BASF
BASF
BASF

Zahrada před zimou

19. 11. 2014 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 6522x

Za mírného a teplého počasí na podzimu roste trávník ještě v listopadu. I když jste v sezoně zvyklí sekat jej nakrátko, při posledním podzimním sečení ho ponechte raději 5 cm vysoký a více, aby byly lépe chráněny kořeny před rozmary zimy. Posečenou trávu sbíráme do koše, případně ji shrabujeme spolu se spadaným listím. Posečený trávník bez listí je méně napadán chorobami, po nichž na jaře zůstávají holá místa. Jedná se o tzv. vyzimování trávníku. Nejběžnějším a nejčastěji se vyskytující chorobou je sněžná světlorůžová plísňovitost trav (Monographella nivalis, Microdochium nivale), dříve označovaná jako plíseň sněžná. Na zastíněných místech se zvýšenou vlhkostí se choroba vyskytuje téměř pravidelně.

Varistar

Co s trávníkem?

Za mírného a teplého počasí na podzimu roste trávník ještě v listopadu. I když jste v sezoně zvyklí sekat jej nakrátko, při posledním podzimním sečení ho ponechte raději 5 cm vysoký a více, aby byly lépe chráněny kořeny před rozmary zimy. Posečenou trávu sbíráme do koše, případně ji shrabujeme spolu se spadaným listím. Posečený trávník bez listí je méně napadán chorobami, po nichž na jaře zůstávají holá místa. Jedná se o tzv. vyzimování trávníku. Nejběžnějším a nejčastěji se vyskytující chorobou je sněžná světlorůžová plísňovitost trav (Monographella nivalis, Microdochium nivale), dříve označovaná jako plíseň sněžná.Na zastíněných místech se zvýšenou vlhkostí se choroba vyskytuje téměř pravidelně. V travních porostech, kde jsou dominantními druhy jílek vytrvalý a kostřava červená, mohou způsobit „vyzimování trávníku“ také další houby rodu Fusarium. Na některých lokalitách působí vážné škody také tyfulová plísňovitost trav (Typhula incarnata), dříve paluška travní,která může poškodit všechny druhy trav. K velmi náchylným patří především psineček tenký. Mezi podmínky zvyšující napadení patří velmi pozdní výsev, neošetření (neposečení) před zimou, trávník se silnější vrstvou „stařiny“, nadměrné hnojení dusíkem (N), nedostatečné zásobení draslíkem (K) a zásadité pH půdy. V rizikových oblastech se doporučuje posečení a případně i provzdušnění trávníku na podzim vertikutátorem nebo vertikutačními hráběmi, nepřehnojovat dusíkem, lépe přihnojit draslíkem a sírou a pěstovat odrůdy se zvýšenou odolností. Nově založené trávky přihnojíme vyzrálým kompostem. V zahraničí se doporučuje i chemické ošetření např. přípravky s účinnou látkou prochloraz, strobiluriny aj. na počátku zimy. U nás jsou do okrasných trávníků k chemickému ošetření povoleny fungicidy na plísňovitosti trav: Heritage, Ortiva aj.a na rzi, listové skvrnitosti, padlí travní a plísňovitosti trav: Opera TopRovral Aquaflo.

Vyzimování trávníku houbového původu
Vyzimování trávníku houbového původu
 

Kontrola stromů po opadu listů

Na holých větvích často objevíme poškození, která je třeba odstranit. Nejčastěji jsou to zarostlé úvazky, zbytky a rány po odlomených větvích, mumifikované plody či zámotky škůdců. Dobře si prohlédneme také kůly, opěry, konstrukce, po kterých vedeme ovocné nebo okrasné dřeviny. Růstem větví nebo uvolněním konstrukce vznikají místa, která stromům odírají kůru.

Úklid spadaného listí

Typickou podzimní prací na zahradě bývá úklid spadaného listí. Většinou tento úklid provádíme zejména z estetických důvodů, ale tato činnost má ještě ozdravný (fytosanitární) význam. Značná část houbových patogenů přezimuje ve zbytcích napadených listů, plodů, méně na povrchu letorostů a pod šupinami napadených pupenů. Základem ochrany jsou všechna preventivní opatření.

Z významných chorob, jejichž výskyt v průběhu vegetace lze do určité míry ovlivnit již v podzimním období, je strupovitostí jabloně (Venturia inaequalis). Choroba napadá listy, květy i plody, zcela výjimečně i letorosty. Původce choroby přezimuje právě na napadených opadlých listech, na kterých se v plodnicích vyvíjí ve vřeckách askospory. Askospory jsou na jaře zdrojem primárních infekcí. Proto je důležitým opatřením v podzimním období u výsadeb jabloní likvidace opadlých listů napadených strupovitostí jabloně, případně omezení zdroje infekce podzimním postřikem spadaných listů močovinou, pro urychlení rozkladu.

Obdobná situace je i u strupovitosti hrušní (Venturia pirina). Tato choroba napadá listy, květy, plody a velmi často také letorosty. Skvrny na listech jsou obvykle tmavší, menší a ostřeji ohraničené než u strupovitosti jabloně. Choroba rovněž přezimuje na napadených opadlých listech.

Další z chorob, která se velmi často a ve značné intenzitě vyskytuje, je skvrnitost listů třešně (Blumeriella jaapii). Tato choroba postihuje třešeň, višeň, mahalebku, rovněž se vyskytuje na slivoních, meruňce, broskvoních a dalších příbuzných okrasných i divoce rostoucích dřevinách. Velmi náchylné jsou některé odrůdy višní. Houba rovněž přezimuje na napadených opadlých listech, kde se na jaře vyvíjejí askospory.

U vlašského ořešáku na napadených opadlých listech přezimuje závažná choroba hnědnutí listů ořešáku (antraknóza ořešáku - Gnomonia leptostyla), a tak je možno pokračovat skoro u všech ovocných i okrasných druhů.

Listí se běžně používá k výrobě kompostu nebo jako tepelná izolace k ochraně rostlin před mrazem a ořechové listí i jako repelent proti hlodavcům (cibuloviny, nové výsadby citlivějších dřevin apod.). Je vžitou tradicí, že listí napadené chorobami se většinou pálí nebo vyhodí do nádoby na odpad, podobný osud rovněž postihne i listí ořešáku (dubu), protože se traduje, že je pro vyšší obsah tříslovin ke kompostování nevhodné (škodlivé). Vyšší obsah tříslovin jen trochu zpomaluje rozklad a zvyšuje kyselost vzniklého kompostu, a kyselý kompost je vhodný pro rododendrony a vřesovištní rostliny.

Pokud však není listí napadeno některou karanténní chorobou (např. bakteriální spála růžokvětých), nemusíme se bát jeho kompostování. Pro urychlení rozkladu (případně otupení kyselosti) však přidáme při zakládání kompostu k listí trochu mletého vápence, nejlépe dolomitického (obsahuje kromě vápníku i hořčík) a kompost kvalitně překryjeme 8–10cm vrstvou zeminy, abychom na jaře zabránili případnému úniku zárodků chorob z nerozložených listů. Kompostováním tento organický odpad změníme na užitečné kvalitní organické hnojivo. Ušetříme tak výdaje za odvoz odpadu i za nákup hnojiva a svým podílem přispějeme také k ochraně životního prostředí.

Úklid spadaného listí je preventivním opatřením proti chorobám
Úklid spadaného listí je preventivním opatřením proti chorobám
 
Strupovitost jabloně na listu
Strupovitost jabloně na listu
 
Dírkovitost listů peckovin
Dírkovitost listů peckovin
 
Skvrnitost listů třešně
Skvrnitost listů třešně
 
Hnědnutí listů ořešáku a bakteriální skvrnitost ořešáku
Hnědnutí listů ořešáku a bakteriální skvrnitost ořešáku
 

Zakládání kompostu

Podzim je nejvhodnějším obdobím k založení nového kompostu. Při jarním tání totiž dochází vlivem dostatečné vlhkosti a zvyšující se teplotě k velmi rychlému rozkladu veškerého bioodpadu nahromaděného na podzim a přes zimu. Správný kompost je plný živých organizmů, takže má vlastní biorytmus. Rozklad (tlení) organických zbytků a jejich přeměna na kompost probíhá rychle, pokud jsou dostatečně vlhké, mají přístup vzduchu a obsahují přiměřené množství živin pro drobné živočichy a mikroorganizmy (bakterie, plísně, žížaly a další půdní organizmy), které zbytky postupně rozkládají. Vhodné místo pro kompost je v polostínu, pod vyšším stromem.

Do kompostu patří jen organický odpad, tedy zbytky zeleniny, ovoce, vaječné skořápky a zahradní odpad - listí, větve stromů a keřů, odkvetlé květy, posekaná tráva aj. Nepřítomnost vzduchu (přemokření) a sucho proces přeměny zastavují. Správný poměr vzduchu a vlhkosti v kompostu podpoříme smícháním jemného zeleného materiálu, jako je posečená tráva či kuchyňský odpad ovoce, zeleniny, vlhké listí s hrubým materiálem, například nasekanými, nadrcenými větvemi, pilinami aj. zhruba v poměru 3:1. Optimální je jednotlivé složky pravidelně vrstvit. Základ kompostu tvoří asi 25 cm vysoká vrstva drceného dřevěného odpadu větviček a pilin. Druhou vrstvou je promíchaný odpad, posečená tráva (ideálně promíchaná s organickými zbytky z domácnosti) nebo listí. Také můžeme přidat (podle kyselosti tlející hmoty) mletý dolomitický vápenec a pro urychlení kompostování dusíkaté hnojivo. A „naočkujeme“ jej vhodnou mikroflórou přidáním zralého kompostu. Poté znovu přijde na řadu drcený odpad, tráva a listí až po úplné naplnění kompostu (optimální je výška 1 m s půdorysem 1×1 m) nebo kompostéru. Vršek kompostu udržujeme mísovitý, aby voda nestékala po bocích, ale vsakovala se dovnitř. Kompost nesešlapáváme, musí být vzdušný, aby mohlo probíhat tlení.K urychlení kompostování můžeme také použít přírodní  tzv. urychlovače kompostování např. Radivit nebo enzymatické přípravky, které se prolévají jednotlivými vrstvami Culturpur  nebo Bio P4 komposty.

Původní, starý kompost na podzim přeházíme (masu nabíráme vidlemi z boku, ukrajujeme ji) přes hrubé síto a nezetlené zbytky, stonky, větvičky přidáme k novému kompostu. Zralý kompost, v němž už nerozeznáváme původní materiál, z kterého vznikl, je vhodným hnojivem pro všechny rostliny na zahradě a můžeme ho přimíchat i do substrátu pro rostliny v nádobách. Pokud chceme kompost používat pro vřesovištní (vápnostřežné) rostliny, nesmíme ho zbytečně hnojit vápencem!

Klasický kompost můžeme vyměnit za kompostér, který na zahradě vypadá úhledněji. V otevřených kompostech lépe prosychá zvláště vlhčí materiál (tráva ze sekačky apod.). Nevzniká v nich tedy zbytečné množství zapáchající tekutiny jako v uzavřených kompostérech. Nevýhodou (oproti uzavřeným kompostérům) je delší doba zrání, a také to, že je vidět na materiál (zbytky), které jsou na kompostu uloženy. Plastové uzavřené kompostéry zvyšují tepelnou izolaci stěn a díky větracímu systému urychlují průběh kompostování, zrání trvá zhruba čtyři týdny. Mají jednoduché odklopné víko a plní se shora.

Kompost
Kompost
 
Kompostéry
Kompostéry
 

Výsadba ovocného stromku

V zahradnictvích se prostokořenné ovocné stromky celoročně neprodávají. Koupit je můžete většinou na jaře mezi březnem a květnem nebo na podzim většinou v říjnu a listopadu. Čím dříve ovocný stromek na podzim vysadíte, tím lépe se ujme. Zde je potřeba podotknout, že prostokořenné školkařské výpěstky určené k uvádění do oběhu se mohou odlisťovat, sklízet a expedovat až po ukončeném uznávacím řízení, tj. koncem září. Na podzim bývá také většinou i větší výběr. Podzimní výsadba má oproti té jarní své výhody. Stromy zasazené na podzim se často lépe ujmou a v zimě, pokud nezamrzne, využijí pro zakořenění vláhu ze sněhu a ihned na jaře začínají regenerovat. Pouze u některých teplomilnějších druhů - zejména u broskvoní, mandloní, případně i meruněk je vhodnější odložit výsadbu až na jaro, aby je zima nepoškodila.

Není vhodné nakupovat neuznané a neoznačené školkařské výpěstky na tržištích a při příležitostném prodeji od různých prodejců neposkytujících dostatečné garance. Nejlépe si pro nákup ovocných keřů i stromků vybereme školku v blízkosti našeho bydliště, kde znají danou oblast a prodávají odrůdy, které se do ní hodí. Ovšem pokud se za námi požadovaným sortimentem musíme vydat dál, měli bychom znát podnebí a typ půdy na své zahradě, abychom se o tom mohli se zkušenými zahradníky poradit.

Každý prodávaný stromek musí být opatřen visačkou, kterou vydává Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, kde najdeme nejen informace o odrůdě, kterou jsme koupili, ale visačka je současně i záručním listem kvality. Je na ní uveden druh, odrůda i podnož, na kterou byl stromek naočkován, zdravotní třída, kvalita a dodavatel. Podnož je důležitá, má vliv na celkový růst, a proto i k ní přihlížíme. Každý kvalitní certifikovaný - C - ovocný výpěstek, u kterého se sleduje biologická kvalita (pravost druhu a odrůdy) i pěstitelská kvalita, musí být označen modrou návěskou (uznaná sadba), která udává stupeň biologické kvality. Ovocné výpěstky mohou být případně označeny i jinou návěskou - CAC - jako tzv. konformní materiál. Zde se většinou sleduje jen pěstitelská kvalita výpěstků. Konformní rozmnožovací materiál (CAC)musí být druhově pravý, odrůdově čistý a musí splňovat stanovené požadavky na vlastnosti; zejména musí být prostý škodlivých organizmů, nesmí vykazovat příznaky napadení nebo vykazovat vlastnosti snižující způsobilost jeho použití. A při uvádění do oběhu musí být vždy označen názvem druhu, odrůdy a podnože.

Návěska by měla být vyplněna ve všech kolonkách, včetně registračního čísla dodavatele. Prodej stromků bez návěsky zákony nepovolují a může jít o rizikový materiál z hlediska přenosu chorob a škůdců, bez původu odrůdy a záruky. U nekvalitního výpěstku je málo pravděpodobné, že se dočkáte kvalitní sklizně a ještě si můžete „obohatit“ sbírku chorob na vaší zahradě o nové choroby, které jste tam zatím neměli.

Při výběru stromků dejte přednost výpěstkům s bohatěji vyvinutými kořeny a dávejte pozor na kořeny, aby nebyly poškozené a suché. Kmínek nesmí být poraněný a kůra na kmeni a větvích musí být napnutá a svěží, pokud je scvrklá či poškozená, vybereme si jinou rostlinu.

Pokud mají vysazované stromky kořeny trochu zaschlé, raději kořeny namočíme před výsadbou na jeden den (ne déle, aby nezačaly zahnívat!) do vody, lépe se pak ujmou. Nikdy stromky nesázejte do zmrzlé půdy! Stromek byste neměli při sázení „utopit“, tj. vysadit hlouběji, než byl pěstován ve školce. Pouze keře můžete zasadit o něco hlouběji (o 5–10 cm), než se pěstovaly v ovocné školce (lépe zakoření a lépe větví). Kořeny musí zajistit dostatečné a rychlé zakořenění, a tím i výživu rostliny. Proto před výsadbou ostrými nůžkami odstraňujeme jen zaschlé konečky kořínků a zakrátíme kořeny zalomené či jinak poškozené. Silnější kořeny seřízneme, jen abychom se dostali na živé dřevo. Rovněž korunku upravíme přiměřeně velikosti kořenů.

Na výsadbu postačí vykopat jámu o něco větší než je velikost kořenů. Na dno vykopané jámy je vhodné přidat trochu dobře uleželého kompostu. Nikdy ne čerstvý hnůj, který může způsobit zahnívání kořenů. Po výsadbě stromek důkladně zalijeme. Pro ukotvení vysázeného stromku a rychlejší zakořenění je vhodné zarazit do jámy před výsadbou pevný opěrný kůl. Nezarážejte ho dodatečně až po výsadbě, aby jste nepoškodili stromku kořeny. Životnost kůlu prodloužíte, když ho několik dnů máčíte (impregnujete) v roztoku modré nebo zelené skalice nebo spodní konec opálíte nad ohněm. Vysazené stromky, pokud nejsou v oplocené zahradě, chraňte proti okusu zvěří vhodnými chrániči. K zalití můžete použít unikátní přírodní přípravek Kouzlo přírody Proti vymrzání rostlin, který chrání stromek před vymrznutím, suchem a stresu z přesazení.

Reklamace a záruky upravuje speciální zákon č. 219/2003 Sb., o oběhu osiva a sadby v platném znění. V § 21 ve zvláštních ustanoveních o odpovědnosti za vady se uvádí, žepři koupi rozmnožovacího materiálu jednoletých druhů, s výjimkou sazenic zeleniny, je záruční doba 1 rok, pokud nebude sjednána doba delší. U víceletých druhů končí záruční doba 1 rok po dosažení vývojového stupně potřebného k určení pravosti odrůdy. U sazenic zeleniny a květin je záruční doba 3 týdny.

Ochrana proti ohryzu

Sady a zahrádky v blízkosti polí a lesů ohrožují nevítaní návštěvníci, zajíci nebo vysoká zvěř. Už na podzim, ale hlavně jakmile napadne sníh, ohryzávají kůru stromů. Ohrožené jsou zejména mladé stromky v prvních letech po výsadbě. Jednoduché oplocení někdy není dostatečnou ochranou. Proto je dobré dát na každý ohrožený stromek chránič z drátěného pletiva, plastu nebo ho obvázat chvojím. Odřezané čerstvé větvičky upevněné na stromcích by měly odvést počáteční zájem a současně upozornit na „škodnou“ v zahradě. Chrániče mají být tak vysoké, aby chránily i před zajícem zpřímeným na zadních nohách. Když je vrstva sněhu vyšší, dokážou zajíci poškodit i dolní větve zákrsků.

Ohryz - „okroužkování“ mladých stromů mohou způsobit i přemnožení hraboši polní. Hraboš polní je především známý svými škodami v zemědělských plodinách, ale škody vznikají i v sadech a v lesních výsadbách. Hraboš polní ohryzává kůru dřevin po obvodu na nadzemní části kmínku a kořenový krček cca 10–20 cm od povrchu půdy na zatravněných pásech, pod mulčem, případně je-li souvislá sněhová pokrývka. Z ohryzané kůry požírá lýko, borku nechává ležet. Ohlodaný povrch dřeva je hladký se slabými stopami po hlodácích (v šířce cca 2 cm). Škody bývají zapříčiněny především ponechanými a neošetřenými pruhy trávy mezi řadami stromků či na podzim neodstraněným vyšším mulčem (např. z posekané trávy), kde se hraboši v létě namnožili a větším množstvím slehlého sněhu, který ležel dlouho do jara a který je chránil před predátory, ale zabraňoval jim také v přístupu k přirozené potravě. Nenecháme hraboše během roku přemnožit a před příchodem zimy omezíme jejich počty, např. položením povolených otrávených návnad - Lanirat Micro, Polytanol, Stutox I. Při pokládání návnad je nutno přesně dodržovat přiložený návod k použití!

Ochrana stromku před okusem

Ochrana stromku před okusem

 

Podzimní ošetření ovocných stromů

V době vegetačního klidu jsou peckoviny citlivé k napadení korovými nekrózami - „klejotokem“ (napadení dřevních částí stromů bakteriemi a houbami) a následnému odumírání větví nebo i celých stromů. Proto je třeba předcházet mechanickému poškození, které je vstupní branou tohoto ochoření. K poškození může dojít řezem, silným větrem, prasklinkami po silnějších mrazech a v rizikových vlhčích oblastech i rankami po opadaných listech. Proto se na podzim po opadu většiny listů provádí v rizikových oblastech ošetření mědnatými přípravky: Funguran-OH 50 WP, Champion 50 WP, Kocide 2000, Cuprocaffaro, Flowbrix, Kuprikol 250 SC, Kuprikol 50 se smáčedlem. V předjaří (pokud se oteplí a trvá vlhké sychravé počasí) je vhodné ošetření před rašením zopakovat.

Toto ošetření významně sníží i případné napadení „klejotokem“ a u broskvoní podstatně sníží jarní infekční tlak kadeřavosti broskvoní. Na rizikových lokalitách se toto ošetření rovněž doporučuje i u jádrovin.

Maliník

Zejména nově vysazované odrůdy maliníku jsou v některých lokalitách silněji poškozovány odumíráním maliníku, jehož původcem jsou dva druhy hub Didimella applanataLeptosphaeria coniothyrium vyskytující se samostatně nebo společně.Menší škody může choroba způsobovat i na ostružiníku. Tato choroba se vyskytuje především na těžkých a vlhkých půdách a ve starších a zahuštěných (zastíněných) výsadbách. Napadá listy a zejména mladé výhony (letorosty) na jejichž bázi se objevují fialově hnědé různě ohraničené skvrny. Náchylnost jednotlivých odrůd je rozdílná. Napadené výhony mají v příštím roce menší přírůstky a za příznivého počasí pro rozvoj houby letorosty předčasně, často již na začátku sklizně zasychají a mohou se i vylamovat. Chemická ochrana je účinná jen částečně, proto jsou důležitá preventivní opatření: vhodné osluněné stanoviště, zejména optimální hustota porostu a vyrovnaná výživa - nepřehnojovat dusíkem, čistota a vzdušnost porostu a také včasná obměna porostu. Již na podzim, nejlépe ihned po ukončení sklizně,proveďte odstranění odplozených, napadených a zahušťujících výhonů. Ponechané nové výhony ošetřete fungicidem Signum nebo SwitchNa rizikové lokality nevysazujte náchylné odrůdy.

Příznaky odumírání maliníku
Příznaky odumírání maliníku
 

Neopadavé dřeviny

Stálezelenéjehličnany se na zimu připravují snížením odpařovací plochy opadem jehličí. Jehličnatým i listnatým stálezeleným dřevinám pomůžeme v přípravě na zimu vydatnou závlahou ještě dříve, než přijdou mrazy a půda zamrzne.

Také rododendrony podobně jako další listnaté stálezelené dřeviny potřebují před zmrznutím půdy dostatečnou zálivku, zejména po suchém podzimu. Je to ochrana před uschnutím, které se na jaře často nesprávně hodnotí jako poškození mrazem.

 
Rododendrony a stálezelené dřeviny před zimou vyžadují zálivku
Rododendrony a stálezelené dřeviny před zimou vyžadují zálivku
 

Růže

Růže chráníme před mrazy nejlépe přihrnutím zeminy. Před příchodem mrazů ochráníme i korunku stromkových růží, nejlépe ohnutím s přihrnutím zeminy. Růže ohýbáme každý rok na stejnou stranu. Pokud je nemůžeme ohnout, tak je zabalíme do prodyšného materiálu. Důležité je, aby bylo dobře chráněno místo očkování, srůst šlechtěné odrůdy s podnoží. Keře jen částečně zkrátíme a odstraníme jen suché a nemocné části rostlin. Silnější řez na podzim růže oslabuje a zvyšuje nebezpečí poškození mrazem, ten provedeme až na jaře.

Proč některé rostliny nepřežijí zimu

Všechny naše listnaté dřeviny se na zimu začínají připravovat již koncem léta. Zpomalují a ukončují růst a dochází k „vyzrávání“ dřeva. Pouze takové větve bez úhony přečkají zimu a případné silnější mrazy. Pokud ještě v tuto dobu chceme přihnojovat, tak je to možné zejména draslíkem a případně fosforem. Tyto živiny napomáhají „vyzrávání“ dřeva.

V žádném případě u opadavých dřevin neprovádíme vydatnou zálivku a nehnojíme dusíkem, neboť podporují prodlužovací růst. Zejména to platí u dovážených zajímavých nových druhů, které si na doporučení zahradníků zasadíme, ale i přes jejich ujištění, že jsou zimovzdorné většinou na mnoha lokalitách již na jaře nevyraší. K zalití se můžepoužít unikátní přírodní přípravek Kouzlo přírody Proti vymrzání rostlin, který chrání stromek před vymrznutím, suchem a stresu z přesazení.

Mnohdy nemusí být viníkem ani mráz, jako spíše silná vlhkost, která je pro většinu našich zim typická. Dále to může být i pozdní výsadba, kdy rostlina již nestačí do zimy dobře zakořenit. Jednou za čas mohou přijít i extrémní mrazy, které mohou poškodit jak naše domácí, tak adaptované druhy. Pokud nechceme být na jaře zklamaní, musíme s tím počítat.

U choulostivějších druhů a při podzimní výsadbě se musíme postarat o vhodnou ochranu rostlin jejich zakrytím nebo zabalením do prodyšného materiálu. Pro trvalky, okrasné traviny a zejména pro dřeviny platí - že je před zimou nikdy neřežeme. To uděláme na jaře, až po vyrašení pupenů. Na podzim také nestříháme duté stonky trvalek a suchá stébla okrasných travin. Většina pochází ze suchých oblastí a podobně jako mnohým skalničkám jim vadí zimní vlhkost. Do dutých stonků a stébel se dostane voda a tam podpoří zahnívání, které může zachvátit část trsu nebo i celou rostlinu. Proto jim svažte stébla s listy, aby se nepoškodil střed trávy a choulostivější druhy obložte chvojím. Pod něj můžete dát také spadané listí a zatěžkejte je. 

Letos je lokálně větší výskyt myší a hraboše polního. Aplikujete proto do nor nebo jedových staniček jedovaté nástrahy proti nim. Předejdete tak škodám na cibulovinách, zakrytých choulostivějších druzích a při vyšší sněhové pokrývce i na mladých výsadbách dřevin.

Ochranou před mrazy je zapojený živý plot

Počasí je faktor, který nedokážeme výrazně ovlivnit. Máme však možnost chránit se alespoň částečně před jeho nepříznivými vlivy. Například vliv větru na rostliny v zahradě můžeme podstatněji omezit vhodně vysazeným živým plotem, který dokáže snížit jeho rychlost až o 60 procent. Účinnost ochrany závisí na výšce a hustotě plotu. Teď na podzim je vhodná doba k jeho výsadbě.

Hustou stěnu vytvoříme při pravidelném ošetřování například z nenáročného ptačího zobu, habru, buku nebo hlohyně. Živý plot je dekorativní také na podzim - ptačí zob černými bobulemi, habr a buk podzimním zabarvením listí. Všechny chrání před větrem i v zimě, protože větší část listí na dřevině zůstane. Hlohyně je stálezelená. Správný živý plot má být košatý a hustý, čehož docílíte jedině pravidelným stříháním.

Živý plot chrání před větrem
Živý plot chrání před větrem
 

Související články

Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - leden a únor 2022

19. 01. 2022 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 273x

Aktuální přehled ochrany polních plodin - leden a únor 2022

18. 01. 2022 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 263x

Ochrana rostlin v ročníku 2020/21

14. 01. 2022 Ing. Antonín Šandera; Agro 2000, s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 196x

Ochrana hlavních plodin ve vegetačním roce 2020/21 v Čechách a výhled do jara 2022

31. 12. 2021 Ing. Milena Bernardová; Zkušební stanice Kluky Ochrana obecně Zobrazeno 299x

Poškození polních plodin v roce 2021

28. 12. 2021 Ing. Vít Bittner; MARIBOHILLESHÖG ApS, ČR Ochrana obecně Zobrazeno 318x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail