BASF
BASF
BASF

AGRA

Počasí a výsledky odrůdových pokusů se sójou v roce 2017

11. 02. 2018 Ing. Přemysl Štranc, Ph.D. a kol. Osivo a sadba Zobrazeno 1971x

Září bylo neobvykle teplé (3 °C nad normálem - N). Nejtepleji bylo v období 8.–16. září (5 °C nad N), kdy maximální denní teploty vzduchu převyšovaly i 30 °C. Srážky byly prostorově velmi nerovnoměrné. Silně pršelo v Ústeckém a Karlovarském kraji (až 80 mm i více), na ostatním území ČR bylo naopak sucho.

Varistar

logo

Počasí - konec léta a podzim 2016

Září bylo neobvykle teplé (3 °C nad normálem - N). Nejtepleji bylo v období 8.–16. září (5 °C nad N), kdy maximální denní teploty vzduchu převyšovaly i 30 °C. Srážky byly prostorově velmi nerovnoměrné. Silně pršelo v Ústeckém a Karlovarském kraji (až 80 mm i více), na ostatním území ČR bylo naopak sucho. Nejméně pršelo na Vysočině a jižní Moravě (pod 15 mm). Velmi teplé a na větší části republiky sušší až suché září komplikovalo a oddalovalo setí ozimých obilnin, a naopak prospělo zrání a sklizni sóji i ostatních plodin s delší vegetační dobou. Uvedené počasí podpořilo přelet mšic, a tím i šíření viróz u vzcházejících ozimů. Na přelomu září a října se prudce a výrazně ochladilo a začalo pršet. Rozbahněný povrch půdy silně komplikoval až znemožňoval zakládání porostů ozimých obilnin a sklizeň plodin „krátkého dne“ včetně sóji. V průběhu října, v jeho 2. polovině se oteplilo, ale deštivý ráz počasí dále pokračoval. Říjen jako celek byl teplotně normální, srážkově však nadnormální (152 % N), čímž došlo k značnému vyplavení některých živin z půdy. Snížila se hlavně zásoba dusíku (nižší mineralizace a vyplavení).

Včas založené porosty ozimů byly koncem října většinou v poměrně dobrém stavu. Porosty opožděně zakládané, zejména ozimé řepky, které hůře vzcházely a zpočátku byly mezerovité, růstově slabé a nehomogenní, se na přelomu října a listopadu zlepšily. Růstu ozimů v podstatě vyhovoval i listopadový ráz počasí. V první polovině tohoto měsíce bylo deštivo a místy sněžilo, průměrné denní teploty vzduchu se pohybovaly pod normálem, ve dnech 14.–16. 11. se vyskytly celodenní mrazy (i v nižších polohách) a způsobily slaběji vyvinutým porostům šok. K jejich zotavení došlo v následujícím relativně teplém období, ve druhé polovině listopadu. V globálu byl listopad teplotně i srážkově normální (kromě jižní Moravy).

Počasí - zima 2016/17

Zima jako celek byla teplotně normální a sušší až suchá, zejména v důsledku srážkově podnormálního prosince (cca 58 % N). Díky mrazivému, teplotně podnormálnímu lednu (2,8 °C pod N) se tak odlišovala od několika předchozích „přímořských“ zim, což mělo negativní dopad na stav později a hůře založených porostů ozimů, zejména řepky (místy navíc oslabené sáním mšic a virem žloutenky). Tyto porosty následně utrpěly i velkým kolísáním denních a nočních teplot v první polovině února (zamrzání a rozmrzání půdy - trhání kořenů), lokálně i suchem (hlavně řepka - zaorávky). Jinak zřejmě i v důsledku sněhové pokrývky na většině území ČR (minimum sněhu na jižní Moravě), k větším mrazovým škodám na polních i víceletých kulturách nedošlo. Většina škůdců dobře přezimovala.

Druhou polovinu února, kdy přišly poněkud větší srážky (již v podobě dešťů) a výrazně se oteplilo, můžeme označit jako časné předjaří. Proto se předpokládalo brzké zahájení polních prací.

Počasí - nástup jara 2017

V průběhu března se dále oteplovalo, zejména počátkem měsíce a v jeho druhé polovině. Průměrná měsíční teplota ve výši 5,9 °C byla o 3,4°C vyšší než N. Celkově spadlo v průměru 41 mm srážek (103 % N), nejméně opět na jižní Moravě. Průměrná délka slunečního svitu činila 140 hodin (120 % N).

Poměrně vysoké (většinou nadnormální) teploty panovaly i v první polovině dubna. V polovině měsíce se však výrazně ochladilo a na přelomu 2. a 3. dekády mrzlo na téměř celém území ČR, místy i sněžilo. Došlo k lokálnímu poškození ovocných dřevin, hlavně meruněk, vinné révy, a k retardaci růstu rané zeleniny. Jako celek však byl duben teplotně normální (6,9 °C, 0,4 °C pod N). Srážky, které se vyskytovaly v průběhu celého měsíce byly silně nadnormální (v průměru 76 mm - 162 % N). Nejvíce pršelo v Moravskoslezském kraji (nad 120 mm), nejméně v krajích Ústeckém, Karlovarském a Jihomoravském. Průměrný počet hodin slunečního svitu dosáhl pouze 116 hodin (73 % N). Časté deště a převlhčená půda silně komplikovaly a oddalovaly dokončení jarních polních prací, zejména zakládání porostů teplomilnějších plodin (včetně sóji). Řada porostů sóji byla v Moravskoslezském kraji zakládána až v polovině května. Chladné a deštivé počasí omezilo i výlet včel, a tím i opylování plodin, ale prospělo obilninám a řepce (pomalejší vývoj, větší odnožení a větvení), čímž se zlepšila prognóza výše jejich sklizně. Na produkční stav porostů polních plodin působilo poměrně příznivě ještě počasí v první polovině května. Výrazné ochlazení s mrazy 9. 5. a 10. 5. však umocnilo škody na ovocných dřevinách a vinné révě z počátku 2. dekády dubna.

Ve druhé polovině května se začalo oteplovat a ubývat srážek. 30. 5. max. denní teplota na podstatné části území přesáhla 30 °C (Průhonice 34,5 °C). Vydatněji pršelo pouze 23. a 30. 5., opět v Moravskoslezském kraji. Přísuškem byly nejvíce zasaženy kraje Ústecký a Jihomoravský. Celkově byl květen teplotně normální, ale srážkově podnormální (43 mm - 62 % N). Průměrný úhrn hodin slunečního svitu činil 230 hodin (107 % N).

Počasí - konec jara, počátek léta 2017

Nadnormální teploty pokračovaly i v červnu, nejtepleji však bylo v poslední dekádě měsíce, kdy max. denní teploty dosahovaly až 35 °C. Průměrná měsíční teplota ve výši 18,2 °C překročila N o 2,4 °C. Průměrný úhrn srážek sice dosáhl 68 mm (87 % N), ale jejich plošné rozložení bylo velmi nerovnoměrné. Nejméně opět pršelo na jižní Moravě. Průměrná délka slunečního svitu činila 282 hodin (136 % N). Dlouhé období s vysokými teplotami, intenzivním slunečním zářením a výsušným větrem výrazně zvýšilo ztráty půdní vody, čímž sucho narůstalo. Využitelná vodní kapacita půdy (VVK) na celé řadě stanovišť, zejména v Ústeckém, nejvíce však v Jihomoravském kraji, klesla pod 20 %. Často se pohybovala i kolem 10 %. Běžně docházelo k dočasnému vadnutí rostlin, místy i k jejich vadnutí trvalému. Porosty obilnin a řepky urychleně dozrávaly, hlavně na jižní Moravě. Prognóza výše jejich sklizně se dále zhoršila. Rostliny sóji v období vysoké potřeby vláhy byly místo nástupu „monzunových“ dešťů postiženy jejím kritickým nedostatkem. Zpomalily až zastavily růst a žloutly, listy i generativní orgány začaly opadávat. Na přelomu června a července se vyskytly bouřky a pršelo. Podstatné části ploch ozimů však tyto srážky již neprospěly, neboť jejich porosty byly fyziologicky zralé, příp. i zčásti zaschlé a byla zahájena jejich sklizeň (Břeclavsko, Hodonínsko, Znojemsko).

V průběhu července se vyskytly tři vlny veder, 5.–10. 7., 18.–.23. 7. a 30.–31. 7. s teplotami až 35 °C, lokálně provázené bouřkami s krupobitím, které působilo velké škody na plodinách. V průměru byly srážky na úrovni normálu (cca 90 mm), ale prostorově velmi rozdílné. Nejméně pršelo na jihu a východě Moravy a na západě Čech.

Počasí - druhá polovina léta, počátek podzimu 2017

Podobná povětrnostní situace jako v červenci panovala i v srpnu. Srážky komplikovaly žně, avšak prospěly plodinám s delší vegetační dobou, včetně chmele. S průměrnou měsíční teplotou 18,8 °C lze srpen hodnotit jako teplotně nadnormální až silně nadnormální (při kladné odchylce 2,4 °C od N 1961–1990). Nejtepleji bylo počátkem měsíce (1. 8. – 3. 8.), kdy max. denní teploty přesahovaly i 35 °C. Celkově byla východní část území ČR (Morava, Slezsko) výrazně teplejší než Čechy. Nejchladněji bylo 22. až 23. 8. na počátku sklizně chmele.

Průměrný měsíční úhrn srážek ve výši 64 mm představuje asi 84 % N. Více opět pršelo v Čechách, zejména na západě (nejvíce ve dnech 9. 8.–11. 8.). Podstatně sušší byly Slezsko a Morava, především jižní Morava. Sluneční svit s průměrným počtem hodin 241 dosáhl 109 % N.

Vlhčí počasí s přeprškami v Čechách brzdilo žně, naopak na východě našeho území, zejména na jižní Moravě, sklizeň hlavních plodin proběhla rychleji, avšak s velkým propadem výnosů (Břeclavsko, Hodonínsko, Znojemsko). V regionech s většími srážkami se dále zlepšil stav kukuřice, cukrovky, pozdních odrůd brambor, ale i sóji, která zčásti regenerovala.

Počátkem září se ochladilo. Chladno bylo především 1.– 4 .9., dále pak 15.–24. 9. V těchto obdobích i nejvíce pršelo. Srážky však byly značně rozdílné. V Čechách průměrný měsíční úhrn činil 47 mm (85 % N), na Moravě a ve Slezsku 104 mm (168 % N).  V Moravskoslezském kraji spadlo dokonce více než 150 mm srážek. Zmíněné rozdílnosti v četnosti a úhrnu srážek a následně i ve vlhkosti půdy výrazně ovlivnily i dobu, hlavně však kvalitu zakládání porostů ozimů.

Průměrná měsíční teplota vzduchu byla 1 °C pod N. Zřejmě vzhledem k menší délce slunečního svitu (měsíční průměr 97 hodin - 63 % N) a vcelku normálním srážkám (v průměru 66 mm - 114 % N) se září jevilo jako neobvykle chladné, a proto zpomalilo zrání a sklizeň teplomilných plodin, zejména sóji, ale i kukuřice na zrno.

První dekáda října byla vlhká, spadlo cca 150 % obvyklého množství srážek a postupně se oteplovalo. Přišlo již neočekávané „babí léto“, které spolu se zvýšením vláhy v půdě výrazně prospělo růstu ozimů. Pokles srážek v další části měsíce pak umožnil sklizeň plodin s delší vegetační dobou včetně sóji.

Pokusy se sójou

Odrůdové pokusy se sójou byly poloprovozního charakteru a proběhly na stanovištích Skalička, Sloveč a Studeněves.

Základní informace o stanovištích pokusů

Stanoviště Skalička - okres Přerov
Území je součástí Podbeskydské pahorkatiny
Nadmořská výška: 260 m
Půda: fluvizem glejová na bezkarbonátových nivních sedimentech, středně těžká
Klima oblasti: B3 - mírně teplá, mírně vlhká, s mírnou zimou, ø roční teplota 7–9 °C, ø roční úhrn srážek 550–700 mm

Stanoviště Sloveč - okres Nymburk
Území je součástí Cidlinské až Merlinské tabule
Nadmořská výška: 210 m
Půda: degradovaná černozem, písčitá jílovitá hlína (62 % písek, 16 % hlína, 22 % jíl)
Klima oblasti: B2 - mírně teplá, mírně suchá, s mírnou zimou, ø roční teplota 7–9 °C, ø roční úhrn srážek 550–600 (650) mm

Stanoviště Studeněves - okres Kladno
Území je součástí Kladenské tabule
Nadmořská výška: 315 m
Půda: kambizem arenická na karbonátové svahovině, středně těžká až lehčí
Klima oblasti: B1 - mírně teplá, suchá, s mírnou zimou, ø roční teplota 8–10 °C, ø roční úhrn srážek 450–550 mm

Sledované odrůdy sóji a jejich výsevky

Odrůdové pokusy byly v roce 2017 poznamenány velmi pozdním termínem výsevu na lokalitě Skalička (cca 1 měsíc po agrotechnické lhůtě), což bylo způsobeno převlhčenou půdou v období zakládání porostů sóji v Moravskoslezkém regionu.

Na pokusných lokalitách jsme v roce 2017 sledovali následující odrůdy sóji: Merlin, Viola, Amandine, ES Comandor, Alexa, Amadea, Cordoba, Bettina, RGT Stumpa, RGT Soprana, SY Livius, ES Mentor, ES Navigator, Tourmaline, Galice, Toutatis, Angelica, Solena, Korana, Meridian, Antonia.

Vzhledem k velice rozdílnému značení ranosti odrůd u jednotlivých šlechtitelů (dodavatelů) jsme odrůdy podle ranosti raději neřadili. U některých odrůd může jejich ranost ovlivnit i atypický průběh povětrnostních podmínek, příp. nižší hustota porostu (u řidších porostů často dochází k většímu větvení, a tím oddálení sklizně). Mezi nejranější odrůdy v pokusech patřily např. Merlin, Viola, Amandine, ES Comandor. Naopak k nejpozdnějším odrůdám zařazeným v pokusech patřily např. odrůdy Angelica, Korana, ES Mentor. Poměrně pozdně se jevila i odrůda Meridian, u které tento fakt způsobovala nízká hustota porostu.

Z důvodu nekvalitního osiva, značně odlišné ranosti a schopnosti větvení odrůd jsme zvolili čtyři rozdílné výsevky. Největší výsevek (75 semen/m2) jsme zvolili u odrůdy s nejnižší klíčivostí a biologickou hodnotou osiva, kterou byl Meridian. Druhý největší výsevek (70 semen/m2) jsme zvolili u velmi rané málo větvící odrůdy Amandine (000). Mírně vyšší výsevek standart (68 semen/m2) jsme použili u velmi rané odrůd Merlin (000+). Ostatní odrůdy (Viola, ES Comandor, Alexa, Amadea, Cordoba, Bettina, RGT Stumpa, RGT Soprana, SY Livius, ES Mentor, ES Navigator, Tourmaline, Galice, Toutatis, Angelica, Solena, Korana, Antonia) jsme vyseli v počtu 65 semen/m2 (standardní výsevek).

Tab. 1: Termíny setí a sklizně sóji na jednotlivých lokalitách

Operace

Lokalita

Studeněves

Sloveč

Skalička

Setí

24. 4. 2017

25. 4. 2017

17. 5. 2017

Sklizeň

16. 10. 2017

2. 10. 2017

20. 10. 2017

Výsledky vegetačního pozorování

Oproti předchozímu ročníku byla v roce 2017 hustota porostů sóji na všech lokalitách výrazně nižší (o cca 10 rostlin/m2 - nejčastěji se pohybovala mezi 30 až 40 rostlinami/m2 - viz tab. 2). Nejvyšší hustoty jsme zaznamenali u odrůd Alexa, Galice a Amandine (40,1 resp. 40,0 rostlin/m2). Naopak nejnižší hustotu porostu jsme zjistili u odrůdy Meridian (22,8 rostlin/m2), a to i přes nejvyšší výsevek 75 klíčivých semen/m2. Důvodem takto nízké hustoty u odrůdy Meridian bylo osivo s nízkou deklarovanou klíčivostí (údajně 80 %). Biologická hodnota osiva však byla výrazně nižší, což se projevilo nízkou polní vzcházivostí. Uvedená situace vypovídá o účelnosti zakládat semenářské porosty vhodných odrůd sóji v našich agroekologických podmínkách, kdy tvořící se semena (osivo) na rostlinách založených porostů procházejí „nucenou“ adaptací na tyto podmínky. Lze též předpokládat, že u nás vypěstované osivo bude mít oproti osivu z přímého dovozu příznivější i některé biochemické vlastnosti.

Druhou nejnižší hustotu jsme pozorovali u odrůdy ES Comandor (29,9 rostlin/m2), u které negativně ovlivňovalo její klíčení nevhodné moření (pevná a elastická obalovací hmota na povrchu semene bránila normálnímu klíčení). Z výše uvedeného příkladu je patrné, že předseťová úprava osiva se musí provádět vhodnými přípravky, jinak může působit kontraproduktivně. Ze zjištěných výsledků dále vyplývá, že jak hustotu porostu, tak i ostatní sledované parametry významně ovlivňovala nejen semenářská a biologická hodnota osiva, ale i nevhodná předseťová úprava osiva.

Odrůda ovlivňuje hustotu porostu nejen počtem vzešlých rostlin na jednotce plochy, ale i schopností se větvit. Samotné větvení je významným morfologickým znakem, který umožňuje zvětšení povrchu rostliny, event. její hmotnosti a současně i dokonalejší využití prostoru a dalších ekologických podmínek.  Uvedený fakt pak vypovídá o možné kompenzaci negativního výnosotvorného účinku řídkých porostů. Z pohledu větvení rostlin bylo v roce 2017 dosaženo vyšších hodnot než v předchozích letech (zejména z důvodu výrazně nižší hustoty porostů). Největší větvení jsme pozorovali u odrůdy Bettina (3,5 větve na rostlinu). Naopak nejméně větvily odrůdy Antonia, RGT Soprana, Galice a RGT Stumpa (1,3 větve na rostlinu).

Pro snadnější sklizeň a menší ztráty semene je důležitým parametrem výška apikálního konce nejspodnějšího lusku od povrchu půdy. Uvedenou výšku můžeme pozitivně ovlivnit jednak větší hustotou porostu, jednak i aplikací stimulátorů růstu založených zejména na bázi auxinu (např. přípravky Lexin, Litofol Active, LEXenzym). Výška nasazení prvních lusků byla oproti roku 2016 výrazně nižší, přičemž její průměrnou hodnotu výrazně zvyšovaly pozdě zakládané porosty sóji na lokalitě Skalička. Pořadí lokalit s ohledem na výšku nasazení prvních lusků byla značně rozdílná, Skalička (v Ø 10,6 cm), Sloveč (v Ø 5,3 cm) a Studeněves (v Ø 5,2 cm). Z hlediska odrůd jsme nejvyšší výšku apikálního konce nejspodnějšího lusku od povrchu půdy pozorovali u odrůd Solena (8,9 cm) a Alexa (8,5 cm). U odrůd Solena, Korana a Toutatis jsme na některých lokalitách zjistili vyholování spodních pater lusků. Nejnižší výšku nasazení prvního lusku jsme zaznamenali u odrůd Antonia (5,4 cm) a Merlin (5,8 cm).

Výška porostudélka rostlin vypovídá o vzrůstnosti jednotlivých odrůd sóji a v některých případech i o jejich náchylnosti k poléhání. Současně je třeba poznamenat, že v teplých a vlhčích ročnících, obzvláště na úrodných stanovištích, může docházet k určitému polehnutí porostu, které však většinou výrazně nekomplikuje sklizeň. Největší délku rostlin jsme pozorovali u odrůdy Korana (102,3 cm), dále pak u odrůdy Angelica (98,4 cm). Naopak vzrůstově nejnižší odrůdou byl ES Mentor (78,1 cm), který se současně vyznačoval velmi dobrou odolností vůči polehání.

Tab. 2: Výsledky bonitace porostů odrůd sóji (průměr ze 3 lokalit)

Odrůda

Výška nasazení prvních lusků (cm)*

Počet větví (ks)

Výška porostu (cm)

Délka rostlin (cm)

Stupeň polehnutí

Výsevek na 1 m2

Počet rostlin na 1 m2

Merlin

5,79

2,3

82,2

82,2

9,0

68

34,4

Amandine

7,28

1,4

95,5

95,5

9,0

70

40,0

Cordoba

7,21

2,5

90,2

95,8

8,5

65

33,2

Bettina

7,18

3,5

83,2

85,9

8,7

65

33,6

Amadea

6,67

2,3

86,3

88,3

8,8

65

30,8

SY Livius 1

7,31

1,9

86,5

86,5

9,0

65

36,0

SY Livius 2

7,67

1,9

88,5

88,5

9,0

65

33,5

ES Mentor

6,86

1,4

78,1

78,1

9,0

65

34,7

ES Comandor

7,33

2,2

83,1

83,1

9,0

65

29,9

ES Navigator

6,38

2,4

82,1

82,1

9,0

65

34,3

Tourmaline

6,90

1,6

85,3

85,3

9,0

65

33,2

Galice

8,25

1,3

83,0

83,0

9,0

65

40,0

Alexa

8,50

1,8

84,0

93,8

8,5

65

40,1

Viola

6,44

2,3

85,2

88,8

8,5

65

34,0

Toutatis

8,12

1,4

84,5

84,5

9,0

65

32,4

Angelica

7,35

2,1

91,1

98,4

8,2

65

35,6

Solena

8,91

1,9

82,6

94,5

7,3

65

36,7

Korana

8,17

2,0

91,0

102,3

8,3

65

37,5

Meridian **

7,27

2,1

91,4

91,4

9,0

75

22,8

Antonia

5,39

1,3

84,1

84,1

9,0

65

31,5

RGT Stumpa

7,92

1,3

87,9

90,3

8,8

65

39,9

RGT Soprana

7,69

1,3

87,6

87,6

9,0

65

35,1

Pozn.: * - výška apikálního konce nejspodnějšího lusku od povrchu půdy

** - u odrůdy Meridian nízká hustota porostu výrazně ovlivňovala i ostatní sledované parametry

Sklizňové výsledky

V rámci ČR byly v roce 2017 výnosy sóji oproti předchozímu roku výrazně nižší, což je způsobeno především tím, že předloňský rok byl výnosově nejlepší v historii. Jinak lze rok 2017 hodnotit jako výnosově průměrný (tab. 3). Výnosy sóji v našich poloprovozních pokusech byly velmi dobré a pohybovaly se v rozmezí 2,5–4,3 t/ha, v závislosti na odrůdě a na půdně-klimatických podmínkách lokalit. Z pohledu lokalit se sóji nejlépe dařilo ve Slovči (Ø 3,6 t/ha), dále na lokalitě Skalička (Ø 3,4 t/ha), na lokalitě Studeněves bylo dosaženo průměrného výnosu 3,1 t/ha.

Na lokalitě Sloveč jsme zaznamenali nejvyšší výnos u pozdní odrůdy Angelica (4,27 t/ha), dále pak u odrůd Antonia (4,20 t/ha), ES Comandor (4,15 t/ha) a RGT Stumpa (4,07 t/ha). Nejnižší výnos zde poskytla odrůda sóji Meridian (2,53 t/ha), která měla o 22 rostlin na m2 méně než byl průměr ostatních odrůd (hustota Meridianu byla pouhých 21,6 rostlin na m2). S ohledem na výše uvedené skutečnosti lze proto hodnotit výnos odrůdy Meridian jako výborný.

Na výnosově slabší lokalitě Skalička jsme zjistili nejvyšší výnosy u odrůd RGT Stumpa (4,10 t/ha), Solena a Antonia (4,06 t/ha). Nižší výnosy zde poskytly odrůdy sóji ES Navigator (2,96 t/ha – nevhodně mořená odrůda), Tourmaline (2,97 t/ha), SY Livius (3,01 t/ha).

Na výnosově nejslabší lokalitě Studeněves jsme opět zaznamenali nejvyšší výnos u pozdní odrůdy Angelica (3,89 t/ha), dále u odrůd RGT Stumpa (3,88 t/ha), Solena (3,51 t/ha) a Galice (3,49 t/ha). Naopak nejnižší výnos (ve Studeněvsi) jsme zjistili u velmi raných odrůd Amandine a Merlin (2,53 t/ha).

Nejvyššího průměrného výnosu semene ze všech lokalit dosáhly odrůdy Angelica a RGT Stumpa (Ø 4,02 t/ha), RGT Soprana (Ø 3,79 t/ha), Antonia (Ø 3,75 t/ha) a Solena (Ø 3,74 t/ha). Naopak nejnižší průměrný výnos jsme zaznamenali u velmi rané (nejranější v pokusech) odrůdy sóji Merlin (Ø 2,92 t/ha), a dále u „postižených“ odrůd sóji ES Navigator (Ø 2,96 t/ha) a Meridian (Ø 2,99 t/ha), které vzhledem ke nevhodnému moření a špatné kvalitě osiva, a tím nízké vzcházivosti, nebyly schopné dosáhnout příznivějších výnosů.

Tab. 3: Výnosové výsledky (v t/ha při 13% vlhkosti)

Odrůda

Lokalita

Průměr

Studeněves

Sloveč

Skalička

Merlin

2,531

3,057

3,169

2,919

Amandine

2,528

3,095

3,448

3,024

Cordoba

2,910

3,568

3,384

3,287

Bettina

2,718

3,191

3,294

3,067

Amadea

2,856

3,302

3,018

3,059

SY Livius 1

2,574

3,719

3,032

3,108

SY Livius 2

2,769

3,606

3,006

3,127

ES Mentor

2,965

3,510

3,089

3,188

ES Comandor*

2,917

4,145

3,092

3,385

ES Navigator

2,675

3,245

2,956

2,959

Tourmaline

3,314

3,535

2,966

3,271

Galice

3,487

4,055

3,034

3,525

Alexa

3,328

3,245

3,049

3,207

Viola

3,477

3,300

3,326

3,367

Toutatis

2,741

3,775

3,786

3,434

Angelica

3,893

4,269

3,892

4,018

Solena

3,505

3,646

4,061

3,738

Korana

3,395

3,213

3,356

3,321

Meridian*

2,929

2,526

3,512

2,989

Antonia

2,989

4,204

4,059

3,751

RGT Stumpa

3,877

4,071

4,098

4,016

RGT Soprana

3,469

3,991

3,912

3,790

Pozn.: * - u odrůd Meridian a ES Comandor nízká hustota porostu výrazně ovlivňovala výnos

Autoři děkují za spolupráci zemědělským podnikům - Skalagru a.s., Zemědělské společnosti Sloveč, a.s. a SHR - Miroslavu Sochorovi, zejména agronomům a jednatelům uvedených podniků - Ing. Rostislavu Dvorskému, Ing. Jiřímu Mikšovskému, Ing. Jiřímu Sobotovi, Ing. Ondřeji Sobotovi, p. Miroslavu Sochorovi, Ing. Josefu Sochorovi, Ing. Václavu Vozákovi, Mgr. Zdeňku Matyskovi a dalším.

Údaje o počasí byly čerpány z měření ČHMÚ.

Ing. Přemysl Štranc, Ph.D., Ing. Jaroslav Štranc, CSc., Daniel Štranc; ZEPOR+ - zemědělské poradenství a soudní znalectví Žatec
Ing. Pavel Procházka, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze

Související články

Přehled odrůd pelušky jarní na píci, 2024

28. 03. 2024 Ing. František Vytiska; Národní odrůdový úřad ÚKZÚZ Osivo a sadba Zobrazeno 93x

Seznam doporučených odrůd sóje, 2024

26. 03. 2024 Ing. František Vytiska; Národní odrůdový úřad ÚKZÚZ Osivo a sadba Zobrazeno 168x

Národní program konzervace a využití genetických zdrojů a biodiverzity oslavil 30 let

22. 03. 2024 Ing. Veronika Venclová, Ph.D.; Agromanuál Osivo a sadba Zobrazeno 161x

Průběh počasí a výsledky odrůdových pokusů se sójou v roce 2023

06. 03. 2024 Ing. Přemysl Štranc, Ph.D. a kol. Osivo a sadba Zobrazeno 228x

Okénko do zahraničí: DNA pšenice by mohla pomoci vyšlechtit plodiny odolné klimatu

01. 03. 2024 Doc. Dr. Ing. Jaroslav Salava; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Osivo a sadba Zobrazeno 315x

Další články v kategorii Osivo a sadba

detail