Počasí a výsledky odrůdových pokusů se sójou v ročníku 2018/19

02. 04. 2020 Ing. Přemysl Štranc, Ph.D. a kol. Osivo a sadba Zobrazeno 1770x

Odrůdové pokusy se sójou byly poloprovozního charakteru a proběhly na stanovištích Skalička, Sloveč a Studeněves. Na pokusných lokalitách jsme v roce 2019 sledovali následující odrůdy sóji: ES Navigator, Marquise, ES Favor, Bettina, ESG 1711, Altona, RGT Stumpa, Meridian, ES Comandor, Toutatis, Tourmaline, Galice, SDZ 500, RGT Shouna, Aurelina, Albenga, Antonia, Mentor.

Počasí 2018/19

Druhá polovina léta a začátek podzimu 2018

Srpen, obdobně jako předchozí měsíce, byl teplotně silně nadnormální a srážkově silně podnormální se silným slunečním svitem. Významnější srážky se vyskytovaly 23.–25. 8., při přechodu výrazného frontálního rozhraní. Nadnormální teploty s intenzivním slunečním svitem pokračovaly i v září. Srážky se již dostaly do normálu, zásluhou dvou srážkových epizod (1.–4. 9. a 23.–24. 9.), přesto však byly opět prostorově velmi nerovnoměrně rozloženy. V regionech s největší absencí srážek tak došlo k největším propadům výnosů.

Sklizeň plodin s delší vegetační dobou nastala velmi brzy a výnosy byly výrazně nižší než v roce 2017 (obdobně jako v roce 2015, tab. 1). Sklizeň sóji začala na řadě lokalit už koncem srpna, což zapříčinil nejen velmi teplý a aridní průběh vegetace, ale i silný výskyt svilušky chmelové.

Tab. 1: Výnosy sóji v ČR v letech 2011 až 2018 (zdroj: ČSÚ 2019)

Podzim 2018 a zima 2018/19

Nadnormální teploty se s určitými přestávkami udržely celý říjen až do první poloviny listopadu. Srážky byly zpočátku mírně podprůměrné (říjen), později (listopad) mimořádně podprůměrné, přičemž první dvě dekády října byly na srážky chudé. Oba měsíce se vyznačovaly vyšším slunečním svitem.

Prosinec byl až na nižší sluneční svit teplotně i srážkově normální.

Leden byl teplotně normální s výrazně chladnou epizodou mezi 19.–25. 1. Většina z celkového měsíčního srážkového úhrnu spadla v první polovině měsíce (nejvíce 8. 1. a 13. 1.), přičemž srážky byly povětšinou sněhové.

Únor byl teplotně nadnormální. Výrazně teplý byl především konec měsíce 27. a 28.2. (7 °C nad N - normálem). Srážky v únoru byly normální, avšak nerovnoměrně rozložené. Většina celkového měsíčního úhrnu spadla ve formě deště i sněhu v první dekádě měsíce.

Jaro 2019

Březen byl teplotně silně nadnormální (2,7 °C nad N). Výrazně teplá byla první březnová dekáda. Srážkově byl březen normální. Většina měsíčního srážkového úhrnu spadla v první polovině měsíce (ponejvíce mezi 9. až 15. 3). Vzhledem k uvedenému počasí bylo možné zakládat porosty jarních obilnin už od konce února.

Duben byl teplotně nadnormální (1,5 °C nad N). Srážkově lze však duben hodnotit jako podnormální (v průměru 24 mm tj. 57 % N). Nejvíce srážek spadlo v Moravskoslezském kraji, kde byl průměrný měsíční úhrn 40 mm (76 % N).

Zakládání porostů sóji ve většině případů probíhalo v agrotechnické lhůtě, i když vzhledem k povětrnostním podmínkám mohlo v řadě oblastí proběhnout již na počátku dubna. Ve většině případů sója vzcházela velmi pomalu a v některých případech čekala na vláhu potřebnou pro bobtnání a následné vzcházení.

Květen byl přesně podle pranostiky „studený máj ve stodole ráj“. Celkově velmi chladný květen s dostatkem srážek prodloužil vegetativní fázi zejména ozimých obilnin a ozimé řepky, respektive zpomalil jejich vývoj, čímž došlo k posílení výnosových prvků. Dá se říci, že květen 2019 zachránil úrodu ozimů, ale i jarních obilnin. Jednalo se teplotně o silně podnormální měsíc (2,3 °C pod N - nejchladnější za posledních 28 let). Výrazně studený květen však růstově brzdil řadu plodin, zejména teplomilných včetně sóji. Srážkově byl květen nadnormální (130 % N), s jejich výskytem zejména v poslední dekádě měsíce.

Nedostatek srážek až do poslední dekády května a celkově pomalý růst sóji způsobil na řadě lokalit špatný efekt preemergentních herbicidů a bylo nutné přistoupit k jejich postemergentním aplikacím.

Konec jara a počátek léta 2019

Červen byl teplotně mimořádně nadnormální (4,9 °C nad N) a srážkově podnormální (v průměru úhrn 53 mm tj. 67 % N). Jednalo se o jeden z nejteplejší červnů v historii měření na území ČR. Zpočátku vysoké teploty obnovily rychlý růst sóji, který v předchozím měsíci vlivem chladu stagnoval. V dalším průběhu června, zejména v nižších polohách, došlo k deficitu srážek a velkému výskytu letních a tropických dnů. Srážky byly malé a značně rozdrobené, spojené převážně s bouřkovou činností. Porosty proto byly značně nevyrovnané a na některých lokalitách začaly poměrně výrazně trpět nedostatkem vláhy. Již od počátku druhé dekády června se objevil na řadě lokalit poměrně silný výskyt babočky bodlákové, kterou bylo třeba insekticidně ošetřit.

Léto 2019

Červenec byl teplotně normální, průměrná teplota vzduchu (18,8 °C) byla o 1,0 °C vyšší než normál. Tento měsíc však byl o 1,9 °C chladnější než rekordně teplý červen 2019. Červenec byl teplotně rozkolísaný, od 7. do 18. 7. byl podnormální a poté, v poslední dekádě měsíce nadnormální. Srážkově byl červenec podnormální, průměrný měsíční úhrn srážek ve výši 58 mm, představoval 66 % normálu. Srážky přišly až ve druhé dekádě července (opět velmi nevyrovnané). Na některých lokalitách se však ještě více prohloubil srážkový deficit z předchozího měsíce a sója začala shazovat květy a listy. Uvedený aridní průběh počasí byl vhodný pro rozvoj svilušky chmelové.

Srpen byl teplotně silně nadnormální, přičemž průměrná měsíční teplota vzduchu (18,9 °C) byla o 1,6 °C vyšší než normál. Jednalo se tak o pátý nejteplejší srpen v ČR od roku 1961. Srážkově lze srpen hodnotit jako normální, s průměrným měsíčním úhrnem 77 mm dosáhl 96 % normálu. Plošné rozložení srážek však bylo opět velmi nerovnoměrné. Nejvýznamnější srpnové srážky byly zaznamenány při přechodu zvlněné fronty 20. 8., kdy v průměru na území ČR spadlo 15 mm. Průměrná délka slunečního svitu byla tento měsíc 210 hodin, což je 96 % normálu.

Konec léta a začátek podzimu 2019

Září bylo teplotně normální, s průměrnou měsíční teplotou 13,3 °C (0,5 °C nad N). Nejvyšší denní teploty vzduchu byly zaznamenány 1.9., např. na stanici Řež bylo zaznamenáno denní maximum 33,5 °C. Srážkově bylo září normální, přičemž průměrný měsíční úhrn (61 mm) představoval 105 % N. Na území Moravy a Slezska spadlo v průměru asi o 20 mm více srážek než na území Čech. Nejvyšší měsíční úhrny srážek (více než 80 mm) byly zaznamenány v Karlovarském, Olomouckém, Zlínském a Moravskoslezském kraji. Naopak nižší měsíční úhrny (méně než 50 mm) byly zaznamenány v Jihočeském a Středočeském kraji. Většina srážek spadla v první dekádě měsíce. Průměrná délka slunečního svitu pro tento měsíc byla 166 hodin (108 % N). Na konci měsíce 30. 9. se vyskytl silný vítr spojený s tlakovou níží Mortimer, při němž rychlost větru v nárazech dosahovala hodnot přes 20 m/s, na horách i přes 30 m/s.

Počátek října se projevoval v duchu babího léta, čímž umožnil poměrně bezproblémovou sklizeň porostů plodin s delší vegetační dobou, v našem případě sóji, která v porovnání s předchozím rokem proběhla s více než měsíčním zpožděním. Výnosy sóji jsou značně nevyrovnané vzhledem ke stavu porostů (hustoty a případného zaplevelení) a průběhu počasí, především dostatku srážek, během vegetace na jednotlivých lokalitách.

Lokalita Skalička 12. 8. 2019

Pokusy se sójou

Základní informace o stanovištích pokusů

Odrůdové pokusy se sójou byly poloprovozního charakteru a proběhly na stanovištích Skalička, Sloveč a Studeněves.

Stanoviště Skalička (okres Přerov): území je součástí Podbeskydské pahorkatiny; nadmořská výška: 270 m; půda: fluvizem glejová na bezkarbonátových nivních sedimentech, středně těžká; klima oblasti: B3 - mírně teplá, mírně vlhká, s mírnou zimou, Æ roční teplota 7–9 °C, Æ roční úhrn srážek 550–700 mm.

Stanoviště Sloveč (okres Nymburk): území je součástí Cidlinské až Merlinské tabule; nadmořská výška: 230 m; půda: černozem, písčitá jílovitá hlína; klima oblasti: B2 - mírně teplá, mírně suchá, s mírnou zimou, Æ roční teplota 7–9 °C, Æ roční úhrn srážek 550–600 (650) mm.

Stanoviště Studeněves (okres Kladno): území je součástí Kladenské tabule; nadmořská výška: 310 m; půda: kambizem arenická na karbonátové svahovině, středně těžká až lehčí; klima oblasti: B1 - mírně teplá, suchá, s mírnou zimou, Æ roční teplota 8–10 °C, Æ roční úhrn srážek 450–550 mm.

Sledované odrůdy sóji a jejich výsevky

Porosty na odrůdových pokusech byly v roce 2019 velmi nevyrovnané. Zejména lokalita Studeněves byla velmi silně postižena suchem a ním souvisejícím postupným vzcházením plevelů (zejména merlíku), proto výsledky z uvedené lokality lze brát pouze jako orientační.

Na pokusných lokalitách jsme v roce 2019 sledovali následující odrůdy sóji: ES Navigator, Marquise, ES Favor, Bettina, ESG 1711, Altona, RGT Stumpa, Meridian, ES Comandor, Toutatis, Tourmaline, Galice, SDZ 500, RGT Shouna, Aurelina, Albenga, Antonia, Mentor.

Vzhledem k velice rozdílnému značení ranosti odrůd u jednotlivých šlechtitelů (dodavatelů) jsme odrůdy podle tohoto kritéria neřadili. U některých odrůd může jejich ranost ovlivnit i atypický průběh povětrnostních podmínek, příp. nižší hustota porostu (u řidších porostů často dochází k většímu větvení, a tím oddálení sklizně).

U všech ověřovaných odrůd byl použitý jednotný výsevek 65 klíčivých semen na m².

Výsledky vegetačního pozorování

V roce 2019 byla hustota porostů sóji na pokusných lokalitách nižší než v předchozím roce, ale mírně vyšší než v roce 2017 (nejčastěji se pohybovala mezi 34 až 43 rostlinami na m² - viz tab. 3). Nejvyšší hustotu (46,7 rostlin/m²) jsme zaznamenali u odrůdy RGT Shouna. Druhou nejvyšší hustotu (42,7 rostlin/m²) jsme zjistili u odrůdy Meridian a třetí nejvyšší hustotu (42,4 rostlin/m²) jsme zaznamenali u odrůd RGT Stumpa a ES Navigator. Naopak nejnižší hustotu porostu, jsme zjistili u odrůd Galice (25,1 rostlin/m²) a dále pak Marquise (27,1 rostlin/m²). U obou naposledy zmíněných odrůd nebyla důvodem této nízké hustoty špatná klíčivost, ale nízká biologická hodnota osiva, která se projevila nízkou polní vzcházivostí, a to zejména na nejvíce povětrnostními podmínkami stresované lokalitě Studeněves. V případě odrůdy Galice se jednalo o přeskladněné osivo (rok výroby 2017), což ve většině případů má významný negativní vliv na biologickou hodnotu osiva. V případě odrůdy Marquise se jednalo o osivo původem z méně vhodné lokality postižené nevhodnými (silně aridními) podmínkami v závěru vegetace. Takových lokalit byla ve sklizňovém roce 2018 celá řada, a je dobrou známkou všech osivářských firem, dodávajících odrůdy do uvedených pokusů, že se tento problém vyskytl pouze u jedné odrůdy. Z výše uvedených skutečností je třeba upozornit, že u těchto dvou odrůd se kvalita osiva, a tím nízká hustota, nepříznivě odrazila i na jejich celkovém výnosu. Překvapením v pokusech byla odrůda Tourmaline, která obdobně jako odrůda Galice byla přeskladněna z roku 2017 a nedošlo u ní k významnému snížení biologické hodnoty osiva. Upozorňujeme však, že tato skutečnost je spíše výjimkou než běžným jevem.

Odrůda ovlivňuje zapojení porostu nejen počtem vzešlých rostlin na jednotce plochy, ale i schopností se větvit. Vlastní větvení je významným morfologickým znakem, který umožňuje zvětšení povrchu rostliny, její hmotnosti a současně i dokonalejší využití prostoru atd. Uvedená skutečnost pak vypovídá o možné kompenzaci negativního výnosotvorného účinku řídkých porostů. Větvení se v roce 2019 pohybovalo od 1,00 do 2,83 větve na rostlinu (v průměru 1,65 větve na rostlinu). Největší větvení jsme v tomto roce pozorovali u nejřidší odrůdy Galice (2,83 větve na rostlinu), obdobně jako v roce 2018. Druhou nejlépe větvící odrůdou byla Bettina (2,13 větve na rostlinu), která každoročně patří mezi více větvící odrůdy ověřované v našich pokusech. Obdobně jako v předchozím roce nejméně větvila odrůda Tourmaline (1,00 větve na rostlinu). Druhou nejméně větvící odrůdou byla RGT Shouna (1,03 větve na rostlinu), která se současně vyznačovala absolutně nejvyšší hustotou porostu.

Sója se v našich podmínkách potýká, zejména z důvodu menších srážek a nižší teploty v období vzcházení, s nižším nasazením prvních lusků od povrchu půdy. Právě proto je pro snadnější sklizeň a menší ztráty semene velmi důležitým parametrem výška apikálního konce nejspodnějšího lusku od povrchu půdy. Uvedenou výšku můžeme pozitivně ovlivnit jednak větší hustotou porostu, jednak i aplikací stimulátorů růstu založených zejména na bázi auxinu (např. přípravky Lexin, Litofol Active, LEXenzym). Poslední možností jak výrazně eliminovat ztráty u nízko nasazených porostů je využití kvalitních flexibilních lišt (např. MacDon nebo Convio Flex), čímž je dosaženo podstatně nižších sklizňových ztrát.

Výška nasazení prvních lusků byla v roce 2019 ve srovnání s předchozím rokem o cca 0,7 cm nižší a dosáhla v Ø 5,7 cm. Pořadí lokalit s ohledem na výšku nasazení prvních lusků bylo následující: Skalička (v Ø 6,7 cm), Sloveč (v Ø 5,7 cm) a Studeněves (v Ø 4,8 cm), což bylo přímo úměrné s množstvím srážek na daných lokalitách. Z hlediska odrůd jsme nejvyšší výšku apikálního konce nejspodnějšího lusku od povrchu půdy pozorovali u odrůd Meridian (7,4 cm), ES Navigator (7,0 cm) a Bettina (6,7 cm). U odrůd Meridian, Tourmaline, Aurelina a Antonia jsme na některých lokalitách pozorovali výraznější vyholování spodních pater lusků. Nejnižší výšku nasazení prvního lusku jsme pozorovali u odrůd ESG 1711 (3,8 cm) a Toutatis (4,0 cm).

Výška porostu vypovídá o vzrůstnosti jednotlivých odrůd sóji a v některých případech i o jejich náchylnosti k poléhání. Současně je třeba poznamenat, že v teplých a vlhčích ročnících, obzvláště na úrodných stanovištích, může docházet k určitému polehnutí porostu, které však převážně nekomplikuje sklizeň. Nejvyšší porosty jsme pozorovali u odrůd Meridian (69,3 cm) a Aurelina (68,1 cm). Naopak nejnižší porosty jsme zaznamenali u odrůd ESG 1711 (52,7 cm) a ES Favor (53,4 cm). Skutečnost, že výška porostu je geneticky daným znakem názorně dokumentují celkově nižší výšky porostů u odrůd ze šlechtění společnosti Euralis (tj. ESG1711, ES Favor, ES Navigator, Mentor, ES Comandor).

Tab. 2: Termíny setí a sklizně sóji na jednotlivých lokalitách

Tab. 3: Výsledky bonitace porostů odrůd sóji (průměr ze 3 lokalit)

Sklizňové výsledky

V roce 2019 byly výnosy sóji v rámci celé ČR značně nevyrovnané. Důkazem toho jsou propastně rozdílné výnosy sóji na jednotlivých pokusných lokalitách (tab. 4). Na jedné straně to jsou výborné výnosy na lokalitách Skalička (Ø 4,2 t/ha) a Sloveč (Ø 4,0 t/ha) a na druhé straně zoufale nízký výnos na lokalitě Studeněves (Ø 0,9 t/ha). Velmi špatný výnos sóji na lokalitě Studeněves ovlivnila souhra více faktorů. Jednak to byl chladný květen s nedostatkem srážek, který brzdil vzcházení a růst sóji a umožňoval poměrně dobré, a navíc ještě etapovité vzcházení plevelů. To se často projevovalo nedostatečnou účinností herbicidů (i po opakovaných aplikacích) ve spojitosti s aridním průběhem počasí po celou dobu vegetace. Naproti tomu na lokalitách Skalička a Sloveč srážky přicházely, pro sóju, v důležitých fázích vegetace. Vzhledem k tomu, že velká část porostů sóji je pěstována v oblastech s lepšími povětrnostními podmínkami (např. Moravskoslezský kraj) lze očekávat výrazně lepší výnosy než v roce 2018.

Výnosy sóji v našich poloprovozních pokusech se pohybovaly v rozmezí 0,3–4,8 t/ha, v závislosti na odrůdě a na půdně-klimatických podmínkách lokalit. Z pohledu lokalit se sóji nejlépe dařilo ve Skaličce (Ø 4,19 t/ha), dále na lokalitě Sloveč, kde bylo dosaženo průměrného výnosu 3,99 t/ha a nejnižší (velmi špatný) průměrný výnos byl zjištěn ve Studeněvsi, a to 0,92 t/ha.

Na výnosově nejlepší lokalitě Skalička jsme zaznamenali nejvyšší výnos u odrůdy SZD 500 (4,80 t/ha), dále pak u odrůd ES Comandor a ESG 1711 (4,58 t/ha), a také u odrůdy Altona (4,44 t/ha). Naopak nejnižší, ale také výborný výnos byl zjištěn u velmi rané odrůdy Antonia (3,67 t/ha) a Galice (3,75 t/ha).

Na lokalitě Sloveč jsme zaznamenali nejvyšší výnos u odrůdy Altona (4,42 t/ha), dále pak u odrůdy Meridian (4,41 t/ha) a Mentor (4,36 t/ha). Nejnižší, avšak stále výborný výnos zde poskytly odrůdy sóji ES Favor (3,62 t/ha) a ES Comandor (3,65 t/ha).

Jak již bylo výše uvedeno, nejhorší růstové podmínky pro sóju byly zjištěné na lokalitě Studeněves, a proto se jednalo i o výnosově nejslabší lokalitu. Ve Studeněvsi jsme zaznamenali nejvyšší výnos u odrůdy Antonia (1,08 t/ha), dále u odrůd ESG 1711 (1,06 t/ha), Aurelina (1,06 t/ha) a RGT Stumpa (1,05 t/ha). Naopak nejnižší výnos (ve Studeněvsi) byl u odrůdy se špatnou vitalitou Galice (0,26 t/ha). Právě na silně stresované lokalitě ve Studeněvsi se nejvíce prokázala u odrůdy Galice špatná polní vzcházivost (následně nízká hustota), která se velmi negativně odrazila na výnosu.

Nejvyššího průměrného výnosu semene ze všech sledovaných lokalit dosáhly odrůdy SZD 500 (Ø 3,35 t/ha), Altona (Ø 3,30 t/ha), Mentor (Ø 3,23 t/ha), Meridian (Ø 3,22 t/ha) a Bettina (Ø 3,17 t/ha). Naopak nejnižší průměrný výnos jsme zaznamenali u odrůdy sóji Galice (Ø 2,69 t/ha), která měla horší vitalitu osiva. Nižší výnos semene jsme též zjistili u odrůd sóji RGT Shouna, resp. Marquise (Ø 2,78 resp. Ø 2,79 t/ha).

V roce 2019 se silně aridní průběh počasí na některých lokalitách projevil nejen na výnose, ale i na hmotnosti tisíce semen (HTS) a kvalitativních parametrech semen sóji (tab. 4).

HTS je odrůdovou vlastností, ale nepříznivý průběh počasí (zejména sucho) ji může výrazně snížit. V pokusech se HTS pohybovala mezi 174 až 218 g, přičemž nejvyšší hodnoty byly dosaženy u odrůd Antonia, Aurelina a RGT Stumpa. Naopak nejnižší HTS byly zaznamenány na odrůdách ES Navigator, ESG 1711 a Meridian. V průměru byla HTS na vlhčí lokalitě Sloveč vyšší o 23 % (rel.) oproti extrémně suché lokalitě Studeněves.

Obdobně obsah dusíkatých látek (NL) - bílkovin a oleje v semenech je do určité míry odrůdovou vlastností, kterou dále ovlivňují agroekologické a další podmínky.

Obsah NL se v průměru lokalit pohyboval mezi 36 až 39 %, přičemž nejvyšší hodnoty jsme zaznamenali u odrůdy Aurelina (39,0 %) a následně u odrůd ES Comandor (38,3 %) a ES Favor (38,1 %).

Obsah oleje se pohyboval mezi 17 až 19 %. Nejvyšší olejnatost jsme zaznamenali u odrůd ESG 1711 a Tourmaline (18,7 %) a Altona (18,4 %). Z rozborů také vyplynulo, že na suché lokalitě Studeněves byly hodnoty NL o cca 11 % (rel.) vyšší než na lokalitě Sloveč, přičemž u olejnatosti tomu bylo naopak (o cca 10 % rel. nižší). Z výsledků je jasně patrná záporná korelace mezi obsahem NL a olejnatostí.

Tab. 4: Výnosové výsledky sóji a kvalitativní parametry semen sóji

Lokalita Sloveč 15. 8. 2019

Lokalita Studeněves 16. 8. 2019

Souhrn

Závěrem je třeba konstatovat, že všechny námi ověřované odrůdy sóji jsou vhodné pro pěstování na území ČR, o čemž svědčí i jejich velmi dobré výnosy a bezproblémová sklizeň.

Autoři děkují za spolupráci zemědělským podnikům - Skalagru a. s., Zemědělské společnosti Sloveč, a. s. a SHR - Miroslavu Sochorovi, zejména agronomům a jednatelům uvedených podniků - Ing. Rostislavu Dvorskému, Ing. Jiřímu Plachému, Ing. Jiřímu Sobotovi, p. Miroslavu Sochorovi, Ing. Josefu Sochorovi, Ing. Václavu Vozákovi a dalším.

Údaje o počasí byly čerpány ze sledování ČHMÚ.

Ing. Přemysl Štranc, Ph.D.¹, Ing. Pavel Procházka, Ph.D.², Daniel Štranc¹

¹ZEPOR⁺ - zemědělské poradenství a soudní znalectví Žatec, ²Česká zemědělská univerzita v Praze