Energetické žito - hodně muziky za málo peněz
05. 10. 2024 Osivo a sadba Zobrazeno 490x
Ozimé žito na siláž se stalo vítaným zdrojem bílkovin a energie v podnicích s chovem skotu nebo s bioplynovou stanicí. Pěstitelům přináší mnoho výhod: velkou jistotu dobré sklizně, malé agroekologické nároky, snadnost pěstování a v neposlední řadě cenné ekologické vlastnosti - omezení eroze a vyplavování dusíku.
Tři sklizně během dvou let
Žito bylo pěstováno jako první zdroj píce v době, kdy se v chovech přežvýkavců využívalo sezonní zelené krmení. S přechodem na celoroční využití konzervovaných krmiv se téměř přestalo pěstovat. K renesanci žita jako pícniny došlo zhruba před deseti lety s příchodem nových speciálních odrůd. K opětovnému rozšíření přispěla možnost snadného zařazení do osevních postupů mimo hlavní pěstitelskou sezonu s obvyklou následnou plodinou kukuřicí nebo čirokem. Žito pomáhá maximalizovat výnos siláží tím, že umožňuje vypěstování a sklizeň tří úrod v průběhu dvou let. Vzhledem k extrémně rychlému jarnímu vývoji se žito nejčastěji pěstuje samostatně, omezeně ve směsích s jílkem italským nebo ozimou peluškou. Pro tyto účely se častěji využívá žito trsnaté, které může být i přihlášeno jako meziplodina a na jaře sklizeno jako cenný zdroj bílkovin a energie. Žito v zimě chrání svažité pozemky před erozí a vyplavováním dusíku. Je velmi tolerantní k půdní kyselosti a lze pěstovat i na méně produktivních, nezamokřených půdách včetně písčitých půd. Sečení a dvoufázová sklizeň žita sečeného před vymetáním v našich podmínkách probíhá v poslední dekádě dubna a na začátku května. Pro bioplynové stanice, kde není žádoucí vyšší obsah bílkovin se žito sklízí později od fáze plného vymetání.
Průkopníkem v propagaci znovuzavedení pícního žita se stala společnost SEED SERVICE, které na trh uvedlo stále velmi oblíbenou německou odrůdu Borfuro. Ta se stala díky výkonnosti jednou z nejrozšířenějších na našich polích. Portfolio firmy později doplnilo ještě o něco ranější italské Sito 70 a ještě později česká odrůda žita trsnatého Lesan. U Borfura a Sita 70 zcela postačuje výsevek do 100 kg/ha. Mohutný kořenový systém a až 20 odnoží se vyvíjí ještě na podzim, což by mělo být podpořeno podzimní aplikací 30–40 kg N/ha. Silné kořeny záhy zabezpečí výborný příjem živin z půdy, odolnost vůči suchu a dalším nepříznivým podmínkám. K obnově růstu nadzemní hmoty dochází vzhledem k nízkým teplotním nárokům již velmi časně zjara. Dávka cca 100 kg N/ha musí být aplikována ve velmi časné fázi jarního vývoje.
Žito na krmení a bioplyn
V případě krmení skotu se žito sklízí před metáním a jeho výživná hodnota je srovnatelná s jílky. V této fázi je možné dosáhnout maximálního výnosu listů a stébel, zároveň je dosaženo optimálního poměru bílkovin (dle úrovně hnojení obvykle 14–18 %) a vlákniny. Siláž se ukládá do jámy, balíků nebo vaků. Pro dobrou fermentaci je třeba použít biologický přípravek, přičemž se doporučuje použít preparát zabraňující riziku druhotné fermentace. Výnos sušiny žita sklizeného před metáním bývá 5–8 t/ha, což odpovídá sklizni 15–25 t/ha zavadlé hmoty.
Bioplynové stanice „tráví“ siláž podstatně delší dobu než kráva, a proto zde nejsou tak vysoké nároky na rychlé uvolňování živin. Oproti dojnicím je vyšší obsah bílkovin nežádoucí, a proto se sklízí v pozdějších termínech. Mnoho podniků využívá termínů pro sklizeň siláže nezávisle na růstové fázi, nejvhodnější je tuto plodinu ale sklízet v době, kdy dosáhne stádia mléčně-voskové zralosti (BBCH 77–85). V té době je stále ještě zelených kolem 50 % stébel. Po otevření vaků může být u siláží z celých rostlin a s vysokým obsahem sušiny nízká aerobní stabilita. Přednost se proto dává silážování do úzkých vaků, aby se zajistilo rychlé odebírání, a tím i minimální ztráty.
Agrotechnika v kostce:
- nejvhodnější termín setí je mezi 15.–25. zářím, slabé odnožení způsobené pozdním setím nelze kompenzovat jen vyšším N hnojením,
- výsevek: časné setí 220–280 rostlin/m² (90–100 kg/ha), pozdní setí 300–400 rostlin/m² (100–130 kg/ha)
- směs: 50 kg žita + 70–80 kg pelušky nebo 15–20 kg jílku/ha,
- hloubka setí: cca 2–3 cm, šířka řádků do 12,5 cm (co nejužší),
- hnojení P+ K: 35–50 kg P + 150–200 kg K/ha,
- hnojení N: celkem 100–140 kg N/ha, s luskovinou redukovat na polovinu; na podzim 30–40 kg N/ha pro dobrý vývoj po zasetí (příp. 20–30 m³ kejdy /ha před setím); prodloužená absorpce živin umožňuje i pozdní podzimní aplikaci kejdy; na jaře co nejdříve 70–100 kg N/ha (lze i kejdu),
- díky rychlému vývoji žita i při chladném počasí se herbicidy obvykle neaplikují,
- sklizeň: dvoufázová senáž (sečení s kondicionérem), přímá GPS.
Další články v kategorii Osivo a sadba