Geneticky modifikované plodiny by mohly snížit emise skleníkových plynů

11. 12. 2024 Doc. Dr. Ing. Jaroslav Salava, Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Osivo a sadba Zobrazeno 360x

Zemědělství produkuje asi 25 % všech emisí skleníkových plynů na celém světě. Velký podíl na nich má živočišná výroba a používání hnojiv. Více než třetina emisí ze zemědělství je však způsobena změnami ve využívání půdy, zejména přeměnou lesů a jiných přírodních rezervací na zemědělskou půdu, aby bylo možné uspokojit rostoucí celosvětovou poptávku po potravinách a krmivech.

Použití lepších technologií ke zvýšení výnosů plodin na již obdělávané půdě by mohlo snížit tyto změny ve využívání půdy a související emise. Některé druhy geneticky modifikovaných plodin (GM), jako je GM kukuřice a sója, jsou široce pěstované v jiných částech světa, ale v Evropě se téměř nepěstují. Hlavními důvody jsou problémy s jejich přijetím veřejností a politické překážky.

Vědci z Univerzity v Bonnu a Breakthrough Institute v USA použili globální zemědělská data a odhady dopadu GM plodin na výnos k modelování toho, jak by větší zavádění technologií v EU ovlivnilo produkci, využití půdy a emise skleníkových plynů. Odhady naznačují, že širší používání GM plodin v EU by mohlo zabránit uvolnění ekvivalentu 33 mil. t CO₂ za rok, což odpovídá 7,5 % celkových ročních emisí skleníkových plynů ze zemědělství v EU v roce 2017.

Většinu z těchto pozitivních efektů lze přičíst sníženému využívání půdy. EU dováží velké množství kukuřice a sóji z Brazílie, kde rozšiřování zemědělské půdy přispívá k odlesňování tropických oblastí. Vyšší výnosy v EU by mohly snížit některé z těchto dovozů a pomoci tak zachovat amazonský deštný prales. Globální metaanalýza ukázala, že průměrné výnosové přínosy GM plodin jsou okolo 22 %, s určitými rozdíly mezi znaky a zeměpisnými oblastmi.

Veřejná debata o GM plodinách a nových šlechtitelských technikách zůstává vyostřená, zejména v Evropě. Kritika se zaměřuje především na hypotetická rizika, přitom ignoruje skutečné a potencionální výhody. Různé přehledy vědecké literatury ukazují, že pěstování GM plodin vede k ekonomickým, ekologickým a zdravotním přínosům díky vyšším výnosům plodin, vyšším ziskům farem a v některých případech nižšímu používání chemických pesticidů.

Přesunutí produkce do oblastí s výnosy nad celosvětovým průměrem, jako je EU, umožňuje větší ukládání uhlíku na ušetřené půdě jinde. Produkce emisí se vypočítávají na základě použití hnojiv a energetických vstupů v zemědělské výrobě. Přesun výroby do míst s produkcí emisí pod celosvětovým průměrem (jako ve většině zemí EU) snižuje celkovou globální produkci emisí.

Existuje důvod k naději. Jak bude pokračovat biotechnologický výzkum plodin, bude k dispozici širší škála znaků, z nichž každý bude mít jiný dopad na výnos. Podobně jako GM plodiny rezistentní vůči hmyzím škůdcům a tolerantní k herbicidům, GM plodiny tolerantní ke stresorům, jako je sucho a horko, zlepší výnosy snížením poškození plodin. Ještě větší zvýšení výnosu může pocházet z GM znaků, které zlepšují výnosový potenciál prostřednictvím zvýšeného růstu rostlin a účinnosti fotosyntézy. Nové technologie úpravy genů dále rozšíří škálu vhodných kombinací znaků plodin. Větší zvýšení výnosu u více plodin by vedlo k většímu snížení emisí skleníkových plynů.

Zdroj:

Kovak E., Blaustein-Rejto D., Qaim M. (2022): Genetically modified crops support climate change mitigation. Trends in Plant Science, 27 (7): 627-629. doi: 10.1016/j.tplants.2022.01.004.