Ochrana sadů proti škůdcům a patogenům v červenci a v srpnu

03. 08. 2024 Ing. Vladan Falta, Ph.D.; BIOCONT LABORATORY spol. s r.o. Ochrana rostlin a pěstování Zobrazeno 1059x

Letní období předznamenává blížící se konec vegetační sezony i ochrany sadů. Postupně probíhá sklizeň peckovin i raných odrůd jádrovin a kvůli ochranným lhůtám přípravků pomalu ukončujeme jejich aplikace. Ve hře ale zůstává hlavní sortiment jabloní, hrušní i pozdních odrůd slivoní, kde se zásahy proti živočišným škůdcům i patogenům ještě musíme pokračovat.

Kvůli vysokým teplotám vznikají ideální podmínky pro rozvoj škůdců a v deštivých obdobích pro šíření patogenů. Srážkové úhrny podle statistik ČHMÚ za červenec a za srpen v celostátním měřítku činí 167 mm a územní průměrné teploty podle normálu za období 1991–20 dosahují v červenci 18,3 °C a v srpnu 17,9 °C. Srážky mívají přívalový charakter, často provázený krupobitím s následným poškozením plodů. Dostavit se ale mohou i období sucha s nepříznivým vlivem na kondici stromů i na úrodu. Těmto negativním abiotickým vlivům lze čelit protikroupovými sítěmi a závlahovými systémy, avšak tato opatření jsou spojena s investicemi, jejichž návratnost je podmíněna dosahováním vysokých výnosů a kvality produkce.

K hlavním tématům ochrany proti škůdcům patří obaleč jablečný, obaleč zimolezový, obaleč švestkový i obaleč východní, podkopníček spirálový, makadlovka broskvoňová, nesytka jabloňová, nesytka rybízová, dále štítenka zhoubná, svilušky, mšice, puklice a další organizmy. Lokálně nás může potrápit podkopníček spirálový, jehož druhá generace dokáže způsobit předčasný opad listů.

V oblasti ochrany proti patogenům řešíme strupovitost jabloně, bakteriální spálu růžokvětých, soubor houbových chorob na peckovinách a před sklizní zasahujeme proti skládkovým chorobám.

Ochrana proti škůdcům

Obaleč švestkový

Na počátku července začíná létat druhá generace obaleče švestkového (Grapholita funebrana), kde zasahujeme larvicidně při splnění BSET₁₀(h) = 1 500 °C od počátku letové vlny. Je třeba počítat s tím, že při vysokých teplotách probíhá embryonální vývoj a líhnutí housenek rychleji a s ošetřením nesmíme otálet.

Plod poškozený obalečem švestkovým

Obaleč jablečný

V této době se také pravidelně objevuje významná letová vlna obaleče jablečného (Cydia pomonella). Jelikož již předtím proběhl druhý fyziologický propad plůdků, housenky mohou způsobit větší ztráty než v jarním období.

K dispozici jsou přípravky s larvicidním nebo ovilarvicidním účinkem; výjimkou je pyriproxyfen s účinkem ovicidním. Z toho vyplývá i způsob signalizace, kde u larvicidů ošetřujeme při splnění BSET₁₀(h) = 1 900–2 000 °C od počátku letové vlny a u ovilarvicidů zhruba ve druhé třetině vývoje vajíčka (ve fázi růžového prstence až černé hlavičky) při splnění BSET₁₀(h) = 1 500–1 800 °C. A konečně, ovicid aplikujeme bezprostředně po kladení, nejpozději ve fázi bílého prstence, což odpovídá BSET₁₀(h) = 400–1 200 °C. Ve všech případech platí totéž, jako u obaleče švestkového - při vysokých letních teplotách vývoj probíhá rychle a ošetření je třeba provést včas. Druhou generaci, která začíná zpravidla létat na přelomu července a srpna, jsou schopny vytvořit housenky, jež do 21. července dosáhnou čtvrtého vývojového stupně.

Při volbě přípravků zohledňujeme nejen ochranné lhůty, ale i jejich potenciální schopnost zanechávat rezidua. V tomto směru nejlépe obstojí spinosad, ovšem s touto látkou musíme zacházet obezřetně s ohledem na její vedlejší účinky na přirozené nepřátele. Aplikaci biopreparátů na bázi viru granulózy obaleče jablečného (CpGV) směrujeme přednostně na první generaci, neboť virem infikované housenky před uhynutím „stihnou“ způsobit mělké závrtky, pro jejichž zhojení je potřebný růst plodů. CpGv však nachází své uplatnění v této fázi sezony v produkci na dětskou výživu, kde jsou drobná poškození plodů tolerována.

Nálet druhé generace obaleče jablečného v lapáku

Závrtek na plodu od obaleče jablečného

Housenka obaleče jablečného (L3)

Obaleč zimolezový

Těsně po nástupu druhé generace obaleče jablečného začíná létat a klást i druhá generace obaleče zimolezového (Adoxophyes orana).

Zasahujeme co nejdříve, nejlépe na líhnoucí se housenky, jejichž vývoj ve vajíčku je stejně jako u obaleče jablečného vymezen sumou BSET₁₀(h) = 2 100 °C. Obaleči zimolezovému musíme věnovat zvýšenou pozornost, neboť housenky v létě působí požerky na plodech, a tím i sklizňové ztráty. Účinnost zásahu činí obtížnější životní strategie housenek, jež svůj žír na plodech uskutečňují pod připředenými listy. U později provedených ošetřeních proto účinnost zásahů klesá.

Kromě tortricidů cílených na obaleče jablečného můžeme využít biopreparát na bázi B. thuringiensis, eventuálně i spinosad. V boji proti obaleči zimolezovému je vhodnou strategií metoda matení, jež dokáže tohoto škůdce udržet pod kontrolou po celou sezonu i bez cílených zásahů.

Žír obaleče zimolezového na listu a mladá housenka s počínajícím žírem na plodu

Podkopníček spirálový

Kromě obalečů v letním období škodí ve výsadbách jabloní druhá generace podkopníčka spirálového (Leucoptera malifoliella), jenž při extrémním napadení dokáže způsobit předčasné uschnutí a opad listů. Proti podkopníčkům zasahujeme ovicidně nebo pomocí larvicidu se systémovým účinkem. Housenky se přímo z vajíček zavrtávají do listů a jejich expozice kontaktním účinkům přípravků je minimální.

V signalizaci se řídíme sledováním úlovků ve feromonových lapácích doplněným vizuálními kontrolami výskytu vajíček. Ošetření provádíme při objevení prvních vylíhlých vajíček (nových drobných min); orientačně se můžeme řídit i sumami, jež jsou k dispozici na www.amet.cz.

Podkopníček spirálový - mina na listu

Vzrostlá housenka podkopníčka spirálového uvnitř miny

Makadlovka broskvoňová a obaleč východní

Ze spektra škůdců z řádu motýlů mohou pěstitele broskvoní, eventuálně meruněk v teplých oblastech potrápit makadlovka brokvoňová (Enarmonia formosana) a obaleč východní (Grapholita molesta). Oba druhy během jara vyžírají a poškozují letorosty, letní generace pak napadají plody.

V signalizaci larvicidního ošetření opět vycházíme z úlovků ve feromonových lapácích a sum efektivních teplot na www.amet.cz.

Nesytky

V létě pokračuje let nesytky jabloňové (Synanthedon myopaeformis) i nesytky rybízové (Synanthedon myopaeformis). Možnosti přímé ochrany jsou u těchto druhů omezeny na využití kombinace nádobových feromonových lapáků s potravní návnadou (jablečný džus + pivo).

Nesytka rybízová

Vrtule třešňová

V pozdních odrůdách třešní a višní (5.–8. třešňový týden) může během července i na počátku srpna ještě probíhat kladení vrtule třešňové (Rhagoletis cerasi). Spektrum ohrožených odrůd je široké a zahrnuje hlavní část sortimentu.

Škůdci je proto třeba věnovat pozornost a přibližně v 10denních intervalech provádět adulticidní a larvicidní ošetření. S blížící se sklizní zohledňujeme ochranné lhůty přípravků, z nichž upřednostníme přípravek na bázi spinosadu (OL = 5 dnů) a cyantraniliprole (OL = 7 dnů). Spinosad lze využít i v rámci metody „mass trapping“, kdy jej aplikujeme bodově za nízkého tlaku ve směsi s potravní návnadou (melasa). Určitým úskalím této metody je nízká odolnost proti dešti, takže po srážkách je nutno aplikaci opakovat.

Octomilka japonská

Pozdnější odrůdy třešní a višní, ale též broskvoní, nektarinek, meruněk a slivoní mohou být napadány octomilkou japonskou (Drosophila suzukii).

Těžiště ochrany spočívá v aplikaci spinosadu na dospělce dle vizuálních kontrol. Přímou ochranu, jejíž účinnost při současně povoleném spektru přípravků není zcela uspokojivá, je třeba doplnit nepřímými metodami, hlavně urychlením sklizně a odstraňováním přezrálého ovoce. Stoprocentní ochrany dosáhneme pouze v sadech s nadkrývacími fóliemi, kde je možnost instalace bočních sítí, jež zároveň můžeme využít i v ochraně proti vrtuli třešňové.

Mšice

Léto, především jeho první polovina, bývá obdobím kalamitních výskytů mšic. Největší potíže pravidelně působí mšice jabloňová (Aphis pomi) a vlnatka krvavá (Eriosoma lanigerum), jíž se velmi dobře daří v postupně se zahušťujících porostech, a také pod sítěmi. Mšice škodí nejen sáním, deformacemi listů a zakrněním růstu letorostů, ale i tvorbou medovice, jež je živnou půdou pro rozvoj černí. Vlnatka krvavá krom toho likviduje pupeny tvorbou nádorů na letorostech, a také působí rány v kůře větví.

Na druhé straně ze sadů postupně mizí mšice vyžadující ve svém životním cyklu mezihostitele a s jejich viditelnými životními projevy na ovocných stromech se setkáváme až na jaře. Z klíčových druhů do této skupiny zařazujeme například mšici jitrocelovou (Dysaphis plantaginea) stěhující se, jak druhové jméno napovídá, na jitrocele, mšici svízelovou (Dysaphis pyri) na hrušních, dále mšici třešňovou (Myzus cerasi) vyhledávající pro svůj další vývoj svízele a světlík lékařský nebo mšici broskvoňovou (Myzus persicae), jež navštěvuje široké spektrum plevelů. Za zmínku stojí, že ještě dříve (pozdní jaro) se ze slivoní na sekundární hostitele (chmel, lilek brambor) stěhuje mšice chmelová (Phorodon humuli) nebo např. mšice slívová (Brachycaudus helichrysi prodělávající další vývoj na hvězdnicovitých i brutnákovitých. Uvedené druhy mšic se v okřídlené formě do sadů vracejí ke konci léta, kdy zahajují kladení diapauzních vajíček. V této fázi ale přímou ochranu neprovádíme.

Všeobecně proti mšicím přednostně zasahujeme pomocí selektivních aficidů; v případě vlnatky se neobejdeme bez předchozího smytí voskových vrstev pomocí draselného kokosového mýdla. Zároveň je třeba poznamenat, že těžiště ochrany proti mšicím spadá do jarního období, kdy včasnými zásahy proti líhnoucím se zakladatelkám i vznikajícím koloniím předejdeme pozdějším potížím.

Dvě různě vzrostlé larvy slunéčka v kolonii mšice jabloňové

Kolonie vlnatky s patrnou parazitací vosičkou Aphelinus mali a vosičky při kladení

Larva pestřenky v kolonii mšice jitrocelové

Mera skvrnitá

V létě ve výsadbách hrušní pravidelně dochází k přemnožování mery skvrnité (Cacopsylla pyri), u níž se překrývají všechna vývojová stadia a růstové fáze nymf. Vzhledem k nízké efektivitě insekticidních zásahů se pouze zaměřujeme na odstraňování medovice pomocí hydrogenuhličitanu draselného, hořké soli nebo draselného kokosového mýdla.

V ochraně proti merám i mšicím hrají neoddělitelnou roli přirození nepřátelé, jejichž populace se snažíme v sadech „udržet“ volbou selektivních přípravků a podporou výskytu nektarodárných bylin ve kvetoucích pásech.

Mera skvrnitá - různé růstové fáze (L2–L5) a vajíčko

Červci a puklice

Na počátku července se pravidelně líhnou pohyblivé nymfy červce javorového (Phenacoccus aceris) a puklice švestkové (Parthenolecanium corni). Zasahujeme pomocí látek spinosad, acetamiprid nebo spirotetramat.

Ovivaky červce javorového

Štítenka zhoubná

V srpnu se objevuje druhá generace štítenky zhoubné (Quadraspidiotus perniciosus), kde rovněž ošetřujeme na líhnoucí se pohyblivé L1 nymfy. Při velkém tlaku škůdce, k němuž dochází hlavně v teplých oblastech, je hlavním cílem ochrany zabránění přelézání nymf na plody a jejich poškození sáním.

Plody poškozené druhou generací štítenky zhoubné

Svilušky

Léto bývá obdobím kalamitních výskytů svilušky ovocné (Panonychus ulmi) i svilušky chmelové (Tetranychus urticae). Na rozdíl od svilušky ovocné, jež přezimuje ve stadiu vajíček na stromech, se sviluška chmelová na stromy často přesouvá z bylinného patra po předchozím herbicidním zásahu. Zasahujeme některým z povolených akaricidů, avšak v boji proti sviluškám je rozhodující přítomnost dravých roztočů.

Křižák pruhovaný s ulovenou kořistí

Larva zlatoočky

Ochrana proti patogenům

Strupovitosti

Pokud se týká ochrany proti patogenům, ve výsadbách jabloní v letním období pokračujeme v ochraně proti strupovitosti jabloně (Venturia inaequalis), kde v deštivém počasí probíhají sekundární konidiové infekce. Narozdíl od askospor, jež se šíří vzduchem, konidie jsou přenášeny vodou. Rozvoj patogenu je proto vázán na ohniska, kde na jaře došlo ke vzniku příznaků v důsledku primárních infekcí. V tomto směru je jarní fáze ochrany zcela rozhodující, neboť její zvládnutí umožňuje v létě výrazně omezit potřebu zásahů.

Pokud je v sadech výskyt strupovitosti po jarním období větší, musíme pokračovat v intenzivní ochraně až do sklizně a snažíme se zabránit přechodu patogenu z napadených listů na plody.

Obdobně jako u strupovitosti jabloně postupujeme i u příbuzného patogenu, strupovitosti hrušně (Venturia pyrina). U raných odrůd zohledňujeme ochranné lhůty, a také rychlost odbourávání fungicidů.

Padlí jabloně

Aktivita dalšího klíčového patogenu v jádrovinách, padlí jabloně (Podosphaera leucotricha), během července postupně slábne a s tím postupně ukončujeme i fungicidní aplikace. Během letního řezu se vyplatí cíleně odstraňovat napadené letorosty, a tím omezit zdroje primárních infekcí na jaře.

Bakteriální spála růžovitých

V teplém a vlhkém počasí vznikají podmínky k šíření sekundárních infekcí bakteriální spály růžovitých (Erwinia amylovora). Inokulum je přenášeno větrem, dále hmyzem nebo i ptactvem. Zaměřujeme se na citlivé odrůdy hrušní i jabloní s patrnými příznaky primárních infekcí a v signalizaci využíváme teplotního modelu.

Choroby v peckovinách

V první polovině léta postupně ukončujeme ochranu proti komplexu houbových patogenů na peckovinách, jako je suchá skvrnitost listů peckovin (Stigmina carpophila), skvrnitost listů třešně a višně (Blumeriella jaapii) a hnědnutí listů meruňky (Apiognomia erythrostoma).

Před sklizní peckovin a letních odrůd jádrovin se přednostně zaměřujeme na ochranu proti moniliniové hnilobě (Monilinia fructigena, u peckovin M. fructigena, Monilinia laxa) a v dozrávajících třešních a višních v deštivém počasí věnujeme pozornost glomerelové (koletotrichové) hnilobě (Glomerella acutata). K šíření těchto patogenů mohou přispět mechanická poškození kroupami, hmyzem a u třešní i višní také fyziologické praskání plodů.

Skládkové choroby

U ovoce určeného k dlouhodobému skladování, jmenovitě u jádrovin, na konci léta zasahujeme proti skládkovým chorobám. Z nich se kromě moniliniové hniloby nejvíce ve skladech setkáváme s kruhovou hnědou hnilobou (Neofabrea spp.), dále s rody Penicillium spp., Fusarium spp. a s dalšími. Ve skladech se na odrůdě Golden Delicious může rozvíjet i skládková forma strupovitosti jabloně.

Vrcholné a pozdní léto je také obdobím, kdy se za deštivého počasí může rozvíjet sazovitost plodů (Gloeodes pomigena), jež je zpravidla potlačována fungicidní ochranou proti strupovitosti.

Symptomaticky se obdobným způsobem projevují černě (Alternaria sp., Cladosporium sp., aj.), tvořící se na plodech a listech pokrytých medovicí mšic, mer a červců. Ochrana spočívá ve zvládnutí regulace těchto druhů škůdců a v odstraňování přítomné medovice.

U citlivých odrůd jabloní můžeme již na počátku léta zaznamenat značná poškození strupovitostí

Moniliniová choroba na třešních a v jabloních na odrůdě Julia

Závěr

V letním obdobím řešíme ochranu proti širokému spektru škůdců i patogenů. Její rozsah a intenzita vyplývá nejen z průběhu meteorologických podmínek, ale také ze zvládnutí zásahů v předchozích měsících. Do této kategorie škodlivých organizmů můžeme zařadit například mšice, mery, svilušky, štítenku zhoubnou, obaleče jablečného, obaleče švestkového, obaleče zimolezového; z patogenů pak strupovitost jabloně i hrušně, padlí jabloně a bakteriální spálu růžovitých.

Při výběru přípravků se zaměřujeme nejen na ochranné lhůty přípravků, ale také na jejich potenciální schopnost zanechávat v produkci rezidua. Do postřikového plánu v systému integrované produkce proto v širší míře zařazujeme přípravky určené pro ekologickou produkci.

Přehled účinných látek proti hlavním škůdcům v letním období

Přehled účinných látek určených k ochraně proti patogenům