Možnosti ošetření osiva řepky ozimé

01. 08. 2021 Ing. Pavel Kolařík a kol. Osivo a sadba Zobrazeno 1469x

Dříve se moření osiva řadilo k nedílným součástem ochrany polních plodin. V dnešní době vlivem neschválení mnoha účinných látek je tato technologie dostupná pouze u některých a ve velmi omezeném množství. Biologická účinnost novějších mořidel je v zásadě v lepším vztahu k životnímu prostředí s tím, že v mnoha případech je pak na daleko nižší úrovni, než na co bývala zemědělská praxe zvyklá u ověřených metod ochrany osiva. U hmyzích škůdců řepky ozimé je situace velmi vážná.

Škůdci řepky ozimé

Vlivem právě omezených možností ochrany osiva dochází na většině pěstitelských lokalit k posílení početnosti vyskytující se škodlivé populace. Ta se stává velice významná a nebezpečná v prvotních fázích vývoje rostlin.

Na počátku se jedná především o dřepčíka olejkového (Psylliodes chrysocephala). Tento brouk (obr. 1) je 3–4 mm dlouhý, dlouze oválný, černomodrý s kovovým leskem nebo příležitostně hnědě zbarvený. Brouci perforují listy. Samička klade vajíčka od konce září jednotlivě do půdy k patám hostitelských rostlin. Mírné počasí na podzim a v zimě podporuje napadení, samice kladou do poklesu teplot pod 5 °C. Brouci jsou aktivní při teplotách nad 6 °C, optimální teplota pro nálet brouků se však pohybuje kolem 16 °C a výše. U tohoto škůdce jsou škodlivá obě stadia. tzn. jak dospělci, tak následně i larvy vyskytující se v řapících listů a srdéčku uvnitř rostlin. Rostliny s poškozenými srdéčky snadno vymrzají, listy žloutnou, vadnou a zahnívají. Později se zevnitř prožrané lodyhy řepky snadno lámou a praskají.

Dále se na počátku vývoje řepky může vyskytovat pilatka řepková (Athalia rosae), jejichž housenice (obr. 2) při vyšší početnosti mohou rostliny velmi silně svým žírem poškodit (oslabit).

Jako jedna z mála možností ochrany osiva v podobě moření je zemědělské praxi dostupné ošetření přípravkem Lumiposa (účinná látka cyantraniliprole). Dané mořidlo je registrováno proti dřepčíku olejkovému, pilatce řepkové a květilce zelné (Delia radicum). Dospělci květilky se podobají mouše domácí. Jsou však štíhlejší a mají širší křídla. Larvy (obr. 3) jsou špinavě bílé, beznohé a bezhlavé, až 8 mm dlouhé. Z půdy pronikají ke kořínkům rostlin, které zpočátku povrchově ožírají. Později způsobují zánik hlavního kořene. Protože rostliny mají silně poškozený kořenový systém, který nezajišťuje potřebné množství vody a živin, jsou listy modrofialové a rostliny zakrnělé. Dají se z půdy snadno vytáhnout. Poškozené rostliny postupně hynou.

Cílem maloparcelkového polního pokusu bylo ověřit biologickou účinnost výše uvedeného mořidla právě proti tomuto škůdci, a dále se zaměřit i na zhodnocení účinnosti proti dospělcům dřepčíka olejkového s následným efektem na početnost larev v rostlinách.

Obr. 1: Dřepčík olejkový (Psylliodes chrysocephala)

Obr. 2: Larva květilky zelné (Delia radicum) na kořenu rostliny ozimé řepky

Polní pokusy v Troubsku v roce 2020

Pro zhodnocení biologické účinnosti přípravku Lumiposa a moření LumiGen (biostimulátor) pro regulaci početnosti dřepčíka olejkového a květilky zelné byl v Troubsku založen maloparcelkový polní pokus. Parcelky byly 2,5 m široké a 10 m dlouhé, tj. 25 m². Zkoušeny byly varianty: 1. kontrolní neošetřená varianta, 2. Lumiposa (40 ml/kg osiva) a 3. Lumiposa + LumiGen (40 + 1,2 ml/kg osiva). Ošetření bylo provedeno mořením osiva před setím. Hodnocení probíhalo dle schválené metodiky EPPO PP 1/73 (3). Hodnocení biologické účinnosti na základě procentického poškození listové plochy žírem dospělců dřepčíků, odpočet napadených a nenapadených rostlin na 4× 2 m řádku, odpočet larev dřepčíků v listech - odběr 20 rostlin na konci vegetace, hodnocení larev květilky - procentické poškození povrchu kořenů rostlin - 25 rostlin/parcelu. Hodnocení vigouru (vitality) rostlin - 9 bodová stupnice - kontrola = 5.

Monitoring náletu podzim 2020

Monitoring výskytu dospělců dřepčíka olejkového a pilatky řepkové byl prováděn pomocí žlutých misek v celkovém počtu 7 na monitorovací lokalitu Troubsko, odběry z nich byly jednou cca za 3–4 dny.

Dle námi získaných údajů je patrné, že na počátku monitorovacího období byl zaznamenán vrchol náletu květilky do porostu řepky (26,14 jedinců/misku). V dalším období bylo u tohoto škůdce pozorováno postupné snižování početnosti zaznamenaných jedinců.

Při podrobnějším monitoringu housenic pilatek v porostu byl zjištěn jejich velmi nízký výskyt s minimem napadené listové plochy rostlin. U tohoto škůdce nedošlo k významnějším hospodářským škodám v porostu.

U jedinců dřepčíka olejkového byl v prvních fázích vývoje rostlin zjištěn nízký počet dospělců ve žlutých miskách, který následně skokově vzrostl v termínu sledování 15. 9. (7,3 jedinců/misku). Vysoká početnost byla zjištěna i v následném termínu sledování (6,86 jedinců/misku). V dalších termínech sledování se početnost postupně snižovala s tím, že do konce monitorovacího období bylo maximálně zjištěno 4,29 jedinců/misku.

Poškození listové plochy

V porostu bylo následně provedeno hodnocení poškození listové plochy žírem dřepčíka olejkového v předem stanovených termínech. Hodnocení dne 3. 9. - poškozená listová plocha zjištěna pouze na kontrolní neošetřené variantě (0,1 %), u ošetřených variant nebyly na rostlinách zjištěny žádné požerky od dospělců. Po tomto termínu hodnocení se na vyskytly významné srážky v podobě deště v celkovém úhrnu 25,1 mm. I přes tento fakt bylo v dalším termínu hodnocení dne 9. 9. zjištěno zvýšené procento poškozené listové plochy na všech sledovaných variantách. Nejvíce bylo na neošetřené kontrolní variantě, a to v průměru 10,3 % na jednu rostlinu, nejméně pak u varianty 3 (3,45 %).

Biologická účinnost se na ošetřených variantách pohybovala v rozmezí 66 %. V dalším termínu hodnocení byl dle záchytu ve žlutých miskách zjištěn vrchol náletu dřepčíků na naší lokalitě a s tím spojené zvýšené poškozené listové plochy na jednu rostlinu u neošetřené kontrolní varianty (15,27 %). U variant ošetřených přípravkem Lumiposa se poškození pohybovalo v rozmezí 3,73–4,86 % s velmi dobrou biologickou účinností - 68,17 % resp. 75,6 %. V posledním termínu hodnocení dne 22. 9. pokleslo procento poškozené listové plochy u neošetřené kontroly (7,72 %) související i s celkovou nižší početností dospělců v porostu zaznamenaných ve žlutých miskách. U variant ošetřených pak byly zjištěny podobné hodnoty jako v předcházejícím termínu s tím, že došlo ke snížení biologické účinnosti v porovnání s neošetřenou kontrolou (48,17 % resp. 52,7 %).

K hodnocení počtu larev dřepčíka olejkového v rostlinách byla použita metoda destruktivního hodnocení v termínu před nástupem vegetačního klidu řepky. V rostlinách a listech byl zjištěn velmi vysoký průměrný počet larev u všech sledovaných variant pohybující se od 9,23 (Lumiposa + LumiGen) do 12,36 (Lumiposa) na jednu rostlinu. Zvýšený výskyt souvisí s faktem, že mořidlo je v porostu účinné pouze určitou dobu. Po skončení jeho efektu (biologické účinnosti) již dospělci (především ve větší míře převažující samice) kladou vajíčka na jejich přirozená místa poblíž rostlin do půdy a dochází k přirozenému vývoji další generace. V tuto chvíli je tak vhodné použít proti tomuto škůdci registrovaný foliární insekticid pro další potlačení jeho početnosti pod práh hospodářské škodlivosti.

Poškození kořenů

Při hodnocení poškození povrchu kořene larvami květilky bylo zjištěno, že nejvyšší procento bylo zaznamenáno na neošetřené kontrolní variantě, a to v průměru 7,3 %. Z ošetřených variant bylo procento poškození u ošetřených variant velmi nízké od 1,07 do 1,2 % a s tím související zjištěná velmi vysoká biologická účinnost těchto variant v porovnání s neošetřenou kontrolou v rozmezí od 83,56 % do 85,34 %.

Při hodnocení vitality rostlin (kontrola měla hodnotu vždy 5) byla u ošetřených variant v porovnání s kontrolou ve všech termínech sledování zjištěna vizuálně lepší kondice, a to především z důvodu nižšího napadení a s tím spojené nižší ztráty listové plochy. Rostliny byly méně stresovány žírem dospělců, lépe vegetovaly a měly více nadzemní hmoty v porovnání s neošetřenou kontrolou.

Závěr

Ochrana vzcházejících porostů řepky ozimé proti hmyzím škůdcům je zcela zásadní pro její optimální vývoj v dalším období. Dřepčík olejkový se může v těchto porostech vyskytovat již velmi brzy po založení porostů a způsobuje zde velmi významné škody na mladých rostlinách.

Velmi vysoký výskyt dospělců dřepčíka olejkového spojený s velmi významný škodami na rostlinách řepky byl zjištěn v roce 2020 na lokalitě Troubsko (obr. 4). Na základě polních pokusů ošetření (moření) osiva přípravkem Lumiposa + LumiGen (obr. 5–6) významně snižuje poškození listové plochy žírem dospělců v porovnání s neošetřenou kontrolou. V takto ošetřených porostech nedochází k retardaci růstu či významným výpadkům rostlin, dále i prokazatelně snižuje početnost larev v řapících. Rostliny, jejichž osivo bylo ošetřeno výše uvedenou kombinací, jsou i následně vizuálně vitálnější a vstupují do zimního období v mnohem lepší kondici v porovnání s neošetřenou kontrolou. Tento způsob ochrany ochrání vzcházející porosty cca 4–6 týdnů v jejich nejcitlivější vývojové fázi.

V případě trvalejšího vysokého tlaku škůdce a z důvodů další minimalizace početnosti především později vyskytujících se samic dřepčíků s následným vlivem na nižší početnost larev je nutno porosty následně ošetřit foliárně dostupnými registrovanými insekticidy.

Velmi dobrá biologická účinnost přípravku Lumiposa byla též prokazatelně zjištěna u poškození povrchu kořenů larvami květilky v porovnání s neošetřenou kontrolou.

Graf 1: Průměrná početnost pilatky řepkové a dřepčíka olejkového na jednu žlutou misku (Troubsko, 2020)

Graf 2: Průměrné procentické poškození listové plochy na jednu rostlinu žírem dřepčíka olejkového v termínech hodnocení (Troubsko, 2020)

Graf 3: Biologická účinnost jednotlivých variant na procentické poškození listů žírem dřepčíka olejkového v termínech hodnocení (Troubsko, 2020)

Graf 4: Vliv ošetření na průměrný počet larev dřepčíka olejkového na jednu rostlinu (Troubsko, 2020)

Graf 5: Vliv ošetření na průměrné poškození kořenové plochy na jednu rostlinu larvami květilky zelné (Troubsko, 9. 11. 2020)

Výsledek byl získán za podpory MZe ČR, institucionální podpora MZE-RO1719 a při řešení výzkumného projektu MZe ČR QK21010332.

Ing. Pavel Kolařík, Ing. Karla Kolaříková; Zemědělský výzkum, spol. s r. o., Troubsko
Ing. Michaela Hospodková; Corteva Agriscience Czech s. r. o.