Chemap Agro s.r.o.

Průběh počasí a výsledky odrůdových pokusů se sójou v roce 2018

14. 03. 2019 Ing. Přemysl Štranc, Ph.D. a kol. Osivo a sadba Zobrazeno 394x

Vlhčí počasí s přeprškami v Čechách brzdilo žně, naopak na východě našeho území, zejména na jižní Moravě, sklizeň hlavních plodin proběhla rychleji, avšak s velkým propadem výnosů (Břeclavsko, Hodonínsko, Znojemsko). V regionech s většími srážkami se dále zlepšil stav kukuřice, cukrovky, slunečnice, pozdních odrůd brambor, ale i sóji, která zčásti regenerovala.

Agronutrition

logo polní dny sója

Počasí 2017/18

Konec léta a podzim 2017

Vlhčí počasí s přeprškami v Čechách brzdilo žně, naopak na východě našeho území, zejména na jižní Moravě, sklizeň hlavních plodin proběhla rychleji, avšak s velkým propadem výnosů (Břeclavsko, Hodonínsko, Znojemsko). V regionech s většími srážkami se dále zlepšil stav kukuřice, cukrovky, slunečnice, pozdních odrůd brambor, ale i sóji, která zčásti regenerovala.

Počátkem září se ochladilo. Chladno bylo především 1.–4. 9., dále pak 15.–24. 9. V těchto obdobích i nejvíce pršelo. Srážky však byly značně rozdílné. V Čechách průměrný měsíční úhrn činil 47 mm (85 % N), na Moravě a ve Slezsku 104 mm (168 % N). V Moravskoslezském kraji spadlo dokonce více než 150 mm srážek. Zmíněné rozdílnosti v četnosti a úhrnu srážek a následně i ve vlhkosti půdy výrazně ovlivnily i dobu, hlavně však kvalitu zakládání porostů ozimů. V řadě případů se porosty, zejména ozimé pšenice, zakládaly opožděně. Průměrná měsíční teplota vzduchu byla 1 °C pod N. Zřejmě vzhledem k menší délce slunečního svitu (měsíční Ø 97 hodin - 63 % N) a vcelku normálním srážkám (v Ø 66 mm – 114 % N) se září jevilo jako neobvykle chladné, a proto zpomalilo zrání a sklizeň teplomilných plodin, zejména sóji, slunečnice, ale i kukuřice na zrno.

První dekáda října byla vlhká, spadlo cca 150 % obvyklého množství srážek a postupně se oteplovalo. Přišlo již neočekávané „babí léto“, které spolu se zvýšením vláhy v půdě výrazně prospělo růstu ozimů. Velký pokles srážek ve 2. dekádě měsíce spolu s dalším oteplením (+4 °C nad N) pak umožnil sklizeň plodin s delší vegetační dobou včetně sóji. Nejtepleji bylo v polovině měsíce (15.–17. 10.), kdy na řadě míst byl zaznamenán letní den (max. denní teplota 25 °C a vyšší). Stav ozimů se dále zlepšoval. Ve 3. dekádě opět silně pršelo, více v Čechách než na Moravě a ve Slezsku. V globálu lze říjen charakterizovat jako teplotně nadnormální a srážkově silně nadnormální. Vzhledem k oblačnosti sluneční svit dosáhl jen 79 % N.

V důsledku intenzivních srážek došlo k plnému nasycení povrchové vrstvy půdy vodou, ale i k vyplavování živin, hlavně dusíku a síry. Na ulehlejších půdách zůstávala voda na jejich povrchu, tvořily se kaluže. Takto „zaplavené“ porosty ozimů, především na ulehlejších půdách, začaly pomalu strádat. Velká anebo úplná absence vzduchu, resp. kyslíku v půdě limitovala dýchání kořenů, nitrifikaci, dostupnost a využití živin z půdy, tvorbu ATP (adenosintrifosfát) v rostlinách apod. V pletivech rostlin se hromadily alkoholy a organické kyseliny, které zvyšovaly propustnost buněčných membrán a buňky začaly do okolního prostředí vylučovat celou řadu vodorozpustných látek. Ztráta těchto látek včetně glycidů (spolu s jejich neproduktivním prodýcháváním) měla negativní vliv zejména na porosty na ulehlých půdách, které začaly stagnovat v růstu, přestaly odnožovat a žloutly. Svůj díl na zhoršeném stavu ozimů měl i deficit dusíku. Podstatně lépe vypadaly porosty na pozemcích s větší aerací hlubších půdních vrstev a přihnojených dusíkatými hnojivy.

Ke zlepšování produkčního stavu ozimů došlo ve 2. polovině listopadu, hlavně v jeho 3. dekádě. V té době byl zaznamenán i největší pokles srážek a relativně vysoké teploty vzduchu (22.–24. 11. kolem 15 °C a více). Celkově však byl listopad s průměrnou měsíční teplotou 3,7 °C a průměrnými srážkami 46 mm teplotně a srážkově v normálu. Sluneční svit byl ale podnormální.

Ozimům prospíval průběh počasí i v prosinci, který byl hodnocen jako teplotně i srážkově normální, přestože průměrná měsíční teplota byla o 1,7 °C vyšší než normál a úhrn srážek dosáhl jen 77 % normálu.

Zima 2017/18

V návaznosti na předchozí období byl počátek zimy teplý. Ozimy byly všeobecně v dobrém stavu, ale v důsledku zmíněného průběhu počasí nedošlo k jejich potřebnému otužení. Téměř tradičně bylo velmi teplo o Vánocích (v průměru 7 °C nad N, na Silvestra dokonce o 7,6 °C nad N). Silně nadnormální teploty pokračovaly i v lednu. Průměrná měsíční teplota vzduchu1,8 °C byla o 3,8 °C vyšší než N. Výrazně teplé byly zejména 1. a 3. dekáda ledna. V globálu byly lednové srážky na úrovni normálu. Jejich prostorové rozložení však bylo poměrně nerovnoměrné. Nejvíce pršelo v Jihomoravském, Plzeňském a Karlovarském kraji.

Trend nadnormálních teplot pokračoval i po více než dvě dekády února. Srážky byly výrazně podnormální, délka slunečního svitu se však oproti předchozímu období podstatně zvýšila a dosáhla 111 % N. Uvedený průběh počasí podporoval růstovou aktivitu ozimů, v důsledku krátkého dne především tvorbu jejich kořenového systému. Endogenní dormance rostlin tak byla výrazně oslabena a faktorem, který ji podstatně ovlivnil byla právě délka dne (o stavu vegetace svědčí kromě jiného i to, že v té době již plně kvetly lísky). V rostlinách se zřeďovala koncentrace živin, hlavně dusíku. Ukázala se proto jako velmi účelná aplikace N-hnojiv. Po 20. únoru se začalo silně ochlazovat, ozimy se částečně otužily a od 25. do 28. 2. již panovaly silné mrazy. Průměrná denní teplota vzduchu se pohybovala o více než 10 °C pod dlouhodobým průměrem a maximální teplota (vzduchu) byla na celém území ČR pod bodem mrazu (27. 2. byl zaznamenán arktický den - pokles maximální teploty vzduchu na -10 °C a hlouběji).

Podnormální teploty panovaly i v 1. polovině 1. dekády března. Značná část ploch ozimů byla v této kritické době naštěstí pokryta sněhem, především vyšší polohy, ale např. i jižní Morava. Po výraznějším oteplení a poklesu srážek počátkem 2. dekády března, ve 2. polovině tohoto měsíce se opět výrazně ochladilo (nástup druhé vlny mrazů 17.–22. 3.), průměrné denní teploty se pohybovaly více než 5 °C pod normálem. Nástup jarní vegetace tak byl výrazně zpožděn. Opožděně byla zakládána většina porostů jarních plodin.

Jarní léto 2018

Prakticky od konce února bylo počasí u nás a v celé Evropě v režii neobvykle stabilních oblastí vysokého tlaku nad Skandinávií a Velkou Británií, která zcela blokovala postup vlhkých a chladnějších tlakových níží z Atlantiku. Koncem března se prudce a neobvykle silně oteplilo a došlo k dalšímu poklesu srážek.

Zmíněný charakter počasí pokračoval po celý duben a v podstatě i po větší část května (do cca 23. 5.). Průměrná měsíční teplota vzduchu v dubnu byla 12,7 °C a převýšila tak normál o 5,4 °C (N - 1961–1990). Na Moravě a ve Slezsku bylo ještě o 1 °C tepleji než v Čechách. Již 9. 4. byl zaznamenán 1. letní den (max. denní teplota 25 °C a více) a pak následovaly další letní dny. Lze tedy říci, že zima přešla rovnou do léta, což je příznačné pro podnebí typicky vnitrozemské - kontinentální. Srážky dosáhly pouze 45 % normálu.

Vysloveně aridní průběh počasí (intenzivní sluneční svit, vysoké teploty, atmosférické a půdní sucho, výsušný vítr, silná evapotranspirace) zpočátku enormně urychlily růst a vývoj veškeré vegetace. Řada rostlinných druhů kvetla nejen podstatně dříve, často i ve stejnou dobu a v některých případech i mimořádně silně, čímž došlo k neobvykle silné koncentraci různých pylů v ovzduší. Poměrně záhy byly extrémními agrometeorologickými podmínkami stresovány porosty jařin a následně i ozimů. Na lehčích půdách docházelo i k zasychání celých rostlin, a to nejen jařin, ale i ozimé řepky, ozimého ječmene a ozimé pšenice. Na porostech byla velmi dobře patrná nestejnoměrnost textury a úrodnosti jednotlivých půdních bloků. Zcela evidentní byly i chyby v aplikaci hnojiv. Části ploch porostů s nižší koncentrací živin (hlavně N) výrazně hůře odolávaly suchu. K obvyklému ochlazení a následným dešťům v období „ledových mužů“ prakticky nedošlo. Původně značně optimistická prognóza výše sklizně polních plodin se zhroutila.

V první polovině 3. dekády května se jen mírně ochladilo, teploty však dále zůstávaly nad dlouhodobým průměrem a vyskytly se přeháňky. Srážky byly rozděleny velmi nerovnoměrně, často spojeny s bouřkami. Nejvíce pršelo v Jihočeském a Karlovarském kraji (nad 120 % N), nejméně v Libereckém kraji (pod 60 % N). Lokálně se vyskytly průtrže mračen s následnými škodami na porostech a půdě. V globálu byl květen na území ČR teplotně mimořádně nadnormální (+3,2 °C nad N). První tropický den (30 °C a více) byl zaznamenán již 3. 5. Na Moravě a ve Slezku bylo tepleji než v Čechách. Nejtepleji bylo koncem měsíce, kdy se vyskytla řada tropických dní. Průměrný měsíční úhrn srážek činil 61 mm, což je 88 % N. Průměrná délka slunečního svitu za květen dosáhla 267 hodin, resp. 124 % N.

Mimořádně vysoké teploty, nižší a nerovnoměrně rozdělené srážky a intenzivní sluneční svit výrazně zvýšily evapotranspiraci a dále tak prohloubily deficit vody v půdě s velmi neblahými důsledky na produkční stav většiny porostů polních plodin.

Výrazně teplé počasí panovalo i v 1. dekádě června (až 5 °C nad N), přičemž srážky byly plošně opět velmi nevyrovnaně rozděleny a prospěly především později sklízeným plodinám (chmel, kukuřice slunečnice, sója pozdnější brambory apod.). Obilniny a řepka však již dozrávaly (v nejsušších polohách doslova „vynuceně“). Vedra byla krátkodobě přerušena 11. 6. a 22. 6., kdy došlo k prudkému poklesu teploty pod hodnoty normálu. V globálu byl však červen teplotně silně nadnormální a srážkově normální (v průměru spadlo 74 mm, což představuje 94 % N). Srážky byly velmi „rozdrobené“, nejvíce jich spadlo ve dnech 1.–3. 6., 9.–12.6. a 28.6. Nejméně pršelo v Ústeckém, Pardubickém a Karlovarském kraji. Průměrná délka slunečního svitu činila 190 hodin (92 % N). Koncem druhé dekády června byly v nejteplejších a nejsušších oblastech a lokalitách zahájeny žně.

S výjimkou prvních dnů počátkem července a kolem 11. 7. panovalo výrazně aridní počasí i po celý červenec, přičemž nejtepleji bylo koncem měsíce (více než 5 °C nad N). 31. 7. byla na řadě stanic zjištěna teplota nad 37 °C. Byly zaznamenány nejen tropické dny (teplota nad 30 °C), ale i tropické noci (teplota 20 °C a více). Srážky byly velmi slabé, „rozdrobené“. Silné deště byly zaznamenány pouze ve dnech 17.–19. 7. v oblasti Moravskoslezských Beskyd (až okolo 200 mm). Celkově proto byl červenec teplotně nadnormální a srážkově silně podnormální. Průměrná délka slunečního svitu dosáhla 262 hodin (114 % N), přičemž např. na stanici Doksany zaznamenali 321 hodin. Velmi suché a teplé počasí urychlilo průběh žní, avšak značně devastovalo velké množství porostů plodin s delší vegetační dobou (kukuřice, slunečnice, sója, pozdní brambory atd.), které byly ještě koncem června v uspokojivém stavu.

Druhá polovina léta, počátek podzimu 2018

Srpen byl opět teplotně silně nadnormální a srážkově silně podnormální se silným slunečním svitem, přičemž Morava a Slezsko byly ještě asi o 0,7 °C teplejší než Čechy (maximální denní teploty šplhaly až ke 38 °C). Nejméně pršelo na Pardubicku, Královéhradecku, Plzeňsku a Karlovarsku. Významnější srážky byly zaznamenány ve sklizni chmele (23.–25. 8.), při přechodu výrazného frontálního rozhraní.

Nadnormální teploty s intenzivním slunečním svitem pokračovaly i v září. Srážky se však již dostaly do normálu zásluhou dvou srážkových epizod (1.–4. 9. a 23.–24. 9.), přesto však byly opět prostorově velmi nerovnoměrně rozloženy. V regionech s největší absencí srážek proto došlo k největším propadům výnosů.

Sklizeň plodin s delší vegetační dobou nastala velmi brzy a výnosy byly výrazně nižší než v předchozím roce (obdobně jako v roce 2015). Sklizeň sóji začala na řadě lokalit už koncem srpna, což zapříčinil nejen velmi teplý a aridní průběh vegetace, ale i silný výskyt svilušky chmelové.

Pokusy se sójou

Základní informace o stanovištích pokusů

Odrůdové pokusy se sójou byly poloprovozního charakteru a proběhly na stanovištích Skalička, Sloveč a Studeněves.

Poloprovozní pokusy v roce 2018

Stanoviště Skalička - okres Přerov
Území je součástí Podbeskydské pahorkatiny
Nadmořská výška: 280 m
Půda: luvizem pseudoglejová na sprašové hlíně, středně těžká až těžší
Klima oblasti: B3 - mírně teplá, mírně vlhká, s mírnou zimou, ø roční teplota 7–9 °C, ø roční úhrn srážek 550–700 mm

Stanoviště Sloveč - okres Nymburk
Území je součástí Cidlinské až Merlinské tabule
Nadmořská výška: 215 m
Půda: hnědozem, písčitá jílovitá hlína (57 % písek, 20 % hlína, 23 % jíl)
Klima oblasti: B2 - mírně teplá, mírně suchá, s mírnou zimou, ø roční teplota 7–9 °C, ø roční úhrn srážek 550–600 (650) mm

Stanoviště Studeněves - okres Kladno
Území je součástí Kladenské tabule
Nadmořská výška: 315 m
Půda: kambizem arenická na karbonátové svahovině, středně těžká až lehčí
Klima oblasti: B1 - mírně teplá, suchá, s mírnou zimou, ø roční teplota 8–10 °C, ø roční úhrn srážek 450–550 mm

Sledované odrůdy sóji a jejich výsevky

Odrůdové pokusy byly v roce 2018 významně poznamenány již zmíněným silně aridním a teplým počasím a extrémně silným výskytem svilušky chmelové (Tetranychus urticae), proto je třeba uvedené výsledky brát s určitou rezervou.

Na pokusných lokalitách jsme v loňském roce sledovali následující odrůdy sóji: Sculptor, Coraline, ES Navigator, Sultana, Regina, Bettina, Siroca, Albenga, RGT Stumpa, RGT Soprana, Meridian, ES Comandor, Toutatis, Tourmaline, Galice, SDZ 500, ES Tenor, Angelica, Korana, Antonia, ES Mentor.

Vzhledem k velice rozdílnému značení ranosti odrůd u jednotlivých šlechtitelů (dodavatelů) jsme odrůdy podle ranosti raději neřadili. U některých odrůd může jejich ranost ovlivnit i atypický průběh povětrnostních podmínek, příp. nižší hustota porostu (u řidších porostů často dochází k většímu větvení, a tím oddálení sklizně). Mezi nejranější odrůdy v pokusech patřily např. Sculptor, ES Comandor, Toutatis, Sultana, Tourmaline, ES Navigator, Naopak k nejpozdnějším odrůdám zařazeným v pokusech patřily např. odrůdy Siroca, Angelica, Korana, SDZ 500, ES Tenor, ES Mentor.

Až na odrůdu Sculptor, kde byl použit vzhledem k ranosti vyšší výsevek 70 klíčivých semen na 1 m2, byl u všech ostatních odrůd použitý výsevek 65 klíčivých semen na 1 m2 (tj. standartní výsevek).

Tab. 1: Termíny setí a sklizně sóji na jednotlivých lokalitách

Operace \ lokalita

Studeněves

Sloveč

Skalička

Setí

20. 4. 2018

19. 4. 2018

21. 4. 2018

Sklizeň

13. 9. 2018

27. 8. 2018

18. 9. 2018

Výsledky vegetačního pozorování

Oproti předchozímu ročníku byla v roce 2018 hustota porostů sóji na všech lokalitách výrazně vyšší (o cca 15 rostlin na 1 m2 - nejčastěji se pohybovala mezi 45 až 55 rostlinami na 1 m2 - viz tab. 2). Nejvyšší hustotu (70,3 rostlin/m2) jsme zaznamenali u odrůdy Tourmaline, a to paradoxně i přes výsevek, který činil pouze 65 klíčivých semen na m2. Uvedená skutečnost může nastat poddimenzováním kvalitního osiva. Druhou nejvyšší hustotu (55,5 rostlin/m2) jsme zaznamenali u velmi rané odrůdy Sculptor, u které byl současně nejvyšší výsevek, a to již zmíněných 70 semen na m2. Třetí nejvyšší hustotu (55,3 rostlin/m2) jsme zaznamenali u odrůdy Antonia. Naopak nejnižší hustotu porostu, avšak stále ještě velmi dobrou, jsme zjistili u odrůdy Regina (45,6 rostlin/m2). Druhou nejnižší hustotu, u odrůdy Galice (47,2 rostlin na m2), lze taktéž hodnotit jako velmi dobrou. Ze zjištěných výsledků hustoty porostů vyplývá, že do pokusů byla dodána od všech firem kvalitní osiva s dobrou semenářskou i biologickou hodnotou.

Optimální zapojení porostu odrůda ovlivňuje nejen počtem vzešlých rostlin na jednotce plochy, ale i schopností se větvit. Větvení je důležitým morfologickým znakem, který mimo jiné umožňuje dokonalejší využití prostoru apod. Vyšší větvení pak může v některých případech částečně kompenzovat negativní vliv řídkých porostů. V roce 2018 bylo vzhledem k vysoké hustotě pokusných porostů větvení výrazně nižší, než tomu bylo v roce předchozím. Průměrně byla zjištěna na jednu rostlinu 0,95 větve. Největší větvení jsme loni pozorovali u řidší odrůdy Galice (2,1 větve na rostlinu), která pro srovnání v roce 2017 poskytovala naopak nejméně větví. Druhou nejlépe větvící odrůdou byla Bettina (1,7 větve na rostlinu), která stabilně patří mezi více větvící odrůdy. Naopak nejméně větvila odrůda Tourmaline (0,13 větve na rostlinu), což bezpochyby způsobila absolutně nejvyšší hustota porostu.

Z důvodu snadnější sklizně s nižšími ztrátami semen je významným parametrem výška nasazení nejspodnějšího lusku od povrchu půdy. Pro zjištění opravdu objektivního množství ztrát měříme apikální konec nejspodnějšího lusku od povrchu půdy. Její zvýšení lze pozitivně ovlivnit jak zvýšením výsevku, resp. větší hustotou porostu, tak i aplikací stimulátorů růstu založených zejména na bázi auxinu (např. přípravky Lexin, Litofol Active, LEXenzym). Vzhledem k rychlému nástupu jara (rychlému růstu), a to i přes poměrně málo srážek v tomto období, byla výška „nasazení“ prvních lusků poměrně dobrá, tzn. vyšší než předchozím roce (v Ø 6,5 cm). Pořadí lokalit s ohledem na výšku „nasazení“ prvních lusků bylo poměrně vyrovnané, a činilo: Sloveč (v Ø 7,3 cm), Studeněves (v Ø 6,3 cm) a Skalička (v Ø 6,0 cm). Z hlediska odrůd jsme největší výšku apikálního konce nejspodnějšího lusku od povrchu půdy pozorovali u odrůd Galice (8,6 cm), Angelica (7,8 cm) a Sculptor (7,6 cm), přičemž u prvních dvou zmíněných odrůd jsme na některých lokalitách pozorovali vyholování spodních pater lusků. Naopak nejnižší výšku „nasazení“ prvního lusku jsme pozorovali u odrůd Siroca (5,2 cm) a ES Mentor (5,3 cm), což však lze stále považovat za výšku poměrně dobrou.

Nejen délka nadzemní části rostlin sóji, ale i výška porostu vypovídají o vzrůstnosti jednotlivých odrůd a do určité míry i může upozorňovat na jejich náchylnost k poléhání. U některých vzrůstnějších odrůd dochází v příznivém ročníku (zejména vlhkém) a dobré úrodnosti půdy k určitému přilehnutí porostu. To však ve většině případů nekomplikuje sklizeň. Vzhledem k loňskému velmi teplému a suchému počasí nebyl mezi výškou porostu a délkou rostlin příliš velký rozdíl, proto ani polehání nebylo výrazné. Délka nadzemních částí rostlin se v průměru všech odrůd a lokalit pohybovala okolo 73 cm a výška porostu okolo 72 cm. Největší výšku a délku rostlin jsme pozorovali u odrůd Angelica (84,5 cm), Coraline (80,9 cm) a Bettina (79,7 cm). Absolutně nejvyšší porost jsme naměřili na lokalitě Skalička u odrůdy Angelica, a to 97,4 cm. Vzrůstově nejnižší odrůdou byla Toutatis (59,8 cm resp. 61,8) neboť byla hodnocena pouze na růstově (i výnosově) slabších lokalitách.

Tab. 2: Výsledky bonitace porostů odrůd sóji (průměr ze 3 lokalit)

Odrůda

Výška nasazení prvních lusků (cm)*

Počet větví (ks)

Výška porostu (cm)

Délka rostlin (cm)

Stupeň polehnutí

Výsevek na 1 m2

Počet rostlin na 1 m2

RGT Soprana

7,47

0,43

77,8

77,8

9,0

65

51,6

RGT Stumpa

6,73

0,93

72,9

72,9

9,0

65

54,7

Meridian

6,57

0,30

68,4

68,4

9,0

65

52,7

Sculptor

7,62

1,23

74,4

78,4

8,7

70

55,5

Coraline

6,02

0,77

80,9

80,9

8,7

65

52,5

Toutatis**

5,48

0,55

59,8

61,8

9,0

65

51,4

Korana

5,83

1,13

76,9

76,9

8,7

65

53,6

Sultana

5,42

0,73

66,9

66,9

8,7

65

49,6

Angelica

7,75

0,93

84,5

84,5

9,0

65

50,8

Siroca

5,15

0,57

69,7

69,7

9,0

65

50,4

Regina

5,67

1,43

66,5

66,5

9,0

65

45,6

Bettina

7,18

1,70

79,7

79,7

9,0

65

48,7

Albenga

6,20

0,97

72,8

75,1

9,0

65

54,4

SDZ 500

6,08

0,53

64,7

65,1

9,0

65

49,9

ES Mentor

5,27

0,57

68,8

68,8

9,0

65

55,1

ES Tenor

6,00

1,33

73,2

73,7

9,0

65

49,5

ES Comandor

7,02

0,73

75,8

75,8

9,0

65

48,9

ES Navigator

6,18

1,67

62,5

72,3

7,7

65

50,5

Tourmaline

7,18

0,13

73,1

79,6

8,5

65

70,3

Galice

8,58

2,10

68,3

68,3

9,0

65

47,2

Antonia

7,27

1,17

71,5

74,3

8,5

65

55,3

Vysvětlivky: * - výška apikálního konce nejspodnějšího lusku od povrchu půdy

** - odrůda Toutatis byla hodnocena pouze na dvou lokalitách (Studeněves a Sloveč)

Sklizňové výsledky

Výnosy sóji, v rámci celé ČR, byly v roce 2018 velmi nízké a značně nevyrovnané, a to i v rámci jednoho podniku (poměrné malého územního celku). Negativně je ovlivnily mimořádně nepříznivé (aridní) povětrnostní podmínky, zejména silný přísušek až sucho (s občasnými nízkými a velmi rozdrobenými dešťovými srážkami), extrémně vysoké teploty a intenzivní sluneční svit. Současně se suchem velmi negativně ovlivnila celkovou produkci sóji i sviluška chmelová, která byla pěstiteli sóji zaznamenána velmi brzy, a to již na přelomu června a července. V podstatě společně se suchem způsobovala sviluška chmelová nouzové dozrávání a v řadě případů při pozdnější sklizni i značné ztráty semen v podobě vylušťování. Na jedné straně byly ojediněle zaznamenávány dobré (uspokojivé) výnosy a na druhé straně se převážně vyskytovaly porosty sóji poskytující nízký až velmi nízký (neuspokojivý) výnos. V globálu u sóji očekáváme silně podprůměrné výnosy, které budou zřejmě obdobné jako v roce 2015.

Vlivem uvedeného počasí nastala sklizeň sóji velmi brzy. Na řadě míst se sklízelo na začátku třetí dekády srpna. Semena v luscích byla v řadě případů špatně vyzrálá (zelená) s nízkou HTS. V případě osivářských porostů budou takováto osiva jen těžko uznatelná, neboť nebudou vykazovat dobrou semenářskou natož biologickou hodnotu osiva.

Výnosy sóji v našich poloprovozních pokusech (na stanovištích Studeněves, Sloveč a Skalička) byly rovněž nízké a značně nevyrovnané a pohybovaly se v rozmezí 1,05–3,58 t/ha, v závislosti na odrůdě, zejména však na půdně-klimatických podmínkách dané lokality. Uvedené výnosy by byly v řadě případů ještě nižší (zejména u velmi raných odrůd), pokud by z naší strany nedošlo k dopočtu ztrát způsobených vyluštěním (viz tab. 3). Z pohledu lokalit se sóji nejlépe dařilo ve Skaličce (Ø 3,0 t/ha), dále na lokalitě Sloveč bylo dosaženo průměrného výnosu 2,4 t/ha a nejnižší průměrný výnos byl zjištěn ve Studeněvsi, a to 1,4 t/ha.

Na výnosově nejlepší lokalitě Skalička jsme zaznamenali nejvyšší výnos u odrůdy RGT Stumpa (3,58 t/ha), dále pak u odrůdy Siroca (3,45 t/ha), ale také u odrůd RGT Soprana (3,28 t/ha) a Korana (3,23 t/ha). Naopak nejnižší průměrný výnos byl zjištěn u velmi raných odrůd Sculptor (2,35 t/ha) a ES Navigator (2,59 t/ha).

Na lokalitě Sloveč jsme zaznamenali nejvyšší výnos u odrůdy ES Comandor (2,89 t/ha), dále pak u odrůd Albenga, Bettina (2,81 t/ha) a ES Tenor (2,76 t/ha). Nejnižší výnos zde poskytly odrůdy sóji Meridian (1,72 t/ha) a Toutatis (1,82 t/ha).

Průběh povětrnostních podmínek byl nejhorší na lokalitě Studeněves, a proto se jednalo o výnosově nejslabší lokalitu. Ve Studeněvsi jsme zaznamenali nejvyšší výnos u odrůdy Antonia (1,85 t/ha), dále u odrůd Bettina (1,82 t/ha), ES Navigator (1,62 t/ha) a Regina (1,58 t/ha). Naopak nejnižší výnos (ve Studeněvsi) jsme zjistili u velmi raných odrůd Toutatis (1,05 t/ha) a Galice (1,08 t/ha).

Průměrná hmotnost tisíce semen (HTS) u všech odrůd byla v roce 2018 pouhých 129 g, což je zhruba o 20 až 30 g méně než v předchozím roce. Nejnižší HTS jsme zaznamenali u odrůd Korana (107 g) a Meridian (109 g). Naopak „nejvyšší“ HTS dosáhla velmi raná odrůda Sculptor (165 g) následovaná odrůdami ES Tenor a Albenga (138 g). Zjištěné nízké hodnoty HTS jasně dokládají nedostatek srážek v období nalévání semen.

Nejvyšší obsah dusíkatých látek (NL) jsme zaznamenali u odrůd ES Mentor (38,9 %) a SDZ 500 (38,3 %) a nejvyšší obsah oleje u odrůd RGT Soprana (18,4 %) a Bettina (18,1 %). Současně je možné pozorovat (výrazněji např. u odrůdy Bettina) zápornou korelaci mezi obsahem NL a oleje.

Tab. 3. Výnosové výsledky při dopočítání ztrát způsobených vyluštěním semen (v t/ha při 13% vlhkosti)

Odrůda

Studeněves

Sloveč

Skalička

Průměr z lokalit

celkový výnos (t/ha)

z toho ztráty způsobené vyluštěním (t/ha)

RGT Soprana

1,288

2,275

3,278

2,280

0,052

RGT Stumpa

1,535

2,145

3,575

2,418

0,105

Meridian

1,434

1,715

3,104

2,084

0,056

Sculptor

1,516

2,675

2,350

2,180

0,276

Coraline

1,354

2,233

2,994

2,194

0,082

Toutatis

1,046

1,820

-

1,433

0,815

Korana

1,510

2,503

3,232

2,415

0,035

Sultana

1,445

2,064

2,899

2,136

0,028

Angelica

1,125

2,572

3,029

2,242

0,187

Siroca

1,288

2,420

3,450

2,386

0,081

Regina

1,584

2,251

2,955

2,263

0,247

Bettina

1,818

2,809

3,203

2,610

0,068

Albenga

1,517

2,810

3,094

2,474

0,100

SDZ 500

1,382

2,664

2,856

2,301

0,094

ES Mentor

1,327

2,588

3,066

2,327

0,056

ES Tenor

1,527

2,755

2,849

2,377

0,075

ES Comandor

1,276

2,888

2,749

2,304

0,106

ES Navigator

1,613

2,483

2,588

2,228

0,161

Tourmaline

1,516

2,183

2,919

2,206

0,141

Galice

1,079

2,269

3,116

2,155

0,143

Antonia

1,845

2,489

3,055

2,463

0,325

Vysvětlivky: * - odrůda Toutatis byla zařazena pouze na dvou výnosově slabších lokalitách

** - ztráty způsobené vyluštěním – průměrná hodnota připadající na jenu lokalitu

Tab. 4: Kvalitativní rozbor pokusných odrůd sóji (průměr ze 2 lokalit - Sloveč a Studeněves)

Odrůda

Parametr

HTS (g)

NL (%)

Olej (%)

Vláknina (%)

RGT Soprana

133,7

36,6

18,4

4,6

RGT Stumpa

127,1

37,2

17,5

4,7

Meridian

108,8

37,7

16,7

4,7

Sculptor

164,8

37,9

17,1

4,6

Coraline

111,6

37,9

16,9

4,6

Toutatis

123,3

37,4

16,8

4,7

Angelica

115,6

38,1

17,1

4,7

Korana

106,8

36,1

16,7

4,9

Sultana

127,3

38,2

17,4

4,7

Siroca

124,8

38,2

17,4

4,6

Regina

120,7

38,0

16,8

4,7

Bettina

124,3

35,6

18,1

4,8

Albenga

137,6

37,7

17,2

4,7

SDZ 500

134,2

38,3

17,1

4,6

ES Mentor

130,2

38,9

16,9

4,6

ES Tenor

137,7

37,4

17,4

4,7

ES Comandor

135,2

38,0

17,0

4,7

ES Navigator

134,7

35,9

18,0

4,8

Tourmaline

134,7

37,1

17,4

4,7

Galice

129,8

35,8

18,0

4,8

Antonia

138,4

37,4

16,9

4,7

Závěr

Všechny námi ověřované odrůdy sóji lze hodnotit jako vhodné k pěstování na území ČR, o čemž svědčí i poměrně vyrovnané výnosy.

Nejvyššího průměrného výnosu semene ze všech sledovaných lokalit dosáhly odrůdy Bettina (Ø 2,61 t/ha), Albenga (Ø 2,47 t/ha), Antonia (Ø 2,46 t/ha), RGT Stumpa a Korana (Ø 2,42 t/ha). Naopak nejnižší průměrný výnos jsme zaznamenali u odrůdy sóji Toutatis (Ø 1,43 t/ha), která byla hodnocena pouze na dvou výnosově slabších lokalitách. Dále tato odrůda byla nejsilněji postižena vylušťováním semen, následkem aridního počasí a silného tlaku svilušky chmelové. „Nižší výnos“ semene jsme též zjistili u odrůd sóji Meridian resp. Sultana (Ø 2,08 resp. Ø 2,14 t/ha).

Autoři děkují za spolupráci zemědělským podnikům - Skalagru a.s., Zemědělské společnosti Sloveč, a.s. a SHR - Miroslavu Sochorovi, zejména agronomům a jednatelům uvedených podniků – Ing. Rostislavu Dvorskému, Ing. Jiřímu Mikšovskému, Ing. Jiřímu Sobotovi, p. Miroslavu Sochorovi, Ing. Josefu Sochorovi, Ing. Václavu Vozákovi, Mgr. Zdeňku Matyskovi a dalším.

Ing. Přemysl Štranc, Ph.D.1, Ing. Jaroslav Štranc, CSc.1, Ing. Pavel Procházka, Ph.D.2, Daniel Štranc1
1
ZEPOR+ - zemědělské poradenství a soudní znalectví Žatec
2
Česká zemědělská univerzita v Praze

Údaje o počasí byly čerpány z měření ČHMÚ.

Související články

LG Mocca - nejvýnosnější pšenice na trhu

17. 08. 2019 Ing. Stanislav Hudec; Limagrain Central Europe Cereals, s.r.o. Osivo a sadba Zobrazeno 150x

Rapool cílí na řepku

14. 08. 2019 Ing. Petr Štěpánek, Ph.D.; Agromanuál Osivo a sadba Zobrazeno 136x

Zkoušení odrůd ozimé pšenice pro ekologické zemědělství

09. 08. 2019 Prof. Ing. Ivana Capouchová, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Osivo a sadba Zobrazeno 204x

Dobyvatel českých i evropských polí

03. 08. 2019 Milan Spurný; Agrofinal spol. s r. o. Osivo a sadba Zobrazeno 188x

Výkonnostní porovnání odrůd řepky ozimé na Slovensku

02. 08. 2019 Ing. David Bečka, Ph.D. a kol. Osivo a sadba Zobrazeno 323x

Další články v kategorii Osivo a sadba

detail