BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Zahrada před zimou - Co ještě udělat?

06. 11. 2015 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 7921x

Za mírného a teplého podzimu roste trávník ještě i v listopadu. I když jste v sezoně zvyklí jej sekat nakrátko, při posledním podzimním sečení ponechte raději výšku 5 cm a více, aby byly lépe chráněny kořeny před rozmary zimy. Posečenou trávu sbíráme do koše, případně ji shrabujeme spolu se spadaným listím. Na pokoseném trávníku bez listí je menší nebezpečí napadení chorobami, po nichž na jaře zůstávají holá místa. Jedná se o tzv. vyzimování trávníků.

Proseeds

Co s trávníkem?

Za mírného a teplého podzimu roste trávník ještě i v listopadu. I když jste v sezoně zvyklí jej sekat nakrátko, při posledním podzimním sečení ponechte raději výšku 5 cm a více, aby byly lépe chráněny kořeny před rozmary zimy. Posečenou trávu sbíráme do koše, případně ji shrabujeme spolu se spadaným listím. Na pokoseném trávníku bez listí je menší nebezpečí napadení chorobami, po nichž na jaře zůstávají holá místa. Jedná se o tzv. vyzimování trávníků. K hnojení trávníku na podzim musíme použít speciální podzimní hnojivo s nízkým obsahem dusíku, ale  s vyšším obsahem draslíku a fosforu, jako je např. Hortus Hnojivo pro podzimní výživu trávníku.

Za nejběžnějšího a nejčastěji se vyskytujícího původce se považuje sněžná světlorůžová plísňovitost trav(Monographella nivalis, Microdochium nivale), dříve nazývaná jako plíseň sněžná.Na zastíněných plochách se zvýšenou vlhkostí se choroba vyskytuje téměř pravidelně.

V travních porostech, kde jsou dominantními druhy jílek vytrvalý a kostřava červená mohou způsobit „vyzimování trávníků“ také houby rodu Fusarium.

Na některých lokalitách působí vážné škody vyzimováním také sněžná šedobílá (tyfulová) plísňovitost trav (Typhula incarnata), dříve nazývaná jako paluška travní, která může poškodit všechny druhy trav. K velmi náchylným patří především psineček tenký.

Mezi podmínky zvyšující napadení patří velmi pozdní výsev, neošetření (neposečení) před zimou, trávník se silnější vrstvou „stařiny“, nadměrné hnojení dusíkem, nedostatečné zásobení draslíkem a zásadité pH půdy.

Ochrana - V rizikových oblastech se doporučuje posečení a případně i provzdušnění trávníku na podzim vertikutátorem nebo vertikutačními hráběmi, nepřehnojovat dusíkem, lépe přihnojit draslíkem a sírou a pěstovat odrůdy se zvýšenou odolností. Nově založené trávníky přihnojíme vyzrálým kompostem. V zahraničí se doporučuje i chemické ošetření např. přípravky s účinnou látkou prochloraz, strobiluriny aj. na počátku zimy. U nás je do okrasných trávníků k chemickému ošetření povoleny fungicid proti plísňovitosti trav Heritage, proti rzím, listové skvrnitosti, padlí travnímu a plísňovitosti trav přípravek Opera Top, Rovral Aquaflo a dále se doporučuje  Ortiva nebo Zato 50 WG.

Vyzimování trávníku
Vyzimování trávníku

Po opadu listí zkontrolujeme stromy

Na holých větvích často objevíme poškození, která je třeba odstranit. Nejčastěji jsou to zarostlé úvazky, zbytky a rány po odlomených větvích, mumifikované plody či zámotky škůdců. Dobře si prohlédneme také kůly, opěry, konstrukce, po kterých vedeme ovocné nebo okrasné dřeviny. Růstem větví nebo uvolněním konstrukce vznikají místa, která stromům odírají kůru.

Poškození větví stromů
Poškození větví stromů

Mumifikované plody jsou zdrojem infekce
Mumifikované plody jsou zdrojem infekce

Úklid spadaného listí a zakládání kompostu

Typickou podzimní prací na zahradě bývá úklid spadaného listí. Většinou tento úklid provádíme z estetických důvodů, ale tato činnost má ještě ozdravný (fytosanitární) význam. Značná část houbových patogenů přezimuje na a ve zbytcích napadených listů, plodů, méně na povrchu letorostů a pod šupinami napadených pupenů. Základem ochrany před škůdci a chorobami jsou preventivní opatření.

Z významných chorob, jejichž výskyt v průběhu vegetace lze do určité míry ovlivnit již v podzimním období, je strupovitostí jabloně (Venturia inaequalis). Choroba napadá listy, květy i plody, zcela výjimečně i letorosty. Houba přezimuje na napadených opadlých listech, na kterých se v plodnicích vyvíjí ve vřeckách askospory. Askospory jsou na jaře zdrojem primárních infekcí. Proto je důležitým opatřením v podzimním období u výsadeb jabloní likvidace opadlých listů napadených strupovitostí jabloně, případně omezení zdroje infekce podzimním postřikem spadaných listů močovinou, pro urychlení rozkladu.

Obdobná situace je i u strupovitosti hrušní (Venturia pirina). Tato choroba napadá listy, květy, plody a velmi často také letorosty. Skvrny na listech jsou obvykle tmavší, menší a ostřeji ohraničené než u strupovitosti jabloně. Houba rovněž přezimuje na napadených opadlých listech.

Další z chorob, která se velmi často a ve značné intenzitě vyskytuje, je skvrnitost listů třešně (Blumeriella jaapii). Tato choroba postihuje třešeň, višeň, mahalebku, rovněž se vyskytuje na slivoni, meruňce, broskvoních a dalších příbuzných okrasných i divoce rostoucích dřevinách. Velmi náchylné jsou některé odrůdy višní. Houba rovněž přezimuje na napadených opadlých listech, kde se na jaře vyvíjejí askospory.

U vlašského ořešáku na napadených opadlých listech přezimuje závažná choroba hnědnutí listů ořešáku (antraknóza ořešáku; Gnomonia leptostyla), a tak lze pokračovat skoro u všech ovocných i okrasných druhů.

Listí se běžně používá k výrobě kompostu nebo jako tepelná izolace k ochraně rostlin před mrazem a ořechové listí i jako repelent proti hlodavcům (cibuloviny, nové výsadby citlivějších dřevin apod.). Je vžitá tradice, že listí napadené chorobami se většinou pálí nebo vyhodí do nádoby na odpad, podobný osud rovněž postihne i listí ořešáku (i dubu), protože se traduje, že je pro vyšší obsah tříslovin ke kompostování nevhodné (škodlivé). Vyšší obsah tříslovin jen trochu zpomaluje rozklad a zvyšuje kyselost vzniklého kompostu (je vhodný pro rododendrony a vřesovištní rostliny). Pokud však není listí napadeno některou karanténní chorobou (např. bakterielní spála růžokvětých), nemusíme se bát jeho zkompostování. Pro urychlení rozkladu (případně otupení kyselosti) však přidáme při zakládání kompostu k listí trochu mletého vápence, nejlépe dolomitického (obsahuje kromě vápníku i hořčík) a kompost kvalitně překryjeme 8–10cm vrstvou zeminy, abychom na jaře zabránili případnému úniku zárodků onemocnění z nerozložených listů. Kompostováním tento organický odpad změníme na užitečné kvalitní organické hnojivo. Ušetříme tak výdaje za odvoz odpadu i za nákup hnojiva a svým podílem přispějeme také k ochraně životního prostředí.

Podzim je nejvhodnějším obdobím k založení nového kompostu. Při jarním tání totiž dochází vlivem dostatečné vlhkosti a zvyšující se teplotě k velmi rychlému rozkladu veškerého bioodpadu nahromaděného na podzim a přes zimu. Správný kompost je plný živých organizmů, takže má vlastní biorytmus. Rozklad (tlení) organických zbytků a jejich přeměna na kompost probíhá rychle, pokud jsou dostatečně vlhké, mají přístup vzduchu a obsahují přiměřené množství živin pro drobné živočichy a mikroorganizmy (bakterie, plísně, žížaly a další půdní organizmy), které zbytky postupně rozkládají K urychlení rozkladu kompostu můžeme využít enyzimatyckých látek  v přípravcích např. Radivit, BIO-P4 komposty nebo Culturpur, kterými kompost proléváme nebo prohazujeme . Vhodné místo pro kompost je v polostínu, pod vyšším stromem. Do kompostu patří jen organický odpad, tedy zbytky zeleniny, ovoce, vaječné skořápky a zahradní odpad - listí, větve stromů a keřů, odkvetlé květy, posekaná tráva aj. Nepřítomnost vzduchu (přemokření) a sucho proces přeměny zastavují. Správný poměr vzduchu a vlhkosti v kompostu podpoříme smícháním jemného zeleného materiálu, jako je posečená tráva či kuchyňský odpad ovoce, zeleniny, vlhké listí s hrubým materiálem, například nasekanými, nadrcenými větvemi, pilinami aj. v poměru asi 3:1. Optimální  je jednotlivé složky pravidelně vrstvit. Základ kompostu tvoří asi 25 cm vysoká vrstva drceného dřevěného odpadu větviček a pilin. Druhou vrstvou je promíchaný odpad, posečená tráva (ideálně promíchaná s organickými zbytky z domácnosti) nebo listí. Také můžeme přidat (podle kyselosti tlející hmoty) mletý dolomitický vápenec a pro urychlení kompostování dusíkaté hnojivo. A „naočkujeme“ ho vhodnou mikroflórou přidáním zralého kompostu. Poté znovu přijde na řadu drcený odpad, tráva a listí až po úplné naplnění kompostu (optimální je výška 1 m s půdorysem 1× 1 m) nebo kompostéru. Vrch kompostu udržujeme mísovitý, aby voda nestékala po bocích, ale vsakovala se dovnitř. Kompost nesešlapáváme, musí být vzdušný, aby mohlo probíhat tlení. Původní starý kompost na podzim přeházíme (masu nabíráme vidlemi z boku, ukrajujeme ji) přes hrubé síto a nezetlené zbytky, stonky, větvičky přidáme k novému kompostu.

Zralý kompost, v němž už nerozeznáváme původní materiál, z kterého vznikl, je vhodným hnojivem pro všechny rostliny na zahradě a můžeme ho přimíchat i do substrátu pro rostliny v nádobách. Pokud chceme kompost používat pro vřesovištní (vápnobojné) rostliny, nesmíme ho nadbytečně hnojit vápnem či vápencem!

Klasický kompost můžeme vyměnit za kompostér, který na zahradě vypadá úhledněji. V otevřených kompostech lépe prosychá zvláště vlhčí materiál (tráva ze sekačky apod.). Nevzniká v nich tedy zbytečné množství zapáchající tekutiny jako v uzavřených kompostérech. Nevýhodou (oproti uzavřeným kompostérům) je delší doba zrání, a také to, že je vidět na materiál (zbytky), které jsou na kompostu uloženy. Plastové uzavřené kompostéry zvyšují tepelnou izolaci stěn a díky větracímu systému urychlují průběh kompostování, zrání trvá zhruba čtyři týdny. Mají jednoduché odklopné víko a plní se shora.

Strupovitost jabloně na listech
Strupovitost jabloně na listech
Strupovitost hrušně na listech
Strupovitost hrušně na listech
Skvrnitost listů třešně na listech
Skvrnitost listů třešně na listech
Hnědnutí listů ořešáku na listech
Hnědnutí listů ořešáku na listech
Kompost
Kompost
Kompostér
Kompostér

Výsadba ovocného stromku

Prostokořenné ovocné stromky můžete koupit na podzim většinou v říjnu a listopadu nebo na jaře mezi březnem a květnem. Čím dříve ovocný stromek na podzim vysadíte, tím lépe se ujme. Při letošním suchu, pokud více nenaprší, se budou muset pořádně zalít. Zde je potřeba podotknout, že prostokořenné školkařské výpěstky určené k uvádění do oběhu se mohou odlisťovat, sklízet a expedovat až po ukončeném uznávacím řízení, tj. koncem září.

Tradiční podzimní výsadba má ale oproti té jarní, mnohé výhody. Tuzemské školky nabízejí na podzim čerstvě vyorané stromky a lze si vybrat ze suverénně nejširšího sortimentu. K disposici je široká škála pěstebních tvarů, odrůd i podnoží. Také prakticky všechny pěstitelské novinky lze nalézt právě v podzimním období. Kromě nabídky jsou tu také výhody v kvalitě (vitalitě) výpěstků a ceně. Na podzim se dostanou rostliny velice čerstvé, zdravé, vitální a připravené dobře zakořenit na vaší zahradě. Období kořenění je pro vysázené stromky klíčové a na podzim pro to mají dostatek času. Stromky zasazené na podzim se lépe ujmou a v zimě (pokud nezamrzne) využijí vláhu ze sněhu a ihned na jaře začínají regenerovat. Proti vymrzávání, suchu a stresům z přesazování používáme ojedinělý přípravek Kouzlo Přírody proti vymrzání rostlin. Jedná se o pomocnou látku, která vydrží účinkovat jednu vegetační sezonu (9 mesíců).

Pouze u některých teplomilnějších druhů, zejména u broskvoní, mandloní, případně i meruněk je vhodnější odložit výsadbu až na jaro, aby je mrazivější zima nepoškodila.

Není vhodné nakupovat neuznané a neoznačené školkařské výpěstky na tržištích a při příležitostném prodeji od různých prodejců neposkytujících dostatečné garance. Každý kvalitní certifikovaný (C - CERTIFIED SEED) ovocný výpěstek, u kterého se sleduje biologická kvalita (pravost druhu a odrůdy) a pěstitelská kvalita, musí být označen modrou návěskou (uznaná sadba), která udává stupeň biologické kvality.

Ovocné výpěstky mohou být případně označeny i jinou návěskou pro tzv. konformní CAC (Conformis agraria communitatis) materiál. Zde se většinou sleduje jen pěstitelská kvalita výpěstků. Konformní rozmnožovací materiál (CAC)musí být druhově pravý, odrůdově čistý a musí splňovat stanovené požadavky na vlastnosti: zejména musí být prostý škodlivých organizmů, nesmí vykazovat příznaky napadení škodlivými organizmy nebo vykazovat vlastnosti snižující způsobilost jeho použití. A při uvádění do oběhu musí být vždy označen názvem druhu a odrůdy.

Návěska by měla být vyplněna ve všech kolonkách, včetně registračního čísla dodavatele. Prodej stromků bez návěsky zákony nepovolují a může jít o rizikový materiál z hlediska přenosu chorob a škůdců, bez původu odrůdy a záruky. U nekvalitního výpěstku je málo pravděpodobné, že se dočkáte kvalitní sklizně a ještě si můžete „obohatit“ sbírku chorob na vaší zahradě o nové, které jste tam zatím neměli. Nejlpší je nakupovat stromky přímo v ovocné školce nebo v zavedených odborných prodejnách.

Při nákupu stromků dejte přednost výpěstkům s bohatěji vyvinutými kořeny a dávejte pozor, aby neměly zaschlé kořeny nebo poraněný kmínek. Před výsadbou namočíme kořeny na jeden den (ne déle, aby nezačaly zahnívat!) do vody, lépe se pak ujmou. Nikdy stromky nesázejte do zmrzlé půdy! Stromek byste neměli při sázení „utopit“, tj. zasadit hlouběji, než byl pěstován ve školce. Pouze keře můžete zasadit o něco hlouběji (o 5–10 cm), než se pěstovaly v ovocné školce (lépe zakoření a lépe větví). Před výsadbou zakraťte zalomené či jinak poškozené kořeny ostrými nůžkami. Rovněž korunku je vhodné zakrátit přiměřeně velikosti kořenů.

Na výsadbu postačí vykopat jámu o něco větší než je velikost kořenů. Na dno vykopané jámy je vhodné přidat trochu dobře uleželého kompostu. Nikdy ne čerstvý hnůj, který může způsobit zahnívání kořenů.Může se však využít granulovaný slepičí, kravský příp. koňský hnůj. Po výsadbě stromek důkladně zalijeme. Pro ukotvení vysázeného stromku a rychlejší zakořenění je vhodné zarazit do jámy před výsadbou pevný opěrný kůl. Nezarážejte ho dodatečně až po výsadbě, aby jste nepoškodili stromku kořeny. Životnost kůlu prodloužíte, když ho několik dnů máčíte (impregnujete) v roztoku modré nebo zelené skalice nebo spodní konec opálíte nad ohněm. Vysazené stromky, pokud nejsou v oplocené zahradě, chraňte proti okusu zvěří vhodnými chrániči.

Reklamace a záruky upravuje speciální zákon č. 219/2003 Sb. v platném znění - o oběhu osiva a sadby v § 21 - Zvláštní ustanovení o odpovědnosti za vady. Při koupi rozmnožovacího materiálu jednoletých druhů, s výjimkou sazenic zeleniny, je záruční doba 1 rok, pokud nebude sjednána doba delší. U víceletých druhů končí záruční doba 1 rok po dosažení vývojového stupně potřebného k určení pravosti odrůdy. U sazenic zeleniny a květin je záruční doba 3 týdny.

Vysoký stromek s oporou a ochranou proti okusu
Vysoký stromek s oporou a ochranou proti okusu
Ovocný stromek s oporou a chráničem proti okusu
Ovocný stromek s oporou a chráničem proti okusu

Ochrana proti ohryzu

Sady a zahrádky v blízkosti polí a lesů ohrožují nevítaní návštěvníci, zajíci nebo vysoká zvěř. Už na podzim, ale hlavně jakmile napadne sníh, ohryzávají kůru stromů. Ohrožené jsou zejména mladé stromky v prvních letech po výsadbě. Jednoduché oplocení někdy není dostatečnou ochranou. Proto je dobré dát na každý ohrožený stromek chránič z drátěného pletiva, plastu nebo ho obvázat chvojím. Odřezané čerstvé větvičky upevněné na stromcích by měly odvést počáteční zájem a současně upozornit na „škodnou“ v zahradě. Chrániče mají být tak vysoké, aby chránily i před zajícem, který se postaví na zadní nohy. Když je vrstva sněhu vyšší, dokážou zajíci poškodit i dolní větve zákrsků. Z přípravků proti okusu zvěří - repelenty, jsou na trhu postřikové nebo nátěrové hmoty např. Stop Z Aversol nebo Cervacol Extra, který chrání trojím způsobem - má charakteristický zápach, odpuzuje namodralou barvou, obsahuje křemičitý písek.

Ohryz - „okroužkování“ - mladých stromů mohou způsobit i přemnožení hraboši polní. Hraboš polní je především známý svými škodami na zemědělských plodinách, ale škody vznikají i v sadech a v lesních výsadbách. Hraboš polní ohryzává kůru dřevin (po obvodu) na nadzemní části kmínku a kořenový krček (cca 10–20 cm od povrchu půdy), na zatravněných pásech, pod mulčem, případně je-li souvislá sněhová pokrývka. Z ohryzané kůry požírá lýko, borku nechává ležet. Ohlodaný povrch dřeva je hladký se slabými stopami po hlodácích (v šířce cca 2 cm). Vznik škod bývá zvláště zapříčiněn zanechanými a neošetřenými pruhy trávy mezi řadami stromků či na podzim neodstraněným vyšším organickým mulčem (např. z posekané trávy), kde se hraboši v létě namnožili a větším množstvím slehlého sněhu, který ležel dlouho do jara a který je chránil před predátory, ale zabraňoval jim také v přístupu k přirozené potravě. Ochranou je nenechat hraboše během roku přemnožit a před příchodem zimy omezit jejich počty, např. položením povolených otrávených návnad - Polytanol, Stutox I, Liqid Bag Profi, Liqid Bag Aroma. Při pokládání návnad je nutno přesně dodržovat přiložený návod k použití! Dále lze využít gelovou návnadu Stop škůdcům gel nebo granule Norat ATG.

Stromek poškozený ohryzem
Stromek poškozený ohryzem
Stromek poškozený ohryzem za vysoké sněhové pokrývky
Stromek poškozený ohryzem za vysoké sněhové pokrývky
Přemostění ohryzu rouby
Přemostění ohryzu rouby

Podzimní ošetření ovocných stromů

V době vegetačního klidu jsou peckoviny citlivé k napadení korovými nekrózami - „klejotokem“ (napadení dřevních částí stromů bakteriemi a houbami) a následnému odumírání větví nebo i celých stromů. Proto je vhodné předejít v tuto dobu jakémukoliv mechanickému poškození, které je vstupní branou tohoto ochoření. K poškození může dojít řezem, silným větrem, prasklinkami po silnějších mrazech a v rizikových vlhčích oblastech i rankami po opadaných listech. Proto se na podzim po opadu většiny listů provádí v rizikových oblastech ošetření mědnatými přípravky: Champion 50 WP, Cuprocaffaro, Flowbrix, Funguran-OH 50 WP, Kuprikol 50, Kuprikol 250 SC aj. se smáčedlem. V předjaří (pokud se oteplí a trvá vlhké sychravé počasí) je vhodné ošetření před rašením zopakovat.

Toto ošetření významně sníží i případné napadení „klejotokem“ a u broskvoní podstatně sníží jarní infekční tlak kadeřavosti broskvoní. Na rizikových lokalitách se toto ošetření rovněž doporučuje i u jádrovin.

Klejotok
Klejotok

Maliník

Zejména nově vysazované odrůdy jsou na některých lokalitách silněji poškozovány chorobou odumírání maliníků, jejímž původcem jsou dva druhy hub Didimella applanataLeptosphaeria coniothyrium vyskytující se samostatně nebo společně.Menší škody může choroba způsobovat i na ostružiníku. Tato choroba se vyskytuje především na těžkých a vlhkých půdách a ve starších a zahuštěných (zastíněných) výsadbách. Napadá listy a zejména mladé výhony (letorosty) na jejichž bázi se objevují fialově hnědé různě ohraničené skvrny. Náchylnost jednotlivých odrůd je rozdílná. Napadené výhony mají v příštím roce menší přírůstky a za příznivého počasí pro rozvoj houby letorosty předčasně, často již na začátku sklizně zasychají a mohou se i vylamovat. Chemická ochrana je jen částečně účinná, proto jsou důležitá preventivní opatření: vhodné osluněné stanoviště, zejména optimální hustota porostu a vyrovnaná výživa - nepřehnojovat dusíkem, čistota a vzdušnost porostu, a také včasná obměna porostu. Již na podzim, nejlépe ihned po ukončení sklizně, proveďte odstranění odplozených, napadených a zahušťujících výhonů. Ponechané nové výhony ošetřete fungicidem Signum nebo Switch. Na rizikové lokality nevysazujte náchylné odrůdy.

Příznaky odumírání maliníku
Příznaky odumírání maliníku

Neopadavé dřeviny

Stálezelené jehličnany se na zimu připravují snížením odpařovací plochy opadem jehličí. Jehličnatým i listnatým stálezeleným dřevinám pomůžeme v přípravě na zimu vydatnou závlahou (zvláště letos po mimořádném suchém a horkém létu a podzimu) ještě dřív, než přijdou mrazy a půda zamrzne.

Také rododendrony podobně jako další listnaté stálezelené dřeviny potřebují před zmrznutím půdy dostatečnou zálivku, zejména po suchém podzimu. Je to ochrana před vyschnutím, které se na jaře často nesprávně hodnotí jako poškození mrazem.

Rododendron na podzim potřebuje dostatečnou zálivku
Rododendron na podzim potřebuje dostatečnou zálivku

Růže

Keře chráníme před mrazy nejlépe přihrnutím zeminy. Před příchodem mrazů ochráníme i korunku stromkových růží, nejlépe ohnutím s přihrnutím zeminy. Růže ohýbáme každý rok na stejnou stranu. Pokud je nemůžeme ohnout,tak je zabalíme do prodyšného materiálu. Důležité je, aby bylo dobře chráněné místo očkování, srůst šlechtěné odrůdy s podnoží. Keře jen částečně zkrátíme a odstraníme jen suché a nemocné části rostlin. Silnější řez na podzim růže oslabuje a zvyšuje nebezpečí poškození mrazem, ten provedeme až na jaře. Také je dobré přihnojit hnojivem s vyšším obsahem draslíku např. Kouzlo Přírody Draselné Hnojivo Vinasse.

Proč některé rostliny nepřežijí zimu

Všechny naše listnaté dřeviny se na zimu začínají připravovat již koncem léta. Zpomalují a ukončují růst a dochází k „vyzrávání“ dřeva. Pouze takové větve bez úhony přečkají zimu a případné silnější mrazy. Pokud ještě v tuto dobu chceme přihnojovat, tak zejména draslíkem (Kouzlo Přírody Draselné Hnojivo Vinasse)  a případně fosforem, tyto živiny napomáhají vyzrávání ( přírodní hnojivo Trum Podzim, tekuté hnojivo Fantazie Podzim nebo granulované minerální Podzimní hnojivo na jehličnany a okrasné dřeviny).

Naopak v žádném případě již u opadavých dřevin neprovádíme vydatnou zálivku a nehnojíme dusíkem, které podporují prodlužovací růst. Zejména to platí u zajímavých dovážených druhů, které si na doporučení zahradníků zasadíme, ale i přes jejich ujištění, že jsou zimovzdorné, většinou na mnoha lokalitách již na jaře nevyraší. Mnohdy nemusí být viníkem ani tak mráz, jako spíše vysoká vlhkost, která je pro většinu našich zim typická. Dále to může být i pozdní výsadba, kdy rostlina již nestačí do zimy dobře zakořenit. Jednou za čas mohou přijít i extrémní mrazy, které mohou poškodit i naše domácí i adaptované druhy. Pokud nechceme být na jaře zklamaní, musíme s tím počítat. U choulostivějších druhů a podzimní výsadby se musíme postarat o vhodnou ochranu zakrytím nebo zabalením do prodyšného materiálu. Lze také využít bílou netkanou tektilií.

Pro trvalky, okrasné traviny a zejména pro dřeviny platí, že je před zimou nikdy neřežeme. To uděláme na jaře až po vyrašení pupenů. Na podzim také nestříháme duté stonky trvalek a suchá stébla okrasných travin. Většina pochází ze suchých oblastí a podobně jako mnohým skalničkám jim vadí zimní vlhkost. Do dutých stonků a stébel se dostane voda a tam podpoří zahnívání, které může zachvátit část trsu nebo i celou rostlinu. Proto jim svažte stébla s listy, aby se nepoškodil střed trávy a choulostivější druhy obložte chvojím. Pod něj můžete dát také spadané listí a zatěžkejte je.

Letos je lokálně větší výskyt myší a hraboše polního. Aplikujete proto do nor nebo deratizačních staniček jedovaté nástrahy, aby vám nepoškodili cibuloviny, zakryté choulostivější druhy a při vyšší sněhové pokrývce i mladé výsadby dřevin.

Ochranou před mrazy je i zapojený živý plot

Počasí je faktor, který nedokážeme výrazně ovlivnit. Máme však možnost chránit se alespoň částečně před jeho nepříznivými vlivy. Například vliv větru na rostliny v zahradě můžeme podstatněji omezit vhodně vysazeným živým plotem, který dokáže snížit jeho rychlost až o 60 procent. Účinnost ochrany závisí na výšce a hustotě plotu.

Teď na podzim je vhodná doba k jeho výsadbě. Hustou stěnu vytvoříme při pravidelném ošetřování například i z nenáročného ptačího zobu, habru, buku nebo hlohyně. Živý plot je dekorativní i na podzim - ptačí zob černými bobulemi, habr a buk podzimním zabarvením listí. Všechny chrání před větrem i v zimě, protože větší část listů na dřevině zůstane. Správný živý plot má být košatý a hustý, čehož se docílí jedině pravidelným střihem.

Živý plot chrání před nepříznivým působením větru
Živý plot chrání před nepříznivým působením větru

Související články

Biologická ochrana (2): Hlístice - ochrana rostlin i lidského pohodlí

26. 06. 2024 Ing. Jiří Nermuť, Ph.D.; Biologické centrum AV ČR, v.v.i. Ochrana obecně Zobrazeno 377x

Biologická ochrana (1) - přehled možností

23. 04. 2024 Ing. Jiří Nermuť, Ph.D. Ochrana obecně Zobrazeno 866x

Časné jarní ošetření s osvědčenými produkty a novinkami UPL

14. 04. 2024 Ing. Petr Kabelka; UPL Czech s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 234x

Ziskové pěstování obilnin a řepky s Cortevou

12. 04. 2024 Ing. Petr Štěpánek, Ph.D.; Agromanuál Ochrana obecně Zobrazeno 972x

Novinky společnosti Nufarm pro rok 2024

11. 04. 2024 Ing. Stanislav Hospůdka; Nufarm Ochrana obecně Zobrazeno 628x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail