Počasí a výsledky odrůdových pokusů se sójou v roce 2021

28. 02. 2022 Ing. Přemysl Štranc, Ph.D. a kol. Osivo a sadba Zobrazeno 1632x

Srpen lze hodnotit jako teplotně nadnormální (1,5 °C pod N), s průměrnou měsíční teplotou 18,8 °C. Srážkově byl srpen nadnormální (138 % N). Rozložení srážek bylo velmi nevyrovnané (silně rozdrobené), a to i na poměrně malém území.

Počasí 2020/21

Druhá polovina léta a začátek podzimu 2020

Srpen lze hodnotit jako teplotně nadnormální (1,5 °C pod N), s průměrnou měsíční teplotou 18,8 °C. Srážkově byl srpen nadnormální (138 % N). Rozložení srážek bylo velmi nevyrovnané (silně rozdrobené), a to i na poměrně malém území. Jediným větším územím potýkajícím se s deficitem srážek byly severozápadní Čechy, kde jsou však plochy sóji malé. Naopak na severní Moravě bylo srážek často více, než by zemědělci potřebovali.

Podzim 2020

Září bylo teplotně nadnormální (1,2 °C nad N). Z pohledu srážek bylo září na území ČR nadprůměrné (126 % N), s průměrným měsíčním úhrnem 73 mm. Srážky byly prostorově a časově nerovnoměrně rozložené. Většina z měsíčního úhrnu srážek spadla v prvních a posledních šesti dnech měsíce.

Říjen byl teplotně normální (0,9 °C nad N). Teplá byla první dekáda měsíce, kdy se průměrné denní teploty na území ČR pohybovaly nad normálem. Srážkově byl říjen nadnormální, měsíční úhrn srážek 90 mm představoval 209 % N. Úhrn srážek na území Moravy a Slezska činil 125 mm a byl výrazně vyšší než na území Čech (72 mm).

Listopad byl teplotně normální (0,9 °C nad N) a srážkově silně podnormální (45 % N). Deštivý průběh podzimu na řadě míst výrazně zpozdil, v některých případech až znemožnil nejen zakládání ozimů, ale i sklizeň později dozrávajících plodin včetně sóji. V řadě případů jsme u sóji pozorovali retrovegetaci a u zralých odrůd byla sklizeň výrazně zpožďována vysokou vlhkostí semen způsobenou nadměrnými srážkami. Příkladem toho byla i sklizeň na lokalitě Skalička, která proběhla 24.11. (až po mrazících), při sklizňové vlhkosti přes 21 %. Pro dokreslení situace uvádíme úhrn srážek ze Skaličky, kde v roce 2020 za měsíce leden až listopad spadlo 985 mm oproti ročnímu normálu 680 mm (zdroj: ing. Václav Vozák - Skalagro a.s.). Průměrný republikový výnos sóji byl i vzhledem k nepříznivému podzimu „jen“ mírně nadprůměrný (tab. 1)

Zima 2020/21

Prosinec lze hodnotit jako teplotně nadnormální (2,6 °C nad N) a srážkově podnormální (52 % N). Leden a únor byl teplotně i srážkově normální. Srážky byly plošně i časově velmi nerovnoměrně rozloženy.

Jaro 2021

Březen lze hodnotit jako teplotně normální a srážkově podnormální. Na konci měsíce došlo k oteplení. Průměrný měsíční úhrn srážek 27 mm představoval 56 % normálu.

Duben byl teplotně silně podnormální a srážkově normální. Průměrná měsíční teplota vzduchu 5,4 °C byla o 2,5 °C nižší než normál. Jednalo se o nejchladnější duben za posledních 24 let. Nejvíce srážek spadlo v Moravskoslezském kraji (64 mm, 120 % normálu). Vzhledem k opožděnému příchodu jara (nižším teplotám) se zakládání porostů sóji oddalovalo. Nejkritičtější situace byla v Moravskoslezském kraji, kde půda na řadě lokalit byla silně nasycena vodou a setí všech jařin se tak výrazně oddalovalo.

Květen byl teplotně silně podnormální (2,4 °C pod N) a srážkově nadnormální (98 mm, 142 % normálu). Pro řadu plodin je takovéto počasí spíše vhodné, protože zpomalení vývoje např. ozimých obilnin a řepky posiluje jejich výnosové prvky. To potvrzuje i pranostika „studený máj ve stodole ráj“. Pro sóju však tato pranostika neplatí, neboť výrazně studený květen ji růstově brzdí. Srážkově byl květen na území ČR nadnormální (142 % N). Více srážek spadlo na území Čech (152 % N) než na území Moravy a Slezska (122 % N). Řada porostů sóji se opožděně zakládala v průběhu května, na některých lokalitách i v jeho poslední dekádě (obdobné problémy jsme zaznamenali i na řadě míst Slovenska). Vlhčí počasí posilovalo účinnost herbicidů, avšak chladné počasí prověřilo jejich perzistenci. Na některých lokalitách se poměrně často vyskytovaly fytotoxické projevy některých preemergentních herbicidů. Opačný jev, s nedostatečným herbicidním efektem, jsme pozorovali u slabých či nekomplexních herbicidních kombinací, kde pěstitelé spoléhali na následnou postemergentní aplikaci, kterou však neprovedli ve vhodném termínu.

Konec jara a léto 2021

Červen byl proti předchozímu průběhu počasí teplotně silně nadnormální (3,0 °C nad N) a srážkově normální (110 % N). Více srážek spadlo na území Čech (125 % N) než na území Moravy a Slezska (85 % N). Vyskytly velmi silné bouře, z nichž některé byly označeny jako supercely. Zaznamenáno bylo i tornádo kategorie F4, které zasáhlo obce Hrušky, Moravskou Novou Ves, Mikulčice, Lužice, severní část Hodonína a Ratíškovice.

Červenec byl teplotně a srážkově normální. Průměrná měsíční teplota vzduchu byla 18,8 °C (1,0 °C nad N). Srážkově byl červenec na území ČR normální, měsíční úhrn 106 mm představuje 120 % normálu. Srážek bylo více na území Čech (133 % N) než na území Moravy a Slezska (94 % N).

Srpen byl teplotně podnormální a srážkově nadnormální. Průměrná měsíční teplota vzduchu byla 16,0 °C (1,3 °C pod N). Srážkově byl srpen na území ČR nadnormální, měsíční úhrn 105 mm představuje 131 % normálu. Více srážek bylo na území Moravy (170 % N) než na území Čech (115 % N).

Konec léta a začátek podzimu 2021

Září bylo teplotně nadnormální a srážkově silně podnormální. Průměrná měsíční teplota vzduchu 14,1 °C byla o 1,3 °C vyšší než normál. Z pohledu srážek bylo září na území ČR silně podnormální (40 % N), s průměrným měsíčním úhrnem 23 mm.

Říjen lze hodnotit jako teplotně normální a srážkově podnormální. Průměrná měsíční teplota vzduchu 8,0 °C byla o 0,1 °C nižší než normál. Srážkově byl říjen na území ČR podnormální. Průměrný měsíční úhrn srážek 19 mm představoval 44 % normálu.

Suchý a teplý průběh září a počátek října zlepšil situaci s dokončením sklizně obilnin a postupným setím ozimů, přičemž u řepky bylo jejich zakládání komplikované a často značně opožděné zejména v západní a severozápadní části republiky. Uvedený průběh počasí velmi napomáhalo sklizni později dozrávajících plodin včetně sóji, které byly vzhledem k průběhu počasí a později realizovaných termínů setí vesměs opožděny.

Pokusy se sójou

Odrůdové pokusy se sójou byly poloprovozního charakteru a proběhly na stanovištích Skalička, Sloveč a Straškov (rámeček). Vzhledem k opakovaným nepříznivým okolnostem v předchozích letech na stanovišti Studeněves jsme byli nuceni v uplynulém roce poloprovozní pokus přesunout cca 15 km severovýchodně na novou lokalitu Straškov.

Sledované odrůdy sóji a jejich výsevky

Na pokusných lokalitách jsme v roce 2021 sledovali následující odrůdy sóji: Adessa, Ambella, Amiata, Abaca, RGT Sphinxa, ES Navigator, Marquisa, Bettina, ES Comandor, ES Compositor, ES Governor, Adelfia, Aurelina, Antonia, Atacama, RGT Siroca, Mentor, Alvesta.

Vzhledem k velice rozdílnému značení ranosti odrůd u jednotlivých šlechtitelů (dodavatelů) jsme odrůdy podle tohoto kritéria neřadili. U některých odrůd může jejich ranost ovlivnit i atypický průběh povětrnostních podmínek, příp. nižší hustota porostu (u řidších porostů často dochází k většímu větvení, a tím oddálení sklizně).

U většiny ověřovaných odrůd byl použit výsevek 65 klíčivých semen na 1 m², výjimkou byly odrůdy Antonia a Atacama s výsevkem 70 klíčivých semen na 1 m² a odrůdy Marquisa, Abaca a Amiata s výsevkem 75 klíčivých semen na 1 m².

Vzhledem k vlhkému jaru a problémem se secím strojem se na lokalitě Skalička podařilo porost sóji založit až měsíc po agrotechnické lhůtě (tab. 2).

Výsledky vegetačního pozorování

V roce 2021 se hustota porostů sóji na pokusných lokalitách pohybovala mezi 35,2 až 49,1 rostlinami na m² (tab. 3). Nejvyšší hustotu (49,1 rostlin/m²) jsme zaznamenali u odrůdy Aurelina. Druhou nejvyšší hustotu (48,6 rostlin/m²) jsme zjistili u odrůdy Mentor a třetí nejvyšší hustotu (47,2 rostlin/m²) jsme zaznamenali u odrůdy RGT Siroca. Naopak nejnižší hustotu porostu, jsme zjistili u odrůd ES Navigator (35,2 rostlin/m²) a dále Antonia (36,3 rostlin/m²). Za nejhorší však lze považovat hustotu u odrůdy Antonia, neboť byl použit vyšší výsevek, a to 70 klíčivých semen na m². Nižší hustota byla způsobena horší biologickou hodnotou osiva uvedených odrůd. U odrůdy Antonia se jednalo o přeskladněné osivo (rok výroby 2019), což má v případě sóji ve většině případů velmi výrazný negativní vliv na vitalitu osiva. Je třeba upozornit, že se nižší hustota těchto odrůd, negativně projevila i na jejich celkovém výnosu.

Odrůda ovlivňuje zapojení porostu nejen počtem vzešlých rostlin na jednotce plochy, ale i schopností větvit. Vlastní větvení je významným morfologickým znakem, který umožňuje zvětšení povrchu rostliny, její hmotnosti a současně i dokonalejší využití prostoru atd. Uvedená skutečnost pak vypovídá o možné kompenzaci negativního výnosotvorného účinku řídkých porostů. Větvení se v roce 2021 pohybovalo od 0,47 do 2,03 větve na rostlinu. Největší větvení jsme loňském pozorovali u nejřidší odrůdy ES Navigator (2,03 větve na rostlinu). Dalšími silně větvícími odrůdami byly Ambella a ES Compositor (1,17 resp. 1,10 větve na rostlinu). Naopak nejméně větvila odrůda Amiata (0,47 větve na rostlinu), dále pak odrůdy Adelfia a RGT Siroca (0,60 větve na rostlinu).

Sója se v našich podmínkách velmi často potýká, zejména z důvodu menších srážek a nižší teploty v období vzcházení, s nižším nasazením prvních lusků od povrchu půdy. Právě proto je pro snazší sklizeň a menší ztráty semene velmi důležitým parametrem výška apikálního konce nejspodnějšího lusku od povrchu půdy („nasazení“ prvního lusku). Uvedenou výšku můžeme pozitivně ovlivnit jednak větší hustotou porostu, jednak i aplikací stimulátorů růstu založených zejména na bázi auxinu (např. přípravky Lexin, Litofol Active, LEXenzym), tak i pozdějším termínem výsevu (ten však negativně ovlivní výnos a zpozdí termín sklizně). Poslední možností jak výrazně eliminovat ztráty u nízko nasazených porostů je využití kvalitních flexibilních lišt (např. MacDon, ConVio Flex nebo FlexDraper), čímž je dosaženo podstatně nižších sklizňových ztrát.

Vzhledem k dostatku srážek (zejména v květnu), byla v roce 2021 výška „nasazení“ prvních lusků velmi dobrá (Ø 10,8 cm), což je o cca 4,0 cm více než v běžném roce. Pořadí lokalit s ohledem na výšku „nasazení“ prvních lusků bylo až na lokalitu Sloveč poměrně vyrovnané, a činilo: Straškov (Ø 11,8 cm), Skalička (Ø 11,1 cm) a Sloveč (Ø 9,5 cm). Z hlediska odrůd jsme největší výšku apikálního konce nejspodnějšího lusku od povrchu půdy pozorovali u odrůd Alvesta (14,0 cm), ES Compositor (13,5 cm) a Mentor (13,1 cm). Na řadě lokalit jsme u některých odrůd zaznamenali vyholování spodních pater lusků. Nejnižší výšku „nasazení“ prvního lusku jsme zjistili u odrůd Ambella (6,2 cm) a ES Governor (8,1 cm), což však lze stále považovat za výšku poměrně dobrou.

Nejen délka nadzemní části rostlin sóji, ale i výška porostu vypovídají o vzrůstnosti jednotlivých odrůd a do určité míry i může upozorňovat na jejich náchylnost k poléhání. U některých vzrůstnějších odrůd dochází v příznivém ročníku (zejména vlhkém) a dobré úrodnosti půdy k určitému přilehnutí porostu. To však ve většině případů nekomplikuje sklizeň. Největší přilehnutí porostů jsme pozorovali na lokalitě Straškov, kde u některých odrůd dosahovaly délky nadzemní části rostlin až 136 cm. Délka nadzemních částí rostlin se v průměru všech odrůd a lokalit pohybovala okolo 101 cm, což je o 30 cm více než v roce 2020. Největší délku rostlin jsme pozorovali u odrůd ES Compositor (109,0 cm), Alvesta a Atacama (108,4 cm) a Aurelina (107,5 cm). Naopak nejnižší délku rostlin jsme zaznamenali u odrůd RGT Sphinxa (88,1 cm) a Ambella (90,1 cm). Značné rozdíly v průměrné délce porostu byly i mezi lokalitami, kdy ve Straškově byla tato délka 117 cm, ve Skaličce 106 cm a ve Slovči „pouhých“ 79 cm.

Obdobně jako v předchozím pokusném roce se na lokalitě Sloveč projevila nevhodná předplodina (kukuřice 2020 a cukrovka 2019), společně se silným zhutněním půdy a s její značnou slévavostí. To vše způsobilo v určitých zónách značný nedostatek vzduchu v půdě. Následkem toho byl porost sóji na lokalitě Sloveč nevyrovnaný, kdy se na velmi malém prostoru vyskytovaly značně rozdílné rostliny (tyto rozdíly byly patrné zejména u některých - náchylnějších odrůd). Přes výše uvedené problémy jsme na lokalitě Sloveč zaznamenali nejvyšší výnosy.

Tab. 1: Výnosy sóji v ČR v letech 2011 až 2021 (zdroj: ČSÚ 2021)

Tab. 2: Termíny setí a sklizně sóji na jednotlivých lokalitách

Tab. 3: Hodnocení odrůd

Sklizňové a posklizňové výsledky

V roce 2021 byly výnosy sóji v rámci celé ČR nadprůměrné. Rozkolísanost mezi jednotlivými odrůdami však byla velká, neboť odlišné genetické základy jednotlivých odrůd a rozdílná provenience osiva různě reagují na extrémní agroklimatické podmínky stanoviště (např. přemokření, silné utužení půdy a s tím spojené abiotické poruchy). Dále se na nižších výnosech projeví i pozdní termíny výsevu.

Výnosy sóji v našich poloprovozních pokusech (na stanovištích Straškov, Sloveč a Skalička) byly dobré, avšak značně nevyrovnané a pohybovaly se v rozmezí 1,55–4,58 t/ha, v závislosti na odrůdě, zejména však na půdně-klimatických podmínkách dané lokality (tab. 3).

Z pohledu lokalit se sóji nejlépe dařilo ve Slovči (Ø 3,9 t/ha), dále bylo dosaženo průměrného výnosu 3,6 t/ha na lokalitě Straškov. Vzhledem k velmi pozdnímu termínu setí do přemokřené půdy, byl nejnižší průměrný výnos zaznamenán ve Skaličce (2,0 t/ha).

Na výnosově nejlepší lokalitě Sloveč jsme zaznamenali nejvyšší výnos u odrůdy Bettina (4,58 t/ha), dále pak u odrůdy Atacama (4,57 t/ha), ale také u odrůd Adelfia (4,55 t/ha) a Amiata (4,51 t/ha). Naopak nejnižší výnos jsme zjistili u velmi rané (0000-) odrůdy Ambella (2,26 t/ha), a také u odrůdy Antonia (2,75 t/ha).

Na lokalitě Straškov jsme zaznamenali nejvyšší výnos u odrůdy Adelfia (4,53 t/ha), dále pak u odrůd Abaca 3,99 t/ha), Amiata (3,88 t/ha) a Mentor (3,83 t/ha). Nejnižší výnos zde poskytly odrůdy sóji Ambella (3,15 t/ha), dále pak i odrůdy ES Navigator a RGT Siroca (3,18 t/ha).

Nejpozději osetá lokalita Skalička poskytla výrazně nižší výnosy, a to v důsledku nepříznivých povětrnostních podmínek, které měly mimo jiné vliv už na samotné zakládání porostu. Ve Skaličce jsme zaznamenali nejvyšší výnos u odrůdy RGT Sphinxa (2,63 t/ha), dále u odrůdy Amiata (2,43 t/ha), ale i u velmi rané odrůdy Ambella (2,27 t/ha). Naopak nejnižší výnos na této lokalitě jsme zjistili u odrůd Antonia (1,55 t/ha), Atacama (1,62 t/ha) a Adelfia (1,66 t/ha). Zajímavostí je, že právě na lokalitě Skalička jsou diametrálně odlišné výnosy než na předchozích dvou lokalitách. Poměrně logicky krátká vegetační doba neprospěla odrůdám pozdnějším a naopak vyhovovala raným materiálům.

Přestože nejvyššího průměrného výnosu semene dosáhla odrůda Mentor (3,98 t/ha), jednalo se o výsledek pouze ze dvou lokalit. Na lokalitě Skalička došlo k chybě při setí, čímž její porost nebyl založen. Z toho důvodu jako nejlepší napříč všemi sledovanými lokalitami lze hodnotit odrůdy Amiata (Ø 3,61 t/ha), Adelfia (Ø 3,58 t/ha), Bettina (Ø 3,46 t/ha) a Abaca (Ø 3,38 t/ha). Naopak nejnižší průměrný výnos jsme zaznamenali u velmi rané odrůdy Ambella (Ø 2,56 t/ha), která však při krátké vegetační době na lokalitě Skalička ukázala svůj potenciál. Nižší výnos semene jsme též zjistili u odrůdy Antonia (Ø 2,68 t/ha), což bylo způsobeno již zmiňovanou horší biologickou hodnotou osiva v důsledku přeskladněného osiva z roku 2019.

Pro dokreslení výsledků přikládáme kvalitativní rozbor semen sklizených odrůd. Jedná se o průměrné výsledky ze dvou lokalit (tab. 3).

Průměrná hmotnost tisíce semen (HTS) u všech odrůd byla v roce 2021 176 g, což je např. o cca 50 g více než v suchém roce 2018. Nejnižší HTS jsme zaznamenali u odrůd Aurelina a ES Governor (158 g). Naopak „nejvyšší“ HTS dosáhla raná odrůda Antonia (201 g) následovaná odrůdami Abaca (193 g) a RGT Sphinxa (185 g).

Nejvyšší obsah dusíkatých látek (NL) jsme zaznamenali u odrůdy Atacama (37,2 %), dále pak u odrůd Marquisa a Amiata (36,1 %).

Nejvyšší obsah oleje jsme zjistili u odrůd Ambella (18,2 %), ES Navigator (17,9 %) a Adessa (17,8 %). Zároveň je možné pozorovat zápornou korelaci mezi obsahem NL a oleje (nejvýrazněji např. u odrůd Atacama a Amiata).

Závěrem je třeba konstatovat, že všechny námi ověřované odrůdy sóji jsou vhodné pro pěstování na území ČR, o čemž svědčí i jejich dobrý výnosový potenciál a téměř bezproblémová sklizeň.

Hodnocení pokusu 11. 8. 2021, Straškov

Nevyrovnaný pokus 11. 8. 2021, Sloveč

Porost sóji 19. 8. 2021, Skalička

Autoři děkují za spolupráci zemědělským podnikům - Skalagru a.s., Zemědělské společnosti Sloveč, a.s. a ASTURu Straškov a.s., zejména agronomům a jednatelům uvedených podniků - Ing. Václavu Vozákovi, Ing. Rostislavu Dvorskému, Ing. Jiřímu Plachému, Ing. Jiřímu Sobotovi, Ing. Petru Novákovi, p. Zdeňku Veselému, MUDr. Ing. Martinu Boudovi a dalším. Údaje o počasí byly čerpány ze sledování ČHMÚ.

Ing. Přemysl Štranc, Ph.D.¹, Ing. Pavel Procházka, Ph.D.², Daniel Štranc^1
1ZEPOR⁺ - zemědělské poradenství a soudní znalectví Žatec
²Česká zemědělská univerzita v Praze