Limagrain
Limagrain
Limagrain

Chemap Agro s.r.o.

Genetickým úpravám plodin v EU se blýská na lepší časy

27. 01. 2023 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Osivo a sadba Zobrazeno 2065x

Ruská invaze na Ukrajinu, doznívající následky pandemie i postupující změna klimatu mají velký dopad na globální potravinové zabezpečení i ceny potravin ve světě. Ministři zemědělství EU v září 2022 diskutovali v Praze hlavně o tom, jak zajistit dostatečnou produkci potravin, distribuovat je do nejohroženějších zemí, a zároveň dbát na udržitelnost. Jedním z hlavních řešení je využití inovací, výsledků výzkumu a moderních technologií, včetně precizního zemědělství, které umožní další snižování spotřeby pesticidů a hnojiv při zachování nezbytné produktivity.

Proseeds

„I když válka na Ukrajině nepříznivě ovlivňuje produkci potravin, komoditní trhy, ceny energií, a tím pádem nás všechny, nesmíme jako Evropská unie rezignovat na péči o krajinu. Nutně potřebujeme plodiny odolné proti suchu, mrazům, chorobám a škůdcům, které vyžadují méně pesticidů a umělých hnojiv. Proto jsem rád, že pan komisař jasně deklaroval připravenost Evropské komise předložit v krátké době návrhy předpisů týkajících se šlechtění rostlin, které dosavadní problémy pomohou vyřešit,“ uvedl ministr Zdeněk Nekula.

Právě věda, inovace a moderní metody šlechtění v zemědělství byly jedněmi z hlavních témat jednání. Součástí byly odborné příspěvky profesora Miroslava Trnky z Mendelovy univerzity v Brně a doktora Romana Hobzy z Akademie věd České republiky. Oba uvedli, že nové trendy můžou v EU pomoct při snižování používání pesticidů a hnojiv, při hospodaření s vodou nebo ve šlechtění nových odrůd odolnějších na extrémní výkyvy počasí a nové škůdce a choroby rostlin. Ministři se shodli, že EU musí na vývoj moderních trendů co nejrychleji reagovat a nebránit inovacím.

Důležitá proto je změna zastaralého legislativního rámce, kterým Evropská unie reguluje využití moderních metod šlechtění rostlin. Tento rámec nejen omezuje evropské zemědělce, ale vede i k odlivu špičkových odborníků do zemí mimo Evropskou unii, takže škody jsou mimořádné.

Jednou z možností, jak se vyhnout nedostatku potravin, jsou geneticky upravené potraviny. Česká republika i celá Evropská unie v tomto ohledu ale zaostávají, uvedl na mezinárodní genetické konferenci u příležitosti 200. výročí narození zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela rostlinný genetik Jaroslav Doležal. Podle Jaroslava Doležela není jiná cesta než „geneticky upravené potraviny“. „Pro zajištění dostatku potravin bude třeba využít všech možností, které máme k dispozici, a jednou z nich je pěstování plodin přizpůsobených novým podmínkám. To ale vyžaduje odrůdy s novými vlastnostmi, které lze jen obtížně získat pomocí klasického šlechtění,“

Zmínil nové techniky šlechtění. „Klíčovým nástrojem je modifikace dědičné informace. Naštěstí dnes máme k dispozici metody pro editování genomu, které umožňují přesně měnit strukturu molekuly DNA“ řekl Doležel. Nové techniky umožňují zlepšování současných odrůd a nabízejí možnost z planých předchůdců opět získat kulturní plodiny, ale s vlastnostmi, které současné plodiny nemají. Je také reálné domestikovat plané rostliny, které snášejí sucho či zasolenou půdu a které člověk dosud nepěstoval. To by mohlo snížit i požadavky na hnojiva nebo látky, které hubí škůdce - geneticky upravené plodiny by jim odolávaly samy, přirozenou cestou, bez nutnosti používat pesticidy.

Vědci Marylendské university (University of Maryland, UMD) vyvinuli metodu zvanou CRISPR-Combo, která umožňuje upravovat současně více genů v rostlinách a zároveň měnit expresi jiných genů. Původní metoda CRISPR dokázala plnit jedinou funkci - odstraňovat nebo nahrazovat geny v genetické sekvenci. Pozdější iterace CRISPR umožnily vědcům úpravu několika různých genů současně nebo měnit expresi genů jejich zapnutím nebo vypnutím, aniž by bylo nutné odstranit je z genomu. Nebylo však možné provést obě tyto změny najednou. To se však podařilo nyní vědcům z UMD, kteří v nové studii zkombinovali obě tyto techniky do jednoho nástroje, příznačně nazvaného CRISPR-Combo. Tento nový nástroj umožní další kombinace genetických úprav, které mohou společně zlepšit požadované vlastnosti při šlechtění nových plodin. Závěrem lze tedy říci, že CRISPR-Combo se jeví jako univerzální nástroj genomového inženýrství se slibným využitím ve šlechtění plodin, popisuje zpráva. V aktuální zprávě o tom informuje spolek pro podporu a rozvoj biotechnologií BIOTRIN, z. s.

„Pěstování plodin s modifikovaným genomem a odolných vůči chorobám a škůdcům umožní dramaticky snížit zátěž životního prostředí pesticidy a bude jedním z klíčových opatření vedoucích k udržitelnému zemědělství. Pokud budeme moci také omezit hnojení průmyslovými hnojivy, bude podle mého přesvědčení možné označovat jako biopotraviny všechny potraviny získané z takových odrůd,“ dodal Doležel.

Používání geneticky upravených rostlin ale brání legislativa, což se týká i Evropské unie. Pěstování je v EU sice povoleno, ale pouze tehdy, pokud je schváleno na úrovni EU, poté, co Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) provede přísné posouzení rizik pěstování jednotlivých plodin. V současné době se v EU pěstuje pouze jediná geneticky modifikovaná plodina, kukuřice firmy Monsanto MON 810, která je odolná vůči hmyzu. Složitá pravidla omezují i výzkum těchto biotechnologií.

Největším problémem je několik let starý rozsudek Soudního dvora EU, podle něhož rostliny získané pomocí moderních metod editování genomu jsou geneticky modifikovanými organizmy (GMO). Vědci to popírají, podle nich jde o zcela odlišné technologie - genetické editování je totiž vlastně jen extrémně urychlené křížení, nejde o vkládání nepůvodních genů do organizmu.

Situace se ale i v EU mění, nová legislativa míří ke schválení již během příštího roku. „Je už na čase, protože rychlým tempem přibývá zemí, kde není pěstování nových odrůd získaných editací genomu regulováno, a hrozilo, že se Evropa stane muzeem zemědělství. Geneticky modifikované plodiny se dnes už pěstují ve 29 zemích světa a na téměř osmině celosvětově obdělávané půdy,“ informoval Doležel.


Schéma: Jak fungují molekulární nůžky crispr/cas9

Zdroje:

https://www.biotrin.cz/nova-varianta-crispr-zlepsuje-moznosti-editace-genomu-rostlin/

https://eagri.cz/public/web/mze/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/x2022_ministri-zemedelstvi-v-praze-eu-musi.html

https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/3517760-bez-geneticky-modifikovanych-potravin-se-evropa-stane-muzeem-zemedelstvi-varuji-experti

Související články

Absolut - šelma mezi pšenicemi

02. 11. 2024 Ing. Stanislav Doležal; Limagrain Česká republika, s.r.o. Osivo a sadba Zobrazeno 154x

Vyvážené silážní hybridy pro zdravé a spokojené krávy

31. 10. 2024 Ing. Eduard Hanina; Limagrain Česká republika, s.r.o. Osivo a sadba Zobrazeno 563x

Dozrávání a sklizeň jetele lučního

30. 10. 2024 Ing. Zuzana Kubíková, Ph.D., Bc. Antonín Drda, Mgr. Helena Hutyrová Osivo a sadba Zobrazeno 274x

LG Lunaris - vesmírná technologie dostupná na Zemi

26. 10. 2024 Ing. Stanislav Doležal; Limagrain Česká republika, s.r.o. Osivo a sadba Zobrazeno 115x

Příznivá předpověď - na radaru jsou vysoké výnosy

22. 10. 2024 Ing. Filip Daněk; SOUFFLET AGRO a.s. Osivo a sadba Zobrazeno 102x

Další články v kategorii Osivo a sadba

detail