Řepka: co ukázaly polní dny ČZU 2025

02. 09. 2025 Ing. Veronika Venclová, Ph.D.; Agromanuál Osivo a sadba Zobrazeno 1677x

V průběhu dubna a května 2025 se napříč republikou uskutečnilo 10 polních dnů zaměřených na ozimou řepku, které uspořádala Česká zemědělská univerzita. Odborný program zahrnoval nejen přednášky, ale i prohlídky ukázkových porostů. Tradiční zastávka ve Výzkumné stanici ČZU v Červeném Újezdu opět přilákala široké spektrum agronomů a pěstitelů.

Důsledky sucha a výběr odrůdy

Porosty řepky byly, podle slov Ing. Bečky, Ph.D., až do března velmi nadějné. Přezimování proběhlo na většině lokalit bez větších komplikací a regenerační dávky dusíku byly aplikovány včas. Nicméně, v březnu nastalo extrémně suché období - zde spadlo jen 5 mm a v dubnu následovalo jen 25 mm srážek. V důsledku těchto podmínek rostliny nebyly schopny přijímat ani efektivně rozvádět živiny, což vedlo k výraznému stresu, který zapříčinil velký opad poupat.

Obr. 1: Příčiny propadu poupat u vybraných variant okomentovali Doc. Kazda a Ing. Bečka

Hmyzí škůdci v letošním roce

Za zhoršenou kondicí porostů může být především kombinace přízemních mrazů a jarního sucha, která negativně ovlivnila příjem a transport živin. Významnou roli ale dle Doc. Ing. Jana Kazdy, CSc., sehrál i silný tlak blýskáčka řepkového, proti kterému dosahují insekticidy pouze 45–70% účinnosti, což je nedostatečné.

K významným škůdcům řepky patří dlouhodobě krytonosci, přičemž v letošním roce dominoval krytonosec čtyřzubý. Jeho přímé poškození není výrazné, nicméně narušená pletiva často slouží jako vstupní brána pro infekci houbovými patogeny. Přestože se ani tyto škody zatím výrazněji neprojevily, problémem do budoucna může být nevhodně zvolené insekticidní schéma. V praxi se poměrně často používají na krytonosce při prvním zásahu nízké dávky pyretroidů, které nepodléhají ohlašovací povinnosti vůči včelařům, a jsou tak pro zemědělce atraktivní. Jejich opakované využívání však může postupně vést k výběru odolných až rezistentních populací tohoto škůdce a nejen jeho.

Jednou z možných alternativ ochrany do budoucna je použití entomopatogenních hub. Jejich účinnost vůči škůdcům řepky je v současnosti předmětem intenzivního výzkumu.

Výživa a význam bóru

Problematika výživy rostlin byla nosným tématem v průběhu celého polního dne, v širším agronomickém kontextu ji přiblížil Ing. Jindřich Černý, Ph.D. Za podstatné pro letošní rok uvedl nedostatečně hluboké zakořenění, kdy se převážná část aktivních kořenů nachází v horních vrstvách půdy, odkud nelze v období sucha efektivně čerpat vodu ani živiny. Za hlavní příčinu tohoto stavu označil relativně vlhký podzim, který nevedl k potřebné stimulaci růstu hlubších kořenů. Rostliny tak vytvořili především povrchové kořeny, což se negativně projevilo v jarním stresovém období. Následky jsou patrné zejména na stanovištích s horší vododržností nebo tam, kde sucho přetrvávalo delší dobu.

Z hlediska makroprvků je situace obecně uspokojivá, s výjimkou vápníku, jehož potřeba u řepky dosahuje až 100 kg/ha a má důležitou roli především v době tvorby generativních orgánů. Ostatní prvky jako dusík a síru pěstitelé pravidelně aplikují, nevzniká tak jejich zásadní nedostatek.

Největší problém, který v letošním roce způsobil zásadní opad poupat, je především bór. Jeho deficit bývá obtížně zjistitelný vzhledem k častému nerovnoměrnému rozložení v rostlinách, což často zkresluje výsledky prováděných rozborů rostlin. Vzhledem k jeho špatné pohyblivosti ho může být v nižších patrech rostlin dostatek, ale ve vrcholových částech, na kterých je závislý výnos, chybí.

Za efektivní řešení považuje Ing. Černý listovou aplikaci bóru v nízké dávce cca 100 g/ha, ideálně opakovaně během vegetace, zejména v době tvorby generativních orgánů a kvetení, v kombinaci s insekticidními postřiky. Takto nízké množství nenarušuje pH postřikové jíchy a nezpůsobuje její koagulaci. Aplikace vápníku, který má při nedostatku podobné projevy jako nedostatek bóru, by měla být prováděna odděleně také v období tvorby generativních orgánů.

Obr. 2: Kořenový systém řepky soustředěný pouze do svrchní vrstvy půdy popsal Ing. Černý

Efektivita využití dusíku

Řepka ozimá v praxi přijímá zhruba 150–300 kg N/ha, přičemž účinnost jeho využití zásadně ovlivňuje nejen výnos, ale i ekonomiku a ekologický dopad jejího pěstování. Na základě pokusů prováděných v Červeném Újezdu uvádí Ing. David Bečka, Ph.D., jako nejefektivnější v dávky kolem 140–180 kg N/ha. Vyšší dávky, především přes hranici 200 kg/ha, již nepřinášejí odpovídající nárůst výnosu a jsou tedy z hlediska návratnosti neefektivní.

Výraznou roli zde hraje šlechtitelský pokrok, díky němuž jsou moderní odrůdy schopné efektivněji využít živiny a my tím pádem můžeme pracovat s nižšími dávkami dusíku, aniž by došlo ke snížení výnosového potenciálu. Současně ale nelze opomíjet důležitost správné ochrany porostu a vyvážené výživy, včetně dodání mikroprvků.

Odrůdové pokusy

V Červeném Újezdu bylo letos představeno přes 60 odrůd, z čehož téměř 1/3 tvořily novinky, což potvrzuje rychlou obměnu nabídky osiv. Tradičně se ve zdejších suchých podmínkách dobře daří polotrpasličím odrůdám, které šetří energii na vegetativní růst, což jsme mohli vidět i při letošním polním dnu. O konečných výsledcích se však rozhodne až při žních.

Shrnutí a praktický přínos

Z polního dne vyplývá, že efektivní využití dusíku u ozimé řepky nelze redukovat pouze na správně stanovenou dávku a množství aplikací hnojiv, ale významnou roli sehrává i odrůda, načasování aplikací, dostupnost mikroprvků nebo celková fyziologická kondice rostlin v průběhu vegetace. Letošní jaro, poznamenané výraznými klimatickými výkyvy, navíc ukázalo, že zásadní význam má i schopnost porostů rychle reagovat na stresové faktory a přizpůsobit se měnícím se podmínkám prostředí.