Limagrain
Limagrain
Limagrain

Chemap Agro s.r.o.

Zhodnocení ochrany rostlin na střední Moravě za rok 2021

15. 11. 2021 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 259x

Hospodaření v zemědělské prvovýrobě je pod silným tlakem ekonomických a zejména přírodních vlivů a je čím dál tím náročnější a složitější.

Proseeds

Počasí

Letošní vegetační rok začal s velkými problémy již v loňském (2020) mokrém podzimu, kdy příprava a setí ozimů vzhledem k přeháňkovému počasí v září a deštivému říjnu bylo hodně složité. Také i kvůli pozdější složité sklizni předplodin kukuřice a cukrovky, po kterých se běžně minulé roky pšenice sela. V některých oblastech poškodily porosty a sady také jarní mrazy. Lokálně také intenzivní přívalové dešťové srážky s kroupami a vichrem působily škody a v mnoha oblastech i nadále pokračovalo sucho v jarních měsících. Naopak od května se pěstitelé v některých oblastech potýkali s mimořádně velkým přídělem vody. Nemohli tak pro přemokření pozemků sklidit ve žních obilniny a na podzim místy i cukrovku a kukuřici. Nemálo zemědělců a pěstitelů bylo těmito extrémními vlivy počasí vážněji postiženo a poškozeno. Přesto se dá letošní vegetační rok hodnotit jako dobrý a u některých plodin v oblastech, kde meteorologické jevy nepůsobily škody až velmi dobrý.

Pšenice ozimá vysetá na podzim za mokra, suché jaro 2021
Pšenice ozimá vysetá na podzim za mokra, suché jaro 2021

Projevy sucha v jarním ječmeni, jaro 2021
Projevy sucha v jarním ječmeni, jaro 2021

Bylo možno se setkat s nuceným dozráváním porostů, 2021
Bylo možno se setkat s nuceným dozráváním porostů, 2021

Odhad sklizně

Podle posledního letošního odhadu sklizně k 15. září 2021 (uveřejněno 15. října ČSÚ) se sklidilo 8 003 tis. tun obilovin včetně kukuřice. Produkce je meziročně o 110 tis. tun nižší (-1,4 %). Důvodem tohoto mírného poklesu je jak nižší hektarový výnos 6,03 t/ha (-0,5 %), tak menší plocha osetá obilninami 1 326 tis. ha (-0,9 %). Letošní odhadovaná sklizeň obilovin včetně kukuřice je o 2,6 % vyšší než průměr sklizní za posledních deset let.

Pšenice ozimé se sklidilo 4 563 tis. tun (-4,9 %), ječmene jarního 1 133 tis. tun (+5,5 %), ječmene jarního 1 105 tis. tun (-1,2 %), kukuřice 770 tis. tun (-6,7 %), ječmene ozimého 654 tis. tun (-6,3 %), tritikale 198 tis. tun (-7,0 %) a žita 127 tis. tun (-26,3 %). Naproti tomu sklizeň pšenice jarní na úrovni 380 tis. tun je především díky významnému rozšíření osevní plochy více než trojnásobná (+277 tis. tun) a ovsa se sklidilo 206 tis. tun, tj. o 12,3 % více než v loňském roce.

Výskyt škodlivých činitelů a průběh ochrany

Rostlinná produkce se v České republice neustále specializuje a transformuje podle požadavků trhu, povětšinou v neprospěch osevního sledu pěstovaných plodin. S omezováním živočišné výroby se prohloubil nedostatek statkových hnojiv pro ornou půdu, a také se silně omezily plochy jetelovin a víceletých pícnin na orné půdě. Kromě rozšíření ploch obilnin a kukuřice se producenti soustřeďují na pěstování hospodářsky ziskových technických plodin, zejména olejnin. Rozvíjí se také pěstování plodin na produkci biomasy pro bioenergetické účely.

Koncentrace těchto plodin a jejich časté zařazování do osevního sledu v krátkých intervalech po sobě přináší stále větší rizika:

  • vznik rezistence škodlivých organizmů vůči přípravkům na ochranu rostlin a následnou potřebu registrace dalších účinných látek do těchto plodin;
  • postupné oteplování klimatu s nárůstem intenzity a četností extrémních jevů a vysušování krajiny;
  • nepředvídaný nárůst škodlivosti pro danou plodinu dříve méně významných škůdců a původců chorob nebo plevelů;
  • při pěstování nových plodin musí praxe reagovat na „zcela nové“ škodlivé organizmy, pro které je třeba vyvinout a zavést účinné metody ochrany.

Zhodnocení průběhu počasí

Podzim loňského roku (2020) byl pro setí ozimů vzhledem k nadnormálně intenzivním dešťovým srážkám v září a říjnu dosti nepříznivý. Také pro problematickou pozdní sklizeň předplodin kukuřice a cukrovky, po kterých se běžně minulé roky pšenice sela. I když v listopadu již mnoho nepršelo, byl podzim 2020 druhým nejvlhčím od roku 1954.

Další zimní počasí bylo pro porosty ozimů již příznivější. V teplém prosinci a lednu mohly s přestávkami na nezamokřených plochách pokračovat rostliny v růstu až do začátku února, kdy přišlo silnější ochlazení.

Silné mrazy letošní zimy se vyskytovaly, především v druhé dekádě února, kdy minimální teplota klesla i pod -16,0 °C a přízemní minimum i pod -21 °C. V tu dobu naštěstí na zemi ležela i vnižších polohách 4 cm a vyšší sněhová pokrývka a ozimy ochrálila. Naopak závěr měsíce února byl velmi teplý a 26. února již vystoupila maximální teplota k více než 15 °C. Rozdíly v průměrné teplotě vzduchu byly mimořádně velké. Chladnější „polovina“ února byla hodnocena jako teplotně podnormální a teplejší polovina s průměrnou teplotou vzduchu kolem 3,5 °C dokonce jako teplotně mimořádně nadnormální. Celkově byl měsíc únor v krajích hodnocen jako teplotně i srážkově normální. I poslední oseté plochy obilnin již měly v předjaří 1–2 pravé listy a ozimy zaseté počátkem září 1–2 odnože. Porosty obilnin i řepky byly na nezamokřených porostech (někde místy stále přetrvávaly plochy zaplavené vodou) v dobrém zdravotním stavu. Začalo regenerační přihnojování a ošetřování ozimů a v některých oblastech i příprava pozemků k setí jařin.

Chladné mrazivé počasí s občasným kratším oteplením pokračovalo ještě do 24. března, kdy se rapidně oteplilo a dočkali jsme se i letního dne, kdy maxima lokálně vystoupaly nad 25 °C. Březen se zařadil mezi měsíce teplotně normální a po minulých mokrých měsících jsme se dočkali měsíce silně suchého.

Oteplování pokračovalo i začátkem dubna a maximální teplota dosáhla teplotních rekordů - 1. 4. vystoupila maximální teplota v Kroměříži na 24,8 °C. V následujících dubnových dnech po průchodu fronty se znovu razantně ochladilo o 10 až 15 °C. Místy opět klesala přízemní minimální teplota do záporných hodnot a při vyjasněné obloze mrzlo i ve 2 m nad zemí. Letošní dubnové počasí bylo typicky aprílové. Pro minimum srážek, které většinou padaly jen místně a častými silnými větry, které vysušovaly povrch půdy, se s občasnými přestávkami průběžně pokračovalo s polními pracemi i v dubnu. Podobný ráz počasí bez větších srážek s nočními mrazíky trval celý duben. Celkově byl duben na střední Moravě s průměrnou teplotní odchylkou -2,6 °C hodnocen jako teplotně silně podnormální a srážkově normální místy až suchý. Během uplynulých 60 let to byl druhý nejstudenější duben. Ještě chladněji bylo jen v dubnu v roce 1997. Zásoby vody v půdě byly nerovnoměrné, byly i lokality s nadbytkem vláhy, ale na mnoha místech se počátkem vegetace začaly projevovat na lehčích půdách i příznaky sucha.

Až v květnu, při přechodu jednotlivých front s malými přestávkami, jsme se konečně dočkali i vydatnějších srážek. Srážky se objevovaly častěji (některý týden skoro každý den) a teploty byly značně proměnlivé. Ranní teploty na mnoha místech klesaly i pod nulu a odpolední maxima kolísala od 10 do 14 °C. Noční mrazíky stále přetrvávaly do poloviny května a v některých oblastech poškodily vegetaci. Celý květen byl velmi studený a deštivý (srážkově nadnormální) s častými silnými větry, které znesnadňovaly až znemožňovaly aplikaci pesticidů (zejména herbicidů). Vzhledem k tomu, že nepršelo všude stejně a déšť přišel do suché krajiny, byly ve výnosech i výraznější regionální rozdíly. Vliv na ně měl i druh a kvalita půdy. Těžší a hlubší půdy naakumulovaly větší objem vody, písčitější a mělčí půdy vysychají rychleji. U všech plodin (až na plodiny více poškozené mrazy) se květnové ochlazení a dešťové přeháňky projevilo na růstu a vývoji velmi pozitivně. Chladný a deštivý průběh května také způsobil pozdější nástup škůdců do porostu (týká se především mšic), naopak deštivé počasí urychlilo infekce původců chorob.

www.intersucho.cz

Jarní sezona (1. března až 31. května 2021) byla na území ČR jako celek velmi chladná, průměrná sezónní teplota vzduchu na území ČR 6,2 °C byla o 1,7 °C nižší než normál 1981–2010. Jedná se o 6. až 7. nejchladnější jaro v období od roku 1961. Všechny tři jarní měsíce roku 2021 byly chladnější než normál 1981–2010. Březen byl s průměrnou teplotou na území ČR 2,6 °C (odchylka od normálu -0,3 °C) ještě hodnocen jako teplotně normální, ale duben (průměrná teplota 5,4 °C, odchylka od normálu -2,5 °C) a květen (průměrná teplota 10,6 °C, odchylka od normálu -2,4 °C) byly teplotně silně podnormální.

Chladné jarní období se snažil vynahradit červen, který byl na Střední Moravě hodnocen jako teplotně silně nadnormální a srážkově s výjimkou Moravskoslezského kraje, silně podnormální. Od roku 1961 byl letošní červen v těchto krajích s průměrnou odchylkou teploty vzduchu +2,9 °C hodnocen jako 3. nejteplejší. Průměrná délka slunečního svitu byla tento měsíc 278 hodin, což činí 135 % normálu 1981–2010. V červnu nás střídavě ovlivňovalo nevýrazné tlakové pole s častější bouřkovou činností a tlaková výše s přílivem horkého a suchého vzduchu od jihu, s frontálním rozhraním doprovázeným větším množstvím silných bouřek, kdy srážkové úhrny byly velice nerovnoměrné. To mělo za následek značné prostorové rozdíly v úhrnu srážek. V místech s bouřkou byly zaznamenány intenzivní srážky a o pár kilometrů vedle prakticky nemuselo pršet vůbec.

Červenec 2021 byl ve střední Moravě s odchylkou teploty vzduchu od dlouhodobého průměru 1981–2010 +1,8 °C hodnocen jako teplotně nadnormální. Srážkově byl měsíc celkově sice hodnocen jako normální, ale v důsledku bouřek a lokálně intenzivních srážek byly srážkové úhrny velice nerovnoměrné. Stanice v Jeseníkách a okolí zaznamenaly i více než 160 % normálu. Naopak v Beskydech a okolí nenapršelo za měsíc červenec ani 40 % srážkového normálu (např. Lysá hora, Karviná, Těrlicko). Také ve Zlínském kraji byl měsíc srážkově podnormální.

Měsíční úhrn srážek ve srovnání s dlouhodobým průměrem 1981–2010 na území Moravskoslezského, Olomouckého a Zlínského kraje

Poslední letní měsíc léta srpen byl na území ČR hodnocen jako teplotně podnormální. Průměrná délka slunečního svitu byla tento měsíc 162 hodin, což činí 74 % normálu 1981–2010. Jedná se o druhý nejchladnější srpen za posledních deset let. Srážkově byl srpen na území ČR nadnormální, měsíční úhrn 105 mm představuje 131 % normálu 1981–2010. Více srážek spadlo na území Moravy (129 mm, 170 % normálu) než na území Čech (94 mm, 115 % normálu). Nejvíce srážek spadlo v Moravskoslezském kraji (167 mm, 189 % normálu) a Zlínském kraji (160 mm, 205 % normálu).

Léto od června až po srpen 2021 bylo mírně teplejší jako loni (2020) s průměrnou teplotou 17,9 °C, to bylo 10. až 11. léto od roku 1961, s 31 tropickými dny jako loni. Ale bylo dle průměrné sezonní teploty o poznání chladnější než tři léta předchozí (2017 - 18,5 °C, 2018 - 19,3 °C, 2019 - 19,5 °C). Červen byl teplotně hodnocen jako silně nadnormální. Červenec byl hodnocen jako normální a srpen jako by chtěl vyrovnat horký červen, byl hodnocen jako teplotně podnormální. Letos v létě napršelo průměrně 300 mm srážek a to je 121 % normálu 1981–2010 a bylo to o 22 mm méně jako loni. Ale byly velké rozdíly v úhrnu srážek mezi jednotlivými oblastmi.

Září bylo na střední Moravě mimořádně teplé (+1,1 °C) a mimořádně suché - v průměru nespadlo ani 50 % dlouhodobého průměru srážek.

Říjen byl na střední Moravě teplý a spíše suchý.

Polní plodiny - vegetace

Díky poměrně teplé zimě a alespoň slabé sněhové pokrývce v době mrazů byly porosty obilnin na nezamokřených plochách (někde místy stále přetrvávaly plochy zaplavené vodou) v dobrém zdravotním stavu. I poslední oseté plochy obilnin již v předjaří měly 1–2 pravé listy a ozimy zaseté počátkem září 2–3 odnože. Zaplevelení na plochách ošetřených na podzim herbicidem bylo většinou jen slabé, neošetřené plochy byly lokálně až silně zaplevelené. Zaorávky a přesevy byly zejména po poškození porostů přemokřením. Na některých místech se již počátkem vegetace začaly projevovat příznaky sucha.

Ozimý ječmen a ozimá pšenice i na vlhčích lokalitách zregenerovaly poměrně dobře, u některých porostů byly patrné slabé příznaky výskytu viróz. Sucho a noční mrazíky se různou měrou projevovaly na zpomalení až zastavení růstu a na ozimech i žloutnutím a zasycháním spodních listů, místy i odnoží. Na některých lokalitách docházelo i k ožehnutí listů po mrazech. Včas a dostatečně přihnojené porosty ozimých obilnin na těžších a středních půdách tolik suchem netrpěly. Velké problémy měli zemědělci v dubnu pro větrné počasí také s aplikací pesticidů. Mnoho ploch tak nebylo (kvůli neutuchajícím silným větrům) včas herbicidně ošetřeno.

Příchod letošního jara se opozdil o 2 až 3 týdny a pokračující chladnější deštivé počasí v jarních měsících brzdilo vývoj a růst, a tím i oddalovalo zrání a sklizeň řepky i obilnin a totéž platí pro sklizeň většiny dalších plodin. Žně byly letos posunuté oproti předešlým rokům zhruba o 10 až 14 dní. Proto se žňové práce letos rozjely až v polovině července a další průběh brzdilo proměnlivé počasí s častými přeháňkami a bouřkami. I konec žní se v některých oblastech protahoval, protože kde více pršelo, byla půda nasycená vodou a omezovalo to sklizeň. Letošní žně se mohou jevit proti minulým suchým rokům jako pomalejší. Vzhledem k chladnějšímu jaru se ale o výrazné zpoždění nejedná. Jejich průběh byl přitom logickým důsledkem vývoje počasí ve vegetaci a ve své podstatě jde o ještě nedávno běžný stav, na který jsme v minulých horkých a suchých letech poněkud zapomněli. Celkový průběh letošního léta i doba sklizní byly víceméně návratem k normálu.

Počasí se sice na některých plodinách nepříznivě podepsalo, zejména tam, kde kvůli vydatným dešťům polehlo obilí nebo je „vymlátily“ kroupy. Celkově však byly výnosy o něco vyšší než loni. U některých plodin byly dosahovány i nadprůměrné výnosy. Sucho v jarních měsících na některých plochách obilnin způsobilo snížení počtu odnoží, ale následující vlhčí a chladnější období umožnilo vytvoření větší objemové hmotnosti (HTS) zrna.

Ozimá pšenice, ozimý ječmen

V naší oblasti byly výnosy obilnin následující - ozimá pšenice v rozmezí 5–10 t/ha, ječmen ozimý v rozsahu 5–8 t/ha. Podle MZ ČR byl průměrný výnos v ČR u ozimé pšenice 6,72 tuny z hektaru, což je meziroční zvýšení o 0,35 t/ha a ozimého ječmene 6,04 tuny z hektaru, což je meziroční snížení o 0,18 t/ha.

Choroby - Výskyt chorob pat stébel byl, zejména u ozimé pšenice a ozimého ječmene po obilninách, na jaře slabý a ošetření se provádělo jen výjimečně. Na jaře byla na spodních listech pšenic lokálně primární infekce braničnatky pšeničné. Ale v důsledku suchého a větrného počasí napadené listy zaschly a choroba se dále nešířila. Citlivé neošetřené odrůdy byly středně napadeny padlím pšenice. Některé porosty byly popáleny DAMem, ale poškození rychle odrostlo. Podobně jako u všech obilnin byl rozvoj chorob na jaře tlumen vyššími teplotami (zaschnutím napadených listů) a zejména srážkově podprůměrným průběhem počasí.

U hustších zapojených fungicidně neošetřených porostů se na většině odrůd v průběhu metání a po odkvětu silně rozšířilo padlí a lokálně v oblastech, kde více pršelo, také braničnatky. Na fungicidně ošetřených plochách se napadení listovými skvrnitostmi dále moc nerozvíjelo a zůstávalo jen ve spodních patrech. Porosty ošetřené účinným fungicidem po vymetání, případně před nebo při kvetení, byly houbovými chorobami napadeny jen minimálně. Neošetřené porosty nebo ošetřené již při metání nebo ještě dříve byly středně až silně napadeny braničnatkami i v klasech. Některé porosty se nestihlo (zejména herbicidy) ošetřit - buď silně foukalo, nebo pršelo a část nakoupených pesticidů zůstala ve skladech.

Na neošetřených porostech se při dozrávání vyskytovalo celé spektrum chorob, včetně fuzarióz klasů. Napadení rzí pšeničnou a rzí plevovou se u neošetřených porostů objevilo na citlivých odrůdách až při dozrávání. Výskyt snětí v klasech byl jen minimální. Hodně porostů obilnin bylo po bouřkách lokálně polehlých a místy i silně poškozeno kroupami.

Na některých porostech ozimého ječmene a časně setých porostech ozimé pšenice byly lokálně zjišťovány ojedinělé výskyty rostlin s příznaky virové zakrslosti BYDV i WDV.

Škůdci - Slabé, lokální až střední výskyty kohoutků a slabé až střední výskyty mšic - kyjatky osenní, mšice střemchovétřásněnek odpovídaly průběhu počasí a většina silněji ohrožených porostů byla ošetřena alespoň pyretroidem současně s fungicidním ošetření.

Ochrana ozimého ječmene - Regulace plevelů byla provedena většinou až na jaře. Na některých porostech (odrůdová citlivost) byly zjištěny slabé výskyty padlí travního, síťovité a okrouhlé skvrnitosti (hnědá skvrnitost) a spály ječmene (rynchosporiová skvrnitost). Ze škůdců byly zjištěny slabé až střední výskyty kohoutků a mšice střemchové.

Podzim letošního roku - Setí ozimů se letos vzhledem k poměrně příznivému počasí provádělo v doporučených agrotechnických termínech. Pro pokračující teplé počasí v září i říjnu a plošné zamoření území zdroji infekce virové zakrslosti pšenice a ječmene včetně vyšších výskytů křísků a mšic je u vzešlých porostů dost velká pravděpodobnost napadení virovou zakrslostí obilnin.

Zaplevelený porost pšenice na jaře
Zaplevelený porost pšenice na jaře

Braničnatka pšeničná v klasech
Braničnatka pšeničná v klasech

Padlí pšenice bylo i na osinách
Padlí pšenice bylo i na osinách

Larvy kohoutka na listu pšenice
Larvy kohoutka na listu pšenice

Příznaky virové zakrslosti na pšenici na jaře
Příznaky virové zakrslosti na pšenici na jaře

Jarní ječmen

Vegetace - Převládající sucho v březnu umožnilo kvalitní zasetí většiny jařin. Brzy zaseté „nezamazané“ porosty ještě využily dostatečnou půdní vláhu a dobře, rovnoměrně vzcházely. Avšak kvůli velice chladnému počasí v dubnu (občas i v nížinách sněžilo) byl růst velice pomalý. Ještě koncem dubna měly jarní ječmen a jarní pšenice jenom 2–3 listy. I počátkem května ještě převládalo větrné počasí s podprůměrnými teplotami a místy i s nočními mrazíky. Od poloviny května pokračovalo chladnější počasí s průměrnými denními teplotami 1 až 3 °C pod normálem, ale již s intenzivními srážkami. Porosty ječmene byly silně nevyrovnané i na jednom větším pozemku. Na těžších půdách byly porosty zamokřené, žloutly jim listy a rostly jen minimálně. Po oteplení v červnu rychle doháněly zpoždění, ale na zamokřených místech moc neodnožily a zůstaly řídké a nízké (místy jen 40–50 cm).

Herbicidně neošetřené porosty byly místy ohniskově zaplevelené pcháčemovsem hluchým.

Místní časté bouřky a přeháňky v průběhu žní však zpomalovaly sklizňové práce a snižovaly kvalitu sklízeného zrna. Lokálně byly po bouřkách vyšší porosty ohniskově polehlé. Množství a kvalita sklizeného zrna byla v rozmezí 4–7 t na ha. Na některých nepolehlých plochách, zvláště v nižších polohách, byly výnosy i nad 7 t/ha. Podle MZ ČR byl průměrný výnos v ČR u jarního ječmene 5,33 t/ha, což je meziroční snížení o 0,08 t/ha.

Choroby - Prakticky i husté jen jednou ošetřené porosty nebyly až do sklizně významněji napadeny chorobami ani škůdci. Pouze na některých neošetřených plochách se objevovalo napadení infekcí síťovitou a okrouhlou skvrnitosti (hnědá skvrnitost).

Škůdci - Lokálně byly neošetřené porosty slabě poškozené žírem imag dřepčíka obilního a obecně byly slabé až střední výskyty kohoutků. V závěru vegetace byly zjišťovány na některých plochách i slabé výskyty mšic na listech i v klasech.

Nevyrovnaný porost jarního ječmene
Nevyrovnaný porost jarního ječmene

Síťovitá a okrouhlá skvrnitost ječmene (hnědá skvrnitost)
Síťovitá a okrouhlá skvrnitost ječmene (hnědá skvrnitost)

Kukuřice

Vegetace - Výsev probíhal v dubnu. Sucho a přízemní mrazíky v dubnu a květnu brzdily počáteční růst kukuřice. Další průběh vegetace byl již limitován pro většinu porostů jen dostatkem vláhy. Aplikace herbicidů byla prováděna většinou postemergentně. Kvůli silnému větru a častým přeháňkám však nemohly být všechny plochy včas herbicidně ošetřeny, proto mnohé porosty byly i ve fázi 6–8 listů ještě silně zaplevelené.

Kukuřice se začaly sklízet, ale říjnové přeháňky občas přerušovaly sklizeň. Porosty nepoškozené kroupami slibovaly v naší oblasti dosažení až nadprůměrných výnosů. Odhadovaná sklizeň kukuřice na zrno ve výši 763 tis. tun při očekávaném hektarovém výnosu 8,39 t je ve srovnání s loňskou úrovní nižší o 63 tis. tun, tj. o 7,6 %. Odhadovaná sklizeň kukuřice na zeleno a siláž na úrovni 8 807 tis. tun je téměř stejná jako v loňském roce (-0,3 %). Hektarový výnos je mírně nižší 38,54 t/ha (-1,3 %) a osevní plocha se naopak rozšířila na 228 tis ha (+1,0 % v porovnání s loňskou sklizňovou plochou).

Choroby - V letošním roce byl zdravotní stav kukuřic dobrý, byly jen slabé výskyty obecné snětivosti kukuřice.

Škůdci - Výskyty zavíječe kukuřičného (Olomouc, Luková) se slabými nálety do světelného lapače byly zjišťovány od 20. června a s menšími přestávkami až do 24. července. Intenzita náletu na feromonové lapače byla po dobu sledování většinou jen slabá. Některé plochy byly ošetřeny insekticidem. Výskyt poškozených rostlin byl v polovině září na sledovaných plochách jen slabý. Nálety samců bázlivce kukuřičného na feromonové lapáky byly na většině sledovaných lokalit po celé oblasti po celou dobu jeho sledování slabé. Lokálně bylo zjišťováno i slabé až střední napadení porostů mšicemi (mšice střemchová) až do konce vegetace.

Zavíječ kukuřičný
Zavíječ kukuřičný

Lámavost stébel po napadení zavíječem kuřičným
Lámavost stébel po napadení zavíječem kuřičným

Bázlivec kukuřičný
Bázlivec kukuřičný

Luskoviny

Vegetace - Většina ploch porostů hrachu byla zaseta již v březnu. Lokálně byly některé porosty hrachu a sóji zaplevelené pcháčem rolním. Byly většinou dosahovány průměrné výnosy na úrovni 2–3 t/ha. Produkce hrachu na zrno ve výši 109 tis. tun je meziročně o necelou třetinu vyšší (+28,0 %). Na meziročním nárůstu úrody se podílí zejména rozšíření osevní plochy na 39 tis. ha (+18,2 %), ale i vyšší hektarový výnos 2,82 t/ha (+8,3 %).

Choroby - Na přemokřených pozemcích se vyskytovala kořenová spála hrachu. Výskyt chorob není v porostech většinou takový, aby byly ošetřovány.

Škůdci - Na vzcházejících rostlinách byly místy slabé výskyty listopasů rodu Sitona. Vlivem poměrně dobrých podmínek pro vzcházení nebyly vzcházející porosty významněji poškozeny. Následný průběh počasí byl pro luskoviny již poměrně příznivý. Porosty se zjištěnými výskyty kyjatky hrachovétřásněnek byly ošetřeny.

Zaplevelený porost sóji
Zaplevelený porost sóji

Hrách zaplevelený pcháčem
Hrách zaplevelený pcháčem

Kyjatka hrachová
Kyjatka hrachová

Cukrovka

Vegetace - Se setím cukrovky se začalo již v březnu. Většina zasetých ploch díky vyšším teplotám a s dostatečné půdní vlhkosti (zimní vláha, lokální srážky) stejnoměrně vzešla. Porosty byly většinou dobře zapojené. Větší mezerovitost byla na honech, kde bylo osivo zaseto později do již proschlé půdy. Ani dubnové ranní mrazíky většinou vzcházející rostliny nepoškodily. Vegetační období bylo pro cukrovku poměrně příznivé, rychlý růst byl zpočátku nejvíce limitován suchem. Lokálně byly některé porosty poškozeny přívalovým deštěm a kroupami. Stav porostů v pěstitelských oblastech byl před koncem vegetace velmi slibný. Pokud přeháňkové počasí nezvýšilo sklizňové stráty, mohly by být dosaženy i nadprůměrné výnosy. Při udržení listových chorob pod hranicí významnější škodlivosti byl předpoklad, že i cukeratost bude dobrá. U zapojených porostů byly u prvních sklizených ploch dosahovány průměrné výnosy cca 60–80 t/ha s cukernatostí 15–17 %. Odhad produkce cukrovky technické podle ČSÚ dosahoval 3 996 tis. tun a byl meziročně o 8,8 % vyšší, díky nárůstu odhadovaného hektarového výnosu na 65,26 t/ha (+6,1 %), a také mírnému rozšíření osevní plochy na 61 tis. ha (+2,6 %).

Plevele - Zaplevelení bylo rozdílné podle kvality ošetření a použitého herbicidu. Hubení plevelů v této sezoně bylo však pro proměnlivé a kvůli velmi větrnému počasí také dosti obtížné. Neumožňovalo vždy aplikaci herbicidů v optimálních termínech. I přes opakovaná postemergentní herbicidní ošetření byly některé porosty až středně zapleveleny merlíky, rdesny, laskavci, výdrolem řepky a místy i plevelnými řepami.

Choroby - První výskyty infekce cerkosporové listové skvrnitosti řepy byly v porostech místy zjišťovány již koncem června. Většina porostů byla preventivně ošetřena fungicidy. Výskyty byly většinou při včasném opakovaném fungicidním ošetření slabé až střední.

Škůdci - Výskyty škůdců a poškození vzcházejících rostlin dřepčíky byly z důvodu použití insekticidního moření a dobrých podmínek pro vzcházení jen minimální. Místy byly výskyty mšice makové a napadené porosty byly včas ošetřeny. Lokálně byly zaznamenány střední výskyty květilky řepné a poškození housenkami můr.

Zaplevelení cukrovky nebylo letos vzácné
Zaplevelení cukrovky nebylo letos vzácné

V počátku byl růst curkovky omezován suchem
V počátku byl růst curkovky omezován suchem

Cerkosporová listová skvrnitost řepy na podzim
Cerkosporová listová skvrnitost řepy na podzim

Poškození cukrovky housenkami můr na podzim
Poškození cukrovky housenkami můr na podzim

Brambory

Vegetace - Výsadba na nižších lokalitách probíhala již v dubnu a v bramborářské oblasti podle vlhkostních podmínek o něco později. Kromě lokalit postižených krupobitím, byly u sklízených brambor dosahovány průměrné výnosy na úrovni 25–35 t/ha a jsou o něco vyšší než v loňském roce. Očekávaná sklizeň brambor podle ČSÚ ve výši 672 tis. tun je meziročně o 3,5 % nižší. Letos zemědělci osázeli bramborami 23 tis. ha polí, to je přibližně o 1 tisíc ha méně než vloni (-4,4 %). Z hektaru se sklízí podobně jako před rokem průměrně 29,42 tun brambor (+0,9 %). Ve srovnání s desetiletým průměrem byla letošní odhadovaná úroda brambor o 3,4 % vyšší (výměra -3,5 %; hektarový výnos +7,1 %).

Plevele - Rané brambory se na menších plochách většinou herbicidy vůbec neošetřovaly, proto byly tyto porosty místy i středně zaplevelené. Běžné produkční plochy byly ošetřovány půdními herbicidy, jejichž účinnost byla letos dobrá.

Choroby - Lokální sucho bránilo významnějšímu rozvoji plísně bramboru. První výskyty plísně se v porostech brambor objevily v místech s vyššími srážkami již v polovině června. Fungicidy ošetřované porosty byly prakticky až do sklizně bez napadení. Lokálně byl zjištěn slabý až střední výskyt vločkovitosti hlíz bramboru.

Škůdci - výskyty brouků a vajíček mandelinky bramborové byly místy pozorovány v polovině června. U drobných pěstitelů byly všeobecně střední až silné opakované výskyty. Od poloviny července byly lokálně zjišťovány střední výskyty tzv. letních brouků mandelinky. Sadbové porosty brambor byly ohrožovány nálety mšic. Na některých plochách byly při sklizni zjišťovány i požerky od drátovců - larev kovaříků.

Ozimá řepka

Vegetace - Loňský mimořádně mokrý podzim i včasně zasetým porostům řepky moc nesvědčil, zejména na dlouhodobě přemokřených pozemcích. Stejně jako ozimé obilniny i řepka zimu poměrně dobře přečkala. Některé plochy byly na podzim slabě napadeny mšicemi a plži. Regenerační hnojení se většinou provádělo koncem února a v březnu. Obnova aktivního růstu u řepky byla kvůli suchu a nočním mrazům pomalejší. Následkem toho byly rostliny nízké a málo se větvily. V dalším období po oteplení s dostatkem srážek se řepka celkově zlepšila i prodloužila.

Podobně jako u obilnin byla i sklizeň řepky ozimé zahájena až v polovině července. Časté lokální bouřky a přeháňky sklizňové práce zpomalovaly. Hektarový výnos řepky 3,14 t se v porovnání se skutečností v roce 2020 snížil o 0,24 t/ha. Celková produkce řepky byla 1 063 tis. tun, tj. o 183 tis. tun méně než v roce 2020.

Plevele - Herbicidní ochrana na podzim 2020 nebyla provedena na všech plochách. Proto některé neošetřené plochy zůstaly zaplevelené až do sklizně, neboť byl problém je na jaře pro stálé větrné počasí herbicidně ošetřit.

Škůdci - Nálety stonkových krytonosců - krytonosce čtyřzubého a krytonosce řepkového byly v teplých oblastech zjišťovány již v polovině března, v ostatních oblastech počátkem dubna. Při kontrolách porostů v plném květu bylo zjištěno, že na mnohých plochách se ve dřeni silnějších řapíků listů a stoncích řepek byly slabší až střední výskyty larev krytonosce čtyřzubého, místy i slabé výskyty larev dřepčíka olejkového. Výskyty blýskáčka řepkového, bejlomorky kapustovékrytonosce šešulového byly většinou jen slabé. Mšice zelná se vyskytovala pouze na okrajích pozemků.

Choroby - Výskyt houbových chorob byl slabý. Proti bílé hnilobě brukvovitých (hlízenka obecná) bylo fungicidní ošetření provedeno jenom na části ploch. Většina intenzivně pěstovaných porostů byla v dobrém zdravotním stavu až do sklizně. Pouze v některých vyšších zapojených porostech se při dozrávání na spodních částech stonků, v prasklinách po namrznutí a kolem dírek od krytonosců projevovaly hniloby.

Podzim letošního roku - Setí ozimé řepky proběhlo ve druhé polovině srpna. Vydatnější dešťové srážky urychlily vzcházení. Později seté porosty a porosty na těžší hrudovité půdě špatně vzcházely. Teplé a suché září s občasnými přeháňkami podpořilo zahuštění porostů. Na vzcházejících porostech bylo zaznamenáno až silné poškození dřepčíky včetně dřepčíka olejkového a lokální napadení zápředníčkem polním a výskyty larev pilatky řepkové. Také byly zjištěny většinou slabé výskyty mšic. Některé pozemky byly okrajově poškozeny hrabošemplži. Většina porostů byla ošetřena insekticidy. Z chorob byly místy zjištěny jenom slabé výskyty fomové hniloby.

Zaplevelený porost řepky ozimé na jaře
Zaplevelený porost řepky ozimé na jaře

Larva krytonosce čtyřzubého
Larva krytonosce čtyřzubého

Poškození řepky dřepčíky
Poškození řepky dřepčíky

Mák

Vegetace - Na většině ploch máku byly dobře zapojené porosty. Na některých honech, kvůli suchu po zasetí, vzcházel mák postupně a aplikace herbicidů v optimálních termínech, byla v této sezoně i kvůli velmi větrnému počasí dosti obtížná. I přes opakovaná postemergentní herbicidní ošetření byly některé porosty lokálně až středně zapleveleny. Pokud byly porosty včas ošetřeny i proti škůdcům a chorobám, byl mák většinou v dobré kondici. U mnohých porostů byly dosahovány výnosy až 1,4 t/ha, průměrně 0,7 t/ha.

Očekávaná produkce máku 29 tis. tun byla meziročně o 1,8 % vyšší i přes pokles hektarového výnosu na 0,67 t/ha (-6,6 %) díky rozšíření osevní plochy na 44 tis. ha (+9,0 %) a odhadovaná sklizeň byla o třetinu vyšší proti desetiletému průměru (+33,0 %) a je také nejvyšší v posledním desetiletí.

Choroby a škůdci - Výskyt plísně máku byl většinou slabý místy až střední. S postupným sekundárním zaplevelením a přeháňkovým počasím lokálně narůstalo i napadení pleosporovou hnědou skvrnitostí máku. Vzcházející porosty máku byly krytonoscem kořenovým poškozeny jen minimálně. Lokálně byly středně napadeny mšicí makovou a při květu místy i krytonoscem makovicovým. Většina napadených ploch byla včas ošetřena insekticidy i fungicidy.

Zaplevelený porost máku
Zaplevelený porost máku

Pleosporová hnědá skvrnitost máku
Pleosporová hnědá skvrnitost máku

Mšice maková
Mšice maková

Hraboš polní

Většinou byly na jaře pozorovány lokálně slabé výskyty podle plodiny, lokality a provedené ochrany.

Stavy hrabošů v letošním podzimu jsou rozdílné. Místy byly výskyty zjištěny na okrajích v obilninách, meziplodinách, řepce, pícninách a dalších kulturách.

Řepka poškozená hrabošem polním
Řepka poškozená hrabošem polním

Související články

Co ještě udělat, než přijde zima na zahradu

26. 11. 2021 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 899x

Zhodnocení ochrany rostlin na střední Moravě za rok 2021

23. 11. 2021 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 163x

Choroby a škůdci dobromysli

08. 11. 2021 Doc. Ing. Ivana Šafránková, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Ochrana obecně Zobrazeno 234x

Uplatňování systému integrované ochrany rostlin v souvislosti se změnou legislativy (49): Regulace reziduí pesticidů v zelenině a v ovoci III. – model degradace reziduí pesticidů

03. 11. 2021 Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc.; Ing. Jitka Stará, Ph.D., Ing. Tereza Horská, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. Praha-Ruzyně Ochrana obecně Zobrazeno 253x

Ekosystémové služby v zemědělství (1)

29. 10. 2021 Ing. Hana Foffová a kol. Ochrana obecně Zobrazeno 309x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail