemně se ovlivňují zejména v kvalitně obhospodařované půdě (nespojovat s ochrannými látkami a aplikací hnojiv). Uvedené propojení zvyšuje vstřebávání, tedy příjem živin, ale stejně jako „lidský internet“, i tento rostlinný internet má „temnou stránku“ (transportují se i toxické látky).

Poznámka: Na zcela odlišném základě je založena komunikace rostlin pomocí sekundárních metabolitů, tedy látek, které rostliny uvolňují v malém množství například po napadení škůdcem či houbou do prostředí (alelopatické vztahy) a varují sousední rostliny před chorobou (škůdcem). Rostliny se po takto obdrženém signálu připraví na obranu nebo rostliny potlačují ve svém okolí jiné druhy, například ořešák černý či trnovník akát vylučují jedovaté látky (juglon atd.), které působí toxicky na okolní rostliny, čímž je potlačují.

Šlechtění

Prakticky zaměřený obor, který sleduje, zjednodušené projevy celistvosti rostlin, sladěnosti všech funkcí růstu a vývoje je šlechtění rostlin.

První údaje o fyziologických projevech celistvosti rostlin jsou známy již ze starého Říma z doby Gaia Julia Caesara. U nás celistvost rostlin na vědecké úrovni poprvé vypracoval profesor Rudolf Dostál. Jedná se vždy o momentální stav rostliny v průběhu růstu, kde lze sledovat i jeho periodicitu, reakce na stres, klidová stadia atd. Profesor Dostál (1885–1973) zveřejnil tyto vztahy v učebnici Zemědělská botanika 2 - Fyziologie rostlin (1962).

V naší republice byl představitelem velmi úspěšné snahy o komplexní hodnocení rostlin docent Josef Bouma ze šlechtitelské stanice v Hrubčicích, který kromě aplikace klasických šlechtitelských postupů hodnotil i kořenový systém ve vyšších filiálních generacích. Hodnocení probíhalo ve velké hale s kontejnery na hydroponické pěstování potomstev, na tehdejší dobu na špičkové úrovni), který sloužil jako tvrdé selekční kritérium. Po selekci na kořenový systém pokračoval dále v polních podmínkách na Drahanské vysočině - štěrkové lokality (sucho, nedostatek živin, střídavé podmínky vnějšího prostředí). Díky tomu byla úspěšná diamantová řada sladovnických ječmenů - bezkonkurenční odrůdy díky stabilitě výkonu získané nejen mutací vzniklé vlivem zubařského rentgenu. Jedná se o skutečný příklad hodnocení celistvosti organizmu z hlediska požadovaných cílů.

Položme si otázku: Na jakou úroveň hodnocení rostlin šlechtitel může jít při hodnocení materiálů? V zahraniční literatuře nalezneme například u obilnin kromě odolnosti vůči chorobám a výnosových prvků následující znaky, které se hodnotí či mohou být středem zájmu u nových odrůd.

Ranost odrůd za účelem úniku vysokým teplotám a suchu v době sklizně, rychlý nárůst biomasy je důležitý za účelem zkrácení vegetace a rychlého zakrytí povrchu půdy a snížení výparu. Jedná se i o plasticitu odrůd, zvýšenou efektivnost využití vody již od počátku klíčení a zlepšování relativního obsahu vody v rostlině. Pro tento účel se využívá relativní obsah vody - index RWC (Relative Water Content), který je vyjádřený v % obsahu vody v listech dané plodiny zjištěný v podmínkách sucha k obsahu vody ze standardních podmínek. Dále se jedná odolnost vůči vysoké teplotě, odolnost vůči kombinaci vysoké teploty a sucha, zlepšení poměru mezi kořeny a nadzemní části ve prospěch kořenové části, až po hranici, kdy to již není výhodné. Předstih růstu kořenů před růstem nadzemní části rostlin, tedy dosažení maximálního rozvoje kořenů v předstihu před nadzemní biomasou, jako je tomu u některých polotrpasličích (semidwarf) typů, jejichž autorem byl v Mexiku působící americký šlechtitel norského původu N. Borlaug (obr. 2). Mohutný kořenový systém u odrůdy v podmínkách závlahy v kvalitní půdě a s dobrou zásobou živin může mít negativní korelaci s výnosem. V tomto případě se jedná se o zbytečnou úložnou kapacitu. Tento jev je málo častý. V podmínkách sucha má velkou roli hloubka pronikání kořenů do půdy. Zvýšená reflektance listů bývá též uváděna jako důležitý znak. Listy propustí jen fotosynteticky účinné záření. Zlepšování intenzity fotosyntézy (hlavně transportní poměry), tím zlepší i efektivnost využití vody. Sledování optimálních anatomických vlastností svazků cévních a složení xylémové šťávy bývá v některých pracích též považováno za dobré selekční kritérium.

Každý z uvedených znaků je podmíněn celou řadou metabolických funkcí. Naskýtá se tedy otázka, na jakou úroveň metabolických procesů by se mělo jít ve šlechtitelském procesu. Vzhledem k počtu hodnocených rostlin v procesu šlechtění je a asi bude rozhodující definování rodičovského materiálu pro výběr rodičovských párů na základě maximálního popisu - tedy i výsledků výzkumu. Zde by tedy měl být rozhodující komplexní přínos všech oborů. Šlechtitel získá důležité informace pro výběr rodičovských párů a vědecký pracovník má praktické ověření. Důležitá by měla být předchozí analýza multifaktoriálních polních pokusů (ročníky × lokality × genotypy). Obdobný postup jaký se aplikoval v organizaci EUCARPIA (European Association for Research on Plant Breeding). Situace je ještě o něco složitější, vezmeme-li v potaz typy odrůd, které lze rozdělit na následující skupiny.

1. Odrůdy plastické, adaptabilní, přizpůsobivé, ty jsou méně výnosné, ale mají širší spektrum použití. Zde se hůře uplatňuje výzkum, a hlavně aplikují dílčí práce. Jsme sice svědky bouřlivého rozvoje molekulární biologie, ale například v případě zlepšování plasticity odrůd, která je požadována pro podmínky zvyšující se variability prostředí a je geneticky fixována na všech chromozómech, jsou práce a publikované metodiky (zatím!) téměř nepoužitelné. Plasticita odrůd bývá různě definována, zjednodušeně řečeno, spočívá v schopnosti odrůdy po odeznění stresu navrátit rostlinu do původního fyziologického stavu.

Občas se vyskytují připomínky k molekulárním praktikám, že v případě přenosu genu vytváříme nový typ vnitřního prostředí, které nemusí být v souladu s vnějšími podmínkami a porušená celistvost může vyvolat další nežádoucí epigenetické změny (Změny v genové expresi a obvykle i ve fenotypu, které nejsou způsobeny změnou sekvence v DNA).

2. Odrůdy pro specifické a intenzivnější podmínky jsou více výnosné, šlechtění je jednodušší, ale mají užší spektrum použití. Zde se lépe uplatňuje výzkum, rychlejší využití jeho výsledků a hlavně snadnější aplikace.

Obr. 2: N. Borlaug - americký šlechtitel norského původu, nositel Nobelovy ceny míru, člověk který svými polozakrslými pšenicemi uchránil miliony lidí od hladomoru a vykonal tak více práce pro lidstvo než vlády, politici (achievement.org)
Obr. 2: N. Borlaug - americký šlechtitel norského původu, nositel Nobelovy ceny míru, člověk který svými polozakrslými pšenicemi uchránil miliony lidí od hladomoru a vykonal tak více práce pro lidstvo než vlády, politici (achievement.org)

Problémy, které se vyskytují

a) Současné šlechtění pro nejistou budoucnost - z pohledu průběhu počasí, ale i vývoje klimatu. Od roku 2030 má podle astronomů nastat velká změna v průběhu vývoje klimatu kvůli změně sluneční aktivity (útlum aktivity, ochlazení), což by preferovalo plastické odrůdy.

b) Systém povolování nových odrůd v mnoha zemích Evropy není ve směru plasticity odrůdy, ale spíše ve směru morfologické homogenity daného genetického materiálu.

c) Ve výzkumu se často analyzují následky, a ne podstata – tedy příčina řešeného problému. Jako příklad může sloužit hodnocení sklizňového indexu, změny ve výnosové struktuře klasu, jakožto výslednice zkrácení rostlin, ale tyto změny jsou výsledkem jiných změn, jako je například předstih vývoje kořenů před nadzemní částí u některých odrůd, lepší pronikání fotosynteticky účinného záření do nižších pater porostu atd. Samozřejmě, že výběr na tyto znaky je účinný, ale další členění problému nás dovede až na metabolické funkce, tedy znaky již přímo nepoužitelné ve šlechtění.

d) Ideální - optimální pokusy. Položme si otázku. Probíhají u nás pokusy po dobu několika let často na více než třiceti lokalitách, tak jako v zahraničí? Důležitý požadavek také je, aby byla rostlina v pokusech v umělých podmínkách z hlediska habitu růstu a vývoje co nejvíce podobná rostlinám z přirozených podmínek

e) U některých čistě fyziologických prací, respektive u prací detailněji hodnotících vytipovaný a pro produkci rostlin užitečný projev metabolizmu, se jedná o časté porovnávání jen dvou kontrastních genotypů (odrůd) u sledované fyziologické funkce a následné vyvození závěrů. U dalších dvojic srovnávaných odrůd je běžným jevem to, že po porovnání analyzovaných odrůd je zde možnost vzniku zcela odlišných závěrů. Obvykle není možné obecné vyvozovat závěry na základě analýzy dvou genotypů, a pokud ano, tak přímo u daných rodičovských párů. Tedy přímo pro konkrétní situaci. Za příklad mohou sloužit práce, kde se porovnávají suchovzdorné a nesuchovzdorné odrůdy a na velmi dobré pokusnické úrovni metabolizmus u řady významných funkcí, nicméně tomu, čím je u tolerantní odrůdy dosažená suchovzdornost či opačná vlastnost, nikdo pozornost nevěnuje. Tuto vlastnost lze docílit naprosto odlišnými cestami. Zde by byla dobrá rada šlechtitele při volbě testovaných materiálů.

Genetické zdroje

V současnosti se předpokládá, že na Zemi existuje kolem 350 000 druhů rostlin. Změna klimatu a zvyšující se variabilita průběhu počasí je horší nežli se předpokládalo. Toto konstatovaly všechny instituce zabývající se tímto jevem. Rok 2016 byl zřejmě nejteplejším rokem současné historie (dosavadní průměry teplot z 5000 meteorologických stanic). Dnes je již jasné, že tvorba nových genotypů klasickou genetickou cestou nestačí kvůli rychlosti změn klimatu a to i s pomocí molekulárních technik. Je to často i kvůli nezodpovědnému nárůstu lidské populace.

Je třeba využívat již hotové genetické zdroje „připravené“ od přírody pro dané podmínky, či staré krajové odrůdy, které vznikly na různých lokalitách a jsou přizpůsobené širokému spektru podmínek z hlediska celkové sladěnosti metabolizmu (obr. 3).

Šlechtění nových odrůd bude asi převážně spojené, kromě využití stávajících odrůd, starých odrůd a krajových odrůd, s využitím genetických zdrojů. V Andách jsou tisíce dosud nevyužitých genotypů, kde je již růst a vývoj z hlediska genetického přizpůsoben extrémním vnějším podmínkám. Je třeba však upozornit na dovoz odrůd z odlišných zeměpisných šířek. Mohou se objevit jiné odolnosti vůči chorobám, škůdcům, jiné vlivy fotoperiody i změny výšky, habitu atd., protože jednotlivé fáze růstu a vývoje probíhají v odlišných podmínkách prostředí.

Obr. 3: Ukázka krajové odrůdy - tyto genotypy jsou dnes cenným zdrojem využitelných a z hlediska ekologického i k vnějšímu prostředí sladěných vlastností
Obr. 3: Ukázka krajové odrůdy - tyto genotypy jsou dnes cenným zdrojem využitelných a z hlediska ekologického i k vnějšímu prostředí sladěných vlastností

Typy požadovaných odrůd na základě hodnocení, vyváženého metabolizmu celé rostliny

Zatím nejúspěšnější cesta spočívá v přístupech, kdy se vhodný typ plodiny pro určité prostředí určuje na základě analýzy víceleté databáze výsledků z mnoha lokalit. Využívá se až 30 lokalit i více a kolem 5 let hodnocení. Získají se tak modely typu rostlin vycházející z regresní analýzy, tedy typů růstu, vývoje a optimálních poměrů doby trvání jednotlivých fází pro určitý typ ekologických podmínek. Je-li popis plodiny dán dostatečným počtem znaků, selekce je podle těchto modelů vycházejících z celistvosti rostliny efektivní.

U takto definovaných vhodných typů plodin pro dané prostředí se pak vychází z měření metabolických pochodů a reakcí těchto typů plodin vůči stresům. U genotypů se širokou adaptabilitou v různých fázích růstu a vývoje se vytváří zpětně fyziologické ideotypy. Selekce na základě těchto modelů je méně efektivní cestou, ale zase současně přispívá k procesu poznání metabolizmu rostliny jako celku.

Závěry

Propojení zemědělského výzkumu a šlechtění zejména při výběru a definování rodičovských párů poskytuje značný prostor. Vzhledem k tomu, co je dostupné v literatuře z hlediska tvorby výnosu a dalších hospodářských vlastností rostlin, je využití nových poznatků zatím málo efektivní. Oboje vyplývá z „rozevřených nůžek“ mezi šlechtitelem a pracovníkem výzkumu, v jejich vzájemné informovanosti.

Nepříznivé je i to, že neexistuje na mezinárodní úrovni užší spolupráce mezi EUCARPIA (European Association for Research on Plant Breeding) a organizací ESA (European Society of Agronomy). Obě organizace mají podobné cíle a řešení.

Krásný kladný příklad takovéto spolupráce naopak představuje Organizace AGROPOLIS, která začleňuje 46 institucí z celého světa, kde více než 30 let spolupráce všech oborů vykazuje velmi přínosné výsledky (šlechtění, fyziologie, genetika, ekologie rostlin atd.)

Tato práce byla podpořena projektem Ministerstva zemědělství České republiky č. RO0416.

Ing. Ladislav Bláha, CSc., Ing. Jiří Hermuth, Doc. Dr. Ing. Jaroslav Salava; Výzkumný ústav rostlinné výroby v.v.i., Praha-Ruzyně

foto: 3 - J. Hermuth

Význam celistvosti rostlin z praktického hlediska

Obr. 1: Welwitschie podivná - model extrémní odolnosti vůči suchu;  je to endemit, rostlina která se nachází se pouze v extrémním ekosystému, jako je poušť Namib v Namibii, a také v Angole a v jižní Africe, je to nahosemenná rostlina, dosahuje stáří 500 až 600 let, roste v oblastech, kde spadne pouhých 20–120 mm srážek za rok, přežije i 5 let bez deště a vodu dokáže získat i z rosy a z mlhy (wikipedia.org)
Obr. 2: N. Borlaug - americký šlechtitel norského původu, nositel Nobelovy ceny míru, člověk který svými polozakrslými pšenicemi uchránil miliony lidí od hladomoru a vykonal tak více práce pro lidstvo než vlády, politici (achievement.org)
Obr. 3: Ukázka krajové odrůdy - tyto genotypy jsou dnes cenným zdrojem využitelných a z hlediska ekologického i k vnějšímu prostředí sladěných vlastností

Související články

Medax® Max - flexibilní morforegulátor obilnin do každého počasí

02. 03. 2024 Ing. Pavel Šácha; BASF spol. s r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 275x

Novinky v meziplodinách pro rok 2024

01. 03. 2024 Ing. Petr Robotka; PRO SEEDS s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 344x

Rok 2023 v ochraně brambor

16. 02. 2024 Ing. Ervín Hausvater, CSc., Ing. Petr Doležal, Ph.D.; Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 567x

Jak efektivně snížit spotřebu pesticidů

24. 01. 2024 Prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Ochrana obecně Zobrazeno 568x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail