Chemap Agro s.r.o.

Zvláštnosti pěstitelského ročníku 2019/20

22. 02. 2021 Ing. Antonín Šandera; Agro 2000, s. r. o. Ochrana obecně Zobrazeno 266x

V ročníku 2019/20 (platí i pro aktuálně založené porosty 2020/21) se projevil termín a technologie setí jako významný faktor ovlivňující četnost a intenzitu erozních událostí ale i míru škodlivosti některých škůdců a náklady na jejich regulaci.

Proseeds

Řepka ozimá

Zakládání porostů řepky 2019

V souvislosti se zakládáním porostů řepky nabývá na významu několik problémů. Jedná se především o:

  • absenci přípravků na ochranu rostlin pro pásma PHO a OPVZ;
  • problematiku protierozní účinnosti různých technologií a technologických postupů založení řepky;
  • jistotu vývoje v porostech s dostatečným výnosovým potenciálem;
  • schopnost porostu odolávat suchu (změnám ve vodním režimu) a škůdcům.

V ročníku 2019/20 (platí i pro aktuálně založené porosty 2020/21) se projevil termín a technologie setí jako významný faktor ovlivňující četnost a intenzitu erozních událostí ale i míru škodlivosti některých škůdců a náklady na jejich regulaci. Ve výhodě byly porosty založené po hlubokém kypření nebo přímo podrývání zaručující obnovu retenční kapacity půdy a její delší trvání v čase po zasetí. Současně jsou podstatnou podmínkou vývoje silné kořenové soustavy pro čerpání vody a odolnosti vůči stresovým podmínkám. Zvláště v letošním ročníku se projevila výhoda části takových porostů s menší pravděpodobností ztráty funkce kořenů vlivem přemokření.

Odplevelení řepky

Na lokalitách s přísuškovým charakterem a v technologiích zakládání řepky s využitím podrývání se opět více prosadily aplikační schémata založená na CPOST, POST aplikacích herbicidů a jejich kombinacích z několika zásadních důvodů:

  • jistota a délka účinnosti v suchu;
  • účinnost v porostech založených technologiemi s vyšším podílem organické hmoty a větších agregátů na povrchu půdy (typicky pro setí řepky technologií podrývání, eventuálně přímo podrývákem);
  • účinnost na problematické plevele (kakosty, chrpa, pcháč…)

Hraboš polní v řepce

Napadení hrabošem bylo jedním ze zásadních vlivů způsobujících likvidaci porostů řepky již na podzim 2019. Ochranu proti škůdci komplikovaly problematické pasáže legislativy vztažené k BBCH plodiny i ochraně necílových druhů.

Co se týká vlivu technologií na výskyt hraboše, je toto hodnocení rozporné. V porostech řepky po provedené orbě (pokud byla orba vůbec realizovatelná a vhodná například z pohledu rizika eroze) byla zjišťována v první části nižší početnost, později se však početnost hrabošů zvyšovala i v orebně založených porostech. Nejvyšší riziko napadení bylo podobně jako v případě jiných plodin v krátkém meziporostním období od sklizně předplodiny. Nejvíce tak byly devastovány porosty po pšenicích a jarních ječmenech.

Nejméně (i téměř bez napadení) byly porosty po ozimých ječmenech a plodinách na GPS.

Nulové napadení pak často vykazovaly plochy, které byly v průběhu května zcela zničeny hrabošem a v dlouhém období bez porostu škůdce pole opustil v případě důsledné likvidace zdrojů potravy (výdrolu atd.) Problém škodlivosti hraboše spočíval i v masivním poškozování rostlin v průběhu dozrávání poškozováním kořenů, bází stonku a větví. Jistou zvláštností je pak místy hlášený úbytek populace po aplikaci kejdy a digestátu do porostů pšenice, eventuálně vojtěšky.

Porost ozimé řepky poškozený hraboši
Porost ozimé řepky poškozený hraboši

Dřepčík olejkový

Primární škody způsobované dospělci byly násobně vyšší na porostech, které se vyvíjely pomalu. Nálet dospělců dřepčíka olejkového se pak překrýval s citlivou vývojovou fází vzcházení a prvních pravých listů. Takové porosty byly poškozovány velmi silně a rostliny stresované ztrátou listů zůstávaly slabé.

Hlavním problém porostů napadených dřepčíkem olejkovým spočíval ale opět jednoznačně ve škodlivosti jeho larev migrujících z řapíků do stonkové části rostlin. Lokality v rámci jižní a střední Moravy s 80–100% napadením stonků larvami dřepčíka olejkového nebyly výjimkou a dále se překrývaly se škodlivostí krytonosců z časného jarního náletu (viz dále), když se jejich larvy vyskytovaly ve stoncích prodlužující se řepky společně.

Intenzita napadení rostlin byla často tak velká, že již v podzimním období zahnívaly řapíky listů až k srdéčkové části.

Početnost několika desítek larev na rostlinu byla zaznamenávána především na porostech ošetřených neonikotinoidy, vůči kterým jsou populace rezistentní a dále na porostech s vynechanou insekticidní ochranou (často kvůli předpokladu zaorání porostů vzhledem k extrémnímu napadení hrabošem).

Výrazněji se projevovala škodlivost tohoto druhu dřepčíka na opožděně založených porostech řepky i z důvodu celkově menšího vývoje biomasy listů, kdy při srovnatelné insekticidní ochraně s dříve založenými porosty byly takovéto porosty (vývojově opožděné) významně více poškozeny larvami, které se přesunuly z řapíků do stonků.

Řepka poškozená larvami dřepčíka olejkového, únor 2020
Řepka poškozená larvami dřepčíka olejkového, únor 2020

Poškození stonku larvami dřepčíka olejkového
Poškození stonku larvami dřepčíka olejkového

Krytonosec čtyřzubý, řepkový

Podobně jako v minulých ročnících se jako první začal vyskytovat krytonosec čtyřzubý oproti obvykle popisované bionomii. První výskyty začaly opět velmi brzy, v teplejší části Moravy již koncem února. Stopy po masivnějším úživném žíru brouků na listech a řapících začaly přibývat první týden v březnu. Masivní kladení samic začalo podle lokality od 12.–15. března.

Výsledné napadení porostů (po odlišení od porostů napadených souběžně a často srovnatelně larvami dřepčíka olejkového) záleželo na několika faktorech:

  • včasné determinaci prvních vpichů s vajíčky a zahájení ochrany (kolem 12.–20. 3. podle lokality, záhřevnosti pozemku atd.;
  • opakování zásahu po další vlně náletu krytonosce (mezi 25. 3 – 5. 4.).

Pro první ošetření se osvědčila aplikace pyretroidu pro vyhubení první vlny škůdce s končícím úživným žírem a aplikace „hlavního“ insekticidu s chlorpyrifosem po dalším náletu a splnění úživného žíru, který již částečně kontroloval i první (velmi škodlivý v květních rozetách) nálet blýskáčka.

Významným, do budoucna dost možná zásadním, bude potvrzený fakt extrémně dlouhého náletu a kladení krytonosců v porostech. Ke kladení docházelo ještě těsně před květem řepky na konci dubna, začátku května, když se v porostech mohly souběžně vyskytovat jedinci samic jak krytonosce řepkového schopné kladení, tak blýskáčka a první nálety krytonosce šešulového. Nebyly výjimkou porosty, které byly v době sklizně v bázích ještě zelených rostlin napadeny larvami krytonosce řepkového z pozdního kladení, když larvy z prvních, časných náletů škůdce již rostliny opustily.

Oba druhy krytonosců tak letos zaznamenaly co do stupně namnožení rekordní ročník a v souběhu se zákazem některých prokazatelně nejúčinnějších insekticidů nezbývá než se pokusit obhájit výjimku pro použití chlorpyrifosu proti těmto škůdcům, spolu se zpřesněním prognózy a signalizace. Velkým problémem může být i vysoká koncentrace řepky v osevním sledu, kdy se na tentýž pozemek řepka vrací příliš brzy.

Úživný žír stonkovými krytonosci na listech řepky
Úživný žír stonkovými krytonosci na listech řepky

Vpichy po kladení vajíček krytonoscem řepkovým v první vlně (cca 15. 3.)
Vpichy po kladení vajíček krytonoscem řepkovým v první vlně (cca 15. 3.)

Vpichy po kladení vajíček krytonoscem řepkovým v druhé vlně (cca po 25. 3.)
Vpichy po kladení vajíček krytonoscem řepkovým v druhé vlně (cca po 25. 3.)

Rostlina napadená dřepčíkem olejkovým, krytonoscem řepkovým a následně fomovým černáním
Rostlina napadená dřepčíkem olejkovým, krytonoscem řepkovým a následně fomovým černáním

Blýskáček řepkový

Nejvýrazněji se projevila škodlivost brouků na porostech současně poškozených mrazy v květních rozetách, kdy se brouci koncentrovali na zbývajících, mrazy přeživších poupatech a dále zvýšili redukci šešulí.

První nálety škůdce byly redukovány insekticidy použitými proti rozvleklému náletu krytonosců. Část brouků poškozovala i poupata na vedlejších větvích řepky po dešťových srážkách a opuštění květů na terminálech rostlin.

Bejlomorka kapustová

Intenzita náletu dospělců byla velmi různorodá a dlouhodobě souvisí s podílem řepky v osevním sledu, její pozici na sousedních polích a zvládnutí či nezvládnutí ochrany v předchozích letech.

Nejpoškozenější porosty byly napadeny již koncem dubna v počátku květu a v první polovině května ve dnech s oteplením a nižším či žádným srážkovým úhrnem. Takové porosty vykazovaly poškození spodních, nejproduktivnějších pater šešulí. Za vyšším poškozením některých porostů stojí i rozhodnutí pěstitelů dále neinvestovat do porostů poškozených suchem, mrazem nebo hraboši. Šešule opuštěné larvami bejlomorky pak byly vzhledem k vlhkému charakteru počasí napadány sekundárně patogeny.

Šešule řepky se šedou plísňovitostí (Botrytis sp.)
Šešule řepky se šedou plísňovitostí (Botrytis sp.)

Mšice broskvoňová

Lokální problémy s mšicí broskvoňovou daly vzpomenout na ročník 2016, kdy byly porosty po masivním napadení ve větší míře likvidovány. Co se týká účinnosti insekticidů, ta byla u pyretroidů a neonikotinoidů nízká, po aplikacích zůstávala velká část mšic na rostlinách. Některé nové, systémově působící látky, budou do budoucna výrazně účinnější.

Škodlivost mšic je velmi výrazně vázána na celkovou kondici porostů a ohniska napadení mšicemi korelují s jinak retardovaným porostem (převlhčení, sucho) a velmi často signalizují utužení pole.

Mšice na řepce jsou tak modelovým příkladem škůdce, jehož škodlivost lze do značné míry snižovat dodržováním pravidel integrované ochrany rostlin. Ošetření z velké části pozbylo smyslu od konce září a dále, kdy došlo vzhledem k přírodním podmínkám k masivnímu napadení kolonií mšic entomopatogenními houbami a k razantnímu poklesu jejich početnosti.

Květilka zelná

Květilka zelná se projevila (podobně jako v aktuálním podzimu) jako významný kofaktor vysoké škodlivosti mšic na některých porostech řepky.

Jinde se projevila spíše jako podpůrný faktor napadení kořenů fomovým černáním stonku, u některých porostů je však v součinnosti s napadením mšicemi zásadním problémem, který vyžaduje zamyšlení nad osevními sledy a podílu řepky na autonomním řepkovém osevním sledu.

Zápředníček polní

Zápředníček i přes relativně vysokou početnost nedosáhl škodlivosti jako v roce 2016 a byl více původcem skeletování listů než než výpadků rostlin.

Housenka zápředníčka polního
Housenka zápředníčka polního

Drátovci

V poslední době nabývá na významu poškození rostlin řepky drátovci. Statistika napadení ukazuje podobně jako u ostatních plodin (především kukuřice) jasnou vazbu na nerozloženou organickou hmotu. Nerozložená sláma (především z předchozích let) je z části důsledkem změn v klimatických poměrech, ale jde i na vrub popírání vlivu aplikace N na slámu a nesprávných aplikačních postupů.

V provozních podmínkách se osvědčuje aplikace N až na podmítku v podzimním období a správný management práce s posklizňovými zbytky v rámci celého osevního sledu.

Výrazný přebytek surové organické hmoty v půdě má, mimo jiné, výrazný vliv na množení jak některých druhů houbových patogenů, tak larev kovaříků.

Účinnost moření řepky

Účinnost v současnosti povolených mořidel se ukazuje v obou posledních ročnících jako diskutabilní. Především účinnost na dřepčíka olejkového je mizivá. Pro úplnost lze konstatovat, že i účinnost již zakázaných neonikotinoidních mořidel byla na tohoto škůdce téměř nulová tak, jak to potvrzuje i částečná paralela s neúčinností foliárních aplikací neonikotinoidů na dospělce tohoto škůdce. Eventuální znovuzavedení neonikotinoidních mořidel by řešilo významně pouze dřepčíky rodu Phylotretta.

Parazitace mšic entomopatogenní houbou
Parazitace mšic entomopatogenní houbou

Larvy květilky na kořenech řepky
Larvy květilky na kořenech řepky

Regulace porostů řepky

Regulace porostů se primárně odvíjela od termínu založení porostů, který zásadně ovlivnil nejen jejich „odolnost“ přicházejícím škůdcům ale i vůbec schopnost rostlin dosahovat příslušných růstových fází.

Pro časně zakládané porosty pak platí pravidlo, že zásadním regulačním zásahem je výrazné snižování výsevku tak, aby cílový počet rostlin dosahoval 20–25 rostlin/m2. Pak se tyto porosty dostávají do stavu vhodného k regulaci kolem 15. 9. a později, a zpravidla dělená aplikace fungicidů s regulačním účinkem vede k vytvoření porostu s rostlinami, které mají založených 8–12 větví již na podzim.

Hustěji založené porosty s rostlinami „na vysoké noze“, avšak i přes 2–3násobnou regulaci bez adekvátního účinku, směřují k vyšší náchylnosti jak k vyzimování, tak napadení chorobami. Rovněž využití živin přehuštěnými porosty pro tvorbu výnosu je sporné.

Houbové choroby řepky

Vzhledem k extrémně suchému průběhu počasí v březnu a dubnu se zpozdil nástup chorob i přes výrazné napadení většiny porostů škůdci stonku.

Po zlomu počasí se postupně rozvinuly příznaky napadení především fomovým černáním stonku až na 100 % rostlin, které se stalo jedním z hlavních vlivů podílejících se na nouzovém dozrávání porostů.

Napadení bílou hnilobou řepky (hlízenkou) kopírovalo nástup tvorby apothecií na sklerociích z předchozích let, které bylo suchem oddáleno na počátek května. Na části porostů docházelo i k napadení šešulí hlízenkou, především po dešťových epizodách s kroupami.

Prokazatelných napadení verticilovým vadnutím bylo velmi málo, přičemž platí, že účinnou ochranou je především osevní postup včetně přiměřeného přístupu k tvorbě směsí meziplodin.

Výrazným přenašečem hlízenky jsou brambory, mák a hrách. Právě porosty hrachu byly napadány hlízenkou a sledy setí řepky po hrachu, pelušce a směskách na krmení mohou být rizikové, i pro zvýšené riziko primárních infekcí.

Apothecia hlízenky klíčila později
Apothecia hlízenky klíčila později

Primární infekce hlízenkou
Primární infekce hlízenkou

Bílá hniloba řepky se vyskytla i na šešulích
Bílá hniloba řepky se vyskytla i na šešulích

Napadení hlízenkou se vyskytovalo i na hrachu
Napadení hlízenkou se vyskytovalo i na hrachu

Abiotické vlivy

Lokálně byly zcela zásadními i některé abiotické faktory. V enklávách s mrazovými kotlinami se ve vazbě na odrůdu a fázi vývoje projevily silné přízemní mrazy koncem dubna a května. Porosty v terénních depresích byly sterilizovány ve fázi kvetení a nasazování malých šešulí, které tak opadávaly v průběhu několika dnů po opadu korunních plátků. Části porostů tak vykazovaly velmi nízké nasazení šešulí a typicky v terénních depresích pak pokles výnosů na jinak nejúrodnějších částech pozemků dokonaly nadlimitní srážky v červnu a nedostatek vzduchu v půdě.

Souběh těchto faktorů pak má paralelu i v jiných plodinách, například pšenici, především na pozemcích se zanedbanou péčí o půdu. Rovnocenně ale i tam, kde došlo k naplnění gravitačních pórů a kapilár vodou na nepropustném podloží.

Řepka se zmrzlými květními rozetami, mrazová kotlina, konec dubna
Řepka se zmrzlými květními rozetami, mrazová kotlina, konec dubna

Poškození stonku řepky larvami dřepčíka olejkového a mrazem
Poškození stonku řepky larvami dřepčíka olejkového a mrazem

Zmrzlé šešule na začátku května
Zmrzlé šešule na začátku května

Komplex nouzového dozrávání

Opakovaně se vyskytující vliv nouzového dozrávání porostů řepky s dopadem jak na výnos, tak olejnatost semen je dokumentován z mnoha lokalit. Jedná se o souběh více vlivů od napadení houbovými chorobami až po výrazný vliv abiotických faktorů. Na rozdíl od ročníku 2018/19 (porosty nouzově dozrávaly v teplotním stresu), byl hlavním abiotickým faktorem před sklizní 2020 vliv zamokření a ztráta funkce kořenů (podobně jako u jiných plodin).

Eroze v řepce

V praxi a v monitoringu eroze je ze zaznamenaných erozních událostí poměrně jasná spojitost s účinností technologie a způsobu zpracování půdy před setím s následnými erozními škodami. Lze oprávněně předpokládat, že v rámci legislativy dojde ke změně pohledu na orebné způsoby zakládání řepky (i jiných plodin). Zatímco porosty (pozemky) založené v technologii podrývání v závislosti na dalších půdních podmínkách dokázaly absorbovat i vysoké jednorázové úhrny srážek bez zaznamenané erozní škody nebo jen s minimálními projevy, pozemky s porosty po orbě s vysokou průkazností vykazují nejvyšší četnost, intenzitu a rozsah erozních škod.

Rozhodujícími faktory jsou stabilita agregátů na povrchu půdy, částečný organický pokryv, dosažitelná retenční kapacita v prvních růstových fázích řepky a zejména její stabilita v čase.

Řepka zasetá přímo při podrývání
Řepka zasetá přímo při podrývání

Řepka zasetá po orebné technologii s následnou erozí

Pšenice ozimá

Podzim 2019 - založení porostů pšenice

Vlivy, které se objevily v podzimním období a nejsilněji zasáhly do konečných výsledků pěstování, byly:

  • zvládnutí ochrany proti virózám, které si v aridní oblasti začínají více vybírat svoji daň i z důvodu zákazu neonikotinoidních mořidel a snížené jistotě účinku foliárních aplikací insekticidů;
  • zpracování půdy promítající se do stupně poškození kořenové soustavy v květnu, červnu a dozrávání, včetně vlivu historie pozemku.

Virózy pšenice

První zakládané porosty se těšily patřičné pozornosti v kvůli řešení viróz, proto významná část ploch ozimé pšenice s prokázaným napadením BYDW, WDV a poklesem výnosů byla i z pozdnějších výsevů s absencí ošetření nebo ošetřením po citlivé fázi plodiny BBCH 11–13 (max 21). Takto byly napadeny porosty zaseté ihned po sklizni kukuřice apod., kdy přenašeči migrují z porostu na porost a ihned ho napadají. Rovněž tak porosty seté po letních meziplodinách trpí tímto fenoménem.

Výrazně více se projevilo napadení virózami na plochách setých s nízkými výsevky, včetně hybridních pšenic. Těmto porostům musí být věnována o stupeň vyšší pozornost, včetně opakování ošetření. Aktivita přenašečů v těchto porostech je výrazně delší a z poznatků praxe plyne i předpoklad, že jsou i déle atraktivní pro nalétávající mšice vzhledem k dlouhé nezapojenosti ploch a přetrvávající kombinaci zelené a hnědé barvy plochy pozemku.

V porostech s primárním napadením virózami z podzimu se vzhledem k suché, teplé periodě z jara rozvinuly typické projevy sekundárního napadení kolem primárních ohnisek v podobě rostlin s karmínově zbarvenými listy, které v případě výskytu na větší ploše mohly svým projevem evokovat deficit fosforu.

Příznaky sekundární virózy pšenice
Příznaky sekundární virózy pšenice

Sucho v kombinaci s mrazem

Obdobím, které nejvýrazněji přímo zasáhlo do vývoje porostů byl suchý březen a duben. V tomto období se plně projevily odrůdové vlastnosti ve vztahu k odolnosti k přísušku, ale i opakovaným atakům mrazivých period.

Různé odrůdy reagovaly různě na mráz v určitých fázích svého růstu. Výrazněji byly poškozovány odrůdy rané již na přelomu března a dubna. V mrazových kotlinách docházelo k odumírání odnoží a spálení listů mrazem v průběhu počátku sloupkování. Skupina odrůd raných a zejména osinatých byla v těchto enklávách více postižena sterilizací části klasů mrazem ještě před vymetáním, především špiček klasů.

Vlivy, které se výrazně sečetly, byly sucho v kombinaci s mrazem. Nejvíce (až o desítky procent více) byly postiženy plochy pšenic zaseté po předplodinách, jako je cukrovka, vojtěška atd. V souladu s tím byly podobně více poškozeny přímo suchem (redukce odnoží, urychlení vegetativních fází) plochy seté po letních meziplodinách. Redukce výnosu způsobená kombinací sucha a mrazu byla opakovaně na úrovni 30–50 %, při vyloučení jiných faktorů.

Porosty pšenice zakládané po letních meziplodinách, ale i po kukuřici na siláž s nedostatečně zdravým profilem půdy byly namrzlé v klasech, následně tvořily opožděné odnože koncem května, které pak dozrávaly až v polovině srpna.

Různá citlivost odrůd pšenice k mrazu před metáním
Různá citlivost odrůd pšenice k mrazu před metáním

Různá citlivost odrůd pšenice k mrazu před metáním - detail
Různá citlivost odrůd pšenice k mrazu před metáním - detail

Zmlazený porost pšenice v kombinaci působení sucha a mrazu
Zmlazený porost pšenice v kombinaci působení sucha a mrazu

Klasy pšenice poškozené suchem a mrazem
Klasy pšenice poškozené suchem a mrazem

Regulace růstu pšenice

Samostatnou a obsáhlou kapitolou je hnojení a regulace porostů pšenice na přísuškových lokalitách a v sušších ročnících. V dané problematice hraje významnou roli volba odrůdy, termín jejího setí, výsevek a struktura porostu ve vztahu k bonitě pozemku.

Rané odrůdy, pokud nebyly poškozeny mrazem v březnu a dubnu, nepostihl vzhledem k vysokým úhrnům srážek v květnu a červnu typický problém raných odrůd, kterým je urychlení generativního vývoje a rychlé dozrávání, pak poskytovaly i rekordní výnosy.

Významnějšími vlivy byla historie předplodinové hodnoty z pohledu vláhové bilance a termíny hnojení.

Vliv negativních důsledků různého druhu regulace v aridní oblasti zesiloval s narůstajícím vodním deficitem v klíčovém období března a dubna i ve vztahu k úrovni dusíkaté výživy.

Humidnější oblasti Vysočiny s pozdějším nástupem klíčových fází pšenice vhodných k regulaci trpěly opačným problémem, a to spolehlivostí regulace vzhledem k nástupu chladnějšího období s dostatkem srážek a u mnohdy přehuštěných porostů.

Příznaky souběhu silného morforegulačního zásahu a mrazu
Příznaky souběhu silného morforegulačního zásahu a mrazu

Choroby pšenice

Výrazněji se projevily choroby pat stébel a jejich vliv u některých odrůd byl po určité době i v podobě vniku běloklasosti, byť pouze na úrovni jednotek procent.

Vzhledem k příznivým vlhkostním podmínkám nastoupila ve vazbě na odrůdu vysoká škodlivost padlí (např. odrůda Frisky) a u citlivých odrůd zahrozila opět rez plevová, která v posledních 5 letech pravidelně škodí.

Zdaleka nejzávažnějším problémem ale bylo zvládnutí listových skvrnitostí ve vlhké periodě růstu, i když některé vizuálně výrazné projevy napovídající DTR byly často diagnostikovány jako fyziologické skvrny s vazbou na průběh počasí.

Finálním a nejzávažnějším problémem letošního ročníku byl výskyt fuzarióz v klasech s podstatným vlivem odrůdy. Poddimenzování ochrany citlivých odrůd po problematické předplodině vedlo k vizuálně vysokému napadení jednotlivých klásků, částí i celých klasů v rozsahu, který několik minulých ročníků nebyl zaznamenán. Areál napadení odpovídal plošnému nadnormálnímu objemu srážek v citlivém období. Rovněž následné rozbory potvrzují vysoké obsahy DON z takových ploch i přes to, že vysoký podíl napadených zrn s redukovanou hmotností zůstával při sklizni na pozemcích. Za jeden z podpůrných faktorů, zejména vzhledem k nižší účinnosti fungicidních zásahů, lze považovat „rozhození“ vývojových fází odnoží v porostech vlivem podmínek v předchozích fázích růstu.

U části porostů byly po několika letech opět nalézány rostliny s napadením námele.

Příznaky chorob pat stébel
Příznaky chorob pat stébel

Fyziologické skvrny na listu pšenice
Fyziologické skvrny na listu pšenice

Rez plevová na listu citlivé odrůdy
Rez plevová na listu citlivé odrůdy

Fuzarióza na citlivé odrůdě pšenice po ošetření
Fuzarióza na citlivé odrůdě pšenice po ošetření

Časné napadení pšenice fuzariózou klasu
Časné napadení pšenice fuzariózou klasu

Námel na pšenici
Námel na pšenici

Škůdci

V mírnější škodlivosti se projevil kohoutek s obdobnou vazbou jako v minulých letech, a to po předplodině kukuřici, která je jeho refugiem v horkých letních měsících.

Vzhledem k průběhu počasí přibývá škodlivosti třásněnek v teplé oblasti, a některé opomíjené druhy získávají více pozornosti. Jedná se zejména o hrbáče osenního, jehož areál škodlivých výskytů se rozšiřuje do vyšších poloh.

Hrbáč osenní - larva
Hrbáč osenní - larva

Poškození pšenice larvami hrbáče osenního
Poškození pšenice larvami hrbáče osenního

Poškození pšenice bodruškou obilnou
Poškození pšenice bodruškou obilnou

Abiotické vlivy

Tak jako u jiných plodin se výrazně projevily abiotické vlivy v podobě uvedených mrazivých dní, ale v letošním sklizňovém ročníku i v podobě vytěsňování vzduchu z půdy při nadlimitních úhrnech srážek. Ve výhodě tak byly propustnější pozemky a jejich části, rekordní výsledky poskytovaly i jinak v minulých ročnících postižené pozemky. Významnou měrou se na eliminaci (ne však univerzálně) těchto vlivů podílela historie zpracování pozemků a jejich předplodin. Pozemky s nepropustným, mělce situovaným podložím (zpravidla nemeliorované) přes vizuálně slibnou architekturu porostů a zdravotní stav nouzově dozrávaly a výnosově často zklamaly. Potvrzuje se fakt, že pro určité spektrum pozemků je příznivější určitá forma přísušku.

Utužení půdy jako příčina nouzového dozrávání pšenice
Utužení půdy jako příčina nouzového dozrávání pšenice

Kukuřice

Pěstování kukuřice prochází změnami pod tlakem legislativy i změn v počasí. Sklizňový ročník byl charakteristický problematickými teplotními podmínkami v počátku vegetace, které se v celkovém projevu podepsaly na zpomalení vývoje hlavně ve vyšších polohách Moravy, zejména při hůře zvládnutých nebo chybně nastavených protierozních technologiích. V oblasti jižní Moravy, přes mírně problematický počátek vegetace, kukuřice dosáhly mimořádných nárůstů biomasy v rozhodujícím období, což pomohlo především lepší ekonomice výroby siláží. Nižší náklady na výrobu jednotky hmoty, včetně její vyšší kvality by měly vést k vytváření rezerv s pozitivním vlivem na ekonomiku i v potenciálně problematickém následujícím ročníku. Oddálení sklizně se projevilo ve vyšších vlhkostech pozemků sklízených na zrno.

Škůdci kukuřice

Z pohledu škůdců to byl ročník mimořádný s návratem vysokých výskytů housenek zavíječe kukuřičného v porostech kukuřice. Biologicky i chemicky ošetřené plochy vykazovaly míru napadení i kolem 30 % rostlin. Plochy neošetřené s odkazem na minimální škody v minulých letech vykázaly napadení v indexu 100–200 %. To znamená, že některé plochy byly napadeny na úrovni více housenek na 1 rostlinu. Vzhledem k lokálním záchytům housenek v průběhu září vyvstává otázka o rozšíření areálu výskytu druhé generace škůdce. Rovněž se rozšiřuje areál škodlivosti zavíječe do vyšších nadmořských výšek, v letošním roce bylo ale maximum housenek v době sklizně silážní kukuřice poměrně vysoko v rostlinách a byly likvidovány při sklizni.

Jakkoliv byl ročník typický nárůstem výskytu a škodlivosti zavíječe, v případě bázlivce kukuřičného došlo k opaku. Chladné a vlhké počasí nepřálo vývoji larev v půdě a pravděpodobně i vlivem přemokření půdy v rozhodujících obdobích vegetace a vývoje škůdce, došlo k významnému poklesu jeho početnosti. Výskyty dospělců tak byly v srpnu pozdější a v početnosti dosahovaly jen úrovně 5–10 % minulých let.

Abiotické vlivy

Časté poléhání porostů nešlo v podstatné části případů na vrub poškození kořenů larvami bázlivce, ale souviselo s pomalým, nedostatečným vývojem kořenů, a to i vlivem nedostatků některých technologických postupů při setí. V určitém procentu případů šlo pouze o opoždění vývoje podpůrných vzdušných kořenů a vyvracení rostlin v přemokřené vrstvě půdy (často po pásové přípravě půdy). Dalším z faktorů bylo i nadlimitní hnojení pod patu příliš blízko kořenové soustavy, která byla přímo poškozena extrémní koncentrací živin (v přepočtu odpovídající až 10násobku skutečně aplikované dávky na 1 ha). Tento fenomén byl způsoben minimem srážek v době aplikace hnojiva, absencí jeho rozptýlení vlhkostí v půdě a mnohdy technickým problémem na secím stroji způsobujícím aplikaci hnojiva příliš blízko zóně osiva (eventuálně nad osivo).

Kukuřice a legislativa

Předmětem intenzívních debat jsou legislativní požadavky na pěstování kukuřice v souvislosti s erozí půdy, do kterých dále bude vstupovat problematika nové Společné zemědělské politiky EU a zákazy přípravků na ochranu rostlin, především glyfosátu.

Samostatné obsáhlé téma zahrnuje sladění pohledu na pěstování kukuřice jak s jejími potenciálními riziky, tak důsledný popis a využití jejích pozitiv v osevním sledu, včetně tolik řešeného ochlazování krajiny v létě.

Odlišnosti jižní Moravy a Vysočiny se již nyní projevují v praxi realizovanými různorodými protierozními technologiemi, které vycházejí ze zvláštností oblastí. Oblasti pěstování zrnové kukuřice tak více využívají setí kukuřice po kukuřici s technologií vertikálního zpracování půdy a ponecháním části organické hmoty na povrchu. Efektivně je tak řešena vodní i větrná eroze spolu se zajištěním maximální infiltrace vody do půdy v průběhu velké části roku.

Oblast Vysočiny a další regiony s vyšším podílem více erozně ohrožených ploch přistupují ve větší míře k setí do ochranných plodin buď přímo, nebo technologií strip-till.

Oba způsoby mají specifická rizika a přínosy, ročníkově mohou být velmi variabilní, zvláště po zákazu glyfosátu. Na Vysočině oblíbené setí kukuřice do strniště sklizených GPS plodin právě vyžaduje aplikaci glyfosátu ihned po sklizni GPS a určitou jistotu srážek v dalším období.

V oblasti jižní Moravy přibývá technologií umožňujících snižování aplikací přípravků na ochranu rostlin do kukuřice. Zásadním opatřením je biologická ochrana proti zavíječi a nahrazování části herbicidních aplikací mechanickým ničením plevelů formou vláčení porostů kukuřice plecími branami a následně plečkováním v počátku vegetace.

Kukuřice zasetá do linie podrývaných řádků
Kukuřice zasetá do linie podrývaných řádků

Kukuřice zasetá do strniště žita na GPS
Kukuřice zasetá do strniště žita na GPS

Kukuřice zasetá po provedené orbě s následnou erozí
Kukuřice zasetá po provedené orbě s následnou erozí

Plečkování kukuřice (Agroservis 1. zemědělská, a.s. Višňové)
Plečkování kukuřice (Agroservis 1. zemědělská, a.s. Višňové)

Škodlivost drátovců roste s objemem organické hmoty v půdě
Škodlivost drátovců roste s objemem organické hmoty v půdě

Ječmen jarní

Problematickým bodem technologie pěstování vzhledem k průběhu počasí bylo již založení porostů, vyžadující uložení osiva důsledně na seťové lůžko. V případě ztráty kontaktu osiva s vlhkou částí půdy porosty vzcházely i déle než za měsíc od zasetí.

Co se týká dalších vlivů na výnos, podstatnou měrou ovlivnily efekt pěstování regulační zásahy a jejich úspěšnost. Obavy ze suchého průběhu počasí a riziko „přeregulování“ v kontextu minulých let, vedly k omezování počtu regulačních vstupů i jejich intenzity. Významně se projevily i vlastnosti odrůd, ale především charakter počasí v rozhodné době pro účinnost hlavních regulačních vstupů. Poléhaly i porosty regulované standardně, i když výrazně později. Výsledkem bylo velké množství partií s vysokou zaplísněností, vysokým obsahem NL a horší klíčivostí.

Charakter ročníku nahrál ozimým formám sladovnických ječmenů sklizených s rekordními výnosy.

Rynchosporiová skvrnitost ječmene
Rynchosporiová skvrnitost ječmene

Hořčice a mák

Obě plodiny byly výrazně poškozovány mrazem těsně před a při vzcházení do fáze pravých listů a byly často i přesévány.

V případě hořčice z pohledu škůdců byl významný výskyt pilatky řepkové během květu a pod odkvětu. Na lokalitách s vyšším podílem hořčice z minulých let více škodí housenky běláska řepového.

Hlavním problémem máku byly houbové choroby, zejména pak až extrémní výskyty plísně makové. Za zmínku určitě stojí kolísavý výskyt bezsemennosti makovic, který může mít více příčin, mnohdy jako důsledek mrazů, kombinace mrazů a regulace a nebo reziduí některých herbicidů z předplodin.

Housenka běláska řepového na hořčici
Housenka běláska řepového na hořčici

Housenice pilatky řepkové je významným škůdcem hořčice
Housenice pilatky řepkové je významným škůdcem hořčice

Bezsemennost makovic pravděpodobně způsobená mrazem
Bezsemennost makovic pravděpodobně způsobená mrazem

Závěr

Ročník 2019/20 ukázal na vliv proměnlivosti ročníkových podmínek na výskyty škůdců, ale také na některé setrvalé trendy ve změnách bionomie hlavních druhů škůdců.

V oblasti technologií a legislativy pak ukázal na některé nutné změny, včetně správného nastavení budoucí legislativy související s erozí půdy, a to nejen při pěstování kukuřice.

Související články

Biologická ochrana a výživa v polní produkci a zelenině

26. 02. 2021 Ing. Martin Bagar, Ph.D.; BIOCONT LABORATORY, spol. s r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 118x

Choroby a škůdci břečťanu

19. 02. 2021 Doc. Ing. Ivana Šafránková, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Ochrana obecně Zobrazeno 202x

Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - únor a březen 2021

16. 02. 2021 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 650x

Aktuální přehled ochrany polních plodin - únor a březen 2021

15. 02. 2021 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 657x

Poškození polních plodin v roce 2020

12. 02. 2021 Ing. Vít Bittner; MARIBOHILLESHÖG ApS, ČR Ochrana obecně Zobrazeno 287x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail