Chemap Agro s.r.o.

Zhodnocení ochrany rostlin na střední Moravě za rok 2020

25. 11. 2020 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 966x

Hospodaření v zemědělské prvovýrobě je pod silným tlakem ekonomických a zejména přírodních vlivů a je čím dál tím náročnější a složitější. V letošním roce nejenom jarní mrazy, ale lokálně také intenzivní přívalové dešťové srážky s kroupami a vichrem působily škody, a v jarních měsících v mnoha oblastech i nadále pokračovalo sucho.

Proseeds

Naopak od května se v některých oblastech potýkali s mimořádně velkým přídělem vody, nemohli pro přemokření pozemků sklidit obilniny a na podzim cukrovku a kukuřici. Nemálo zemědělců a pěstitelů bylo těmito extrémními vlivy vážněji postiženo a poškozeno. Přesto se dá letošní vegetační rok hodnotit jako dobrý a u některých plodin v oblastech, kde meteorologické jevy nepůsobily škody, až velmi dobrý.

Podle posledního letošního odhadu sklizně k 15. září (uveřejněno 15. října) se očekává úroda obilnin včetně kukuřice na zrno na úrovni 7 980 tis. tun, což odpovídá desetiletému průměru. Na meziročním nárůstu sklizně o 342 tis. tun (+4,5 %) se podílí především o něco vyšší hektarový výnos 6,00 t/ha (+0,3 %). Odhadovaná sklizeň všech druhů obilnin je ve srovnání s loňským rokem vyšší. Pšenice ozimé se sklidilo 4 799 tis. tun (+1,8 %), ječmene jarního 1 133 tis. tun (+5,5 %), ječmene ozimého 700 tis. tun (+8,8 %), kukuřice na zrno 651 tis. tun (+5,0 %), tritikale 219 tis. tun (+12,1 %), ovsa 187 tis. tun (+39,2 %), žita 182 tis. tun (+15,3 %) a pšenice jarní 108 tis. tun (+13,0 %). Řepky se sklidilo 1 246 tis. tun o 89 tis. tun více než loni (+7,7 %). Tento nárůst jde zcela na vrub vyššímu hektarovému výnosu 3,38 t/ha (+10,8 %). A sklidí se také více kukuřice na zeleno a siláž (+7,7 %), brambor (+10,5 %), cukrovky (+3,6 %), slunečnice (+4,5 %), máku (+24,3 %); ale hrachu (−33,3 %).

Výskyt škodlivých činitelů a průběh ochrany

Rostlinná produkce se v České republice neustále specializuje a transformuje podle požadavků trhu, povětšinou v neprospěch osevního sledu pěstovaných plodin. S omezováním živočišné výroby se prohloubil nedostatek statkových hnojiv pro ornou půdu, a také se silně omezily plochy jetelovin a víceletých pícnin na orné půdě. Kromě rozšíření ploch obilnin a kukuřice se producenti soustřeďují na pěstování hospodářsky ziskových technických plodin, zejména olejnin. Rozvíjí se také pěstování plodin na produkci biomasy pro bioenergetické účely. Koncentrace těchto plodin a jejich časté zařazování do osevního sledu v krátkých intervalech po sobě přináší stále větší rizika:

  • vznik rezistence škodlivých organizmů vůči přípravkům na ochranu rostlin a následnou potřebu registrace dalších účinných látek do těchto plodin;
  • postupné oteplování klimatu s nárůstem intenzity a četností extrémních jevů a vysušování krajiny;
  • nepředvídaný nárůst škodlivosti pro danou plodinu dříve méně významných škůdců a původců chorob nebo plevelů;
  • při pěstování nových plodin musí praxe reagovat na „zcela nové“ škodlivé organizmy, pro které je třeba vyvinout a zavést účinné metody ochrany.

Polní plodiny - počasí

Jak podzimní, tak zimní počasí bylo pro porosty ozimů velmi příznivé (rostliny při teplém podzimu dostatku vláhy mohly pokračovat v růstu až do začátku prosince, kdy přišlo ochlazení jen na tepoty potřebné k otužení rostlin a jejich uvedení do zimního klidu, tj. kolísání v rozpětí od 0 do -5 °C). To také svědčilo růstu ozimů. I poslední oseté plochy obilnin měly již koncem listopadu 2 pravé listy a ozimy zaseté v září měly 4–5 odnoží. Porosty obilnin byly bez patrných příznaků chorob. Škody působili, zejména na okrajích porostů, hraboši. Ale jejich škodlivost, kvůli dešťům a většímu množství dravých ptáků (i díky tomu, že nebyla sněhová pokrývka) postupně klesala.

Tento ráz počasí bez výraznějších nižších teplot a oblev pokračoval i v lednu, kdy se se max. teploty pohybovaly mezi 5 až 10 °C a minimální mezi 0 až -4 °C. Koncem ledna se oteplilo.

A v únoru po celý měsíc bylo mimořádně teplé počasí. Denní teploty se většinou pohybovaly nad 5 až 10 °C a noční kolem 0 °C. Porosty obilnin i řepky byly v dobrém zdravotním stavu, problémem však zůstávalo stále přemnožení hraboše a sucho. Zásoby vody uložené ve sněhu byly velmi malé. Sněhová pokrývka byla slabá i ve vyšších polohách. Zásoby vody v půdě byly nerovnoměrné, byly lokality s dostatkem vláhy, ale na některých místech se již počátkem vegetace začaly projevovat příznaky sucha. V únoru začalo přihnojování a ošetřování ozimů a v některých oblastech i příprava pozemků k setí jařin.

Ochlazení koncem února a sněhové a dešťové přeháňky v první dekádě března polní práce přerušily. Následné nadnormální oteplení, kdy maximální teploty na některých místech vystoupaly i ke 20 °C a časté silné větry, které vysušovaly povrch půdy, umožnilo i v březnu pokračovat v polních pracech - seťové přípravě a setí jařin, hrachu, máku i cukrovky, aj.

Silné ochlazení a zimní ráz počasí koncem března a začátkem dubna však polní práce i vegetaci zpomalilo. Vláhové úhrny byly nízké a pohybovaly se nejčastěji do 5 mm, vyšší byly jen tam, kde přešel bouřkový mrak. Mrazy spolu se slunečným počasím vysušovaly již tak suchý povrch půdy a průměrná denní relativní vlhkost vzduchu se pohybovala jen od 40 do 50 %. Foukal velmi silný severovýchodní vítr, který trvající sucho ještě více zvyšoval. Podobný ráz počasí beze srážek trval celý duben. Pokračovalo velké sucho a noční mrazíky. To se různou měrou projevovalo na zpomalení až zastavení růstu a na ozimech žloutnutím a zasycháním spodních listů, místy i odnoží.

Až v květnu, při přechodu jednotlivých front s malými přestávkami, jsme se tak konečně dočkali místy i vydatnějších srážek od 11 do 24 mm. Také „Ledoví muži“ a Žofie sice přinesli tolik očekávánou vláhu, ale bohužel také mrazy. Které v některých oblastech poškodily vegetaci a kvetoucí stromy. Celý květen byl velmi studený a deštivý. Vzhledem k tomu, že nepršelo všude stejně a déšť přišel do suché krajiny, mohou být ve výnosech i výraznější regionální rozdíly. Vliv na ně bude mít i druh a kvalita půdy. Těžší a hlubší půdy naakumulovaly větší objem vody, písčitější a mělčí půdy budou vysychat rychleji. U všech plodin (až na plodiny více poškozené mrazy) se květnové ochlazení a dešťové přeháňky projevily velmi pozitivně.

Ozimé obilniny - vegetace

Díky teplé zimě a alespoň slabé sněhové pokrývce v době mrazů, byly porosty ozimů v dobrém zdravotním stavu, většinou vzrůstově i vývojově (až na výjimky) vyrovnané. Na většině ploch měly rostliny 1– 5 odnoží (fáze 22–25 BBCH). Všechny pozorované porosty obilnin byly bez patrných příznaků chorob. Zaplevelení na plochách ošetřených na podzim herbicidem bylo většinou jen slabé, neošetřené plochy byly lokálně až silně zaplevelené. Zaorávky a přesevy byly zejména po poškození přemnoženým hrabošem. Po celý únor bylo mimořádně teplé počasí. Denní teploty se většinou pohybovaly nad 5–10 °C a noční kolem 0 °C. Na některých místech se již počátkem vegetace začaly projevovat příznaky sucha. Začalo regenerační přihnojování a ošetřování ozimů a v některých oblastech i příprava pozemků k setí jařin.

Ochlazení koncem února a sněhové a dešťové přeháňky v první dekádě března polní práce přerušily. Následné nadnormální oteplení, kdy maximální teploty na některých místech vystoupaly i k 20 °C a časté silné větry, které vysušovaly povrch půdy, umožnilo seťovou přípravu a setí jařin. Vláhové úhrny byly nízké a pohybovaly se nejčastěji do 5 mm, vyšší byly jen tam, kde přešel bouřkový mrak. Mrazy spolu se slunečným počasím a silným větrem vysušovaly již tak suchý povrch půdy. Podobný ráz počasí beze srážek trval celý duben. Pokračovalo velké sucho a noční mrazíky. To se různou měrou projevovalo na zpomalením až zastavení růstu a na ozimech i žloutnutím a zasycháním spodních listů. Na některých lokalitách docházelo i k ožehnutí listů po mrazech. Velké problémy měli zemědělci v dubnu pro větrné počasí také s aplikací pesticidů. Mnoho ploch tak nebylo (díky neutuchajícím silným větrům) včas herbicidně ošetřeno.

Ozimý ječmen i na vlhčích lokalitách zregeneroval poměrně rychle a u některých porostů byly patrné slabé příznaky výskytu viróz.

Letošní květen se zařadil k měsícům teplotně velmi studeným a srážkově nadnormálním (vlhkým). Ranní teploty na mnoha místech klesaly i pod nulu a odpolední maxima kolísala od 10 do 14 °C.

Také v červnu pokračovalo chladné a deštivé období s odpoledními teplotami kolem 20 °C. Ranní minima klesala k 10 až 5 °C. Časté byly přeháňky a bouřky, úhrny srážek byly rozdílné podle lokalit. Celkově byl červen klasifikován jako teplotně normální a srážkově velmi vlhký měsíc.

V průběhu první i druhé červencové dekády převládalo západní proudění vzduchu

s častými přechody frontálních systémů spojených s deštěm a častými lokálními bouřkami. Teploty se pohybovaly kolem 20–25 °C a ranní minima klesala k 10 °C. Ve třetí dekádě se oteplilo a přeháňky a bouřky již nebyly tak časté. Odpolední maxima se pohybovala okolo 25 °C a koncem měsíce již překračovaly maximální teploty i tropických 30 °C. Červenec byl hodnocen jako teplotně i srážkově normální měsíc.

Počátek měsíce srpna byl deštivý a chladnější s denními maximy okolo 20 °C. V dalších týdnech pokračovalo velmi teplé počasí s teplotami okolo 30 °C a s občasnými lokálními bouřkami. Konec měsíce byly přeháňky častější a převládalo polojasné počasí s teplotami nad 25 °C. Měsíc srpen byl teplotně normální a vlhký měsíc.

Průměrná teplota za léto 2020 (červen až srpen) na území ČR byla 17,6 °C, což je o 0,6 °C více než normál 1981–2010. Měsíce červen a červenec byly hodnoceny jako teplotně normální, srpen jako teplotně nadnormální. Léto 2020 tak bylo dle průměrné sezonní teploty o poznání chladnější než tři léta předchozí (2017 - 18,5 °C, 2018 - 19,3 °C, 2019 - 19,5 °C). V letním období (červen až srpen) spadlo v průměru na území ČR 322 mm srážek, což představuje 130 % normálu 1981–2010. Jde tak o šesté nejdeštivější léto v období od roku 1961. Chladnější deštivé počasí oddalovalo zrání a sklizeň řepky i obilnin. Proto se žňové práce letos rozjely až koncem měsíce července. Bylo to o měsíc později než v loňském roce. Žňové práce brzdilo proměnlivé počasí s častými přeháňkami a bouřkami. Letošní žně se mohou jevit proti minulým suchým rokům jako pomalejší, vzhledem k chladnějšímu létu se ale o výrazné zpoždění nejedná. Letošní průběh žní je přitom logickým důsledkem vývoje počasí v průběhu vegetační sezony a ve své podstatě jde o ještě nedávno běžný stav, na který jsme v posledních horkých a suchých letech poněkud zapomněli. Celkový průběh letošního léta i doba sklizní je návratem k normálu. Po těžkostech s bouřkami a krupobitím na počátku žní, které se rozběhly až v polovině července, byl i konec žní pomalý, protože hodně pršelo a půda byla nasycená vodou. Nejhůře se sklízelo polehlé obilí, začínající klíčit v klasech. To se nepříznivě projevilo i v zaplísnění obilovin a v jeho nižší kvalitě. Na mnoha místech, která byla nejvíc mokrá, se obilí ani nesklidilo. Rozdíly v průběhu sklizně se lišily i v závislosti na nadmořské výšce, ve vyšších polohách probíhaly žně později.

Počasí se sice na některých plodinách podepsalo, celkově jsou však výnosy o něco vyšší než loni. Výjimkou jsou ovšem lokality, které poškodili přemnožení hraboši nebo na kterých kvůli vydatným dešťům polehalo obilí nebo je “vymlátily“ kroupy. Sucho v jarních měsících na některých plochách způsobilo snížení počtu odnoží, ale následující vlhčí a chladnější období umožnilo vytvoření vetší objemové hmotnosti (HTS) zrna.

V naší oblasti byly výnosy obilnin - ozimá pšenice průměrně 5–9 t/ha, ječmen ozimý 6–8 t/ha. Podle ČSÚ byl průměrný výnos v ČR u ozimé pšenice 6,20 tuny z hektaru, což je meziroční zvýšení o 0,40 t/ha a ozimého ječmene 6,11 t/ha, což je meziroční zvýšení o 0,13 t/ha.

Ozimá pšenice - choroby

Výskyt chorob pat stébel byl, zejména u ozimé pšenice a ozimého ječmene po obilninách, na jaře slabý a ošetření se provádělo jen výjimečně. Na jaře se na spodních listech pšenice lokálně rozšířila primární infekce braničnatky pšeničné. Citlivé odrůdy byly středně až silně napadeny padlím pšenice. Některé porosty byly popáleny DAMem, ale poškození rychle odrostlo. Podobně jako u všech obilnin byl rozvoj chorob na jaře tlumen vyššími teplotami (zaschnutím napadených listů) a zejména srážkově podprůměrným průběhem počasí.

U hustších zapojených, fungicidně neošetřených porostů se na většině odrůd v průběhu metání a po odkvětu silně rozšířilo padlí a lokálně v oblastech, kde spadly dešťové srážky také braničnatky. Na fungicidně ošetřených plochách se napadení listovými skvrnitostmi dále moc nerozvíjelo a zůstávalo jen ve spodních patrech. Porosty ošetřené účinným fungicidem po vymetání, případně před nebo při kvetení, byly houbovými chorobami napadeny jen minimálně. Neošetřené porosty nebo ošetřené při metání nebo ještě dříve, byly silně napadeny braničnatkami i v klasech. Některé porosty se nestihly ošetřit - buď silně foukalo nebo pršelo a nakoupené pesticidy zůstaly ve skladech.

Na neošetřených porostech se při dozrávání vyskytovalo celé spektrum chorob včetně fuzarióz klasů. Napadení rzí plevovou se u neošetřených porostů objevilo na citlivých odrůdách až při dozrávání. Výskyt snětí v klasech byl jen minimální. Hodně porostů obilnin bylo po bouřkách lokálně polehlých, místy i silně poškozeno kroupami.

Padlí na pšenici
Padlí na pšenici

Braničnatky na pšenici - listy
Braničnatky na pšenici - listy

Braničnatky na pšenici - klasy
Braničnatky na pšenici - klasy

Fusarium v klasu pšenice
Fusarium v klasu pšenice

Ozimá pšenice - škůdci

Slabé, lokálně střední výskyty kohoutků a slabé až střední výskyty mšic - kyjatky osenní, mšice střemchové a třásněnek, odpovídaly průběhu počasí a většina silněji ohrožených porostů byla ošetřena alespoň pyretroidem při aplikaci fungicidů.

Místy bylo pozorováno slabé, lokálně střední poškození porostů ozimé pšenice hraboši.

Ozimý ječmen

Regulace plevelů byla provedena většinou až na jaře. Na některých porostech (odrůdová citlivost) byly zjištěny slabé výskyty padlí travního, síťovité a okrouhlé skvrnitosti (hnědá skvrnitost) a spály ječmene (rynchosporiové skvrnitost). Při dozrávání se lokálně projevila i tmavohnědá skvrnitost ječmene (ramuláriová skvrnitost).

Na některých porostech ozimého ječmene a časně setých porostech ozimé pšenice byly lokálně zjišťovány ojedinělé výskyty rostlin s příznaky virové zakrslosti BYDV i WDV.

Ze škůdců byly zjištěny slabé až střední výskyty kohoutků a mšice střemchové. Místy bylo pozorováno slabé, lokálně až střední poškození porostů ozimého ječmene hraboši.

Ozimé obilniny - podzim 2020

Setí ozimů vzhledem k přáňkovému počasí v září a deštivému říjnu bylo letos trochu složitější. Také i kvůli pozdější sklízni předplodin kukuřice a cukrovky, po kterých se běžně minulé roky pšenice sela. Kvůli pokračujícímu teplému počasí v září a počátku října a plošnému zamoření území zdroji infekce virové zakrslosti pšenice a ječmene, i vyšších výskytů křísků a mšic, je u vzešlých porostů dost velká pravděpodobnost napadení virovou zakrslostí obilnin.

Jarní ječmen - vegetace

Většina ploch byla zaseta po oteplení v březnu. Brzy zaseté „nezamazanéů porosty, ještě využily dostatečnou půdní vláhu a dobře, rovnoměrně vzcházely. To také prospělo jejich dobrému zakořenění a odnožování. Většinou byly tyto porosty ječmene dobře zapojené, vzrůstově i vývojově vyrovnané. Ale po deštích a prudkých bouřkách po vymetání některé porosty částečně polehly. Na později zasetých plochách, zejména na lehčí půdě již bylo vzcházení nevyrovnané a porosty byly omezovány v intenzivním růstu a odnožování suchem.

Herbicidně neošetřené porosty byly místy ohniskově zaplevelené pcháčem a ovsem hluchým.

Místní časté bouřky a přeháňky v průběhu žní však zpomalovaly sklizňové práce a snižovaly kvalitu sklízeného zrna. V průměru byly výnosy na úrovni 4–6 t/ha. Na některých nepolehlých plochách, zvláště v nižších polohách, byly výnosy i nad 7 t/ha.

Polehnutí ječmene
Polehnutí ječmene

Jarní ječmen - choroby a škůdci

Při vzcházení a odnožování nebyl zaznamenán plošný výskyt chorob, pouze na některých plochách se objevovalo napadení primární infekcí síťovitou a okrouhlou skvrnitosti (hnědá skvrnitosti). Podobně jako u dalších obilnin byl rozvoj chorob tlumen teplotně nadprůměrným a srážkově podprůměrným průběhem počasí. I u hustých zapojených porostů se ani v průběhu sloupkování (ve 2. polovině května) a metání (počátkem června) jak napadení padlím ječmene, tak i listovými skvrnitostmi dále nerozvíjelo a zůstávalo jen ve spodních patrech. Lokálně byly zjištěny slabé výskyty sněti prašné ječné.

Lokálně byly porosty slabě poškozené žírem imag dřepčíka obilního a obecně byly střední výskyty kohoutků a slabé výskyty vrtalky ječné. V závěru vegetace byly zjišťovány výskyty mšic na listech i v klasech. Místy bylo pozorováno slabé poškození porostů ječmene hraboši.

Kukuřice - vegetace

Výsev probíhal v dubnu. Sucho a přízemní mrazíky v dubnu a květnu brzdily počáteční růst kukuřice. Další průběh vegetace byl již limitován pro většinu porostů jen dostatkem vláhy. Aplikace herbicidů byla prováděna většinou postemergentně a některé porosty byly zaplevelené vzcházející ježatkou kuří nohou. Některé porosty při dozrávání trpěly přemokřením - zahnívaly jim kořeny. Přeháňky a trvalé říjnové deště oddalovaly sklizeň. Některé porosty byly rozvodněnými toky i zaplaveny.

Porosty nepoškozené kroupami slibují v naší oblasti dosažení až nadprůměrných výnosů. Odhadovaná sklizeň kukuřice na zrno ve výši 651 tis. tun při očekávaném hektarovém výnosu 8,28 t je ve srovnání s loňskou úrovní vyšší o 31 tis. tun, tj. o 5,0 %. Odhadovaná sklizeň kukuřice na zeleno a siláž dosáhne při očekávaném hektarovém výnosu 37,81 tun 8 876 tis. tun, tj. o 632 tis. tun více než loni. Hektarový výnos 37,81 tun je o 2,34 tun (tj. o 6,6 %) vyšší než v loňském roce.

Kukuřice - choroby a škůdci

V letošním roce byl zdravotní stav kukuřic dobrý, byly jen slabé výskyty obecné snětivosti kukuřice.

Výskyt imag zavíječe kukuřičného v podobě slabého náletu do světelného lapače byl zjišťován od 10. června a s menšími přestávkami až do 30. září. Intenzita náletu na feromonové lapače byla po dobu sledování většinou jen slabá. Některé plochy byly ošetřeny insekticidem. Výskyt poškozených rostlin byl v polovině září na sledovaných plochách jen slabý. Nálety samců bázlivce kukuřičného na feromonové lapáky byly na většině sledovaných lokalit po celé oblasti střední až silné po celou dobu jeho sledování. V některých porostech byly pozorovány i požerky na listech. Chemická ochrana se prováděla jen v některých porostech v rámci ochrany proti zavíječi. Lokálně bylo zjišťováno i slabé až střední napadení porostů mšicemi (mšice střemchová) až do konce vegetace.

Ježatka kuří noha v kukuřici
Ježatka kuří noha v kukuřici

Bázlivec kukuřičný
Bázlivec kukuřičný

Luskoviny

Většina ploch porostů hrachu byla zaseta již v březnu. Lokálně byly některé porosty hrachu a sóji zaplevelené pcháčem.

Na vzcházejících rostlinách byly místy slabé výskyty listopasů rodu Sitona. Vlivem poměrně dobrých podmínek pro vzcházení nebyly vzcházející porosty významněji poškozeny. Porosty se zjištěnými výskyty kyjatky hrachovétřásněnek byly ošetřeny.

Výskyt chorob není v porostech většinou takový, aby byly ošetřovány.

Chladnější vlhké počasí hrachu ani sóji moc nepřálo a při dozrávání jim na mokrých pozemcích zahnívaly kořeny a části pozemků tak „nuceně“ dozrávaly. Byly většinou dosahovány průměrné výnosy na úrovni 1,5–2,5 t/ha.

Hrách zaplevelný pcháčem
Hrách zaplevelný pcháčem

Cukrovka - vegetace

Se setím se začalo již v březnu. Většina zasetých ploch díky vyšším teplotám a s dostatečné půdní vlhkosti (zimní vláha, lokální srážky) stejnoměrně vzešla. Na sušších lokalitách vzcházela nadvakrát. Porosty byly většinou dobře zapojené. Větší mezerovitost byla na honech, kde bylo osivo později zaseto do proschlé půdy. Ani dubnové ranní mrazíky většinou vzcházející rostliny nepoškodily. Vegetační období bylo pro cukrovku poměrně příznivé, rychlý růst byl zpočátku nejvíce limitován suchem. V letních a podzimních měsících způsoboval nadbytek vláhy na některých honech zahnízání bulev. Lokálně byly některé porosty poškozeny přívalovým deštěm a kroupami.

Stav porostů v pěstitelských oblastech byl před koncem vegetace velmi slibný. Pokud nepříznivé deštivé počasí neúměrně nezvýší sklizňové stráty, mohou být nadprůměrné výnosy. Při udržení listových chorob pod hranicí významnější škodlivosti je předpoklad, že produkce cukru i přes časté přeháňky, menším slunečním svitu a nižší teploty teploty nebude nijak významně snížena. U zapojených porostů byly u prvních sklizených ploch dosahovány s většími sklizňovými strátami jen průměrné výnosy cca 50–70 t/ha s cukernatostí 14–15 %. Odhad produkce cukrovky technické podle ČSÚ dosahuje k 15. 8. 2020 - 3 793 tis. tun, tj. v porovnání s minulým rokem o 132 tis. tun (o 3,6 %) více. Hektarový výnos se očekává ve výši 63,55 tun a je o 1,72 t/ha vyšší než v roce minulém.

Cukrovka - plevele, choroby a škůdci

Zaplevelení bylo rozdílné podle kvality ošetření a použitého herbicidu. Hubení plevelů v této sezoně bylo však pro proměnlivé a velmi větrné počasí dosti obtížné. Neumožňovalo vždy aplikaci herbicidů v optimálních termínech. I přes opakovaná postemergentní herbicidní ošetření byly některé porosty až středně zapleveleny merlíky, rdesny, laskavci, výdrolem řepky a místy i plevelnými řepami.

První výskyty infekce cerkosporové listové skvrnitosti řepy byly v porostech místy zjišťovány již v polovině června. Většina porostů byla preventivně ošetřena fungicidy, mnohé i vícekrát. Výskyty cerkospóry byly většinou při včasném opakovaném fungicidním ošetření slabé až střední. Na některých odrůdách a honech však i přes 3násobné ošetření byly silné výskyty.

Výskyty škůdců a poškození vzcházejících rostlin dřepčíky byly z důvodu insekticidního moření a dobrých podmínek pro vzcházení jen minimální. Místy byly výskyty mšice makové a napadené porosty byly včas ošetřeny. Lokálně byly zaznamenány střední výskyty květilky řepné a poškození housenkami můr.

Cerkosporová listová skvrnitost řepy
Cerkosporová listová skvrnitost řepy

Brambory - vegetace

Výsadba na nižších lokalitách probíhala již v dubnu a v bramborářské oblasti podle vlhkostních podmínek o něco později. Za 3 týdny již na některých lokalitách brambory vzcházely.

Kromě míst postižených krupobitím, jsou u sklízených brambor dosahovány i nadprůměrné výnosy nad 25–35 t/ha v průměru, jsou vyšší než v loňském roce. Očekávaná produkce brambor podle ČSÚ celkem (při započítání výsledků raných brambor) dosáhne 688 tis. tun (index 110,5 %) při průměrném výnosu 28,82 t/ha (loni 27,19 t/ha), z toho brambor ostatních 589 tis. tun při výnosu 29,80 t/ha; loni 28,05 t/ha.

Brambory - plevele, choroby, škůdci

Rané brambory se na menších plochách většinou herbicidy vůbec neošetřovaly, proto byly tyto porosty místy i středně zaplevelené. Běžné produkční plochy byly ošetřovány půdními herbicidy, jejichž účinnost byla letos dobrá.

První výskyty plísně bramboru se v porostech brambor objevily v místech s vyššími srážkami již v polovině června. Lokálně sucho bránilo jejímu významnějšímu rozvoji. Fungicidy ošetřované porosty byly až do sklizně prakticky bez napadení. Lokálně byl zjištěn slabý až střední výskyt vločkovitosti hlíz bramboru.

Výskyty brouků a vajíček mandelinky bramborové byly místy pozorovány v polovině června. U drobných pěstitelů byly všeobecně střední až silné výskyty. Od poloviny července byly lokálně zjišťovány střední výskyty letních brouků mandelinky. Sadbové porosty brambor byly již od vzcházení ohrožovány nálety mšic - vektory viróz. Na některých plochách byly při sklizni zjišťovány i požerky od drátovců (larev kovaříků) a hrabošů.

Ozimá řepka - vegetace

Stejně jako ozimé obilniny i ozimá řepka zimu dobře přečkala. Některé plochy byly na podzim slabě napadeny mšicemi a místy se vyskytovala ohniska poškozená hrabošem. Regenerační hnojení se většinou provádělo již koncem února a v březnu. Obnova aktivního růstu u řepky byla pro velké sucho a noční mrazy pomalejší. Následkem sucha byly rostliny nízké a málo se větvily. Pokračující ranní mrazy částečně na rostlinách poškodily starší listy a lokálně způsobily popraskání a místy i ohýbáním stonku. Po oteplení ve druhé polovině dubna řepky rychle nakvétaly. V dalším období s dostatkem srážek se řepka celkově vyrovnala i prodloužila.

Podobně jako u obilnin byla i sklizeň řepky ozimé zahájena až v polovině července. Časté lokální bouřky a přeháňky sklizňové práce zpomalovaly. Hektarový výnos řepky 3,38 tun se v porovnání se skutečností v roce 2019 zvýšil o 0,34 t/ha, tj. o 11,1 %. Celková produkce řepky byla 1 246 tis. tun, tj. o 89 tis. tun (o 7,7 %) více než skutečnost v roce 2019.

Ozimá řepka - plevele, choroby, škůdci

Herbicidní ochrana na podzim 2019 byla provedena na většině ploch. Se zaplevelením porostů řepky nebyly vážnější problémy.

Nálety stonkových krytonosců - krytonosce čtyřzubého a krytonosce řepkového - byly v teplých oblastech zjišťovány již v polovině března, v ostatních oblastech počátkem dubna. Při kontrolách porostů v plném květu bylo zjištěno, že na mnohých plochách se ve dřeni silnějších řapíků listů a stoncích řepky vyskytují larvy krytonosce čtyřzubého. Na většině porostů byly slabší až střední výskyty. Také výskyty blýskáčka řepkového, bejlomorky kapustovékrytonosce šešulového byly většinou jen slabé. Mšice zelná se vyskytovala pouze na okrajích pozemků.

Výskyt houbových chorob byl slabý. Proti hlízence obecné (bílá hniloba brukvovitých) bylo fungicidní ošetření provedeno jenom na části ploch. Většina intenzivně pěstovaných porostů byla v dobrém zdravotním stavu až do sklizně. Pouze v některých vyšších zapojených porostech se při dozrávání na spodních částech stonků, v prasklinách po namrznutí a kolem dírek od krytonosců, projevovaly hniloby.

Larvy stonkových krytonosců
Larvy stonkových krytonosců

Ozimá řepka - podzim 2020

Setí ozimé řepky proběhlo koncem srpna. Většina porostů byla zaseta do velmi suché půdy a při přechodu následných bouřek s přívalovými lijáky došlo na svažitých pozemcích k odplavení zasetých semen a na rovinatých plochách se po vyschnutí vytvořil silný škraloup, který omezoval vcházení a růst rostlin řepky. Proto jsou některé porosty hodně nevyrovnané. Vydatnější dešťové srážky v září urychlily vzcházení a růst porostů. Ale pokračující říjnové deště a lokální přemokření půdy již řepce moc nesvědčilo.

Na vzcházejících porostech bylo zaznamenáno poškození dřepčíky, lokální napadení zápředníčkem polním a výskyty larev pilatky řepkové. Některé pozemky byly okrajově poškozeny hrabošem a plži. Většina porostů byla ošetřena insekticidy. Z chorob byly místy zjištěny jenom slabé výskyty fomové hniloby.

Mák - vegetace

Na většině ploch máku byly dobře zapojené porosty. Tak jako u cukrovky, kvůli velkému suchu po zasetí, vzcházel mák nadvakrát. Aplikace herbicidů v optimálních termínech letos byla kvůli velmi větrnému počasí dosti obtížná. I přes opakovaná postemergentní herbicidní ošetření byly některé porosty lokálně až středně zapleveleny. Pokud byly porosty včas ošetřeny i proti škůdcům a chorobám (které se letos hojně vyskytovaly) byl mák většinou v mimořádně dobré kondici.

U mnohých porostů byly dosahovány výnosy až 1,4 t/ha, průměrně 0,7 t/ha.

Zaplevelený mák
Zaplevelený mák

Mák - choroby a škůdci

Výskyt plísně máku byl většinou slabý místy až střední. S postupným sekundárním zaplevelením a přeháňkovým počasím lokálně narůstalo i napadení pleosporovou hnědou skvrnitostí máku.

Vzcházející porosty máku byly krytonoscem kořenovým poškozeny jen minimálně. Lokálně byly středně až silně napadeny mšicí makovou a při květu místy až silně krytonoscem makovicovým. Většina napadených ploch byla včas ošetřena insekticidy i fungicidy.

Hraboš polní

Většinou byly na jaře pozorovány lokálně až střední výskyty dle plodiny, lokality a provedené ochrany. Stavy hrabošů v letošním podzimu jsou rozdílné podle lokalit. Obecně se hraboš vyskytuje mozaikovitě a lokálně. Místy byly škodlivé výskyty zjištěny v obilninách, meziplodinách, řepce, pícninách a dalších kulturách. Nastalo stěhování ze sklizených a zoraných ploch do dalších atraktivních porostů. Na většině území jsou pozorovány zejména na okrajích pozemků střední lokálně až silné škodlivé výskyty.

Související články

Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - leden a únor 2021

15. 01. 2021 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 166x

Aktuální přehled ochrany polních plodin - leden a únor 2021

14. 01. 2021 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 215x

Zahrada před zimou - Co ještě udělat, než přijde zima?

07. 11. 2020 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 1270x

Aktuální přehled ochrany polních plodin - září, říjen a listopad 2020

15. 09. 2020 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 986x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail