Počasí a výsledky odrůdových pokusů se sójou v roce 2025

19. 03. 2026 Ing. Přemysl Štranc, Ph.D. a kol. Osivo a sadba Zobrazeno 685x

Rok 2025 přinesl pěstitelům sóji mimořádně proměnlivé podmínky, které zásadně ovlivnily průběh vegetace i výsledky odrůdových pokusů. Kombinace teplotních výkyvů, nerovnoměrného rozložení srážek a lokálních stresů vytvořila prostředí, v němž se naplno ukázaly rozdíly mezi jednotlivými odrůdami i jejich reakce na specifické podmínky stanovišť. Článek shrnuje, jak se počasí v klíčových fázích sezóny promítlo do růstu, výnosů a celkového hodnocení odrůd sóji v roce 2025.

Průběh počasí za vegetace sóji

Jaro 2025

Březen byl na území ČR teplotně nadnormální a srážkově normální. Průměrná měsíční teplota vzduchu dosáhla 5,1 °C (1,9 °C nad normálem). Přestože se jednalo o srážkově normální měsíc, celkový úhrn 32 mm představoval pouze 70 % normálu. Nejteplejší období nastalo mezi 5. a 12. březnem, kdy denní maxima místy přesahovala 20 °C. Naopak nejchladněji bylo od 15. do 19. března, kdy denní maxima nedosahovala ani 10 °C a minima klesala pod bod mrazu. Srážky byly regionálně rozloženy nerovnoměrně. Na území Moravy a Slezska spadlo v průměru 41 mm, což odpovídá 92 % normálu. V Čechách dosahoval srážkový úhrn pouze 28 mm, tedy 59 % normálu.

Duben lze hodnotit jako teplotně nadnormální a srážkově normální. Průměrná měsíční teplota vzduchu 10,3 °C byla 1,8 °C nad normálem. Srážkový úhrn činil v průměru 31 mm, tedy 79 % normálu. Po většinu měsíce se teploty na území ČR držely nad dlouhodobým průměrem. Chladnější období bylo zaznamenáno pouze mezi 5. a 10. dubnem a následně 25.–27. dubna, kdy noční teploty místy klesaly pod bod mrazu - nejčastěji mezi 6. a 9. dubnem, a to na většině území. Naopak výrazně teplé počasí panovalo ve dnech 13.–17. dubna, kdy průměrná denní teplota přesahovala normál o více než 5 °C. Ve dnech 16. a 17. dubna pak denní maxima často překračovala hranici letních 25 °C. Většina srážek spadla až ve 2. pol. měsíce. Méně srážek bylo zaznamenáno zejména na východě našeho území. Průměrný srážkový úhrn v Čechách dosáhl 33 mm (89 % normálu), zatímco na Moravě a ve Slezsku pouze 27 mm (64 % normálu). V Moravskoslezském kraji pak měsíční srážky nedosáhly ani poloviny obvyklých hodnot.

Zakládání porostů sóji mohlo sice probíhat včas, avšak celý proces byl výrazně komplikován zpožděnými dodávkami osiva ze strany distributorů. Dodané osivo navíc často vykazovalo nižší kvalitu, což potvrzuje i výjimka udělená MZe ČR pro řadu jeho partií. Na základě této výjimky byla minimální požadovaná klíčivost osiva sóji snížena z obvyklých 80 na 70 %.

Květen byl teplotně podnormální a srážkově normální měsíc. Průměrná měsíční teplota vzduchu dosáhla 11,2 °C, což představuje odchylku -1,9 °C oproti normálu. Srážkový úhrn činil 53 mm, tedy 76 % normálu. Po většinu měsíce se teploty pohybovaly pod obvyklými hodnotami. Výrazně teplejší období bylo zaznamenáno pouze na samém začátku a konci měsíce, kdy denní teploty přechodně přesáhly průměrné hodnoty. Většina srážek spadla až ve 2. pol. měsíce, přičemž jejich intenzita i prostorové rozložení byly proměnlivé.

Konec jara a léto 2025

Červen lze hodnotit jako teplotně silně nadnormální a srážkově normální. Průměrná měsíční teplota vzduchu 18,1 °C byla 1,6 °C nad normálem. Jednalo se o 6.–7. nejteplejší červen u nás zaznamenaný od roku 1961. V prvních 2 dekádách měsíce se střídala teplejší a chladnější období. Velmi teplá byla až poslední dekáda měsíce. Tropické teploty (nad 30 °C) byly zaznamenány ve 12 dnech. Srážkový úhrn činil v průměru 62 mm, což odpovídá 76 % normálu. Většina srážek spadla v 1. pol. měsíce, převážně ve formě bouřek, které byly místy doprovázeny intenzivními srážkami, krupobitím a lokálními výkyvy v distribuci srážek.

Červenec byl z hlediska teploty i srážek hodnocen jako normální. Průměrná měsíční teplota dosáhla 17,9 °C, což je o 0,4 °C méně než dlouhodobý průměr. Ve vztahu k období od roku 1961 lze letošní červenec označit za teplotně průměrný, avšak v rámci posledního desetiletí se jednalo o 2. nejchladnější červenec po roce 2020. Nejvyšší teploty byly zaznamenány v průběhu 1. červencového týdne, kdy místy překročily hranici 35 °C. Celkem se vyskytlo 11 tropických dnů. Naopak periodicky se vyskytla i 3 výraznější chladná období s podprůměrnými teplotami. Srážkový úhrn činil 95 mm, což odpovídá 107 % dlouhodobého normálu. Srážkově bohatší byla především Morava a Slezsko se 116 mm, oproti 84 mm v Čechách.

Srpen lze hodnotit jako teplotně normální a srážkově mírně podnormální. Průměrná měsíční teplota vzduchu 17,7 °C byla o 0,2 °C nižší než normál. V posledních 10 letech bylo v srpnu chladněji pouze v roce 2021 a 2016. První srpnový týden byl chladný a deštivý. Naopak nejteplejší období bylo od 8. do 16. srpna, kdy denní maxima často překračovala 30 °C (koncem tohoto období na řadě míst teplota přesáhla 35 °C). Začátkem 2. poloviny měsíce se opět ochladilo a oteplení nastalo až koncem srpna. Z pohledu srážek byl srpen na hranici podnormálního měsíce, s úhrnem 50 mm představoval jen 64 % normálu. Nejvíce srážek se vyskytovalo na začátku a samém konci srpna. Porosty sóji byly na počátku měsíce opožděné, a to jak kvůli častému pozdnímu setí, tak i chladnějšímu červenci a začátku srpna. Následné oteplení vytvořilo podmínky vhodné pro rozvoj svilušek.

Konec léta a začátek podzimu 2025

Září bylo teplotně normální a srážkově nadnormální. Průměrná měsíční teplota vzduchu 13,9 °C byla o 0,9 °C vyšší než normál. V 1. pol. měsíce se teploty pohybovaly okolo normálu. Nejtepleji bylo od 19. do 21. září, kdy teplota překračovala i 25 °C. Konec měsíce byl chladný, s podnormálními teplotami. Z pohledu srážek se jednalo o nadnormální měsíc, přičemž jejich měsíční úhrn činil v Čechách 83 mm (148 % normálu) a na území Moravy a Slezska 98 mm (146 % normálu). Koncem měsíce byly na vrcholech Beskyd a Jeseníků zaznamenány sněhové přeháňky. Některé včas založené porosty raných odrůd sóji se podařilo sklidit po polovině září.

Říjen lze hodnotit jako teplotně i srážkově normální. Průměrná měsíční teplota vzduchu 7,9 °C byla o 0,3 °C nižší než normál. Zatímco začátek měsíce byl chladnější, jeho závěr se naopak vyznačoval vyššími teplotami. Na území ČR spadlo v průměru 47 mm srážek, což odpovídá 96 % normálu. Porosty sóji byly často sklizeny až ve 2. pol. měsíce a vzhledem k charakteru počasí se u nich mnohdy vyskytovala vyšší sklizňová vlhkost.

Bonitace sóji ve Straškově

Sklizeň sóji ve Slovči

Pokusy se sójou

Sledované odrůdy sóji a jejich výsevky

V roce 2025 jsme na pokusných lokalitách Sloveč, Skalička a Straškov sledovali následující odrůdy sóji: Abaca, Amiata, Romy, RGT Sphinxa, Apollina, DM Ambar, Acassa, Liska, Taranaki, Ancagua, Arietta, Atalana, Hermes, Akumara, Adelfia, Pamela, Kofu, Hana, S18727 a Simpol. U odrůdy S18727 bylo uvedeno jen kódové označení, skutečným obchodní názvem je Sheila. V případě odrůdy Simpol došlo vzhledem k chybě při dodávce osiva k jejímu výpadku na lokalitě Skalička, a proto je nutné k uvedeným výsledkům přistupovat s určitou mírou obezřetnosti.

Vzhledem k rozdílnému značení ranosti odrůd u jednotlivých šlechtitelů (dodavatelů), odrůdy podle tohoto kritéria neřadíme a považujeme ho za orientační. U některých odrůd může jejich ranost ovlivnit i atypický průběh povětrnostních podmínek, příp. nižší hustota porostu (u řidších porostů často dochází k většímu větvení, a tím oddálení sklizně).

U převážné většiny ověřovaných odrůd byl použit výsevek 65 klíčivých semen/m², výjimkou byly odrůdy Akumara, Abaca, Romy a Amiata s výsevkem 75 klíčivých semen/m², (tab. 2).

Tab. 1: Výnosy sóji v ČR v letech 2010–24 (ČSU, 2024, ŠÚ SR, 2024)

Tab. 2: Termíny setí a sklizně sóji na jednotlivých lokalitách (2025)

Výsledky vegetačního pozorování

V roce 2025 byla hustota porostů sóji, vypočtená jako průměr všech sledovaných odrůd na pokusných lokalitách, velmi dobrá a mírně převyšovala hodnoty z předchozího roku. Rozmezí hodnot činilo 38,4–53,2 rostlin/m² (tab. 3. Nejvyšší hustota porostu (53,2 rostlin/m²) byla zjištěna u odrůdy Amiata, u níž byl zároveň použit jeden z nejvyšších výsevků. Odrůda Simpol, pěstovaná pouze na lokalitách Straškov a Sloveč, vykázala 52,8 rostlin/m². U odrůdy Abaca, zakládané rovněž s vyšším výsevkem, bylo zaznamenáno 51,9 rostlin/m². Naopak nejnižší hustotu porostu jsme, obdobně jako v předchozím roce, zaznamenali u odrůdy Taranaki (38,4 rostlin/m²), což ji částečně znevýhodňuje z hlediska výnosového potenciálu. Nižší hodnoty byly dále pozorovány u odrůd stejné provenience - Liska (40,4 rostlin/m²), Hana (41,2 rostlin/m²) a Kofu (43,6 rostlin/m²). Snížená hustota některých odrůd pravděpodobně souvisela s nižší vitalitou osiva, což bylo v daném roce v rámci EU poměrně časté. Z tohoto důvodu MZe ČR v roce 2025 udělilo výjimku umožňující uvádění na trh osiv sóji s klíčivostí nad 70 %, namísto standardně požadovaných 80 %.

V málo zapojených porostech ovlivňuje výsledné zapojení nejen počet vzešlých rostlin na jednotku plochy, ale také schopnost jednotlivých odrůd vytvářet postranní větve. Větvení představuje významný morfologický znak, který přispívá k efektivnějšímu využití dostupného prostoru a v určitých případech může částečně kompenzovat negativní důsledky nižší hustoty porostu. Vzhledem k převážně dobrým hustotám porostů se rozsah větvení v roce 2025 pohyboval pouze mezi 0,30 a 1,20 větví/rostlina. Nejvyšší hodnoty jsme zaznamenali u odrůdy Acassa (1,20 větví/rostlina). Poměrně výrazné větvení vykazovala také nejřidší odrůda Taranaki (1,17 větví/rostlina) a odrůda Ancagua (1,07 větví/rostlina). Naopak nejnižší schopnost větvení byla zjištěna u odrůdy Pamela (0,30 větví/rostlina).

V podmínkách ČR se sója často vyznačuje nižší výškou nasazení 1. lusků od povrchu půdy, zejména v důsledku nižších teplot a nedostatku srážek v období vzcházení. Tento parametr je však klíčový pro snazší sklizeň a minimalizaci sklizňových ztrát. Výšku nasazení 1. lusku lze pozitivně ovlivnit zejména vyšší hustotou porostu a aplikací růstových stimulátorů na bázi auxinů (např. Lexin, Litofol Active, AGRILexin, LEXenzym). Do určité míry může přispět i pozdější termín výsevu, ten však obvykle negativně ovlivňuje výnos a posouvá termín sklizně. Pro porosty s nízkým nasazením 1. lusků představují významnou možnost redukce sklizňových ztrát moderní flexibilní žací lišty (např. MacDon, ConVio Flex nebo John Deere FlexDraper), které umožňují přesnější kopírování terénu a tím efektivnější sklizeň i v problematických porostech.

V roce 2025 byla výška nasazení 1. lusků od povrchu půdy v průměru 9,31 cm, tedy přibližně o 2,1 cm nižší než v předchozím roce. Ve srovnání s dlouhodobým průměrem však byla o 2,0–4,0 cm vyšší. Tento nárůst je možné částečně přičítat pozdějšímu setí a s tím souvisejícímu vyholování spodních pater, avšak rozhodující roli stále sehrály aktuální agroklimatické podmínky jednotlivých stanovišť. Nejvyšší hodnoty nasazení 1. lusků byly zjištěny u odrůdy Simpol (12,7 cm; výsledky ze 2 lokalit), dále u odrůd Adelfia (11,4 cm), Hermes a Pamela (shodně 10,7 cm). Naopak nejnižší hodnoty, avšak stále agronomicky příznivé, vykázaly odrůdy RGT Sphinxa (6,9 cm) a Akumara (7,0 cm).

Vzrůstnost jednotlivých odrůd odráží výška porostu, která společně s délkou rostlin může upozornit na jejich potenciální náchylnost k poléhání. U některých vzrůstnějších odrůd může v příznivých, zejména vlhkých ročnících a na úrodnějších půdách docházet k mírnému přilehnutí porostu, které však zpravidla zásadně nekomplikuje sklizeň. Na pokusných lokalitách jsme v roce 2025 zaznamenali pouze minimální přilehnutí porostu. Průměrná výška porostu činila 75 cm, což představuje přibližně o 30 cm méně než v předchozím roce. Nejvyšších hodnot dosáhly odrůdy Kofu (81,7 cm), Amiata (81,6 cm), Arietta (80,7 cm) a Romy (80,2 cm). Naopak nejnižší výška byla naměřena u nejřidší odrůdy Taranaki (61,8 cm) a u odrůdy RGT Sphinxa (68,6 cm), která patřila k nejnižším již v předminulém roce. Výrazné rozdíly v průměrné výšce porostu byly patrné mezi jednotlivými lokalitami: ve Skaličce činila průměrná výška 94 cm, ve Slovči 78 cm a ve Straškově pouze 53 cm.

Tab. 3: Výsledky bonitace porostů odrůd sóje (průměr ze 3. lokalit)

Tab. 4: Výnosové výsledky a kvalitativní rozbor semen zkoušených odrůd sóje

Sklizňové výsledky

V roce 2025 byly výnosy sóji (tab. 4) v rámci celé ČR průměrné, avšak značně nevyrovnané. Vzhledem k pozdnímu setí a také ke zmlazení některých porostů byla velká část ploch sklizena až koncem měsíce října. Na nižších výnosech některých porostů (odrůd) sóji se projevila nejen značně rozdílná kvalita osiva (např. u odrůd Taranaki a Liska), ale i pozdní termín výsevu. Výnosy sóji v našich poloprovozních pokusech (na stanovištích Skalička, Sloveč a Straškov) byly nižší a pohybovaly se v rozmezí 1,96–3,31 t/ha, v závislosti na odrůdě, zejména však na půdně-klimatických podmínkách dané lokality.

Z pohledu lokalit se sóji nejlépe dařilo ve Skaličce (Ø 2,7 t/ha), dále pak Straškově 2,6 t/ha. Nejnižší výnos napříč odrůdami byl zaznamenán na lokalitě Sloveč 2,4 t/ha.

Na výnosově „nejlepší“ lokalitě, kde se negativně projevil pozdní termín výsevu, jsme pozorovali nejvyšší výnos u odrůdy Atalana (3,31 t/ha), dále pak u odrůd Romy (3,27 t/ha), Sheila (3,05 t/ha) a Abaca (3,03 t/ha). Nejnižší výnos zde poskytla odrůda Amiata (2,25 t/ha) a Liska (2,28 t/ha).

Porost na lokalitě Straškov byl v roce 2025 postižen přísuškem. Nejvyššího výnosu na této lokalitě dosáhla odrůda Romy (2,99 t/ha), dále odrůdy Ancagua (2,93 t/ha), Arietta (2,85 t/ha), a také odrůda Simpol (2,80 t/ha). Nejnižší výnos na této lokalitě jsme zaznamenali u odrůdy Taranaki (1,96 t/ha) a DM Ambar (2,21 t/ha).

Na nižším výnosu sóji na lokalitě Sloveč se výrazněji projevil přísušek obdobně jako ve Straškově. Podle posledních údajů ČHMÚ byl během vegetace zaznamenán výrazný srážkový deficit na více než 1/3 území ČR, přičemž v oblastech vhodných pro pěstování sóji bude tento podíl pravděpodobně ještě vyšší. Na lokalitě Sloveč jsme zaznamenali nejvyšší výnos u odrůdy Arietta (2,83 t/ha), dále u odrůd Kofu (2,75 t/ha), Adelfia (2,71 t/ha) a Romy (2,69 t/ha). Naopak nejnižší výnos na této lokalitě jsme zjistili u odrůd Liska (2,02 t/ha) a Hermes (2,09 t/ha).

Z výnosových výsledků je patrné, jak na různých lokalitách prospívaly místní agroklimatické podmínky často jiným odrůdám. Nejvyššího průměrného výnosu semene ze všech tří sledovaných lokalit dosáhly odrůdy Romy (Ø 2,98 t/ha), Atalana (Ø 2,81 t/ha), Arietta (Ø 2,79 t/ha), Sheila, Adelfia a Abaca (Ø 2,76 t/ha). Naopak nejnižší průměrný výnos jsme zaznamenali u odrůdy Liska (Ø 2,20 t/ha). Dále pak u odrůdy DM Ambar (Ø 2,26 t/ha). Zcela logicky nižší výnos poskytla i nejřidší odrůda Taranaki (Ø 2,36 t/ha).

K celkovému hodnocení sklizně přispívá nejen výše výnosu, ale také kvalita sklizené produkce. Z tohoto důvodu uvádíme kvalitativní rozbor hodnocených odrůd (tab. 4). Průměrná hmotnost tisíce semen (HTS) dosáhla v roce 2025 hodnoty 147,8 g, což je srovnatelné s předchozím rokem 2024 (146,4 g), avšak o 36,7 g méně než v roce 2023. Z výsledků, které nejsou přímo patrné z tabulky, vyplynuly rozdíly mezi sledovanými lokalitami; zejména lokalita Sloveč vykázala nižší HTS (o 15 g) v důsledku výraznějšího přísušku v období nalévání semen. Přestože je HTS především odrůdovou vlastností, může ji významně ovlivnit průběh počasí - zejména sucho - i použitá agrotechnika. V roce 2025 se rozsah hodnot HTS pohyboval mezi 126 a 160 g; nejvyšší hodnoty dosáhla odrůda Arietta (160,3 g). K dalším odrůdám s nejvyšší HTS patřily Taranaki a Apolinna (159,9 g, resp. 159,2 g). Naopak nejnižší HTS vykázaly odrůdy Simpol (125,6 g) a DM Ambar (135,2 g).

Podobně jako HTS jsou i obsah dusíkatých látek (NL, tj. bílkovin) a oleje v semenech převážně odrůdově podmíněné parametry, jejichž hodnoty však mohou být výrazně ovlivněny agroekologickými a dalšími pěstitelskými faktory. Obsah NL byl v roce 2025 nižší a mezi sledovanými odrůdami se pohyboval v intervalu 31,8–35,4 %. Vyšší hodnoty NL, které nejsou z tabulky jednoznačně zřejmé, byly zaznamenány na lokalitě Straškov. Nejvyšší hodnoty NL dosáhla odrůda Taranaki (35,4 %), dále odrůdy Akumara (34,3 %) a Hana (34,2 %). Naopak nejnižší obsah NL jsme sledovali obdobně jako v minulém roce u odrůdy Adelfia (31,8 %) a dále také u odrůdy Amiata (32,4 %).

S ohledem na negativní korelaci mezi obsahem NL a obsahem oleje byla v roce 2025 zjištěna vyšší hladina oleje, a to v rozmezí 17,8–19,6 %. Nejvyšší hodnoty dosáhly odrůdy Sheila (19,6 %), Arietta (19,5 %) a Adelfia (19,4 %). Nejnižší obsah oleje jsme zaznamenali u odrůd Taranaki (17,9 %), Pamela (17,9 %) a Akumara (18,0 %)

Závěrem lze konstatovat, že všechny odrůdy testované v roce 2025 jsou vhodné pro pěstování v podmínkách ČR, což potvrzují dosažené výnosy i bezproblémový průběh sklizně. Nadále však upozorňujeme na skutečnost, že kvalita dodávaných osiv se mezi jednotlivými partiemi výrazně liší, což může v praxi zásadně ovlivnit výsledky pěstování.

Autoři děkují za spolupráci zemědělským podnikům - Skalagru a.s., Zemědělské společnosti Sloveč, a.s. a ASTURu Straškov a.s., zejména agronomům a jednatelům uvedených podniků -Ing. Václavu Vozákovi, Ing. Rostislavu Dvorskému, Ing. Jiřímu Sobotovi, Ing. Petru Novákovi, p. Zdeňku Veselému a dalším.

Ing. Přemysl Štranc, Ph.D.¹, Ing. Pavel Procházka, Ph.D.², Daniel Štranc^1
1ZEPOR⁺ - zemědělské poradenství a soudní znalectví Žatec z.s.; ²Česká zemědělská univerzita v Praze

Údaje o počasí byly čerpány ze sledování ČHMÚ.