Vliv inokulace Nitrazon Humi Sója s biostimulanty AISe, Albit a Aquafix na vývoj a výnos sóji

21. 11. 2025 Ing. Michaela Samlíková, Ph.D., Ing. Andrej Novik, Ing. Karel Říha Osivo a sadba Zobrazeno 153477x

Osivo luskovin velmi často čelí problémům s vitalitou. Zdravé a vitální osivo je základní předpoklad pro úspěšné založení porostů luskovin, neboť luskoviny mají oproti například obilninám, nebo řepce relativně malou kompenzační schopnost a počet rostlin na jednotku plochy je prakticky nejdůležitějším parametrem při tvorbě výnosu. Z tohoto důvodu je nutné zajistit, aby v ideálním případě po zasetí vzešel stejný, nebo velmi blízký počet rostlin, jako bylo vyseto. Jednou z možností, jak podpořit vitalitu osiva je ošetření osiva před jeho výsevem biologickými stimulačními látkami či metabolity biologických procesů.

Přípravek AISe^® obsahuje organické látky, autolyzáty půdních hub řádu Pezizales, mak­roprvky a mikroprvky, vázané a volné aminokyseliny.

Přípravek ALBIT^® obsahuje čistou účinnou látku poly-beta-hydroxy máselnou kyselinu z půdních bakterií Bacillus megaterium a Pseudomonas aureofaciens.

Přípravek AQUAFIX^® je vodný roztok kopolymeru chloridu sodného, kyseliny akrylové a akrylamidu s octanem sodným pro fixaci vody. Účinně reguluje vodní a minerální pod­mínky pro výživu rostlin.

Přípravek Nitrazon Humi sója je tekutý bakteriální inokulant s obsahem bakterií Bradyrhizobium japonicum (5×10⁸/ml), který zajišťuje kolonizaci klíčících rostlin správnými kmeny hlízkových bakterií a rychlejší nástup symbiotické fixace dusíku v hlíz­kách na kořenech.

V rámci ověření vlivu přípravků AISe^®, ALBIT^® a AQUAFIX^® na vitalitu, a tím i produkční parametry porostů sóji, byl proveden maloparcelkový pokus na lokalitě Červený Újezd (okr. Praha západ).

Osivo sóji (odrůda Abaca, ranost 000) bylo před výsevem ošetřeno přípravky AISe^® v dávce 50 ml/t osiva, ALBIT^® v dávce 50 ml/t osiva a AQUAFIX^® v dávce 500 ml/t osiva.

Osivo bylo zároveň před výsevem inokulováno přípravkem Nitrazon Humi sója v dávce 4,0 l/t. Na jednotlivých variantách byl v průběhu vegetace sledován celkový počet vzešlých rostlin, dále počet rostlin před sklizní, výška porostu, výška apikální části nejspodnějšího lusku od povrchu půdy, počet větví na rostlině, počet lusků na větvích a na rostlině celkem, počet plodných pater. Dále byl sledován výnos semen, hmotnost tisíce semen (HTS), obsah hrubého proteinu, olejnatost a obsah vlákniny.

Předplodinou pro sóju byla ozimá řepka. Podzimní zpracování půdy 2024 byla střed­ní orba. Na jaře proběhlo odplevelení pozemku glyfosátem a dále předseťová příprava kompaktorem na hloubku 8 cm. Setí proběhlo 2. 5. 2025 maloparcelkovým secím strojem (výsevek 650 tis./ha) a pozemek byl uválen válci Cambridge. Herbicidní ošetření bylo provedeno preemergentně (Stomp Aqua 2,6 l/ha) a dále postemergentně přípravky Basagran + Pulsar 40 ve fázi 3. trojlístku v dávce 2,0 + 1,25 l/ha.

Dále proběhla aplikace graminicidu Fusilade Forte v dávce 1,0 l/ha ve fázi 3. trojlístku 4 dny po aplikaci POST herbicidní kombinace.

Hodnocení před sklizní proběhlo 16. 9. 2025. Sklizeň proběhla 2. 10. 2025 maloparcelkovou sklízecí mlátičkou Wintersteiger classic. Sklizňová vlhkost semen byla v rozpětí 12,5–14,5 %, porost nebyl polehlý. Biochemické složení semen bylo stanoveno NIR spektrofotometrem OmegAnalyzer G Bruins instruments. Výnos a biochemické složení bylo pře­počítáno na jednotnou vlhkost 13 %.

Z hlediska průběhu počasí se na lokalitě jednalo o relativně příznivou pěstební sezónu jak z hlediska distribuce srážek, tak průběhu teplot (graf 8).

Porosty sóji netrpěly výrazným stresem s výjimkou období vzcházení, neboť významnější srážky byly v dané lokalitě až 26 dní po zasetí, a sója tak relativně dlouho vzcházela.

Z výsledků pozorování po plném vzejití porostu (graf 1) je patrné, že všechny přípravky měly pozitivní vliv na počet vzešlých rostlin. Nejlepšího výsledku dosáhla varianta ošet­řená přípravkem AQUAFIX^®, kde byl oproti neošetřené kontrole i oproti samotné inokula­ci patrný nárůst počtu jedinců. Polní vzcházivost této varianty dosahovala v letošním roce téměř 97 %, což není u sóji obvyklé.

Graf 1: Průměrný počet rostlin po plném vzejití porostu u jednotlivých variant

(průměr čtyř opakování; inokulace přípravkem Nitrazon Humi sója byla provedena na všech variantách mimo neošetřené kontroly)

Z hodnocení porostů před sklizní je patrné, že ošetření osiva jednotlivými přípravky mělo pozitivní vliv i na počet rostlin před sklizní (graf 2). Obecně lze však konstatovat, že v letoš­ním roce nedocházelo v lokalitě Červený Újezd téměř k žádné redukci rostlin v průběhu vegetace.

Graf 2: Průměrný počet rostlin před sklizní u jednotlivých variant

(průměr čtyř opakování; inokulace přípravkem Nitrazon Humi sója byla provedena na všech variantách mimo neošetřené kontroly)

Z biometrického hodnocení rostlin je patrné, že ošetření osiv mělo mírně pozitivní vliv na výšku rostlin před sklizní (graf 3). Tento parametr však u sóji nerozhoduje o výnosu a je spíše pro dokreslení stavu porostů. Rozdíly ve výškách jednotlivých porostů jsou navíc velmi malé a relativně zanedbatelné. Daleko více o výnosu rozhoduje počet plodných pater (graf 4). Z měření je zřejmé, že jednotlivá ošetření osiv vždy vedla k vyššímu počtu plodných pater. Nárůsty sice nejsou příliš velké, avšak i tento rozdíl vede k celkově vyšší­mu počtu lusků na rostlině a v konečném důsledku vyššímu výnosu. Z grafu 5 lze vyčíst, že všechna ošetření osiv měla pozitivní vliv na celkový počet lusků na rostlině.

Graf 3: Průměrná výška porostu jednotlivých variant před sklizní

(průměr čtyř opakování; inokulace přípravkem Nitrazon Humi sója byla provedena na všech variantách mimo neošetřené kontroly)

Graf 4: Průměrný počet pater u jednotlivých variant před sklizní

(průměr čtyř opakování; inokulace přípravkem Nitrazon Humi sója byla provedena na všech variantách mimo neošetřené kontroly)

Z grafu 5 je vidět, že ošetření osiv nevede k významné podpoře větvení rostlin. Větvení rostlin je v tomto případě spíše důsledek počtu rostlin na jednotku plocha a jejich snaha o vyplnění prostoru.

Graf 5: Průměrný počet větví, počet lusků na větvích a na rostlině celkem u jednotlivých variant pokusu

(průměr čtyř opakování; inokulace přípravkem Nitrazon Humi sója byla provedena na všech variantách mimo neošetřené kontroly)

Spíše technickým, než biologickým parametrem výnosu je výška apikální části nejspod­nějšího lusku od povrchu půdy. Tato výška je u sóji rozhodující z hlediska sklizňových ztrát. Z grafu 6 je zřejmé, že ošetření osiva vedlo k celkově mírně vyšší výšce spodních lusků (u přípravků AISe^® a AQUAFIX® o téměř dva cm), což v konečném důsledku vedlo k nižším sklizňovým ztrátám.

Graf 6: Průměrná výška apikální části nejspodnějšího lusku od povrchu půdy před skliz­ní

(průměr čtyř opakování; inokulace přípravkem Nitrazon Humi sója byla provedena na všech variantách mimo neošetřené kontroly)

Z výsledků sklizně vyplynulo, že všechny varianty ošetření vedly k vyššímu výnosu semen. Z grafu 7 je vidět, že jak samotná inokulace (což je obecně známý fakt), tak i všechna tes­tovaná ošetření vedou k vyššímu výnos semen. Zároveň je patrné, že pokud ošetření osiva testovanými látkami spojíme s inokulací, vliv na výnos semen je vždy pozitivní.

Graf 7: Výnos semen jednotlivých variant ošetření

(průměr čtyř opakování; inokulace přípravkem Nitrazon Humi sója byla provedena na všech variantách mimo neošetřené kontroly)

Rozborem semen pomocí NIR spektrofotometru se prokázal pozitivní vliv všech testova­ných přípravků na obsah hrubého proteinu, což je velmi žádoucí zejména u sóji pěstova­né jako základ krmiv hospodářských zvířat.

Tab. 1: Kvalitativní parametry semen jednotlivých variant

(průměr čtyř opakování; inokulace přípravkem Nitrazon Humi sója byla provedena na všech variantách mimo neošetřené kontroly)

Graf 8: Měsíční úhrny srážek a průměrná denní teplota za období vegetace porostů sóji na pokusné lokalitě

Závěrem lze konstatovat, že ošetření osiva sóji přípravky AISe^®, ALBIT^® a AQUAFIX^® vedlo v pěstebním roce 2025 na lokalitě červený újezd k efektivnějšímu vzejití porostu, k tvorbě perspektivních porostů a následně i vyšší celkové produkci sóji. evidentně se zde projevila schopnost AISe^®, ALBIT^® a AQUAFIX^® zvýšit přežití anebo zlepšit výrazně podmínky pro funkci bakterií obsažených v nitrazonu humi sója.

Všechny testované látky podpořily základní výnosotvorné prvky sóji, a tím přispěly ke kvalitnější a efektivnější produkci. Vzhledem k faktu, že sóju je nanejvýš vhodné před výsevem inokulovat preparátem obsahujícím symbiotické bakterie podporující biologickou fixaci dusíku, je velmi účelné tuto inokulaci sloučit právě s látkami, které mají stimulační efekt zejména při vzcházení sóji, ale i celkové produkci.

Autoři:

• Ing. Michaela Samlíková, Ph.D.; FARMA ŽIRO, s.r.o.
• Ing. Andrej Novik; MAYLINE INVESTMENT CORPORATION LIMITED, s.r.o.
• Ing. Karel Říha; nezávislý konzultant