BASF
BASF
BASF

AGRA

Perspektivní ošetření osiva luskovin

23. 02. 2022 Ing. Pavel Procházka, Ph.D. a kol. Osivo a sadba Zobrazeno 1342x

Jednou z možností, jak efektivně a relativně levně stimulovat osivo luskovin před jeho výsevem, je moření a inokulace. U osiva luskovin je více než účelné se zabývat vitalitou osiva a zároveň i možnostmi, jak jeho vitalitu zvýšit. Osivo u nás nejpěstovanějších luskovin, což je hrách a sója, se často potýkají s deklarovanými klíčivostmi pouze mezi 80 a 90 %, což obvykle naznačuje sníženou vitalitu, a je tedy vhodné osivo před výsevem stimulovat za účelem zvýšení vitality.

Proseeds

Podpora vitality osiva

Pro podporu zdravotního stavu osiva sóji a následně i jejích časných růstových fází je vhodné využít jednak fungicidní moření s přímým fungicidním, respektive antifungálním účinkem a jednak biologicky aktivní látky, které mají zejména stimulační efekt pro podporu tvorby pletiv, zajišťují hladké fungování buněčných dějů při stresových podmínkách a ovlivňují celkový zdravotní stav rostlin, čímž vhodně doplňují fungicidní moření osiva. Avšak i samotné moření osiva sóji biologicky aktivními látkami má pozitivní vliv na zvýšení vitality osiva a následně i lepší polní vzcházivosti, což vede k tvorbě kvalitního porostu s velmi dobrou perspektivou vysoké produkce.

Za biologicky aktivní látky lze považovat různé regulátory růstu, enzymy, látky spojené s bioenergetikou rostlin nebo i fotosyntetické pigmenty tvořící bílkovinné komplexy, které se účastní vlastní přeměny energie elektromagnetického záření na energii chemických vazeb. Řada biologicky aktivních látek prokázala příznivý vliv i na klíčení semen a následný růst rostlin nejen luskovin.

Kromě fungicidního a stimulačního moření je vhodné před výsevem inokulovat preparáty obsahujícími bakterie poutající vzdušný dusík, neboť biologická fixace je jednou z nejdůležitějších vlastností luskovin. S každou konkrétní luskovinou žijí v symbióze konkrétní bakterie, respektive jejich kmeny. Běžně dodávané inokulanty mají obvykle díky vysoké koncentraci kvalitních kmenů specifických bakterií podstatně vyšší aktivitu při symbióze než bakterie volně se vyskytující v půdě.

Polní pokusy

V rámci dlouholetých pokusů s mořením osiva sóji byly i v roce 2021 založeny pokusy ověřující vliv perspektivních biologicky aktivních látek.

Na základě mnohaletých provozních pokusů s mořením osiva sóji vyplynulo, že mezi perspektivní látky využitelné pro moření osiva sóji patří humáty, například v pokusech použitý Lignohumát Max, což je kapalný přípravek založený na bázi humusových kyselin. Obsahuje aktivní části huminového spektra, a to směs huminových kyselin a fulvokyselin v poměru 1:1, které pozitivně ovlivňují řadu biochemických a fyziologických procesů rostlin a pozitivně působí i na rostlinu samotnou. Humusové kyseliny pomáhají mimo jiné zvýšit nejen dostupnost, ale i vlastní příjem, distribuci a asimilaci zejména živin rostlinou.

Výhodné pro moření osiva jsou humáty obohacené například o auxiny, což je například v pokusech i provozní praxi velmi osvědčený Lexin (kapalný koncentrát huminových kyselin, fulvokyselin a auxinů).

Kromě auxinů lze humáty dále obohatit o různé vitamíny a enzymy, které mají na vitalitu osiv rovněž pozitivní vliv. Takovým příkladem je v pokusech používaný přípravek Lexenzym.

Dalším velmi pozitivně působícím přípravkem pro zvýšení vitality osiva sóji je Litofol Active, což je směs huminových kyselin, fulvokyselin a auxinů obohacená o dusík, hořčík a síru.

Nejefektivnějším mořením osiva sóji, vedoucím ke kvalitnímu a vitálnímu porostu poskytujícímu vysokou produkci je ovšem komplexní moření, které se skládá z fungicidního mořidla (v pokusech používaný Maxim XL 035 FS), biologicky aktivní látky Lexin, pomocného přípravku a bázi pinolenu Agrovital, to vše rozpuštěné v nasyceném roztoku sacharózy.

Spolu s mořením osiva sóji bylo osivo rovněž inokulováno přípravky obsahujícími symbiotické bakterie zajišťující biologickou fixaci dusíku. V pokusech byl použit přípravek Nitrazon +N obsahující specifické kmeny hlízkových bakterií rodu Rhizobium a dále kmeny bakterií rodu AzotobacterBacillus megatherium, které volně fixují vzdušný dusík a uvolňují fosfor z půdy do formy přístupné rostlinám. Je zde třeba připomenout, že pro každou plodinu existuje obvykle přímo daný inokulant obsahující právě ty kmeny bakterií, které jsou pro plodinu obvyklé.

Dále byl v pokusech použit kapalný inokulant Nitrazon humi sója, obsahující účinné kultury hlízkových bakterií specifických pro sóju a pomocný živný a fixační roztok. Podrobný popis všech použitých látek je v tabulce 1.

Tyto pokusy v roce 2021 proběhly na pozemcích Astur Straškov (Středočeský kraj, okres Litoměřice). Pro všechny varianty je vždy použita jednotná pěstitelská technologie.

V rámci ověřování vhodnosti inokulace osiva hrachu a jeho moření biologicky aktivní látkou bylo v roce 2021 testován vliv inokulantu Nitrazon humi hrách a dále stimulátoru Lexin na tvorbu hlízek na kořenovém systému hrachu a dále na celkový vývoj kořenového systému. Zde jsme hodnotili pokusné porosty hrachu setého (Eso) na pozemcích farmy rodiny Holejšovských ve Chmelné (okres Benešov). Na těchto porostech byly porovnávány varianty, kdy osivo bylo pouze inokulováno přípravkem Nitrazon humi hrách, dále inokulováno a zároveň mořeno stimulátorem Lexin. Dále ještě byla ověřována kombinace inokulantu Niitrazon humi a hydroponického hnojiva Hessi, což je hnojivo, které vedle extraktu enzymů vyrobených přirozenou fermentací obsahuje také různé mikroprvky. Jako kontrolní varianta bylo použito osivo, které před výsevem nebylo ani namořeno, ani inokulováno. Podrobný popis ošetření osiva je v tabulce 2.

Tab. 1: Složení jednotlivých variant pokusu ve Straškově

Přípravek

Dávkování na 1 tunu osiva

Lignohumát max

1,28 l + Nitrazon +N

Lexin

0,33 l + Nitrazon +N

Lexenzym

0,33 l + Nitrazon +N

Litofol Active

1,0 l + Nitrazon +N

„Komplexní moření Nitrazon +N“

nasycený roztok sacharózy 8,17 l

0,33 l Lexin + Nitrazon +N

0,5 l Agrovital

1,0 l Maxim XL 035 FS

„Komplexní moření Nitrazon humi sója“

nasycený roztok sacharózy 8,17 l

0,33 l Lexin + 4,0 l Nitrazon humi

0,5 l Agrovital

1,0 l Maxim XL 035 FS

Nitrazon +N

1,8 + 1,8 kg

Nitrazon humi sója

4,0 l

Kontrola

ošetřena pouze vodou

Tab. 2: Složení jednotlivých variant pokusu ve Chmelné

Přípravek Dávkování na 1 tunu osiva
Neošetřená kontrola -
Nitrazon Humi hrách 4,0 l
Nitrazon humi hrách + Lexin 4,0 l + 0,33 l
Nitrazon humi hrách + Hessi 4,0 l +  l,0 l

Výsledky

Z grafu 1 je patrné, že jak moření osiva, tak jeho inokulace vedlo u sóji ke zlepšení polní vzcházivosti. Nejlépe působící biologicky aktivní látkou byl přípravek Lexin (osivo bylo zároveň inokulované - tab. 1). Z grafu 1 je dále patrné, že i samotná inokulace osiva již vedla ke zvýšení polní vzcházivosti. Stejných výsledků jako ošetření osiva sóji bylo dosaženo i u ošetření osiva hrachu na lokalitě Chmelná, kde je patrné na grafu 2, že samotná inokulace přípravkem Nitrazon humi vedla ke zvýšení polní vzcházivosti. Použití biologicky aktivní látky Lexin vedlo k dalšímu nárůstu polní vzcházivosti oproti samotnému inokulantu.

Jedním ze základních požadavků při pěstování luskovin je funkční biologická fixace dusíku, kterou zajišťují hlízky obsahující symbiotické bakterie. Grafy 3 a 4 ukazují, že inokulace jak osiva sóji, tak osiva hrachu vede jednoznačně k vyššímu počtu hlízek na kořenech rostlin. Na grafu 3 je patrné, že v době odběru ještě nebyl počet hlízek tak vysoký, jako je u sóji obvyklé, avšak v průběhu vegetace se ještě počet zvyšoval. Chceme-li, ale dosáhnout ještě větší aktivity bakterií a počtu hlíz na kořenech rostlin sóji, je výhodné (jak ukazuje graf 3) sloučit operaci inokulace s komplexním mořením skládajícím se z fungicidního mořidla, Lexinu, přípravku Agrovital a nasyceného roztoku sacharózy. Velmi pozitivní vliv moření osiva biologicky aktivní látkou a zároveň jeho inokulace přípravkem obsahujícím symbiotické bakterie je také patrný z grafu 4, který ukazuje průměrný počet hlízek na kořenovém systému hrachu na lokalitě Chmelná.

Zdravý a vitální porost s rozvinutým kořenovým systémem je dobrý předpoklad vysoké produkce. Z grafu 5 je patrné, že jak moření jednotlivými biologicky aktivními látkami, tak i samotná inokulace vede k nárůstu produkce jednak nadzemní biomasy, která je důležitá pro efektivní využití fotosyntézy, tak kořenového systému, který je nepostradatelný pro příjem vody, živin, ale také při reakci rostlin na stres (například v podobě přísušku). U rostlin hrachu již nebylo v době hodnocení možné objektivně stanovit hmotnost kořenové soustavy, avšak z grafu 6 je zřejmé, že jak inokulace, tak zejména inokulace spojená s mořením biologicky aktivní látkou vedlo k výraznému nárůstu tvorby biomasy nadzemní hmoty.

Pozitivní vliv biologicky aktivních látek a inokulace na vzcházení porostu, aktivitu hlízkových bakterií, tvorbu rostlin s pevnými a vitálními pletivy, měl v konečném důsledku velmi příznivý vliv na výnos sóji i hrachu, což ukazují grafy 7 a 8. Samotná inokulace se v roce 2021 neprojevila na lokalitě Straškov do výnosu sóji, avšak výsledek zde mohl být ovlivněn zejména půdně fyzikálními parametry pozemku, na kterém byl pokus založen. Tuto skutečnost podporuje i celkově nízký počet hlízek na kořenech sóji, což je vidět na grafu 3. V případě, že bylo osivo kromě inokulace ještě namořeno, a to zejména komplexním mořením obsahujícím kromě biologicky aktivní látky ještě fungicidní mořidlo, pomocnou látku na bázi pinolenu (který má rovněž částečně fungicidní účinky) a sacharózy, projevil se pozitivní efekt moření při sklizni poměrně výrazně. U porostů hrachu ve Chmelné byly podmínky pro rozvoj hlízek velmi dobré, a i samotná inokulace přinesla poměrně vysoký nárůst výnosu semen. Velmi pozitivní efekt na produkci hrachu pak byl patrný při využití moření Lexinem, ale i hnojivem Hessi.

Graf 1: Počet rostlin po vzejití u jednotlivých variant ošetření osiva sóji
Graf 1: Počet rostlin po vzejití u jednotlivých variant ošetření osiva sóji

Graf 2: Počet rostlin po vzejití u jednotlivých variant ošetření osiva hrachu
Graf 2: Počet rostlin po vzejití u jednotlivých variant ošetření osiva hrachu

Graf 3: Průměrný počet hlíz obsahujících bakterie poutající vzdušný dusík u jednotlivých variant ošetření osiva sóji
Graf 3: Průměrný počet hlíz obsahujících bakterie poutající vzdušný dusík u jednotlivých variant ošetření osiva sóji

Graf 4: Průměrný počet hlíz obsahujících bakterie poutající vzdušný dusík u jednotlivých variant ošetření osiva hrachu
Graf 4: Průměrný počet hlíz obsahujících bakterie poutající vzdušný dusík u jednotlivých variant ošetření osiva hrachu

Graf 5: Průměrná hmotnost sušiny kořenového systému a nadzemní hmoty jednotlivých variant sóji (21. 6. 2021)
Graf 5: Průměrná hmotnost sušiny kořenového systému a nadzemní hmoty jednotlivých variant sóji (21. 6. 2021)

Graf 6: Průměrný obsah sušiny nadzemní hmoty jednotlivých variant hrachu (10. 6. 2021)
Graf 6: Průměrný obsah sušiny nadzemní hmoty jednotlivých variant hrachu (10. 6. 2021)

Graf 7: Výnos semen sóji u jednotlivých variant na lokalitě Straškov
Graf 7: Výnos semen sóji u jednotlivých variant na lokalitě Straškov

Graf 8: Výnos semen hrachu u jednotlivých variant na lokalitě Chmelná
Graf 8: Výnos semen hrachu u jednotlivých variant na lokalitě Chmelná

Závěr

Na základě výše popsaných výsledků, ale také na základě dlouhodobých výsledků pokusů lze inokulaci osiva hrachu i sóji považovat za efektivní při produkci. Sloučením inokulace s mořením biologicky aktivními látkami dále ještě více zajistíme zvýšení efektivity produkce jak sóji, tak hrachu.

Otázkou do budoucna je využívání fungicidních mořidel pro luskoviny, neboť účinných látek použitelných pro hrách a sóju neustále ubývá. Předmětem dalšího výzkumu nyní je ověřit možnosti využití například přírodních látek s fungicidním, respektive antifungálním účinkem.

Zakládání porostů sóji ve Straškově 27. 4. 2021
Zakládání porostů sóji ve Straškově 27. 4. 2021

Hlízy obsahující bakterie poutající vzdušný dusík na variantě komplexního moření 30. 7. 2021
Hlízy obsahující bakterie poutající vzdušný dusík na variantě komplexního moření 30. 7. 2021

Sklizeň pokusů s mořením hrachu ve Chmelné 10. 8. 2021
Sklizeň pokusů s mořením hrachu ve Chmelné 10. 8. 2021

Ing. Pavel Procházka, Ph.D.1, Ing. Přemysl Štranc, Ph.D.2, Ing. Jiří Holejšovský 1, Ing. Petra Zavřelová3, Radek Vostřel 1
1
Česká zemědělská univerzita v Praze, 2 ZEPOR+ - zemědělské poradenství a soudní znalectví Žatec, 3 Farma ŽIRO s.r.o.
foto: P. Procházka

Související články

Seznam doporučených odrůd hrachu polního jarního, 2024

29. 03. 2024 Ing. František Vytiska; Národní odrůdový úřad ÚKZÚZ Osivo a sadba Zobrazeno 71x

Přehled odrůd pelušky jarní na píci, 2024

28. 03. 2024 Ing. František Vytiska; Národní odrůdový úřad ÚKZÚZ Osivo a sadba Zobrazeno 107x

Seznam doporučených odrůd sóje, 2024

26. 03. 2024 Ing. František Vytiska; Národní odrůdový úřad ÚKZÚZ Osivo a sadba Zobrazeno 171x

Národní program konzervace a využití genetických zdrojů a biodiverzity oslavil 30 let

22. 03. 2024 Ing. Veronika Venclová, Ph.D.; Agromanuál Osivo a sadba Zobrazeno 167x

Průběh počasí a výsledky odrůdových pokusů se sójou v roce 2023

06. 03. 2024 Ing. Přemysl Štranc, Ph.D. a kol. Osivo a sadba Zobrazeno 231x

Další články v kategorii Osivo a sadba

detail