Zhodnocení ochrany polních plodin na střední Moravě za rok 2017

29. 11. 2017 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 2244x

V závěru roku máme možnost ohlédnout se za rokem 2017 a případně ho porovnat s předchozími léty. Můžeme bilancovat a porovnávat dosažené výsledky i kvalitu produkce, do které jsme se rozhodli v průběhu roku investovat. Hospodaření v zemědělské prvovýrobě je však pod silným tlakem ekonomických a zejména přírodních vlivů a je čím dál tím náročnější a složitější. Některé oblasti postihly jarní mrazy, lokálně způsobily škody intenzivní dešťové srážky a jinde nadále pokračovalo sucho. Nemálo zemědělců a pěstitelů bylo těmito extrémními vlivy vážněji postiženo a poškozeno. Přesto letošní vegetační rok se dá hodnotit jako dobrý až velmi dobrý, jen v některých oblastech díky extrémním meteorologickým výkyvům byl i méně příznivý.

Klimatické podmínky a průběh vegetačního roku 2016/2017

Měsíc srpen 2016

Teplé a vlhké - přeháňkové červencové počasí pokračovalo také v srpnu. Denní teploty se pohybovaly od 20 do 30 °C a ranní teploty po některých výraznějších studených frontách několikrát klesla i pod 10 °C. Týdenní srážkové úhrny byly na většině území podprůměrné, i když se místy vyskytly lokality s úhrny srážek odpovídajícím přívalovým dešťům. Na rozdíl od srpna 2015, kdy bylo v tuto dobu velké sucho, bylo v půdě poměrně dostatek vláhy a vegetace většinou suchem nestrádala. Při nočním vyjasnění byly vydatné rosy, které byly osvěžením pro rostliny a v lokalitách bez dešťových srážek chránily rostliny před uschnutím.

Měsíc srpen byl teplotně normální a srážkově jako normální, případně podnormální. Průměrná měsíční teplota vzduchu se pohybovala od 14,8 °C ve Světlé Hoře do 19,0 °C v Olomouci. Měsíční úhrn srážek se pohyboval nejčastěji v rozmezí cca 47–78 %, lokálně napršelo i mírně nad hodnoty dlouhodobých průměrů jednotlivých stanic. Úhrn délky slunečního svitu byl v měsíci srpnu zaznamenán v rozmezí cca 188–238 hodin, což odpovídá cca 94–116 % dlouhodobého průměru.

Měsíc září 2016

V září ještě pokračovalo letní počasí. Ranní teploty sice již klesaly k 10 °C, ale odpolední maxima vystupovala nad 25 °C a v teplejších oblastech to bylo často i přes 30 °C. Zpočátku měsíce se ještě občas vyskytovaly lokální bouřky, ale v dalším období pokračující sucho zmírňovaly jen silné rosy. Až v sobotu 17. 9. přinesla přecházející studená fronta, po delší době místy i vydatnější srážky a ochlazení. Postupně se vyjasnilo a toto ještě poměrně teplé počasí s polojasnou oblohou, beze srážek a s teplotami v odpoledních hodinách nad 20 °C a s ranními minimy kolem 10 °C, pokračovalo do konce měsíce.

Měsíc září byl teplotně silně nadnormální, některé lokality vykázaly hodnoty pro teplotně mimořádně nadnormální měsíc. Srážkově bylo září na většině území jako podnormální měsíc a ojediněle jako silně podnormální měsíc. Průměrná měsíční teplota vzduchu se pohybovala od 13,1 °C ve Světlé Hoře do 17,5 °C v Olomouci. Měsíční úhrn srážek se pohyboval v rozmezí cca 22–63 % dlouhodobého průměru. Úhrn délky slunečního svitu byl v měsíci září zaznamenán v rozmezí cca 189–239 hodin, což odpovídá cca 136–163 % dlouhodobého průměru.

Měsíc říjen 2016

Říjnové počasí jako by chtělo vyrovnat srážkový normál po silně teplém a suchém září. Ještě začátkem měsíce října panovalo poměrně teplé počasí s polojasnou oblohou, beze srážek, s teplotami v odpoledních hodinách i nad 20 °C a s ranními minimy kolem 10 °C. V neděli 3.1 0. se pak začalo ochlazovat, přibylo oblačnosti a konečně začalo pršet. Za první dva dny napršelo 40–60 mm srážek a do 17. 10. místy dalších 15–20 mm. Denní maximální teploty nepřekročily 15 °C a při rozsáhlé oblačnosti většinou zůstávaly pod 10 °C. Vyskytly se první říjnové mrazíky se sněhovými vločkami a na horách sníh. Nastalo typické mlhavé podzimní počasí. Srážky znamenaly částečné doplnění půdní vláhy a zlepšení životních podmínek pro rostliny. Na druhé straně deštivé počasí přerušilo práce spojené se setím ozimů a ještě pokračující sklizeň zrnové kuřice, sóji a cukrovky.

Měsíc říjen byl na většině území teplotně normální, místy i podnormální. Srážkově se měsíc říjen jevil (až na výjimky) jako nadnormální až silně nadnormální měsíc. Průměrná měsíční teplota vzduchu se v říjnu pohybovala od 5,9 °C ve Světlé Hoře do 8,9 °C v Olomouci. Měsíční úhrn srážek se pohyboval v rozmezí cca 74–243 % dlouhodobého průměru. Úhrn délky slunečního svitu byl v měsíci říjnu velmi nízký a pohyboval se jen v rozmezí cca 38–66 hodin, což odpovídá cca 32–58 % dlouhodobého průměru.

Měsíc listopad 2016

V posledním podzimním měsíci loňského roku panovalo normální listopadové počasí, které se vyznačovalo silným poklesem jak denních tak nočních teplot i s chladnými rány s častými přízemními mrazíky, mlhami a deštěm. Závěr listopadu byl polojasný, ale chladný. Ranní minima klesala až k -7 °C a denní maxima vystupovala jen k 6 °C, ale průměrná měsíční teplota (cca 3,5 °C/200 m n. m. -1,9 °C/500 m n. m.) vykazovala na většině lokalit ještě kladnou odchylku. Srážkové měsíční úhrny dosáhly, na rozdíl od předchozího měsíce, jen na hodnoty normálního měsíce, tj. 75–125% srážkového normálu. Slunce svítilo v rozmezí cca 34–59 hodin, což odpovídá cca 66–110 % dlouhodobého průměru.

Studené a mokré podzimní počasí zpomalilo a několikrát zcela zastavilo polní práce spojené se sklizní okopanin a kukuřice, setím ozimů a aplikaci hnojiv a chemických přípravků. Chladnější podzim znamená také pomalejší růst rostlin, kdy se růst zcela zastaví a rostliny přejdou do tzv. zimního odpočinku.

Měsíc prosinec 2016

Po chladném a deštivém podzimním počasí lze první zimní měsíc označit za poměrně teplý. Sněhová pokrývka trvale ležela jen na hřebenech hor. Denní a ranní teploty byly silně ovlivněny častými inverzními situacemi, což znamenalo jejich kolísání mezi -5 °C až 8 °C. Silné mrazíky (-3 až -8 °C) se vyskytly jen krátkodobě a pro končící vegetaci nebyly nijak nebezpečné. Srážky byly převážně dešťové nebo smíšené tj. déšť se sněhem. Sníh napadal a zůstal jen na hřebenech hor.

Měsíc prosinec byl teplotně normální. Srážkově byl většinou silně podprůměrný (jen 40–20 % spadlých srážek ) a na některých lokalitách nespadlo ani 20 % srážkového normálu. Průměrná měsíční teplota vzduchu se pohybovala od -1,9 °C ve Světlé Hoře do 1,6 °C v Javorníku. Měsíční úhrn srážek se pohyboval v rozmezí cca 15–95 % dlouhodobého průměru. Úhrn délky slunečního svitu byl v prosinci zaznamenán v rozmezí cca 44–90 hodin, což odpovídá cca 132–264 % dlouhodobého průměru.

Zima 2016/17

Uplynulá zima již nebyla tak mírná jako v předešlých třech letech (podobně chladné zimy se vyskytly v letech 2009/10 a 2010/11). Prosinec byl ještě velmi teplý a únor lze přiřadit také k teplejším zimním měsícům. Mrazivý byl především leden, ve kterém teploty klesaly i pod - 22 °C a zaznamenáno bylo nejméně 14 ledových dní, kdy teploty ani v odpoledních hodinách nevystoupily nad bod mrazu. Negativní působení mrazů na vegetaci bylo na většině republiky zmírňováno souvislou sněhovou pokrývkou. Podobně studený průběh počasí trval ještě v první dekádě února, zbytek měsíce pak již byl teplejší, noční teploty sice klesaly pod nulu, ale přes den často vystupovaly na 7 °C někde i nad 10 °C. Obdobně tomu bylo i v březnu, teprve v jeho závěru se prudce oteplilo a po 28. březnu denní maxima vystupovala i nad 20 °C. Posledního března, a také v prvních dubnových dnech často padaly teplotní rekordy, protože teplota dosahovala letních 25 °C. Srážkově byla zima podnormální, jen lokálně byly, především v únoru, zaznamenány i nadprůměrné srážky. Normální až nadnormální srážky byly jen na horách. Celkově bylo zimní období suché. To znamená, že od podzimu nedošlo k výraznějšímu zvýšení zimní vláhy v půdě. Oproti předcházejícím rokům klesaly i teploty půdy. V oblastech bez sněhové pokrývky byla půda zamrzlá i do hloubky 50 cm.

Mapa: Promrznutí půdy v cm 23. 3 2017 (http://www.infomet.cz)

Měsíc leden 2017

Po celý leden panovalo zimní počasí. Většina dnů byla ledových, což znamená, že denní maximální teploty se pohybovaly pod 0 °C. Teplých dnů s teplotami nad nulou bylo jen několik, a to v poslední lednové dekádě. Ranní teploty při vyjasnění klesly několikrát až k -20 °C, na horách a v horských dolinách ještě níž. Na srážky nebyl leden příliš bohatý. Většinou se jednalo o sníh, který napadal ve větším množství jen v nadmořské výšce nad 600 m (40–120 cm). S výjimkou horských poloh (nad 600 m) však byla sněhová pokrývka poměrně slabá (od 3 do 20 cm) občas i nesouvislá. Další příděl sněhu přinesla až změna počasí koncem měsíce, kdy na celém území republiky připadalo dalších 15 až 30 cm sněhu (v 1cm sněhu je průměrně vody asi mezi 0,4–0,8 mm). Avšak koncem ledna v nižších a středních polohách sníh téměř roztál. Výška sněhové pokrývky ovlivnila hloubku promrznutí půdy od 20 do 40 cm (dlouholetý průměr je 30–40 cm). V místech se slabou vrstvou sněhu bylo promrznutí ještě hlubší. Nejstudenější zimní měsíc vegetaci nijak významněji neublížil. Kalamitou v lednu byla jen lokální vysoká vrstva sněhu, a také koncem měsíce intenzivní sněžení a náledí. Nepříjemným doprovodným jevem lednových tlakových výší byly rozsáhlé a dlouhé teplotní inverze s nízkou oblačností doprovázené v některých oblastech smogem.

Měsíc leden byl teplotně podnormální (chladný = odchylka teplot -1,9 až -4,5 °C od normálu), průměrná měsíční teplota vzduchu se pohybovala od -6,8 °C v Šumperku do -3,0 °C v Javorníku. Srážkově se lokálně pohyboval mezi silně podnormálním (velmi suchým) a podnormálním (suchým) měsícem. Měsíční srážkové úhrny byly v rozmezí cca jen 37 až 67 % dlouhodobého průměru. Měsíční úhrn délky slunečního svitu byl v lednu 2017 nadprůměrný a pohyboval se v rozmezí cca 143–336 % dlouhodobého průměru.

Měsíc únor 2017

Začátkem února se oteplilo, přišla obleva, začalo pršet a na zmrzlé zemi se tvořila ledovka. Teplota ve dne vystupovala až k 6 °C a v noci klesala na hodnotu i pod 0 °C. Poslední zimní měsíc únor, již byl výrazně teplejší. Průměrné měsíční teploty byly na většině míst teplotně nadprůměrné. Zimní počasí po celý měsíc bylo již jen na horách. V polohách pod 600 m vydržela souvislá sněhová pokrývka jen krátce a ranní teploty klesaly maximálně k -8 °C. Denní teploty se většinou pohybovaly mezi -4 °C až 15 °C. Výrazně teplé období nastalo v poslední únorové dekádě, kdy byly na celé řadě míst překonány denní teplotní rekordy. Únor byl, stejně jako leden, suchý (cca 50 – 74 % normálu). Srážky byly s výjimkou sněhové nadílky začátkem února již méně vydatné, ale zejména v druhé polovině měsíce pravidelné, většinou již dešťové nebo smíšené. Na většině území byly spíš podprůměrné. Sníh padal zejména v polohách nad 800 m, kde trvalo zimní počasí. Na rozdíl od nižších poloh, kde poslední 3 týdny počasí již připomínalo předjaří.

Měsíc únor byl v průměru teplotně normální (odchylka teplot -1,0 až +2,5 °C od normálu), průměrná měsíční teplota vzduchu se pohybovala od -0,5 °C ve Světlé Hoře do +1,9 °C v Javorníku. Dle hodnocení „klimatologické normality“ byl tento měsíc na většině území srážkově normální. Podnormální hodnoty byly zaznamenány na stanicích Olomouc, Opava a Bělotín. Měsíční srážkové úhrny byly v rozmezí cca 49 až 110 % dlouhodobého průměru. Měsíční úhrn délky slunečního svitu se v únoru 2017 pohyboval v rozmezí cca 77–114 % dlouhodobého průměru.

Měsíc březen 2017

Letošní březnové počasí se vyznačovalo svou proměnlivostí. Denní březnové teploty v I. a II. dekádě se většinou pohybovaly mezi 5 až 16 °C. Výrazně teplejší byla ještě druhá dekáda, kdy byly na celé řadě míst překonány denní teplotní rekordy. V tomto období začaly naplno polní práce a setí. Rozkvetly stromy, které kvetou před olistěním, objevily se květy sněženek, podbělu a přiletěli prví stěhovaví ptáci (špačci, skřivani a čápi). Celkově lze sledované období i přes několik ranních přízemních mrazíků do -5 °C označit za teplejší. Srážky byly převážně dešťové, zpravidla se jednalo o mírné až silné přeháňky. V polohách nad 600 ještě, při chladnějším počasí padal sníh. Celkový úhrn srážek byl slabě podnormální až normální. Také v poslední březnové dekádě panovalo teplé počasí. Denní teploty se většinou pohybovaly mezi 10 °C až 15 °C. Výrazně teplejší byl konec měsíce, kdy byly na celé řadě míst naměřeny teploty přes 20 °C. Ranní teploty zůstávaly většinou jen několik stupňů nad nulou, při vyjasnění však klesaly na povrchu půdy pod nulu (na -1 až -2 °C), probouzející se vegetaci však neuškodily. Velkým přínosem pro probouzející se časně jarní vegetaci byly vydatné srážky (16 – 20 mm), které spadly v polovině 12. týdne. Celkově lze březnové počasí označit za teplotně nadprůměrné a srážkově slabě podnormální až normální.

Měsíc březen byl teplotně nadnormální, lokálně až silně nadnormální. Průměrná měsíční teplota vzduchu se pohybovala od 3,9 °C ve Světlé Hoře do 7,0 °C v Javorníku. Dle hodnocení „klimatologické normality“ byl měsíc březen na většině území srážkově normální (50 až 140 % normálu), ojediněle se vyskytly srážkové úhrny i nadnormální (141–220 % normálu). Měsíční srážkové úhrny byly v rozmezí cca 60 až 142 % dlouhodobého průměru. Měsíční úhrn délky slunečního svitu se v březnu 2017 pohyboval v rozmezí cca 114–147 % dlouhodobého průměru.

Měsíc duben 2017

Letošní duben byl aprílový až příliš. Počátek dubna byl výrazně teplotně nadnormální. Denní teploty se většinou pohybovaly mezi 12 až 18 °C a několikrát dokonce vystoupaly i nad 20 °C. Rána byla chladná, ale teploty zůstávaly většinou na hodnotě kolem 5 °C, při vyjasnění však klesaly na povrchu půdy několikrát i pod nulu na -1 až -2 °C, ranou vegetaci však neohrozily. Srážky byly v mezích normálu. Jednalo se zpravidla o krátkodobé dešťové přeháňky nebo mrholení a objevily se také první bouřky. Sněžilo jenom v polohách nad 700 m n. m. Podle životních projevů rostlin lze uplynulé období označit za časné jaro, tj. období, kdy rozkvétají stromy, jež se současně olisťují (třešeň, slivoň, jabloň, aj.). Druhá polovina dubna však již byla výrazně chladnější. Denní teploty se většinou pohybovaly mezi 10 až 15 °C a několikrát dokonce nevystoupily ani nad 5 °C. Rána byla chladná, teploty zůstávaly většinou na hodnotě pod 5 °C, při vyjasnění však klesaly na povrchu půdy několikrát pod nulu k hodnotám pro silné mrazíky (-5 až -6 °C), které u málo odolných rostlin způsobily jejich lokální poškození. K největším poškozením došlo na kvetoucích i odkvetlých teplomilných peckovinách, květech révy vinné, lokálně i na jádrovinách a na vzcházející cukrovce. Druhá polovina dubna byla také velmi bohatá na srážky jak dešťové, tak i sněhové. Zpočátku se jednalo jen o lokální přeháňky, ale koncem měsíce se trvalé srážky rozšířily na celé území ČR. Na některých lokalitách napršel až celý měsíční úhrn srážek a hrozily lokální záplavy. Srážky sněhové byly jak na horách, tak po ochlazení i v nížinách. Mokrý sníh místy způsoboval lámání větví stromů a komplikace na silnicích. Podle životních projevů rostlin lze uplynulé období označit za nástup plného jara, tj. období, kdy rozkvétají již olistěné stromy (šeřík, kaštan). Pro špatné počasí (chladno, časté přeháňky a silný vítr) nebylo možno v poslední dubnové dekádě vykonávat na polích téměř žádné polní práce.

Měsíc duben byl celkově teplotně normální (odchylka teplot -1,5 až +1,5 °C od normálu). Průměrná měsíční teplota vzduchu se pohybovala od 5,3 °C ve Světlé Hoře do 8,8 °C v Olomouci. Dle hodnocení „klimatologické normality“ byl měsíc duben na většině území srážkově až silně nadnormální jen místy se vyskytly nadnormální srážkové úhrny. Měsíční srážkové úhrny byly v rozmezí cca 111 % až 248 % dlouhodobého průměru. Měsíční úhrn délky slunečního svitu se v dubnu 2017 pohyboval v rozmezí cca 66–87 % dlouhodobého průměru. Konečnou podobu průměrných hodnot klimatologických prvků zejména ovlivnilo počasí v posledních dvou týdnech měsíce dubna, kdy bylo velmi chladno a velmi mokro.

Měsíc květen 2017

Počátkem května ještě pokračovalo studené dubnové počasí s častými přeháňkami nebo i bouřkami a ranními mlhami. Denní maximální teploty vystoupaly jen k 10–15 °C, chladno bylo také v noci, kdy teplota k ránu klesla až k 3 °C. Druhá dekáda byla již teplejší, denní maximální teploty se přiblížily k 20 °C a v teplejších oblastech až k 23 °C. Byly také časté lokální bouřky, místy doprovázené i kroupami, přívalovými dešti a nárazovým větrem. Po mokrém dubnu bylo 60 až 100 % nasycenosti půdy vodou. Dlouhodobá přemokřenost půdy vodou však nezajišťuje minimální vzdušnost půdy nezbytnou pro růst kořenů a veškerý život v půdě. To se v některých oblastech negativně projevilo u ozimé řepky a chmele ve vyšším napadení houbovými chorobami (i Verticilium ssp.). Mokrá půda, časté přeháňky a silný vítr zpomalovaly polní práce především při ochraně rostlin a hnojení. Ve druhé polovině května již panovalo slunečnější počasí s tvorbou proměnlivé oblačnosti. Rostly teploty vzduchu až na maxima přes 25 °C. Srážky byly v průběhu celého období velmi proměnlivé co do formy a intenzity (krátkodobé přeháňky, silné až přívalové deště doprovázené častými bouřkami). Na řadě míst padaly kroupy a lokální průtrže způsobily zaplavení pozemků. Pokračující dešťové srážky postupně vyrovnávaly dlouhodobý vláhový deficit, a to i v sušších lokalitách.

Měsíc květen byl na většině sledovaného území teplotně normální. Průměrná měsíční teplota vzduchu se pohybovala od 11,3 °C ve Světlé Hoře do 15,9 °C v Olomouci. Dle hodnocení „klimatologické normality“ byl měsíc květen na většině území srážkově normální, lokálně se vyskytly srážkové úhrny podnormální i silně podnormální (jen 20–49 % normálu). Měsíční srážkové úhrny byly v rozmezí cca 44 až 92 % dlouhodobého průměru. Měsíční úhrn délky slunečního svitu se v květnu 2017 pohyboval v rozmezí cca 97–117 % dlouhodobého průměru.

Měsíc červen 2017

V červnu pokračovalo letní počasí. Denní maximální teploty se pohybovaly po většinu dnů v rozmezí 25–30 °C a ranní kolem 10–15 °C. Srážky v podobě bouřek, lijáků nebo jen ojedinělých přeháněk způsobovaly, že celkové úhrny byly v jednotlivých lokalitách velmi nevyrovnané. Vždy po přechodu studené fronty se dočasně o 5–10 °C ochladilo. Pokračující teplé počasí výrazně urychlilo růst rostlin. V sušších lokalitách s menšími srážkovými úhrny se však začalo projevovat sucho. Ohroženy byly zejména obilniny, které se nacházely v kritických růstových fázích, tj. sloupkování a kvetení. Zlepšení vláhového zabezpečení i v těchto sušších oblastech způsobila až procházející víkendová studená fronta, která přinesla tolik potřebné srážky (místní přeháňky a bouřky). Ve druhé polovine června bylo ještě tepleji. A ve 3. dekádě již převládalo počasí s tropickými teplotami. Ranní minimální teploty se pohybovaly většinou mezi 10 až 15 °C. Odpolední maxima se pohybovala v rozmezí 20–30 °C i více. Srážky v podobě bouřek, lijáků nebo jen ojedinělých přeháněk byly velmi rozdílné intenzity, což způsobilo další nárůst lokalit s nahodilým suchem. Průměrná červnová teplota vystoupala na většině území nad dlouholetý průměr.

Měsíc červen byl teplotně nadnormální až mimořádně nadnormální. Průměrná měsíční teplota vzduchu se pohybovala od 15,9 °C ve Světlé Hoře do 20,3 °C v Olomouci. Dle hodnocení „klimatologické normality“ byl měsíc červen na většině území srážkově spíše podnormální až normální. Měsíční srážkové úhrny jsme v červnu zaznamenávali v rozmezí cca 52 až 99 % dlouhodobého průměru. Měsíční úhrn délky slunečního svitu se v červnu 2017 pohyboval v rozmezí cca 134–155 % dlouhodobého průměru.

Měsíc červenec 2017

I v červenci pokračovalo rozmarné proměnlivé teplé letní počasí s častými ojedinělými přeháňkami a bouřkami (i s lijáky) velmi rozdílné intenzity připomínající tropický monzun (bylo teplo a vlhko). Ranní minimální teploty se pohybovaly většinou mezi 15–20 °C. Odpolední maxima vystoupala po většinu dnů přes 22 °C a bylo i několik dnů s teplotou nad 30 °C. Tyto proměnlivé a nepravidelné srážky způsobily, že v klimaticky suchých oblastech rostliny trpěly nedostatkem vody (bylo fyziologické sucho). Začaly žně. Poslední týden přišlo slabé ochlazení. Odpolední teploty se pohybovaly jen kolem 20 °C a ranní minima byla v rozmezí 10 až 15 °C. Četné srážky v červenci měly za následek zpomalení sklizňových prací.

Měsíc červenec většinou byl teplotně nadnormální (teplý) až silně nadnormální (velmi teplý). Průměrná měsíční teplota vzduchu se pohybovala od 16,1 °C ve Světlé Hoře do 20,5 °C v Olomouci. Měsíční srážkové úhrny byly zaznamenány v rozmezí cca 31 až 160 % dlouhodobého průměru. Dle hodnocení „klimatologické normality“ byl měsíc červenec na většině území srážkově normální (60 až 130 % normálu), lokálně se vyskytly srážkové úhrny nadnormální (131–170 % normálu) i silně podnormální (39–20 % normálu, jednalo se hlavně o Vsetínsko). Měsíční úhrn délky slunečního svitu byl v rozmezí cca 90–113 % dlouhodobého průměru.

Měsíc srpen 2017

Také v srpnu pokračovalo velmi teplé letní počasí i s několika tropickými dny. Množství a charakter srážek byl velmi rozdílný, většinou se jednalo o krátké přeháňky a bouřky doprovázené nárazovým větrem, který byl příčinou lokálních škod na budovách, rozvodech elektřiny a vzrostlých stromech. Srážkové úhrny v poslední srpnové dekádě se již pohybovaly jen od několika do 10 mm. Ve srovnání s loňskem již nebylo v srpnu tak mokro, což umožnilo plynulé dokončení sklizně obilí, bez vyšších sklizňových ztrát a v dobré kvalitě. Rychlý úklid slámy umožňoval plynulou posklizňovou přípravu pozemků pro setí meziplodin, zakládání nových porostů řepky a časné setí některých ozimých obilnin.

Měsíc srpen byl teplotně (s několika lokálními výjimkami) silně nadnormální (velmi teplý měsíc). Průměrná měsíční teplota vzduchu se pohybovala od 16,6 °C ve Světlé Hoře do 21,1 °C v Olomouci. V měsíci srpnu bylo na stanicích v působnosti pobočky Ostrava zaznamenáno maximálně 12 tropických dnů (maximální teplota vzduchu ≥ 30 °C) - stanice Vsetín a maximálně 4 tropické noci (minimální teplota vzduchu ≥ 20 °C) - stanice Maruška (Hostýnské vrchy). Měsíční srážkové úhrny byly v rozmezí cca 39 až 103 % dlouhodobého průměru. Dle hodnocení „klimatologické normality“ byl měsíc srpen na většině území srážkově podnormální (70 až 40 % normálu), lokálně i silně podnormální (40–20 % normálu). Měsíční úhrn délky slunečního svitu byl v rozmezí cca 104–119 % dlouhodobého průměru.

Úhrny srážek v letním období jsou až na výjimky vždy prostorově velmi variabilní. Ani poměrně hustá síť srážkoměrných stanic nemůže dostatečně postihnout regionální rozdíly, protože jádra konvektivních oblaků (kumulonimbů), ze kterých padají nejintenzivnější srážky jsou horizontálně velmi malé, a tak je většinou otázka „štěstí“, zda ty největší i nejmenší úhrny jsou podchyceny údaji ze srážkoměrů. Částečně tu pomůže odhad na základě radarových měření, ale je to pouze zase jen odhad.

Měsíc září 2017

Již počátkem září se začalo letní počasí rychle měnit na podzimní. Následné ochlazení bylo velmi výrazné, odpolední teploty klesly o 10–15 °C. Teploty v odpoledních hodinách nedosahovaly ani k 20 °C a střídalo se polojasné a oblačné počasí s různě intenzivními srážkami. Zpočátku pršelo většinou jen v severní části oblasti, ale později již na celém území. Další výrazné ochlazení přišlo 15. září. Ranní minima klesala k 10 až 6 °C a odpolední teploty nedosahovaly ani k 15 °C. Západní cyklonální situace přinesla silné větry a vydatné srážky, které už v polovině měsíce místy dosáhly hodnot pro velmi vlhký až mimořádně vlhký měsíc. V Moravskoslezském kraji srážky dokonce zvedly hladiny řek až na povodňové stupně, k vážnějšímu rozlití řek však nedošlo. Zlepšení vláhové bilance umožnilo nebývalý růst hub, což určitě udělalo radost všem houbařům. Ale nadbytek vláhy v půdě místy přerušil všechny polní práce - setí, sklizně okopanin, kukuřice i hnojení a aplikace chemických přípravků. Teprve v závěru měsíce (poslední zářijový týden) se oteplilo. Denní maximální teploty vystupovaly na 16 až 20 °C, noční se pohybovaly od 3 do 9 °C a lokálně se při vyjasnění vyskytla minimální přízemní teplota i pod 0 °C. Při úbytku oblačnosti a nočním vyjasnění se tvořily silné rosy a mlhy. Ve srovnání s loňskem, kdy bylo v září teplo a sucho, bylo letos chladněji a velmi vlhko.

Měsíc září byl teplotně normální. Průměrná měsíční teplota vzduchu se pohybovala od 10,7 °C ve Světlé Hoře do 14,0 °C v Olomouci. Měsíční srážkové úhrny byly v rozmezí cca 135 až 221 % dlouhodobého průměru. Dle hodnocení „klimatologické normality“ byl měsíc září na většině území srážkově nadnormální (140– 210 % normálu), lokálně i silně nadnormální (210–270 % normálu). Měsíční úhrn délky slunečního svitu byl v září 2017 podprůměrný a byl v rozmezí cca 57–70 % dlouhodobého průměru.

Měsíc říjen 2017

Také v říjnu pokračovalo severozápadní proudění s deštěm a častými přeháňkami. Stále naše území přecházely výraznější i slabší frontální systémy, střídaly se dny se zvětšenou oblačností a zataženou oblohou, a také teploty vzduchu kolísaly. Denní teploty se pohybovaly od 10 do 16 °C a ranní teploty se většinou pohybovaly od 2 °C do 10 °C a v ranních hodinách se vyskytovaly i přízemní mrazíky. Od 12. října srážky postupně ustaly a začalo se oteplovat. Přišlo na pár dní „tereziánské babí léto“. To umožnilo pokračovat ve sklizňových pracích a setí ozimů.

Klimatické a půdní sucho

Vzhledem k výrazným rozdílům hodnot půdní vlhkosti v podpovrchové (orniční) vrstvě a ve vrstvách hlubších v období nástupu vydatnějších srážek nebo naopak jeho ukončení a nástupu období beze srážek, je míra ohrožení půdním suchem hodnocena ve dvou mapách - zvlášť pro půdní profily 0 až 40 cm a 0 až 100 cm. Oba přístupy k indikaci výskytu sucha v rozdílných půdních hloubkách jsou založeny na analýze měřených a modelově získaných údajů o vlhkosti půdy. Míra ohrožení půdním suchem: 0 - bez ohrožení, 1 - malá, 2 - nízká, 3 - středně velká, 4 - vysoká, 5 - velmi vysoká

Mapa: Intenzita sucha v půdním profilu 10. 9. 2017 (http://www.intersucho.cz)

Mapa: Intenzita sucha v půdním profilu 1. 10. 2017 (http://www.intersucho.cz)

Mapa: Míra ohrožení půdním suchem ve vrstvě 0 až 40 cm 2. 10. a 9. 10. 2017 (http://portal.chmi.cz)

Mapa: Míra ohrožení půdním suchem ve vrstvě 0 až 100 cm 2. 10. a 9. 10. 2017   (http://portal.chmi.cz)

Výskyt škodlivých činitelů a průběh ochrany

Rostlinná produkce se v České republice neustále specializuje a transformuje podle požadavků trhu, povětšinou v neprospěch osevního sledu pěstovaných plodin. S omezováním živočišné výroby (nedostatek statkových hnojiv pro ornou půdu) se také silně omezily plochy jetelovin a víceletých pícnin na orné půdě. Kromě rozšíření ploch obilnin a kukuřice se producenti soustřeďují na pěstování hospodářsky ziskových technických plodin, zejména olejnin. Rozvíjí se také pěstování plodin na produkci biomasy pro bioenergetické účely. Koncentrace těchto plodin a jejich časté zařazování do osevního sledu v krátkých intervalech po sobě přináší tato rizika:

• vznik rezistence škodlivých organizmů vůči přípravkům na ochranu rostlin a následnou potřebu registrace dalších účinných látek do těchto plodin;
• nepředvídaný nárůst škodlivosti pro danou plodinu dříve méně významných škůdců a původců chorob nebo plevelů;
• při pěstování těchto nových plodin musí praxe reagovat na „zcela nové“ škodlivé organizmy, pro které je třeba vyvinout a zavést účinné metody ochrany.

Polní plodiny

Díky suché zimě a alespoň slabé sněhové pokrývce v době lednových mrazů byly porosty ozimů po oteplení v únoru v dobrém zdravotním stavu, většinou vzrůstově i vývojově vyrovnané, rovněž i porosty ozimé řepky byly většinou v dobré kondici. Pokles teploty ke kritickým hodnotám byl jen krátkodobý a většina porostů ozimů byla v ranější růstové fázi, kdy je jejich odolnost vůči nízkým teplotám vyšší. I pod sněhem zůstala celou zimu promrzlá půda, která udržela rostliny v útlumu a zamezila prodýchání rezervních látek. Po chladném a deštivém podzimu a přerušené mineralizaci během zimy byl nedostatek pohotových živin v půdě. Chybějící živiny se na části ploch podařilo doplnit již v posledním únorovém týdnu, kdy se místy začalo (po nočních mrazících) s přihnojováním ozimých obilnin a řepky. I následné předjarní a jarní počasí přečkaly porosty ozimů i ozimé řepky většinou v dobré kondici bez vážnějšího poškození. Výrazné oteplení ve druhé březnové dekádě s minimem srážek umožnilo bez větších přestávek naplno rozjet polní práce a setí.

Ozimá pšenice, ozimý ječmen

Vegetace - Díky suché zimě a alespoň slabé sněhové pokrývce v době lednových mrazů, byly porosty ozimů po oteplení v únoru v dobrém zdravotním stavu, většinou vzrůstově i vývojově (až na výjimky) vyrovnané. Zaorávky a přesevy byly jen minimální, většinou při okrajích porostů. Pro pozdní setí a studenou zimu asi na 30 % ploch ozimá pšenice ještě neodnožovala (fáze 11–19 BBCH). Na ostatních plochách měly rostliny 1–4 odnože(fáze 21–24 BBCH). Fyziologické žloutnutí na ozimých ječmenech lokálně i pšenicích postupně vymizelo s pokračující regenerací porostů. Slabší porosty byly na podporu zahuštění opakovaně přihnojeny a ošetřeny regulátory růstu. Na rostlinách se vyskytovaly pouze slabé příznaky běžných houbových chorob z podzimu. Zaplevelení bylo většinou jen slabé.

Regenerační přihnojení se podařilo provést místy již v posledním únorovém týdnu (po nočních mrazících) na ostatních plochách po oteplení v březnu. K obnovení vegetace v teplejší části oblasti došlo již počátkem března. Celkově lze březnové počasí označit za teplotně nadprůměrné a srážkově normální až slabě podnormální. Teplo a dostatek vláhy urychlovaly růst a vývoj porostů. Teplo pokračovalo ještě do poloviny dubna, kdy se po přechodu fronty výrazně ochladilo a vydatně pršelo, místy i sněžilo. Rána byla chladná, teploty zůstávaly většinou pod 5 °C, při vyjasnění však klesaly na povrchu půdy několikrát i pod nulu k hodnotám pro silné mrazíky (-5 až -6 °C), které u málo odolných rostlin způsobily lokální poškození listů - přechodné varhánkovité deformace a barevné změny na listových čepelích. Ozimý ječmen (na vlhčích lokalitách) regeneroval jen velice pomalu a u některých porostů byly patrné příznaky výskytu viróz. K výraznějšímu oživení růstu došlo až po oteplení ve druhé polovině května. Teplé letní počasí s občasnými přeháňkami a bouřkami pokračovalo i v červnu. Ve 3. dekádě června již převládalo počasí s tropickými teplotami. Podobný ráz počasí s postupným nárůstem teplot a intenzitou častých bouřek (místy v podobě lijáků i s kroupami) pokračoval také v červenci. Velmi časté bouřky a přeháňky však zpomalovaly sklizňové práce. Srážky v podobě bouřek, lijáků nebo jen ojedinělých přeháněk byly velmi rozdílné intenzity, ale většinou dostačující pro vegetaci. Jejich intenzita však byla podle lokalit velmi rozdílná a v některých oblastech, kde nepršelo, se začal projevovat srážkový deficit půdní vláhy (fyziologické sucho). Sucho nebylo plošné, jako v roce 2015, ale zejména na lehčích půdách a v místech, kterým se srážky vyhýbaly. Navíc stále bylo větrno a to málo co napršelo, rychle vyschlo.

Výnosy byly v průměru o něco nižší než loni, poněvadž v některých oblastech červnové horko a sucho u některých odrůd způsobilo „předčasné“ dozrávání. Nesklizené zralé porosty kvůli častým dešťovým přeháňkám rychle ztrácely kvalitu. Propad výnosu následkem sucha nastal zejména v oblastech s dlouhodobým deficitem vláhy. Výnosy obilnin byly - ozimá pšenice průměrně 6–9 t/ha, ječmen ozimý 6–8 t/ha.

Choroby ozimé pšenice - Výskyt chorob pat stébel byl na jaře slabý (zejména u ozimé pšenice a ozimého ječmene po obilninách) a ošetření se provádělo jen výjimečně. Na jaře se na spodních listech pšenic lokálně rozšířila primární infekce braničnatky pšeničné. Citlivé odrůdy (zejména ve vyšších oblastech) byly středně až silně napadeny padlím pšenice. Po oteplení se u citlivých odrůd projevilo i napadení helmintosporiovou skvrnitostí (DTR). Některé porosty byly popáleny DAMem, ale poškození rychle odrostlo. Podobně jako u dalších obilnin byl rozvoj chorob tlumen srážkově podprůměrným průběhem počasí. I u hustých zapojených porostů se ani v průběhu metání jak napadení padlím, tak i listovými skvrnitostmi dále nerozvíjelo a zůstávalo jen ve spodních patrech. Po silném oteplení v červnu se rozvoj listových chorob skoro zastavil. Napadení rzí plevovou se místně objevilo u neošetřených porostů na citlivých odrůdách až při dozrávání. Výskyt snětí v klasech byl jen minimální.

Škůdci ozimé pšenice - střední a lokálně až silné výskyty kohoutků, mšic - kyjatky osenní, mšice střemchové a třásněnek odpovídal průběhu počasí a většina silněji ohrožených porostů byla ošetřena alespoň pyretroidem při aplikaci fungicidu.

Ochrana ozimého ječmene - Regulace plevelů byla provedena většinou až na jaře. Na některých porostech (odrůdová citlivost) byly zjištěny střední výskyty padlí travního a střední výskyty síťovité a okrouhlé skvrnitosti (hnědá skvrnitost) a spály ječmene (rynchosporiová skvrnitost). Ze škůdců byly zjištěny slabé výskyty kohoutků a mšice střemchové.

Na některých porostech ozimého ječmene a časně setých porostech ozimé pšenice byly zjišťovány lokálně výskyty rostlin s příznaky virové zakrslosti BYDV i WDV.

Podzim letošního roku - Setí ozimů se letos vzhledem k deštivému počasí od druhé poloviny září i v říjnu zastavilo a pokračovalo až ve druhé polovině října. V důsledku této skutečnosti většina ozimů (v době uzávěrky) začínala vzcházet nebo ještě nevzchází. Pro pokračující teplé počasí v říjnu a plošné zamoření území zdroji infekce virové zakrslosti pšenice a ječmene i vyšších výskytů mšic, je u vzešlých porostů poměrně velká pravděpodobnost napadení virovou zakrslostí obilnin.

Braničnatka pšeničná

Padlí pšenice

Helmintosporiová skvrnitost pšenice (DTR)

Kohoutek černý (brouk)

Kohoutek černý (larva)

Jarní ječmen

Vegetace - Většina ploch byla zaseta po oteplení od druhé poloviny března. U velmi brzy zasetých porostů, kdy půdní vlhkostní podmínky ještě nebyly optimální, se vyskytovalo žloutnutí a nevyrovnanost porostů. „Nezamazané“ porosty dobře vzcházely, avšak v počátku vegetace byly omezovány v intenzivním růstu nízkými teplotami a místy i suchem. To naopak prospělo dobrému zakořenění a odnožování. Povětšinou byly porosty ječmene rovnoměrně vzešlé, vzrůstově i vývojově vyrovnané. Husté zapojené porosty po deštích a prudkých bouřkách částečně polehly. Neošetřené porosty byly ohniskově zaplevelené pcháčem a ovsem hluchým.

Velmi časté bouřky a přeháňky v průběhu žní však zpomalovaly sklizňové práce a postupně snižovaly kvalitu sklízeného zrna. Množství a kvalita sklizeného zrna byla v průměru o něco nižší než loni. Na některých nepolehlých plochách zvláště v nižších polohách byly výnosy i nad 7 t/ha. Na základě dosud analyzovaných vzorků z letošní sklizně lze předpokládat vyšší obsah dusíkatých látek v zrnu ječmene a nízké hodnoty přepadu na sítě 2,5 mm. Příznivé jsou hodnoty klíčivosti a minimální výskyt biologicky a fyziologicky poškozených zrn.

Choroby - Při vzcházení a odnožování nebyl zaznamenán plošný výskyt chorob, pouze na některých plochách se objevovalo napadení primární infekcí síťovitou a okrouhlou skvrnitostí (hnědá skvrnitost). Podobně jako u dalších obilnin byl rozvoj chorob tlumen srážkově podprůměrným průběhem počasí. I u hustých zapojených porostů se ani v průběhu sloupkování (ve druhé polovině května) jak napadení padlím ječmene, tak i listovými skvrnitostmi dále nerozvíjelo a zůstávalo jen ve spodních patrech. Po silném oteplení v červnu se rozvoj listových chorob zastavil. Porosty zaseté počátkem agrotechnického termínu s bohatým kořenovým systémem většinou stresu z nedostatku vláhy v půdě unikly. Ale na porostech se slabším kořenový systémem a na vysýchavých půdách se začalo projevovat sucho. Lokálně byly zjištěny i střední výskyty sněti prašné ječné.

Škůdci - Lokálně byly zjištěny porosty slabě poškozené žírem imag dřepčíka obilního a obecně byly slabé až střední výskyty kohoutků a slabé výskyty vrtalky ječné. V závěru vegetace byly zjišťovány až střední výskyty mšic na listech i v klasech. Na některých lokalitách byly zaznamenány silné výskyty larev bejlomorky sedlové.

Hnědá skvrnitost ječmene

Rynchosporiová skvrnitost ječmene

Sněť prašná ječná

Kukuřice

Vegetace - Výsev probíhal v dubnu. Chladno ještě v první polovině května poněkud zpomalovalo vzcházení a další růst kukuřice. Další průběh vegetace po oteplení byl již pro většinu porostů s dostatkem srážek příznivý. Po přihnojení dusíkem začaly porosty rychle dohánět vegetační zpoždění. Aplikace herbicidů byla prováděna většinou postemergentně a některé porosty byly zaplevelené vzcházející ježatkou kuří nohou.

Zrnová kukuřice se většinou ještě nezačala sklízet. Porosty však slibují dosažení průměrných až nadprůměrných výnosů.

Choroby - V letošním roce byly jen slabé, místy až střední výskyty obecné snětivosti kukuřice.

Škůdci - Místy bylo pozorováno slabé poškození listů bzunkou ječnou. Výskyty motýlů zavíječe kukuřičného (Olomouc, Luková) se slabými nálety (1–3 imaga) do světelného lapače byly zjišťovány od 12. června a s menšími přestávkami až do 30. července. Nálety v počtu až 7 motýlů byly zjišťovány 26.–30. června. Intenzita náletu na feromonové lapače byla po dobu sledování většinou jen slabá. Některé plochy byly ošetřeny insekticidem. Výskyt poškozených rostlin byl v polovině září jen minimální. První výskyty brouků bázlivce kukuřičného byly podle lokalit zjištěny mezi 1. červencem až 19. srpnem. Nálety samců bázlivce kukuřičného na feromonové lapáky byly na většině sledovaných lokalit po celé oblasti střední i silné až do poloviny září, kdy končí jeho sledování. V některých porostech byly pozorovány i požerky na listech. Chemická ochrana se prováděla jen v některých porostech v rámci ochrany proti zavíječi. Lokálně bylo zjišťováno i slabé až střední napadení porostů mšicemi (mšice střemchová) až do konce vegetace. Také byly zjištěny škody na porostech vzcházející a zrající kukuřice, které působí prase divoké.

Ježatka kuří noha v kukuřici

Bázlivec kukuřičný

Luskoviny

Většina ploch porostů hrachu, sóji i bobu byla zaseta již koncem března. Lokálně byly některé porosty hrachu a sóji zaplevelené pcháčem.

U hrachu byly dosahovány průměrné i nadprůměrné výnosy. Sója se začíná sklízet.

Na vzcházejících rostlinách byly místy slabé výskyty listopasů rodu Sitona. Vlivem dobrých podmínek pro vzcházení nebyly vzcházející porosty významněji poškozeny. Byly zjištěny střední až silné výskyty kyjatky hrachové a místy i třásněnek. Napadené porosty byly ošetřeny.

Výskyt chorob není v porostech většinou takový, aby byly ošetřovány.

Pcháč v porostu hrachu

Listopas hrachový

Mšice kyjatka hrachová

Cukrovka

Vegetace - Cukrovka byla převážně zaseta již koncem března. Většina zasetých ploch stejnoměrně (pomalu, postupně) vzešla. Při chladnějším počasí a nadbytku vody v půdě bylo vzcházení stejně jako loni (2016) pomalejší. Porosty byly dobře zapojené. Ani dubnové ranní mrazíky většinou vzcházející rostliny vážněji nepoškodily. Ve srovnání s loňským rokem chladnější a vlhčí jaro růst řepy brzdilo. Urychlení růstu nastalo až po oteplení v červnu. Vegetační období bylo do začátku srpna pro cukrovku poměrně příznivé, což se projevilo nárůstem kořenů i bohatým chrástem. Cukrovka nedostatkem vody netrpěla, zejména časně zaseté řepy, s bohatým kořenovým systémem, který dovede dobře využívat i podzemní vody. Výraznější zpomalení růstu cukrovky nedostatkem vody bylo pozorováno zvláště na lehkých půdách. Řada porostů měla technologickou zralost vhodnou pro sklizeň již v polovině září. Chladno, nadbytek vody a málo slunce téměř do poloviny října porostům moc neprospívalo. Nepřízeň počasí zpomalila růst, denní přírůstky váhy bulev byly nízké a nijak výrazně nestoupala ani cukernatost.

Probíhá sklizeň. U zapojených porostů na těžších půdách jsou u prvních sklizených ploch dosahovány jen průměrné výnosy cca 50–70 t/ha s cukernatostí 15–17%. Na lehčích půdách, kde sucho sužovalo i porosty cukrovek, budou výnosy nižší.

Plevele - Zaplevelení bylo rozdílné podle kvality ošetření a použitého herbicidu. Letos dobře fungovaly (alespoň na začátku vegetace) půdní herbicidy. I přes opakovaná postemergentní herbicidní ošetření byly některé porosty až středně zapleveleny merlíky, rdesny, laskavci a místy i plevelnými řepami.

Choroby - První výskyty infekce cerkosporové listové skvrnitosti řepy byly v porostech místy zjišťovány již v polovině července. Výskyty byly většinou slabé až střední. Většina porostů byla preventivně ošetřena fungicidy, mnohé i dvakrát.

Škůdci - Výskyty škůdců a poškození vzcházejících rostlin dřepčíky byly z důvodu moření a dobrých podmínek pro vzcházení jen minimální. Květilka řepná se vyskytla jen velmi slabě. Místy byly výskyty mšice makové a napadené porosty byly včas ošetřeny. Lokálně byly zaznamenány střední až silné výskyt svilušky chmelové a místy i poškození housenkami můr.

Cukrovka zaplevelená laskavcem

Cerkosporová listová skvrnitost řepy

Mšice maková

Brambory

Vegetace - Výsadba na nižších lokalitách probíhala již počátkem dubna a za 3 týdny již na některých lokalitách brambory vzcházely. V bramborářské oblasti, kde nebyly podmínky pro výsadbu a vzcházení tak příznivé, začaly vzcházet až v polovině května. Lokálně byla na vzešlých porostech zjišťována poškození mrazem, která většinou dobře obrůstala. Kromě lokalit postižených suchem, jsou u sklízených brambor dosahovány průměrné výnosy i nad 35–40 t/ha, avšak o něco nižší než v loňském roce.

Plevele - Rané brambory se na menších plochách většinou herbicidy vůbec neošetřovaly, proto byly tyto porosty místy zaplevelené. Běžné produkční plochy byly ošetřovány půdními herbicidy, jejichž účinnost byla velmi dobrá.

Choroby - lokální sucho bránilo významnému rozvoji plísně bramboru. Její první slabé výskyty se v porostech brambor objevily až v polovině července. Fungicidně ošetřované porosty byly až do sklizně bez napadení. Lokálně byl zjištěn slabý výskyt černání stonků bramboru a slabé výskyty terčovité skvrnitosti bramboru/hnědé skvrnitosti bramboru na listech.

Škůdci - První výskyty zimních brouků mandelinky bramborové byly místy pozorovány již koncem května. Výskyty byly všeobecně jen slabé. Od poloviny července byly zjišťovány střední až silné výskyty tzv. letních brouků mandelinky a průběžně vajíčka i larvy působící ohniskový holožír. Sadbové porosty brambor byly již od vzcházení ohrožovány nálety mšic - vektory viróz. Na menších plochách byly při sklizni zjišťovány požerky od hrabošů.

Poškození porostu brambor mrazem

Černání stonků bramboru

Ozimá řepka

Vegetace - Stejně jako ozimé obilniny i řepka zimu dobře přečkala. Jenom místy mrazy částečně na rostlinách poškodily starší listy. Z podzimu však byly některé dříve seté porosty lokálně poněkud nerovnoměrně vzešlé a mezerovité, vlivem suchých podmínek při vzcházení. Některé plochy byly na podzim silně napadeny mšicemi a místy se vyskytovala ohniska poškozená hrabošem. Regenerační hnojení se většinou provádělo koncem února a v březnu. Obnova aktivního růstu u řepky nebyla tak rychlá jako u obilnin, protože oteplování promrzlé půdy probíhalo do hloubky o hodně pomaleji, a také mokrý a studený duben, zvláště na vlhčích plochách, tomu moc neprospíval. Vývoj porostů byl celkem pomalý a v chladnější části oblasti spíše stagnoval. Počasí s občasnými přeháňkami a bouřkami pokračovalo i v červnu. Srážky v podobě bouřek, lijáků nebo jen ojedinělých přeháněk byly velmi rozdílné intenzity, ale většinou dostačující pro vegetaci. Jejich intenzita však byla podle lokalit velmi rozdílná a v některých oblastech, kde moc nepršelo, stále pokračoval srážkový deficit půdní vláhy. Podobný ráz počasí s postupným nárůstem teplot a intenzitou častých bouřek (místy v podobě lijáků i s kroupami) pokračoval také v červenci. Velmi časté bouřky a přeháňky však zpomalovaly sklizňové práce.

Výnosy jsou v průměru nižší než v loňském roce. U intenzivně pěstovaných porostů byly dosahovány výnosy 4–5 t/ha.

Plevele - Herbicidní ochrana na podzim 2016 byla provedena na většině ploch. Se zaplevelením porostů řepky nebyly vážnější problémy.

Škůdci - Nálety stonkových krytonosců - krytonosce čtyřzubého a krytonosce řepkového byly zjišťovány koncem března. Na většině porostů byly jen slabé výskyty. Významnější byly střední a místy až silné výskyty blýskáčka řepkového. Napadené porosty byly proti blýskáčkům ošetřeny insekticidy. Výskyty krytonosce šešulového a bejlomorky kapustové byly rovněž většinou jen slabé až střední. Plochy se silnějšími výskyty byly ošetřeny. Mšice zelná se většinou vyskytovala pouze na okrajích pozemků.

Choroby - Většina intenzivně pěstovaných porostů byla v dobrém zdravotním stavu až do sklizně. Proti hlízence obecné (bílá hniloba brukvovitých) bylo v rozhodujících termínech provedeno fungicidní ošetření na většině ploch. Při kontrole výskytu chorob po odkvětu byla v porostech lokálně zjištěna hlízenka, plíseň brukvovitých a na vlhčích pozemcích (asi následkem chladna a mokra v dubnu) střední až silné výskyty fomy a verticiliového vadnutí. Místy byly v porostech zjištěny popraskané lodyhy rostlin.

V souvislosti se silnými a často i plošnými výskyty mšice broskvoňové v průběhu loňského podzimu až do konce prosince, byly na jaře v mnoha porostech pozorovány a laboratorně ověřovány infekce viru žloutenky vodnice (Turnip yelows virus - TuYV). Příznaky nejsou příliš specifické, ale kromě jiného dochází k barevným změnám (mozaice), odlučování starších listů a zaostávání napadených rostlin ve vývoji, případně i jejich chřadnutí a odumírání. Jarní regenerace zmírňovala zřetelnost těchto příznaků a rostliny postupně dostávaly zelenou barvu. Virózy byly laboratorně potvrzeny ve všech odebraných vzorcích. Ale v odebraných rostlinách bez příznaků bylo podstatně méně inokula viru než v rostlinách s příznaky. Zkušenosti z minulých let (i letošního roku), však ukazují, že za příznivých podmínek během vegetace, mohou být negativní dopady napadení zcela eliminovány. Problém může nastat jenom u nadále stresovaných porostů.

Podzim letošního roku - Setí ozimé řepky probíhalo od druhé dekády srpna až do poloviny září. Na plochách zasetých v srpnu (období přísušku) byla velká nevyrovnanost rostlin, která se začala zaplňovat až s příchodem dešťových srážek. Chladnější a vlhčí počasí zvýšilo poškození způsobené plži (plzáky, slimáčky), kteří většinou poškodili rostliny na okrajích pozemků sousedících s neobdělávanou půdou. Lokálně také škodil hraboš polní. Z chorob byly zjištěny jenom slabé výskyty fomové hniloby a plísně brukvovitých.

Květenství řepky poškozené blýskáčky

Bílá hniloba řepky

Sklerocia hlízenky uvnitř stonku řepky

Řepka s virovou infekcí

Foma - pyknidy na listu řepky

Mák

Vegetace - Brzy zaseté máky (již koncem března) většinou dobře vzcházely a byly dobře zapojené. Zaplevelení bylo rozdílné podle kvality ošetření a použitého herbicidu.

U intenzivně pěstovaných porostů, pokud nebyly poškozeny chorobami, lijáky a kroupami, byly dosahovány výnosy1,2 t/ha.

Choroby - Výskyt plísně máku byl většinou slabý lokálně až střední. S postupným sekundárním zaplevelením a přeháňkovým počasím lokálně narůstalo i napadení pleosporovou (hnědou) skvrnitostí máku.

Škůdci - Rovněž u máku již nemohlo být letos osivo insekticidně ošetřeno a přesto poškození vzcházejících porostů pro slabý výskyt krytonosce kořenového bylo jen minimální. Porosty byly lokálně středně až silně napadeny mšicí makovou a při dokvétání místy slabě až středně krytonoscem makovicovým. Napadené plochy byly insekticidně ošetřeny.

Pleosporová skvrnitost máku

Mšice maková na máku

Krytonosec makovicový - brouk

Krytonosec makovicový - larvy

Hraboš polní

Většinou byly na jaře pozorovány lokálně až střední výskyty podle plodiny, lokality a provedené ochrany, která se všakvětšinou na jaře neprováděla.

Stavy hrabošů v letošním podzimu jsou rozdílné podle lokalit. Obecně jsou na většině území pozorovány slabé nebo jen na okrajích pozemků střední výskyty. Lokálně byly škodlivé výskyty zjištěny v obilninách, řepce, pícninách a dalších kulturách. Nastalo stěhování ze sklizených a zoraných ploch do dalších atraktivních porostů. Částečně mohlo populace hrabošů a jejich škodlivost omezit chladné a deštivé počasí v září a říjnu.

Zhodnocení ochrany polních plodin na střední Moravě za rok 2017