Ukončení vegetace travního porostu při pěstování na semeno a eliminace výdrolu v následných plodinách

28. 09. 2026 Ing. Radek Macháč, Ph.D.; OSEVA vývoj a výzkum s.r.o., Výzkumná stanice travinářská Zubří Osivo a sadba Zobrazeno 2201x

Pěstování trav na semeno je významným odvětvím zemědělské produkce, zejména v podhorských oblastech. Při dodržení zásad správné agrotechniky a ochrany vůči škodlivým činitelům mohou významně přispívat ke zvýšení hospodářského výsledku pěstitelů. Bohužel v poslední době patří trávy na semeno mezi minoritní plodiny, jejichž celková výměra klesla významně pod 10 tis. ha.

Příčin tohoto stavu je více. Od prosté neochoty některých zemědělců pěstovat něco jiného než obilniny, kukuřici a řepku, přes nedostatečné zázemí pro pěstování (zejména sklizňová technika a prostory pro posklizňovou úpravu) až po užší možnosti v ochraně vůči škodlivým činitelům. Mnoho zemědělců od pěstování trav odešlo před lety, kdy se rapidně zvýšily výkupní ceny obilnin a řepky, nicméně po poklesu cen těchto komodit se již k pěstování trav nevrátili. Trávy pěstované na semeno jsou přitom vhodným doplňkem v rámci střídání plodin, mají výborné protierozní účinky a celkově patří mezi environmentálně příznivé plodiny. Některé zemědělce však od pěstování trav odrazuje riziko zaplevelování následných plodin výdrolem obilek (semen) nebo přeživšími trsy trav. Správné ukončení vegetace trav je tedy významným agrotechnickým opatřením, které rapidně omezuje jejich obrůstání.

Travní porosty mají obecně silnou schopnost regenerace, a pokud není porost řádně zlikvidován, může dojít k významnému zaplevelení následné plodiny. Komplikace mohou nastat i při přípravě půdy pro setí, kdy „živé“ drny s bohatým svazčitým kořenovým systémem zadržujícím půdu tvoří velké hroudy a ztěžují tak přípravu seťového lůžka. Dále pak mohou růst i náklady na ošetřování následné plodiny herbicidy, popř. dochází ke snížení výnosu plodiny v důsledku silného zaplevelení trávami. Rozpracování drnu je obecně obtížnější po zaorání víceletých porostů trav, které jsou na pozemku 4–5 let, naopak regenerace drnu bývá intenzivnější po ukončení vegetace krátkodobých jílků a podobných druhů trav. Problémem bývá i zaplevelení následné plodiny výdrolem trav. Zde je prvotním opatřením eliminace sklizňových ztrát - volba optimálního termínu sklizně, způsobu sklizně (dvoufázová sklizeň) a zejména omezení sklizňových ztrát správným seřízením sklízecí mlátičky a utěsnění všech netěsností v dopravních cestách.

Obr. 1: Účinnost přípravku Avoxa na jílek mnohokvětý italský (vlevo), kostřavu luční (uprostřed) a psárku luční (vpravo)

Obr. 2: Pokus s přípravkem Avoxa v jílku mnohokvětém italském; vpředu neošetřená kontrola, vzadu ošetřeno

Možnosti ukončení vegetace

Způsobů, jak ukončit vegetaci travního porostu, je několik. V minulosti byla základním způsobem mechanická likvidace drnu, která má však stále význam, zejména u pěstitelů, kteří upřednostňují nechemické postupy. Zde je prvým krokem podmítka radličkovými nebo diskovými podmítači do hloubky 4–6 cm. Podmítka by měla být provedena co nejdříve po sklizni trav, tak aby porost neměl čas obrůstat. Po podmítce radličnými podmítači by mělo následovat diskování, které rozpracuje kompaktní drny. Pokud máme dostatečné časové okno, je vhodné po 2–3 týdnech provést další diskování, nebo převláčení. Tato opatření vedou k podpoře klíčení semen trav z výdrolu a jejich následné eliminaci dalším mechanickým zásahem. Posledním zásahem je orba, která zlikviduje vzešlý výdrol i zapraví rozpracované zbytky drnu do větší hloubky. Pokud po trávě pěstujeme ozimou obilninu, pak by měla být orba provedena minimálně 3–4 týdny před setím, aby se půda před setím obilniny dostatečně slehla.

Další způsoby likvidace porostu trav se spoléhají na pomoc herbicidů. Zde je nejvhodnějším způsobem použití totálního herbicidu na bázi glyfosátu na obrůstající porost trav. Na rozdíl od mechanické likvidace je zde zapotřebí nechat porost obrůstat, tak aby vytvořil dostatečnou listovou plochu pro příjem účinné látky herbicidu. Dávka glyfosátu by měla být vyšší, alespoň 1 440 g účinné látky/ha. Pro optimální efekt je důležitý i dostatek vláhy, aby došlo k rozvedení účinné látky do kořenového systému. Při této metodě likvidace travního drnu můžeme půdu pro setí následné plodiny připravit klasickou orebnou metodou, či redukovaným zpracováním půdy, popřípadě můžeme následnou plodinu zasít i bezorebným způsobem.

Mechanickou kultivaci půdy lze po ošetření provést nejdříve za 14 dnů, aby došlo k maximální eliminaci původního porostu. Na rozdíl od mechanické likvidace porostu zde nedochází k podpoře klíčení vypadaných semen trav, nicméně velká část semen je zničena predací makroorganizmů (střevlíkovití brouci, mravenci, ptáci, hlodavci), nebo poškozena vlivem chorob (Fusarium spp. Pythium spp.) či intenzivního slunečního záření (poškození DNA). V případě dostatku vláhy může dojít i k vyklíčení semen na povrchu půdy, která jsou pak zlikvidována následujícím mechanickým zákrokem, nebo mohou odumřít, pokud přijde přísušek a vysoké teploty.

Můžeme rovněž kombinovat mechanický způsob s chemickým, kdy po podmítce a následné regeneraci drnu a vzejití výdrolu, následuje ošetření totálním herbicidem. S dostatečným časovým odstupem pak provedeme předseťovou přípravu půdy či přímé setí.

Další možností je použití graminicidu v následné plodině. Někteří pěstitelé zařazují po travách řepku ozimou. Časové okno mezi sklizní trávy na semeno a setím řepky bývá poměrně úzké, a tak zde nebývá čas na úspěšnou mechanickou likvidaci drnu. V této plodině je však široká škála možností pro použití herbicidů s graminicidním účinkem (např. propaquizafop, quizalofop-P-ethyl, quizalofop-P-tefuryl, fluazifop-P-butyl, clethodim apod.). Pokud chceme, aby herbicid dostatečně omezil obrůstání drnu trávy, je vhodné používat vyšší (pýrohubné) dávky přípravků.

Herbicidy proti výdrolu

V následné plodině, kterou bývají nejčastěji ozimé obilniny, se většinou nevyhneme ošetření herbicidem s graminicidním účinkem vůči travám vzešlým z výdrolu. K tomu dochází zejména, pokud nedošlo k dostatečnému vzejití výdrolu trav v období mezi sklizní trav a předseťovou přípravou. Likvidace výdrolu trav v následné plodině je velmi důležitým opatřením, neboť ponechání rostlin z výdrolu může vést k následnému sekundárnímu zaplevelení. Trávy dozrávají většinou dříve než obilniny, a tak v době sklizně je většina semen trav vypadaná a může tak zvýšit podíl jejich semen v půdní zásobě. Nejproblémovějšími jsou v tomto jílky, zejména jílek mnohokvětý, který je schopen vytvořit semena i při pozdním termínu vzejití. Ovšem v důsledku klimatické změny a souvisejícího prodlužování vegetačního období mohou jarovizací, což je podmínka vytvoření semen, projít i rostliny jiných druhů trav vzešlých z výdrolu až po zasetí ozimých obilnin. I zde však mají pěstitelé řadu možností, jak výdrol trav v obilninách eliminovat pomocí přípravků na ochranu rostlin (např. Atlantis Star, Husar Star, Incelo, Avoxa - obr. 1, 2).

Závěr

Správné ukončení vegetace trav na semeno je klíčovým krokem pro úspěšné založení následné plodiny. Důležité je především optimální načasování zásahu, správná kombinace mechanických způsobů, eventuálně v kombinaci s použitím přípravků na ochranu rostlin a důsledné omezení regenerace travního drnu. Důkladně provedená likvidace porostu výrazně snižuje tlak výdrolu, usnadňuje následné zpracování půdy a pomáhá udržet pozemek v dobrém stavu i pro následné plodiny. Riziko zaplevelení následné plodiny regenerujícími trsy trav či výdrolem semen by tak nemělo být důvodem pro vyřazení pěstování trav na semeno z osevních sledů. Naopak by se měly postupy úspěšné eliminace travního porostu stát základem pro využití velmi dobré předplodinové hodnoty trav následnou plodinou.

foto: L. Bradáčová